Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
44 C 240/2022-111
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Danielem Bartoněm jako samosoudcem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 282.592,27 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 61.077 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 61.077 Kč od 4. 9. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 221.515,27 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 58.294,73 Kč od 4. 9. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 87.990 Kč od 4. 9. 2022 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 61.077 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 61.077 Kč od 4. 9. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 221.515,27 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 58.294,73 Kč od 4. 9. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 87.990 Kč od 4. 9. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 20. 9. 2022 domáhala zaplacení částky 282.592,27 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 119.371,73 Kč od 4. 9. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 87.990 Kč od 4. 9. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 22. 3. 2022 uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru číslo kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 80.000 Kč. Úvěr byl žalovanému vyplacen v souladu s ujednáním uvedeným v čl. IV. odst. 4.3. smlouvy o úvěru. Úvěr byl sjednán na 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovaným byla sjednána na 158.688 Kč (80.000 Kč jistina + 78.688 Kč úroky), a měla být uhrazena v 72 splátkách po 2.204 Kč splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Úroková sazba činila 26 % ročně. Smluvní strany rovněž sjednaly doplňkové služby, a to doplňkovou službu„ Podpora“ (tato zahrnuje možnost odkladu tří splátek a možnost přerušení splácení). Splátka za službu„ Podpora“ činila 1.257 Kč měsíčně, celkem tedy měsíční splátka činila 3.461 Kč. Žalovaný nezaplatil splátku splatnou dne 15. 6. 2022. V návaznosti na to žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě upomínkami ze dne 20. 6. 2022 a ze dne 5. 7. 2022, za něž žalovanému účtovala 800 Kč (300 Kč první upomínka, 500 Kč druhá upomínka). K úhradě splátky žalovaným nedošlo, proto žalobkyně přípisem ze dne 21. 7. 2022 úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 3. 9. 2022. Po zohlednění uhrazených splátek v celkové výši 6.922 Kč žalobkyně požaduje po žalovaném 79.047,82 Kč na zbylé části jistiny, číslo na zbylé části úroků, 87.990 Kč na zbylé části doplňkové služby„ Podpora“, náklady na upomínkování ve výši 800 Kč a smluvní pokutu ve výši 39.523,91 Kč. Po zohlednění přeplatku ve výši 1 Kč tak žalobkyně požaduje celkem částku ve výši 282.592,27 Kč. Jako příslušenství žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ze zbývající části jistiny, nákladů na upomínkování a smluvní pokuty, a dále smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně ze zbylé části doplňkové služby„ Podpora“.
2. V podání ze dne 3. 1. 2023 žalobkyně podrobně popisuje sjednanou doplňkovou službu„ Podpora“. Zdůrazňuje, že služba byla poskytnuta na základě nepovinné přílohy smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně dále poukazuje na to, že podmínky jí poskytnutého úvěru jsou pro spotřebitele výhodnější než úvěry od většiny jiných poskytovatelů úvěrů na trhu. Žalobkyně se rovněž podrobně vyjádřila k uzavření smlouvy o úvěru, k němuž došlo prostřednictvím elektronických prostředků komunikace. Žalobkyně dále podrobně popsala, jakým způsobem posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v této souvislosti uvedla, že si od žalovaného vyžádala kopii jeho občanského průkazu a výpisy z jeho bankovního účtu (poslední tři výpisy). Dále si žalobkyně opatřila výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z centrální evidence exekucí, výpis z databáze neplatných dokladů a výpis z registru SOLUS. Na základě skóringového systému žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný má průměrnou bonitu a lze mu poskytnout úvěr ve výši 80.000 Kč. Žalobkyně dále v podání ze dne 3. 1. 2023 podrobně popsala způsob poskytnutí úvěru žalovanému (kdy byl úvěr částečně použit na úhradu zůstatku předchozího úvěru).
3. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřil.
4. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav.
