Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 18/2022-28

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 17 869 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 481 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně za dobu od 21. 9. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 7 869 Kč a co do zákonného úroku z prodlení z částky 7 869 Kč od 21. 9. 2021 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Karviné do 15 dnů od právní moci rozsudku nedoplatek soudního poplatku za řízení před soudem 1. stupně ve výši 200 Kč, a to v kolcích nebo na bankovní účet číslo variabilní symbol.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 481 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně za dobu od 21. 9. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do částky 7 869 Kč a co do zákonného úroku z prodlení z částky 7 869 Kč od 21. 9. 2021 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Karviné do 15 dnů od právní moci rozsudku nedoplatek soudního poplatku za řízení před soudem 1. stupně ve výši 200 Kč, a to v kolcích nebo na bankovní účet [číslo] [variabilní symbol].</b>

1. Žalobou doručenou soudu dne 4. 1. 2022 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 17 869 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 21. 10. 2019 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému na jeho účet poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou úvěru, byl úvěr ke dni 12. 4. 2021 zesplatněn a žalovaný byl vyzván k zaplacení celého úvěru včetně smluvní pokuty. Žalovaný na veškeré závazky dle smlouvy uhradil celkem 9 519 Kč.

2. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobní návrh částečně zpět, a soud proto v rozsahu zpětvzetí co do částky 9 519 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 9 519 Kč od 21. 9. 2021 do zaplacení s řízení zastavil. Po částečném zpětvzetí tak předmětem řízení zůstala pohledávka na jistině ve výši 5 902 Kč, poplatcích za SMS servis ve výši 245 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 460 Kč, smluvních pokut ve výši 1 743 Kč a úroku z prodlení.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. V souladu s ustanovením , , dále jen „ “, soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném v nepřítomnosti účastníků i zástupce žalobkyně; vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalobkyně svou neúčast na jednání omluvila a souhlasila s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez její osobní účasti; žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k soudu bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nepožádal.

5. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí skutková zjištění. Z úvěrové smlouvy označené ID žádosti číslo – ID klienta číslo, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, sazebníku poplatků platného od 1. 2. 2017, sazebníku poplatků platného od 4. 1. 2019, splátkového kalendáře, opisu výpisu proplacení smlouvy ze dne 21. 10. 2019, fotografie občanského průkazu žalovaného, výpisu čerpání, splátek a úhrad, a potvrzení o provedené platbě ThePay.cz, soud zjistil, že žalobkyně na základě smlouvy ze dne 21. 10. 2019„ Úvěrová smlouva ID žádosti číslo – ID klienta číslo“, dále jen smlouva, poskytla žalovanému na ve smlouvě uvedený účet č. bankovní účet, platbou ze dne 21. 10. 2019, částku 10 000 Kč (jak bylo uvedeno v potvrzení o provedené platbě ThePay.cz a opisu výpisu proplacení smlouvy). Ve smlouvě se žalobkyně zavazuje poskytnout žalovanému hotovostní bezúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavazuje zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru a ověřovací poplatek a uhradit celkovou částku (bez doplňkových služeb) 13 760 Kč v 24 splátkách, ve smlouvě je sjednán poplatek za korunový odklad, poplatek za doplňkovou službu a SMS servis, povinnost žalovaného pro případ neuhrazení úvěru v den jeho splatnosti, účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu ve výši 10 % z jistiny úvěru a úrok z prodlení. Další poplatky jsou uvedeny v sazebníku poplatků. Údaje ve smlouvě identifikující žalovaného jsou shodné s občanským průkazem žalovaného, dle formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru žalobkyně provádí ověření vlastníka účtu, na který má být poskytnut úvěr, a to tak, že žadatel o úvěr pošle žalobkyni ověřovací poplatek, nebo doloží výpis z bankovního účtu, na který chce peníze poslat anebo pošle snímek obrazovky (printscreen) z internetového bankovnictví. V případě ověření prostřednictvím ověřovacího poplatku, zašle žalovaný z účtu, na nějž má být poskytnut úvěr, na účet žalobkyně ověřovací poplatek, výše poplatku a bankovní účet je uveden ve smlouvě, dle potvrzení vyhotoveného žalobkyní byla na účet č. bankovní účet (což je účet ve smlouvě uvedený jako účet pro úhradu ověřovacího poplatku) dne 21. 10. 2019 připsána platba ověřovacího poplatku ve výši 1 Kč z účtu bankovní účet jehož vlastníkem byl žalovaný.

