Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 8/2023-52

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Monikou Mikšovskou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 13 272,31 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 450 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 10 564,73 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 182,32 Kč od datum do zaplacení, úroku 0,1 % denně z částky 1 182,32 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 218,98 Kč od datum do zaplacení, úroku 0,1 % denně z částky 1 218,98 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 740,85 Kč od datum do zaplacení, úroku 0,1 % denně z částky 8 190,85 Kč od datum do zaplacení a částky 257,58 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 450 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 10 564,73 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 182,32 Kč od [datum] do zaplacení, úroku 0,1 % denně z částky 1 182,32 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 218,98 Kč od [datum] do zaplacení, úroku 0,1 % denně z částky 1 218,98 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 740,85 Kč od [datum] do zaplacení, úroku 0,1 % denně z částky 8 190,85 Kč od [datum] do zaplacení a částky 257,58 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 13 272,31 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno, na základě které si žalovaný půjčil od žalobkyně částku 15 000 Kč v hotovosti. Strany si sjednaly smluvní úrok ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalovaný se zavázal uhradit tento úvěr dvanácti splátkami nejpozději do datum v celkové výši 36 149 Kč. Součástí každé splátky byl poplatek za poskytnutí a správu úvěru ve výši 1 500 Kč, tj. celkem 18 000 Kč. Žalovaný na úvěr hradil částečně, celkem zaplatil celkem částku 12 550 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný splácel pouze částečně, postupovala žalobkyně v souladu se smlouvou a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dluhu, úvěr se stal splatným dne datum. Žalovaná částka 13 272,31 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 8 190,85 Kč (pátá až dvanáctá splátka), dlužných úroků ve výši 648,47 Kč (pátá až sedmá splátka), splátky poplatků ve výši 4 175,41 Kč (část páté splátky ve výši 1 175,41 Kč až sedmá splátka) a z kapitalizované smluvní pokuty za období od datum do datum ve výši 257,58 Kč (strany si sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení z částky neuhrazené jistiny). Dále žalobkyně požadovala z důvodu prodlení žalovaného zákonný úrok z prodlení z částky za jednotlivé splátky a smluvní úrok ve výši 0,1 % denně dle splatnosti jednotlivých splátek do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, ačkoliv mu byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K nařízenému jednání se žalovaný bez včasné a důvodné omluvy nedostavil, proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle ust. , („ “).

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení, přičemž ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno ze dne datum včetně příloh (splátkový kalendář, výpočet RPSN, všeobecné obchodní podmínky) bylo zjištěno, že účastníci daného dne sjednali tuto dohodu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr o výši jistiny 15 000 Kč. Byl sjednán hotovostní způsob poskytnutí a splácení úvěru. Celková splatná částka činila 36 149 Kč a žalovaný se jí zavázal uhradit ve 12 měsíčních splátkách, kdy výše první až jedenácté splátky byla 3 010,68 Kč a výše dvanácté splátky byla 3 031,65 Kč RPSN činilo 553,18 %, doba trvání úvěru byla sjednána na 365 dní, konečná splatnost připadala na datum. Zápůjční úroková sazba činila 0,1 % denně. Poplatek za poskytnutí a správu úvěru byl sjednán na 1 500 Kč měsíčně a byl součástí každé ze 12 splátek, jeho celková výše za dobu trvání úvěru tak byla 18 000 Kč. Pro případ prodlení s úhradou splátek byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Před poskytnutím úvěru si žalobkyně vyžádala informace a podklady pro ověření úvěruschopnosti žalovaného, k nimž se soud blíže vyjadřuje níže v tomto rozsudku. Z výdajového pokladního dokladu ze dne datum bylo zjištěno, že jistina úvěru ve výši 15 000 Kč byla žalovanému daného dne žalobkyní v hotovosti vyplacena na pobočce v obec, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Z příjmových pokladních dokladů bylo zjištěno, že žalovaný na pobočce v obec uhradil žalobkyni na úvěr dne datum částku 3 500 Kč, dne datum částku 2 300 Kč, dne datum částku 1 000 Kč, dne datum částku 2 750 Kč a dne datum částku 3 000 Kč. Upomínkami ze dnů datum a datum byl žalovaný informován o tom, že se nachází v prodlení s úhradou příslušných částek (jistiny, smluvních úroků, poplatku za poskytnutí úvěru, smluvní pokuty) dle smlouvy o spotřebitelském úvěru a byl vyzván k jejich úhradě. K úhradě zbývající dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne datum.

5. Podle , („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ust. , o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni sjednání smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda žalobkyně dostála své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdila a prokázala. Následkem neadekvátního posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Soud v tomto směru odkazuje mj. na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo OPR-Finance, v němž SDEU vyslovil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a ustanovení právního předpisu EU ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice ustanovení právního předpisu EU EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Soud tak splnění povinnosti žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného řádným způsobem zkoumal z úřední povinnosti.