5. Dne 22. 3. 2022 byla mezi žalobkyní a žalovaným prostřednictvím elektronické komunikace uzavřena Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 80.000 Kč, který měl být čerpán tak, že částka 41.729 Kč bude použita na úhradu předchozího závazku ze smlouvy číslo ze dne 21. 3. 2022, částka 26.271 Kč bude vyplacena na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet, a částka 12.000 Kč bude započtena na náklady poskytovatele vynaložené na vyřízení úvěru. Žalovaný se zavázal splatit celkem 80.000 Kč na jistině a 78.688 Kč na úrocích (úroková sazba činila 26 % ročně). Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 72 pravidelných měsíčních splátkách v celkové výši 3.461 Kč, z toho 2.204 Kč připadá na splátku jistiny a úroku a 1.257 Kč na doplňkovou službu„ Podpora“. Doplňková služba„ Podpora“ byla sjednána v čl. VII. smlouvy a v příloze č. 2, kdy za doplňkovou službu„ Podpora“ mělo být žalovaným zaplaceno celkem 90.504 Kč. V čl. V. odst. 5.4. smlouvy byly upraveny poplatky za upomínky. V čl. V. odst. 5.3. písm. c) smlouvy byla upravena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, souhrn smluvní pokuty však nesmí přesáhnout 50 % zůstatku jistiny. Verifikační platbou zaslanou z bankovního účtu žalovaného dne 22. 3. 2022 ve výši 1 Kč (viz Detail pohybu – Okamžitá příchozí platba ze dne 28. 3. 2022) byl ukončen kontraktační proces a Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo byla mezi stranami uzavřena.
6. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne 23. 3. 2022, a to v částce 41.729 Kč úhradou jeho předchozího závazku u žalobkyně ze smlouvy číslo ze dne 21. 3. 2022 (viz Detail pohybu – Platba převodem uvnitř banky ze dne 28. 3. 2022, Potvrzení o úhradě dluhu ze dne 23. 3. 2022 a Potvrzení o vyplacení úvěru ze dne 23. 3. 2022) a v částce 26.271 Kč převodem na jeho bankovní účet č. bankovní účet (viz Detail pohybu – Bezhotovostní platba ze dne 28. 3. 2022).
7. Z přílohy č. 1 ke smlouvě o úvěru nazvané„ Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“ vyplývá, že žalovaný je ženatý, nemá žádné vyživované dítě a je zaměstnán u spol. právnická osoba K finanční situaci žalovaného je uvedeno, že má průměrně příjmy 31.174 Kč měsíčně, výdaje číslo kč na bydlení a na pravidelné finanční závazky 7.689 Kč (jedná se o splátku úvěru). Dále je uvedeno, že má žalovaný jednorázové závazky (a to konkrétně úvěr vůči právnická osoba v částce 16.000 Kč) a jeho finanční zůstatek činí 15.824 Kč měsíčně. Podkladem pro analýzu měly být výpisy z účtu. V centrální evidenci exekucí nemá žalovaný žádný záznam, stejně tak v AML a AML/CFT, v insolvenčním rejstříku a v databází odcizených dokladů. Dle interní databáze poskytovatele je žalovaný úvěrovatelný. Z hlediska skóringu má žalovaný výsledné skóre„ průměrná bonita“ s tím, že lze žalovanému poskytnout úvěr 80.000 Kč se splátkou 3.461 Kč měsíčně. Dále je uvedeno, že žalovaný má doplacený mikro úvěr u Zaplo ve výši 3.680 Kč.
