Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
29 C 77/2022-75
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Bohumilem Vašákem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částky 179 405 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 38 750 Kč s příslušenstvím zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 140 655 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 172 250 Kč od 27. 5. 2019 do 12. 8. 2019, z částky 171.250 Kč od 13. 8. 2019 do 14. 8. 2019, z částky 170.250 Kč od 15. 8. 2019 do 8. 10. 2019, z částky 167.450 Kč od 9. 10. 2019 do 21. 11. 2019, z částky 162.450 Kč od 22. 11. 2019 do 26. 11. 2019, z částky 161.550 Kč od 27. 11. 2019 do 18. 12. 2019, z částky 158.550 Kč od 19. 12. 2019 do 7. 1. 2020, z částky 157.550 Kč od 8. 1. 2020 do 15. 1. 2020, z částky 154.550 Kč od 16. 1. 2020 do 6. 2. 2020, z částky 150.550 Kč od 7. 2. 2020 do 13. 2. 2020, z částky 148.150 Kč od 14. 2. 2020 do 19. 3. 2020, z částky 146.510 Kč od 20. 3. 2020 do 23. 6. 2020, z částky 145.310 Kč od 24. 6. 2020 do 10. 12. 2020, z částky 144.910 Kč od 11. 12. 2020 do 6. 1. 2021, z částky 144.410 Kč od 7. 1. 2021 do 7. 1. 2021, z částky 143.860 Kč od 8. 1. 2021 do 5. 6. 2021, z částky 143.005 Kč od 6. 6. 2021 do 7. 6. 2021, z částky 142.655 Kč od 8. 6. 2021 do 8. 6. 2021, z částky 142.155 Kč od 9. 6. 2021 do 23. 6. 2021, z částky 141.655 Kč od 24. 6. 2021 do 4. 11. 2021, z částky 141.155 Kč od 5. 11. 2021 do 18. 3. 2022 z částky 140.655 Kč od 19. 3. 2022 do zaplacení., a to vše do jednoho roku od právní moci tohoto rozsudku.
III. Ve zbytku se žaloba zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se co do částky 38 750 Kč s příslušenstvím zastavuje.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 140 655 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 172 250 Kč od 27. 5. 2019 do 12. 8. 2019, z částky 171.250 Kč od 13. 8. 2019 do 14. 8. 2019, z částky 170.250 Kč od 15. 8. 2019 do 8. 10. 2019, z částky 167.450 Kč od 9. 10. 2019 do 21. 11. 2019, z částky 162.450 Kč od 22. 11. 2019 do 26. 11. 2019, z částky 161.550 Kč od 27. 11. 2019 do 18. 12. 2019, z částky 158.550 Kč od 19. 12. 2019 do 7. 1. 2020, z částky 157.550 Kč od 8. 1. 2020 do 15. 1. 2020, z částky 154.550 Kč od 16. 1. 2020 do 6. 2. 2020, z částky 150.550 Kč od 7. 2. 2020 do 13. 2. 2020, z částky 148.150 Kč od 14. 2. 2020 do 19. 3. 2020, z částky 146.510 Kč od 20. 3. 2020 do 23. 6. 2020, z částky 145.310 Kč od 24. 6. 2020 do 10. 12. 2020, z částky 144.910 Kč od 11. 12. 2020 do 6. 1. 2021, z částky 144.410 Kč od 7. 1. 2021 do 7. 1. 2021, z částky 143.860 Kč od 8. 1. 2021 do 5. 6. 2021, z částky 143.005 Kč od 6. 6. 2021 do 7. 6. 2021, z částky 142.655 Kč od 8. 6. 2021 do 8. 6. 2021, z částky 142.155 Kč od 9. 6. 2021 do 23. 6. 2021, z částky 141.655 Kč od 24. 6. 2021 do 4. 11. 2021, z částky 141.155 Kč od 5. 11. 2021 do 18. 3. 2022 z částky 140.655 Kč od 19. 3. 2022 do zaplacení., a to vše do jednoho roku od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Ve zbytku se žaloba zamítá.