Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

40 C 12/2023-32

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní Mgr. Bc. Lucií Koupilovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 18 950 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 6 200 Kč od 5. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 12 750 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 14 700 Kč od 8. 1. 2022 do 4. 3. 2023, zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 8 500 Kč od 5. 3. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 646,42 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8 915,49 Kč a úrok 24,45% ročně z částky 14 700 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 6 200 Kč od 5. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 12 750 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 14 700 Kč od 8. 1. 2022 do 4. 3. 2023, zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 8 500 Kč od 5. 3. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 646,42 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8 915,49 Kč a úrok 24,45% ročně z částky 14 700 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 18 950 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba (dále jen„ poskytovatel úvěru“ nebo„ právní předchůdkyně žalobkyně“), s žalovaným uzavřela dne 4. 6. 2018 Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ smlouva o úvěru“), na základě které žalovanému poskytla úvěr ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaný se zavázal hradit právní předchůdkyni žalobkyně úrok z poskytnutého úvěru ve výši 3 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč (vše dále označeno jako„ úhrady za služby“). Žalovaný byl povinen splácet poskytnutý úvěr, včetně úhrad za služby formou 60 týdenních splátek po 450 Kč, počínaje 11. 6. 2018, poslední splátka měla proběhnout dne 29. 7. 2019. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, a od 30. 7. 2019 se dostal do prodlení s neuhrazenou jistinou ve výši 14 700 Kč a úrokem sjednaným pro tento případ v čl. 1 smlouvy o úvěru, dle rozhodnutí žalobkyně ve výši nižší, a to 24,45% ročně. anonymizováno ze smlouvy o úvěru vůči žalovanému byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 s účinky k témuž datu postoupena na žalobkyni, což postupitelka oznámila žalovanému dopisem ze dne 7. 1. 2022. Za dobu trvání smlouvy o úvěru žalovaný uhradil částku ve výši 8 800 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně započetla v částce 300 Kč na jistinu, v částce 3 000 Kč na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy o úvěru, v částce 2 950 Kč na poplatek za administrativní činnost a v částce 1 800 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Ke dni postoupení, to je k 7. 1. 2022, činila výše pohledávky částku 24 200 Kč. Jednalo se o dlužnou jistinu ve výši 14 700 Kč, dlužný poplatek za administrativní činnost ve výši 50 Kč a dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 200 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně požaduje zaplacení částky 18 950 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 14 700 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 4 250 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 8 915,49 Kč (jedná se o úrok ve výši 24,45 % ročně z 14 700 Kč od 30. 7. 2019 do data postoupení 7. 1. 2022), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 646,42 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z 14 700 Kč od 30. 7. 2019 do data postoupení 7. 1. 2022), úroku ve výši 24,45 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 700 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 700 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Ačkoliv byl žalovaný před podáním žaloby žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky, dlužnou částku neuhradil.

2. Dle tvrzení žalobkyně poskytovatel úvěru před poskytnutím úvěru provedl vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného dle požadavků Posouzení provedl na základě informací, které mu žalovaný poskytl v Kartě zákazníka, a ověřil z žalovaným doložených dokladů (nájemní smlouva, pracovní smlouva, 3x výplatní pásky). Po ověření informací neměl poskytovatel důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Ve věci bylo nařízeno jednání na 6. 4. 2023, žalobkyně se z jednání omluvila, o odročení jednání požádáno nebylo, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Dle ust. (dále jen „ “) soud ve věci jednal v nepřítomnosti obou účastníků.

5. K otázce aktivní legitimace žalobkyně ve sporu soud provedl důkaz Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 včetně Seznamu pohledávek anonymizována dvě slova datum str. 2/6, a zjistil, že pohledávka poskytovatele úvěru za žalovaným ze smlouvy o úvěru byla ke dni 7. 1. 2022 postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky z 3. 2. 2022 včetně podacího lístku ze 4. 2. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni; dopis byl podán na poště k odeslání 4. 2. 2022, avšak adresován na adresu adresa, přičemž adresa, kterou žalovaný označil ve smlouvě o úvěru je jiná (ulice anonymizováno 158, obec). V dopise byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo soud zjistil, že žalobkyně dne 4. 6. 2018 poskytla žalovanému oproti jeho podpisu v hotovosti spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet tento úvěr, úrok ve výši 3 000 Kč, administrativní poplatek 3 000 Kč, a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, to vše ve formě 60 týdenních hotovostních splátkách po 450 Kč. Podle čl. 1 smlouvy o úvěru činí úroková sazba v případě smlouvy uzavřené na 60 týdnu 32,15 % ročně z výše jistiny. Dne 14. 4. 2022 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení dlužné částky, opět na adresu adresa. Co se týká posuzování úvěruschopnosti žalovaného ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, soud provedl k důkazu toliko y, které mu žalobkyně poskytla, a to první stranu nájemní smlouvy uzavřené na jméno příjmení jméno jako pronajímatel a jméno příjmení jako nájemce na byt ve obec, z níž ve vztahu k žalovanému a jeho výdajům na bydlení nelze dovodit ničeho. Z pracovní smlouvy a prakticky nečitelných výplatních pásek soud zjistil, že žalovaný je od datum zaměstnán jako kuchař u společnosti právnická osoba s hrubou mzdou ve výši 17 000 Kč, čistý výdělek žalovaného pak za 3/2019 až 5/2019 činil cca 13 500 Kč. Žalobkyně nepředložila soudu ani Kartu zákazníka, ani žádné (jiné) doklady, z nichž by bylo možné dovodit, že poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy zjišťoval a ověřoval především výdaje žalovaného, případně zkoumal majetkové poměry žalovaného v některém z veřejně dostupných registrů dlužníků. S ohledem na uvedené, jak je vysvětleno níže, soud posoudil předmětnou smlouvu jako neplatnou a další dokazování týkající se poměrů či podmínek uzavřené úvěrové smlouvy již pro nadbytečnost neprováděl.