8. Z listin předložených žalobkyní vyplývá, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru ověřila totožnost žalovaného dle jeho občanského a řidičského průkazu. Dále si žalobkyně zajistila výpis z obchodního rejstříku tvrzeného zaměstnavatele žalovaného - právnická osoba Žalobkyně dále nahlédla do centrální evidence exekucí a do insolvenčního rejstříku, kde žalovaný žádný záznam neměl. Žalobkyně dále nahlédla do registru příjmení s výsledkem, že žalovaný má záznam v tomto registru. Žalobkyně též provedla lustraci občanského průkazu žalovaného v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra s negativním výsledkem. Žalobkyně si dále vyžádala od žalovaného výpisy z jeho bankovního účtu za měsíce prosinec 2021, leden a únor 2022. Z výpisu za prosinec 2021 vyplývá, že počáteční zůstatek činil 107,79 Kč, připsáno celkem 32.184,03 Kč, odepsáno celkem 32.291,86 Kč a konečný zůstatek činil - 0,04 Kč. Z výpisu dále plyne, že žalovanému v prosince 2021 přišla mzda od právnická osoba ve výši 32.184 Kč. Z výpisu za leden 2022 vyplývá, že počáteční zůstatek činil - 0,04 Kč, připsáno celkem 30.571,02 Kč, odepsáno celkem 30.571,25 Kč a konečný zůstatek činil - 0,27 Kč. Z výpisu dále plyne, že žalovanému v lednu 2022 přišla mzda od právnická osoba ve výši 30.571 Kč. Dne 12. 1. 2022 žalovaný rovněž zaplatil splátku půjčky ve výši 7.884,07 Kč. Z výpisu za únor 2022 vyplývá, že počáteční zůstatek činil - 0,27 Kč, připsáno celkem 46.766,01 Kč, odepsáno celkem 46.765,97 Kč a konečný zůstatek činil - 0,23 Kč. Z výpisu dále plyne, že žalovanému v únoru 2022 přišla mzda od právnická osoba ve výši 30.766 Kč. Dne 10. 2. 2022 žalovaný zaplatil splátku půjčky ve výši 7.464,29 Kč. Dne 16. 2. 2022 žalovanému přišla na bankovní účet částka 16.000 Kč jakožto půjčka od právnická osoba Z výpisů za prosinec 2021, leden a únor 2022 dále plyne, že žalovaný ve všech těchto měsících zasílal každý měsíc poměrně vysoké částky na bankovní účet bankovní účet. Kdo je vlastníkem tohoto účtu, popř. co bylo účelem těchto plateb není z výpisů za prosinec 2021, leden a únor 2022 zřejmé. Dále měla žalobkyně k dispozici výplatní pásku žalovaného za měsíc leden 2022, z níž plyne výše mzdy žalovaného za tento měsíc 30.766 Kč.
9. Upomínkami ze dne 20. 6. 2022 a 5. 7. 2022 byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné splátky ve výši 3.461 Kč a nákladů upomínání.
10. Přípisem ze dne 21. 7. 2022 byl úvěr zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné jistiny, úroků, zbylé části služby„ Podpora“, nákladů upomínání a smluvní pokuty, a to ve lhůtě do 3. 9. 2022.
11. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, která by byla relevantní pro posouzení věci tak, jak je uvedeno níže.
12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud se nejprve z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru (žalovaný byl spotřebitelem – viz § 419 občanského zákoníku) splnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.
17. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr má poskytovatel úvěru povinnost zkoumat především na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, příp. pokud je to nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel úvěru má s odbornou péčí posoudit, zda spotřebitel nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).
18. Konkrétně v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, Nejvyšší soud konstatoval,„ že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Ačkoliv se citované rozhodnutí vztahuje k předchozí právní úpravě (zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru), je plně aplikovatelné i za současné právní úpravy (zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).
19. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ověřila, že žalovaný není veden v centrální evidenci exekucí ani v insolvenčním rejstříku, a ověřila platnost jeho dokladu totožnosti. Žalobkyně taktéž dostatečně ověřovala příjmy žalovaného, kdy tyto byly doloženy jednak výplatní páskou za leden 2022 a dále výpisy z bankovního účtu žalovaného.
20. Žalobkyně se však nedostatečně zabývala výdaji žalovaného. Z doložených výpisů z bankovního účtu plyne, že veškeré peníze, které žalovaný získal ze mzdy, v tomtéž měsíci z jeho bankovního účtu rovněž odešly. V prosinci 2021 bylo žalovanému na bankovní účet připsáno celkem 32.184,03 Kč, odepsáno celkem 32.291,86 Kč. V lednu 2022 bylo žalovanému na bankovní účet připsáno celkem 30.571,02 Kč, odepsáno celkem 30.571,25 Kč. V únoru 2022 bylo žalovanému na bankovní účet připsáno celkem 46.766,01 Kč, odepsáno celkem 46.765,97 Kč. V každém z uvedených měsíců tak konečný zůstatek žalovaného na bankovním účtu byl v podstatě nulový. V únoru 2022 pak nejen, že z bankovního účtu žalovaného byly odepsány všechny prostředky získané ze mzdy, ale rovněž 16.000 Kč získaných z půjčky od právnická osoba Z výpisů z bankovního účtu plyne, že žalovaný každý měsíc zasílal poměrně vysoké částky na bankovní účet č. bankovní účet. Kdo je vlastníkem tohoto účtu, popř. na co byly tyto peníze použity, z výpisů však není zřejmé (a žalobkyně se o to ani nijak blíže nezajímala). Soud má za to, že z doložených výpisů z bankovního účtu žalovaného měla žalobkyně získat pochybnosti a blíže prověřovat výdaje žalovaného. Bez takového bližšího prověřování nebylo možné žalovanému úvěr poskytnout. Z doložených výpisů z bankovního účtu žalovaného totiž plyne, že žalovaný nebude schopen úvěr splácet (z výpisů plyne, že výdaje žalovaného dosahují stejné výše jako jeho příjmy, a nebude tak schopen splácet úvěr se splátkami 3.461 Kč měsíčně).