6. Dle výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovaný na pohledávky ze smlouvy uhradil celkem 9 519 Kč.

7. Žalobkyně má v obchodním rejstříku jako předmět podnikání zapsáno mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku).

8. Dle předloženého snímku obrazovky z interního systému žalobkyně, žalobkyně vycházela při poskytnutí částky dle smlouvy z parametrů sestávajících z příjmů žalovaného ve výši 20 000 Kč, a příjmů ostatních členů domácnosti ve výši 19 400 Kč, a výdajů domácnosti 10 000 Kč. V kolonce výsledek první kontroly je uvedeno„ nutno prověřit/v prodlení“, žalovaný byl prověřen v insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem, v databázi CRIBIS s výsledkem„ klient nemá exekuci“, v databázi SOLUS s výsledkem„ Klient není v SOLUS nebo má příznak C, Z“.

9. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu výzvou ze dne 20. 8. 2021 ve lhůtě do 30 dnů od sepsání výzvy. Dle poštovního podacího archu byla výzva odeslána žalovanému dne 23. 8. 2021.

10. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu.

11. Po právním vyhodnocení věci, s ohledem na shora uvedená skutková zjištění, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Žalobkyně zakládala nároky uplatněné žalobou na ujednání smlouvy, která je ve smyslu č. , o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZoSÚ“), smlouvou o spotřebitelském úvěru a na smlouvu tak dopadá regulace stanovená tímto zákonem, neboť žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele ( o. z.), když jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele ( o. z.) a předmětem smlouvy je peněžitá zápůjčka (žalobkyně poskytla na základě předmětné smlouvy žalovanému finanční prostředky a žalovaný se je zavázal spolu s úrokem žalobkyni vrátit ve sjednaných splátkách). Na žalobkyni jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje , zákon o ochraně spotřebitele, v  písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

12. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů žadatele o úvěr, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů, uvedené vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž z nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. (dostupné na www.usoud.cz), v nichž soudy obsah odborné péče, definovaly v návaznosti na účel zákona, jako vysoce kvalifikované činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.

14. Žalobkyně k tomu, jak postupovala při posouzení úvěruschopnosti žalovaného uvedla, že zjišťuje kreditního skóre, žadatele o úvěr, které zajišťuje oddělení úvěrových rizik. Tímto procesem je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová stránka a dále jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Vyhodnocení vykonává automatizovaný systém. Pro získání informací důležitých pro vyhodnocení bonity žadatele o úvěr jsou využívány úvěrové registry SOLUS a NRKI. Vstupní data pro zjištění kreditního skóre, resp. pro zjištění limitu nejvyšší měsíční splátky, žalovaného byla tato - zdroj příjmu: zaměstnanec, výše úvěru: 10.000 Kč, čistý měsíční příjem: 20.000 Kč, čistý měsíční příjem ostatních členů domácnosti: 19.400 Kč, měsíční výdaje domácnosti 10.000 Kč, splátky jiných úvěrů 0 Kč, životní minimum členů domácnosti: 3.410 Kč (1 dospělý).

15. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně jakožto profesionál v oblasti poskytování spotřebitelských zápůjček a úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, neboť nebyly ověřeny žalovaným deklarované údaje o jeho příjmech a výdajích. Navíc žalobkyně kalkulovala sice s dalším příjmem žalovaného ve výši 19 400 Kč, kterýžto měly být příjmem ostatních členů domácnosti, ale při stanovení výdajů vyšla z toho, že žalovaný žije sám. Žalobkyně zcela rezignovala na ověření zásadních údajů, skutečné výše příjmů a výdajů žalovaného, a při výpočtu tzv. bonity žalovaného, tak žalovaná neměla k dispozici pravdivé informace o příjmech a výdajích žalovaného. Požadavek na prokázání právního titulu bydlení a s ním spojeného objektivního určení skutečných výdajů na bydlení (např. nájemní smlouvou či výpisem z účtu, z nějž budou patrné platby za bydlení) a doložení výše příjmu taktéž např. alespoň výpisem z účtu, není požadavkem nepřiměřeným, jdoucím nad rámec řádného výkonu odborné péče. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, tedy poskytla žalovanému jako spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou prvou, což je dle ust. § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ stíháno sankcí neplatnosti smlouvy. Soud si je vědom že zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy stanovoval ve větě druhé předmětného ustanovení, že námitku neplatnosti může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě, což vyvolávalo interpretační potíže, zda soud může k neplatnosti přihlédnout i v případech, že námitka není spotřebitelem vznesena. Tato otázka však již byla judikatorně vyřešena, a to i v návaznosti na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020, OPR- Finance s.r.o. v. GK., ve věci C -679/18, tak, že soud musí z úřední povinnosti posoudit, zda došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatelem úvěru. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru), způsobující neplatnost právního jednání dle § 580 o.z. Soud tak vyšel z toho, že postup poskytovatele úvěru v rozporu s § 86 ZoSÚ je jednáním, které je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání a podle § 588 o. z. se k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu.

16. Je – li smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným absolutně neplatná ve smyslu ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ, pro porušení povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru řádně před uzavřením spotřebitelské smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, avšak současně bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla podle neplatné smlouvy žalovanému 10 000 Kč, vznikla žalovanému povinnost vrátit žalobkyni jistinu dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, jiné povinnosti mu z neplatné smlouvy nevznikly. Na tuto jistinu je pak nutno započíst to, co žalovaný již podle smlouvy žalobkyni zaplatil, což byla částka 9 519 Kč, když ust. § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ představuje speciální úpravu povinností spotřebitele z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru k úpravě nároků z bezdůvodného obohacení dle § 2993 o. z. Soud tak došel k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 481 Kč jako neuhrazeného zůstatku na jistině dle smlouvy, a proto žalovaného zavázal k úhradě této částky. Soud musel současně určit i počátek splatnosti povinnosti vrátit poskytnutou jistinu, když vyšel z toho, že žalovaný byl dopisem ze dne 20. 8. 2021, vyzván k úhradě dluhu do 30 dnů od jeho vyhotovení, proti tomu žalovaný nikterak nebrojil, v řízení netvrdil, natož aby prokázal skutečnosti rozhodné pro určení jiné splatnosti dluhu. Lhůta k plnění stanovená v dopise uplynula dne 20. 9. 2021 a ode dne následujícího je žalovaný v prodlení, proto soud přiznal žalobkyni podle o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z přiznané částky, úroky byly žalobkyni přiznány ve výši stanovené Žaloba byla ve zbytku požadovaných nároků, zakládajících se na ujednání neplatné smlouvy jako nedůvodná zamítnuta.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádnému z účastníků řízení nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla procesně neúspěšná co do více než poloviny uplatněného nároku (se zohledněním výše příslušenství ke dni vydání rozhodnutí) a procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

18. Výrokem IV. rozsudku soud uložil žalobkyni zaplatit na nedoplatku soudního poplatku za zahájené řízení částku 200 Kč. Žalobkyně uhradila za zahájené řízení soudní poplatek ve výši 800 Kč určené dle položky 2 bodu 1. Sazebníku, přílohy , o soudních poplatcích, za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V dané věci však elektronický platební rozkaz nebyl vydán, a proto dle položky 2 bodu 2 Sazebníku je žalobkyně povinna uhradit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč dle položky 1 Sazebníku, a soud tak v souladu s  zákona o soudních poplatcích doměřil nedoplatek soudního poplatku a zavázal žalobkyni k jeho úhradě.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.