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 179 405 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce. Žalobce tvrdil, že mezi ním a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které přenechal žalované částku částka. Dle tvrzení žalobce se žalovaná zavázala zápůjčku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 12 000 Kč s tím, že první splátka měla být uhrazena 25.5.2019 (viz čl. II. odst.1 smlouvy). Dle tvrzení žalobce byla zápůjčka sjednána jako bezúročná při řádném splácení s tím, že účastníci si ve smlouvě ujednali, že pokud se žalovaná dostane do prodlení s úhradou byť jediné splátky či její části, stává se celý dluh bez dalšího splatným a žalobce je oprávněn požadovat zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,25 % z dlužné jistiny za každý započatý den prodlení. Žalobce tvrdil, že žalovaná neuhradila ani první splátku splatnou dne datum a tak se celý dluh stal splatným dne datum. Žalobce tvrdil, že žalovaná uhradila do dne podání žaloby pouze částku 30 595 Kč a to v následujících částkách: 1 000 Kč dne datum, 1 000 Kč dne datum 2 800 Kč dne datum, 5 000 Kč dne datum, 900 Kč dne 26.11.2019, 3 000 Kč dne datum, 1 000 Kč dne datum, 3 000 Kč dne datum, 4 000 Kč dne datum, 2 400 Kč dne datum, 1 640 Kč dne datum, 1 200 Kč dne datum, 400 Kč dne datum, 500 Kč dne datum, 550 Kč dne datum, 855 Kč dne datum, 350 Kč dne datum, 500 Kč dne datum a 500 Kč dne datum. K úhradě tak zbývá částka 179 405 Kč. Žalobce tvrdil, že vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky včetně úroků počítaných ke dni datum s tím, že výzva byla odeslána dne datum a ještě téhož dne byla žalované doručena. Ani přes výzvu však žalovaná svůj dluh či alespoň jeho část neuhradila, a proto byl žalobce nucen vymáhat dlužnou částku soudně.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobce zčásti uznala. Žalovaná tvrdila, že smlouvu o zápůjčce dne datum skutečně podepsala, nicméně v zápůjčce je sice napsáno, že částku převzal v hotovosti, ale všechny prostředky jí žalobce, dle tvrzení žalované, poslal na její bankovní účet. Žalovaná vysvětlovala okolnosti poskytnutí zápůjčky tak, že mezi ní a žalobcem byl milenecký poměr, což mělo z hlediska jejího rozhodování o tom, zda má peníze přijmout a jak je splatit významný vliv. Žalovaná tvrdila, že žalobce pověřil společnost právnická osoba vymáháním své pohledávky a tato servisní organizace nereagovala na její tvrzené žádosti o poskytnutí splátek. Žalovaná souhlasila s tím, že jí dne datum přišla upomínka, aby do anonymizováno uhradila dlužnou jistinu ve výši 179 405 Kč spolu se smluvním úrokem, který ke dni datum činil 395 584,26 Kč. Žalovaná uvedla, že taková částka není v jejích možnostech, protože je matkou pečující o své nezletilé dítě, a tak vysoká částka je zcela mimo její možnosti.
3. Na odpor žalované žalobce reagoval podáním soudu doručeným dne datum, v němž se žalobce vyjádřil k tvrzení žalované. Žalobce odmítl tvrzení žalované, že by mezi ním a žalovanou existoval milenecký poměr. Tvrdil, že žalované poskytl zápůjčku ve výši 210 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala zápůjčku v pravidelných měsíčních splátkách vrátit. Žalobce uvedl, že zápůjčka byla žalované poskytnuta zčásti v hotovosti a zčásti bezhotovostním převodem a z toho důvodu je v čl. I odst.1 smlouvy škrtnuta slovo hotovosti, zatímco v dalších odstavcích zůstalo neškrtnuto. Vzhledem k tomu, že část zápůjčky byla poskytnuta v hotovosti a žalobce bohužel nedisponoval dalšími důkazy kromě podepsané smlouvy, kterými by prokázal, že část peněz byla poskytnuta v hotovosti, rozhodl se žalobce vzít žalobu co do částky 38 750 Kč částečně zpět a pokud šlo o zbylou částku ve výši 140 655 Kč, žalobce na své žalobě trval.