21. To platí tím spíše, že výsledkem lustrace žalovaného v registru SOLUS (tj. v registru dlužníků) bylo, že žalovaný má v tomto registru záznam (a tedy je v prodlení s plněním svých závazků). Tuto skutečnost však žalobkyně rovněž nijak nereflektovala.
22. Soud proto uzavírá, že žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí, když se po zjištěních z výpisů z bankovního účtu žalovaného a z lustrace v registru SOLUS v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného blíže nezabývala výdaji žalovaného a jeho záznamem v registru SOLUS, a žalovanému úvěr poskytla. Bez dalšího totiž nelze z doložených listin učinit jiný závěr, než že žalovaný nebude schopen splácet poskytnutý úvěr se splátkou 3.461 Kč měsíčně (výdaje žalovaného jsou dle výpisů stejné jako jeho příjmy; a navíc dle registru SOLUS byl žalovaný již v prodlení s plněním svých závazků). Žalobkyně tedy za daného skutkového stavu neměla dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru žalovanému předmětný úvěr poskytnout (jsou zde minimálně důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet). Uzavřená Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo ze dne 22. 3. 2022 je tedy absolutně neplatná s odkazem na § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
23. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel v případě neplatnosti smlouvy povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (jistina úvěru je svým charakterem bezdůvodným obohacením žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Žalovanému bylo z úvěru celkem vyplaceno 68.000 Kč (26.271 Kč převodem na jeho bankovní účet a 41.729 Kč úhradou jeho předchozího závazku u žalobkyně ze smlouvy číslo ze dne 21. 3. 2022). Naopak žalovaný zaplatil žalobkyni dvě splátky v celkové výši 6.922 Kč a dále 1 Kč verifikační platbou ze dne 22. 3. 2022. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku celkem 61.077 Kč (68.000 Kč – 6.922 Kč – 1 Kč). S ohledem na uvedené soud žalobě částečně vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 61.077 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Bezdůvodné obohacení se stává splatným na základě výzvy. Soud vycházel z výzvy ze dne 21. 7. 2022 a přiznal žalobkyni úrok z prodlení ve výši 15 % ročně od 4. 9. 2022 do zaplacení. Žalovaný v řízení netvrdil, že by snad doba k vrácení jistiny do 3. 9. 2022 nebyla přiměřená jeho možnostem, proto soud vycházel z toho, že vrácení jistiny úvěru v době do 3. 9. 2022 je přiměřené možnostem žalovaného.
24. Ve zbytku (částka 221.515,27 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 58.294,73 Kč od 4. 9. 2022 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 87.990 Kč od 4. 9. 2022 do zaplacení) soud žalobu zamítl, neboť Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo ze dne 22. 3. 2022 je absolutně neplatná a žalobkyně proto nemá nárok na náklady na vyřízení úvěru (částka 12.000 Kč, která měla být dle smlouvy započtena na jistinu), úroky, úplatu za doplňkovou službu„ Podpora“, náklady na upomínky, ani na smluvní pokutu.
25. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalovaný byl sice po provedené kapitalizaci příslušenství ke dni rozhodnutí soudu ve věci poměrně úspěšnější než žalobkyně, nicméně pro jeho pasivitu v celém řízení mu žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.