11. Co se týče posouzení úvěruschopnosti žalovaného, předložila žalobkyně soudu výpisy z účtu žalovaného za měsíce září 2021 až únor 2022, dále kopii jeho občanského a řidičského průkazu, přehled příjmů a výdajů žalovaného, doklad o lustraci žalovaného v centrální evidenci exekucí, výpis z registru příjmení, čestné prohlášení žalovaného ze dne datum a žádost o poskytnutí úvěru ze dne datum. Žalobkyně uvedla, že ze získaných informací u ní nevznikly žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Při určování výše splátky bylo zohledňováno, aby měl dlužník po úhradě pravidelné měsíční splátky k dispozici další peníze pro svoji potřebu a neocitl se bez prostředků. Z výše uvedených listin a tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalobkyně si opatřila dva doklady totožnosti žalovaného, tj. občanský a řidičský průkaz, ke dni sjednání smlouvy o úvěru neměl žalovaný záznam v centrální evidenci exekucí. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že je svobodný, má středoškolské vzdělání s maturitou, pracuje jako OSVČ (obchodní zástupce) s čistým měsíčním příjmem 64 000 Kč a žije v nájmu v bytě ve vlastnictví jiné osoby. Ve formuláři příjmy a výdaje klienta uvedl žalovaný čistý příjem u zaměstnavatele Bidfood Czech rep. ve výši 62 032 Kč. Jeho měsíční výdaje činily dle žádosti celkem 10 700 Kč, z toho na energie, bydlení a služby připadalo 6 000 Kč, na stravu, hygienu a ošacení 2 000 Kč, na dopravu 1 000 Kč a na telefon a internet 700 Kč. V čestném prohlášení žalovaný uvedl další měsíční výdaje, a to 1 000 Kč na pojištění a 8 226 Kč na splátky dalších závazků, z toho 5 332 Kč připadalo na závazek u právnická osoba Leasing, 1 617 Kč na závazek u právnická osoba příjmení a 1 277 Kč na závazek u právnická osoba. Souhrnnou výši výdajů žalovaného pak obsahuje formulář příjmů a výdajů, a to v částce 15 226 Kč + ostatní výdaje 3 700 Kč, tj. celkem 18 926 Kč. Dle výpisu z registru příjmení činil celkový evidovaný dluh žalovaného u tří společností částku 18 665 Kč a celkový evidovaný dluh po splatnosti 8 423 Kč. Příjem žalovaného od zaměstnavatele Bidfood Czech rep. je doložen výpisy z účtu žalovaného.

12. Soud konstatuje, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně nepovažuje za provedené s odbornou péčí. Je pravdou, že žalovaný dosahoval v období před poskytnutím úvěru nadprůměrného příjmu. Z výpisů z účtu vyplývá, že jeho měsíční příjmy byly v září 2021 celkem 143 331,97 Kč, v říjnu 130 212 Kč, v listopadu 152 613 Kč, v prosinci 135 278 Kč, v lednu 2022 pak 136 051 Kč a v únoru 146 291,64 Kč. Z toho příjem od právnická osoba Czech rep. se v tomto období pohyboval v rozmezí od 59 871 Kč do 113 061 Kč. U výdajové stránky žalovaného však žalobkyně nepostupovala pečlivě, když dospěla k výši jeho pravidelných výdajů celkem v sumě 18 926 Kč (viz formulář příjmy a výdaje klienta), resp. v žalobě uváděné částce 19 086 Kč. Z doložených výpisů z účtu žalovaného je zřejmé, že výše jeho faktických výdajů byla ve skutečnosti mnohem vyšší. Dle předmětných výpisů činily výdaje z jeho účtu v září 2021 částku 82 460,07 Kč, v říjnu 101 692,24 Kč, v listopadu 258 776,70 Kč, v prosinci 138 415 Kč, v lednu 2022 100 774,06 Kč a v únoru 175 777,24 Kč. Měsíční odchozí částky z účtu žalovaného tak mnohonásobně převyšují výdaje žalovaného uváděné v žádosti o úvěr, formuláři příjmů a výdajů a čestném prohlášení. Žalobkyně přestože měla výpisy z účtu žalovaného k dispozici tak vědomě pracovala s částkami neodpovídajícími realitě. Na konci měsíce února 2022 bezprostředně předcházejícího měsíci poskytnutí úvěru (březen 2022) činil konečný zůstatek žalovaného na účtu pouze 6 708,29 Kč. Dále soud poukazuje na skutečnost, že žalovaný měl v této době již tři další závazky s měsíčními splátkami v souhrnné výši 8 226 Kč. Konečně soud uvádí, že žalobkyně nijak nepátrala po tom, z jakého důvodu z účtu žalovaného odchází každý měsíc v mnoha platbách desítky tisíc korun, zda se jedná o transakce v rámci podnikání žalovaného či o jaké úhrady se fakticky jedná.

13. S ohledem na to, že žalobkyně ve věci neprokázala, že při sjednávání smlouvy o úvěru byla splněna její zákonná povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka, je tak tato smlouva absolutně neplatná. V řízení bylo naopak prokázáno, že žalobkyně uzavřela předmětnou smlouvu s žalovaným, aniž by vzala v úvahu všechny nezbytné a relevantní faktory, které by mohly ovlivnit schopnost žalovaného daný úvěr po dobu jeho trvání splácet.

14. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle ust. § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nesplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobkyně bylo prokázáno, že vyplatila z titulu smlouvy o úvěru žalovanému částku ve výši 15 000 Kč, žalovaný zaplatil celkem částku 12 550 Kč a zbývá mu tak uhradit na jistině částku ve výši 2 450 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné části jistiny dle o.z. ve výši dle Soud tak v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).

15. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil dle věta před středníkem, když neshledal důvodu pro jiný postup.

16. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. , tedy podle míru úspěchu účastníků ve věci. V řízení byl procesně úspěšnější žalovaný, kterému však nevznikly žádné účelně vynaložené náklady, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.