4. Soud podle § 96 odst.2 o.s.ř. v rozsahu zpětvzetí řízení částečně zastavil.
5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva, v níž se žalobce zavázal žalované poskytnout částku 210 000 Kč, kteroužto částku se žalovaná zavázala splácet v pravidelných splátkách po 12 000 Kč s tím, že první splátka měla být uhrazena datum s tím, že v článku II. Odst. 4 byla sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,25 % denně z dlužné částky. Z listinných důkazů předložených žalovanou bylo zjištěno, že žalovaná uhradila před podáním žaloby částku 30 595 Kč (1 000 Kč dne datum, 1 000 Kč dne datum 2 800 Kč dne datum, 5 000 Kč dne datum, 900 Kč dne datum, 3 000 Kč dne datum, 1 000 Kč dne datum, 3 000 Kč dne datum, 4 000 Kč dne datum, 2 400 Kč dne datum, 1 640 Kč dne datum, 1 200 Kč dne datum, 400 Kč dne datum, 500 Kč dne datum, 550 Kč dne datum, 855 Kč dne datum, 350 Kč dne datum, 500 Kč dne datum a 500 Kč dne datum), přičemž z žalobních tvrzení je zřejmé, že žalobce všechny platby žalované zohlednil. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.
6. Podle § 2390 obč.zák. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného dluhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Podle § 580 odst.1 obč.zák. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. V daném případě soud zhodnotil věc tak, že mezi žalobcem a žalovanou byla nepochybně uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byla část peněz poskytnuta bezhotovostním převodem a část peněz byla poskytnuta hotovostně. Pokud šlo o tu část zápůjčky, která byla poskytnuta v hotovosti, žalobce vzal žalobu v tomto rozsahu zpět a v tomto rozsahu bylo i řízení zastaveno, a proto soud tuto část ujednání nehodnotí.
9. Po skutkové stránce má soud za prokázané, že žalobce žalované poskytl finanční prostředky a že žalovaná svůj závazek zapůjčené prostředky splnila pouze částečně. Za nejdůležitější soud považuje to, zda sjednaný smluvní úrok z prodlení ve výši 0,25 % denně byl sjednán platně.
10. Podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 platí, že smluvní volnost stran podléhá korektivu dobrých mravů, jenž pro právní jednání obecně vyplývá z ustanovení § 1 odst. 2 a § 547 o. z., a že právní jednání, které se příčí dobrým mravům, je třeba posoudit jako neplatné (§ 580 odst. 1 a § 588 o. z.). Tento korektiv tedy zjevně lze uplatnit i v případě, kdy by ujednání o výši úroků z prodlení bylo zneužitím smluvní volnosti v neprospěch dlužníka.
11. Posouzení souladu či rozporu právního jednání s dobrými mravy podle § 1 odst. 2 a § 547 o. z. závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu, neboť tato ustanovení jsou normami, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností (stejně jako dříve § 3 odst. 1 obč. zák.). V případě výše úroků z prodlení sjednané podle § 1970 o. z. je tedy třeba posuzovat soulad takového ujednání s dobrými mravy vzhledem ke všem okolnostem, které ke sjednání takového úroku z prodlení vedly a jež existovaly v době uzavření smlouvy.
12. V daném případě je zjevné, že smlouva byla uzavřena mezi dvěma fyzickými osobami s tím, že žalovaná byla nepochybně limitována ve svých výdělkových možnostech s ohledem na to, že byla matkou pečující o nezletilé dítě. Nadto lze z jejího tvrzení, které žalobce sice odmítl, ale soud nemá důvod o něm pochybovat, usuzovat, že mezi nimi byl přinejmenším přátelský vztah.
13. Žalobce nijak nerozvedl, zda si a jakým způsobem ověřil schopnost žalované splácet poměrně vysokou sjednanou splátku ve výši 12 000 Kč měsíčně.
14. Vyjádříme-li smluvený úrok z prodlení ve výši 0,25 % denně roční sazbou, docházíme k míře 91,2 % ročně. To je podle názoru soudu v poměrech projednávané věci nepřiměřená sazba, které má, nebo může mít pro žalovanou coby matku pečující o nezletilé dítě významné, až likvidační důsledky. Soud dospěl k závěru, že sjednaný úrok z prodlení je v rozporu s ustanovením § 580 OZ , a proto žalobci přiznal pouze zákonný úrok z prodlení dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
15. Pokud šlo o náklady řízení, soud porovnal to, čeho se žalobce původně domáhal (179 405 Kč spolu s smluveným úrokem z prodlení ve výši 0,25 % denně, což k datu vyhlášení činilo celkem 628 838 Kč) s tím, co bylo přiznáno (140 655 Kč se zákonným úrokem z prodlení, který činil k datu vyhlášení rozsudku 48 229 Kč). Úspěch žalobce tak byl z 30 %. Vzhledem k tomu, že žalovaná náhradu nákladů řízení nepožadovala, bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. , že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.