6. Žaloba je důvodná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně. Podle (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. Je-li předmětná smlouva sjednána jako spotřebitelská, přičemž dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli ( ), je poskytovatel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů ( ). Nesplní-li poskytovatel tuto svou povinnost, je smlouva neplatná ( ). Podle věty druhé ZoSÚ ve znění platném do 28. 5. 2022 se této neplatnosti musí spotřebitel dovolat v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Ustálená judikatorní praxe zastává názor, že neposoudí-li poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ust. ZoSÚ ve spojení s  o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Podle o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění. Podle o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení vyplývá z , pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

7. Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti právního jednání přihlíží i bez návrhu, je-li v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, jinak by byl popřen samotný smysl úpravy právní ochrany spotřebitele. Proto soud k neplatnosti právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Žalobkyně neprokázala, že by poskytovatel úvěru svou zákonnou povinnost zkoumat řádně a s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného splnil a proto je předmětná smlouva o úvěru ex lege neplatná (§ 87 odst. 1 věta první zákona). Žalobkyně v řízení tvrdila, že poskytovatel vyšel z informací, jež mu žalovaný poskytl v Kartě zákazníka a tyto ověřil z dokladu o vlastnictví k pronajímané věci, pracovní smlouvy a výplatních pásek. Žalobkyně soudu předložila toliko neúplné dokumenty, z nichž jednoznačně nelze učinit žádný závěr ohledně výdajů žalovaného, tím spíše nemohl poskytovatel úvěru naplnit svou zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele. Poskytovatel úvěru sám informace nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného vůbec nezjišťoval. Ačkoliv žalobkyně tvrdila, že poskytovatel úvěru ověřil údaje o žalovaném z insolvenčního rejstříku, i pokud by toto své tvrzení prokázala, pouhá lustrace z ISIR k ověření úvěruschopnosti žadatele nestačí. Lze tedy shrnout, že právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala jako profesionál a řádně se nezabývala poměry žalovaného, aby jej ochránila před nezodpovědným zadlužením, a nedostála své zákonné povinnosti dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Ačkoliv si jako odborník musela být vědoma toho, že, s uvedenými, toliko kusými informacemi, nemůže činit jakýkoli závěr o schopnosti žalovaného úvěr splácet, přesto s ním smlouvu uzavřela a úvěr mu poskytla. V důsledku uvedeného je smlouva o úvěru ex lege neplatná.

8. Žalovaný získal na úkor žalobkyně, která předmětnou pohledávku postoupením nabyla, majetkový prospěch v podobě poskytnuté částky bez právního důvodu a je povinen ji vrátit jako bezdůvodné obohacení. Ve vztahu k povinnosti žalovaného vrátit bezdůvodné obohacení aplikoval soud ust. § 1958 odst. 2 o. z. Pro určení splatnosti bezdůvodného obohacení je rozhodné doručení výzvy věřitele a uplynutí lhůty„ bez zbytečného odkladu“, případně uplynutí lhůty, kterou věřitel dlužníkovi poskytne. Žalobkyně sice žalovanému výzvu dne 4. 2. 2022 odeslala, ale na adresu odlišnou od adresy uvedené na smlouvě o úvěru. Z k důkazu předložených listin není zřejmé, jak tuto adresu žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, zjistila, a z jakého důvodu ji považuje ve vztahu k žalovanému za relevantní. Totéž se týká předžalobní výzvy, doručované na tutéž adresu. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala doručení žádné z těchto výzev a žalovaný tak dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení až doručením samotné žaloby (tato byla doručována na adresu trvalého pobytu žalovaného). Vzhledem k tomu, že žalovaný nikterak na žalobu nereagoval, má soud za to, že v řízení neuplatnil ani svou námitku nepřiměřenosti lhůty k plnění ve smyslu § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ. Žalovaný obdržel částku ve výši 15 000 Kč, dle žalobních tvrzení na úvěr uhradil 8 800 Kč. Soud proto žalobkyni přiznal částku 6 200 Kč a rozhodl, že žalovaný je povinen vrátit dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně (jde o úrok požadovaný žalobkyní) z této částky od 5. 3. 2022 (datum doručení žaloby dle ) do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku ( věta před středníkem, ). Ve zbytku pak soud žalobu zamítnul, když se jedná o nároky, jež mají původ v neplatné smlouvě o úvěru.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky 37 811 Kč (úrok z prodlení byl kapitalizován ke dni rozhodnutí soudu), úspěšná byla co do částky 6 256 Kč (výrok I. tohoto rozhodnutí), neúspěšná byla co do částky 31 555 Kč (výrok II. tohoto rozhodnutí); celkový úspěch žalobkyně tak představuje 16 % a neúspěch 84 %. Žalovanému, který byl ve věci převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.