Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 65/2022-37
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 304 931 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 304 931 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ode dne datum do zaplacení.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 304 931 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ode dne [datum] do zaplacení. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 304 931 Kč s příslušenstvím jakožto přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. spisová značka. Žalobkyně uváděla, že v předmětném řízení vystupovala v procesním postavení žalované, řízení probíhalo po dobu 7 785 dnů (od datum do datum). Žalobkyně dále uvedla, že výsledná délka řízení byla zjevně nepřiměřená projednávané věci a že byla důsledkem nesprávného úředního postupu ve smyslu § 5 odst. 2 zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem, a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále jen„ OdpŠk“). V žalobě uvedla, že výši náhrady nemajetkové újmy vyčíslila s ohledem na výkladové stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 na částku 304 931 Kč. K tomu pak požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne datum.
2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobkyně na zaplacení přiměřeného zadostiučinění žádaného z titulu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí. Dále uvedla, že žalobkyni v zákonné lhůtě dne datum zaslala své stanovisko, ve kterém konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávném úředním postupu a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 120 000 Kč s tím, že je přesvědčena, že poskytnuté zadostiučinění odpovídá všem okolnostem případu a uvedla skutečnosti, který dle jejího názoru takový postup odůvodňují. Z tohoto důvodu navrhla zamítnutí žaloby a přiznání náhrady nákladů řízení.
3. Soud ve věci rozhodoval ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení ústního jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili, a to žalobkyně konkludentně, když nereagovala na výzvu soudu ze dne datum, a žalovaná výslovně ve svém vyjádření k žalobě ze dne datum. Soud proto věc projednal a rozhodl, aniž by jednání nařizoval.
4. Při posuzování nároku soud vyšel z nesporných skutečností ohledně předběžného uplatnění nároku žalobkyně u žalované, jakožto nároku na náhradu přiměřeného zadostiučinění z titulu nesprávného úředního postupu v posuzovaném řízení ze dne datum.
5. Ze stanoviska žalobkyně ze dne datum a dokumentu označeného jako likvidační doložka plnění na základě mimosoudního vypřádání nároku na odškodnění č.j. spisová značka spisová značka vydaného žalovaným dne datum rozhodnutí bylo zjištěno, že žalovaná odškodnila žalovaný nárok žalované co výše 120 500 Kč a tyto prostředky zaslala žalobkyni na číslo účtu uvedené v předběžném uplatnění nároku.
6. Ze spisu Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. spisová značka má soud za prokázán následující průběh řízení:
-) Dne datum podala právnická osoba anonymizováno právnická osoba u Krajského soudu v Ostravě proti žalobkyni žalobu na zaplacení částky 10 000 000 Kč, a to z titulu smlouvy o převodu cenných papíru ze dne datum, dle které byly žalobkyně povinna žalobci daného řízení převést ve smlouvy specifikované cenné papíry, na které obdržela zálohu ve výši 10 000 000 Kč. Vzhledem k tomu, že dle tvrzení žalobce k převodu cenných papírů nedošlo, domáhal se vrácení poskytnutých finančních prostředků.
-) Dne datum bylo vydáno usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření a dne datum předběžné opatření potvrdil odvolací soud.
-) Dne datum byl na majetek právnická osoba anonymizováno právnická osoba prohlášen konkurs, čímž došlo k přerušení řízení.
-) Dne datum zaslal správce konkursní podstaty právnická osoba anonymizováno právnická osoba návrh, aby bylo v řízení pokračováno.
-) Dne datum byl prohlášen konkurs na majetek žalobkyně, čímž došlo k přerušení řízení.
-) Dne datum soud usnesením vyhověl návrhu, aby na místo právnická osoba anonymizováno právnická osoba (žalobce) vstoupila do řízení právnická osoba anonymizováno.
-) Z důvodu zpětvzetí žaloby nového žalobce bylo pak řízení s právním mocí ke dne datum zastaveno.
7. Na základě provedeného dokazování soud činí tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně v procesním postavení žalované byla účastna řízení vedeného u Okresního soudu v Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. spisová značka, které bylo vedeno po dobu 21 let a 3 měsíců. Žaloba byla podána na vrácení zaplacené zálohy dle smlouvy o převodu cenných papírů ve výši 10 000 000 Kč. Ve věci bylo rozhodováno ve dvou stupních soudních soustavy, bylo vydáno předběžné opatření, o kterém rozhodoval i odvolací soud. Řízení bylo nejprve přerušeno z důvodu prohlášení konkursu na majetek žalobce daného řízení s tím, že na základě návrhu správce konkursní podstaty bylo následně v řízení pokračováno. K dalšímu přerušení ze zákona došlo v důsledku prohlášení konkursu na majetek žalobkyně (v pozici žalované). Ve věci proto soud po dobu trvání zákonných překážek nemohl jednat a meritorně rozhodnout. Ve věci bylo rozhodováno o nařízení předběžném opatření, činěny úkony směřující k odstranění vad odvolání, o návrhu na vstup účastníka na místo žalobce i o zastavení řízení.
8. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
9. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit.
10. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.
11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
12. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
13. Soud předmětnou věc posoudil po právní stránce podle § 1 odst. 1, § 5 písm. b), § 13 odst. 1 a §31a odst. 1, 2, 3 OdpŠk, kdy se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, aktuálně ve výši 304 931 Kč s příslušenstvím, která jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. spisová značka v přiměřené lhůtě. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem.
14. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda Krajský soud v Ostravě vydal rozhodnutí v řízení vedeném pod shora uvedenou spisovou značkou v přiměřené lhůtě podle § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, když pro soudní řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 1 OdpŠk, podle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž i ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Tato kritéria se pak použijí i na to, zda byla délka řízení přiměřená (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu z datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).
15. Při stanovení celkové doby řízení vyšel soud z toho, že občanské soudní řízení začíná doručením žaloby a jeho konec spadá v jedno s okamžikem právní moci konečného rozhodnutí. Ve vztahu k žalobkyni předmětné řízení trvalo 21 let a 3 měsíce, od datum do právní moci usnesení o zastavení řízení datum. Soud hodnotí celkovou délku řízení jako délku nepřiměřenou. V důsledku porušení práva žalobkyně mu vznikla újma, a to minimálně v důsledku jeho právní nejistoty vycházející z nepřiměřené délky řízení. K závěru o existenci odpovědnostního titulu ve smyslu ustanovení §13 OdpŠk pak dospěla i sama žalovaná v rámci předběžného projednání nároku, když taktéž žalobkyni finančně částečně odškodnila.
16. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka) plyne, že v soudním řízení lze přiznat účastníkům řízení základní částku v rozmezí 15 - 20 000 Kč za každý další rok řízení., za první dva roky však v částce poloviční. Pro posuzované řízení v trvání 21 let a 3 měsíců soud dospěl k závěru o adekvátnosti základní částky finančního zadostiučinění ve výši 15 000 Kč za rok trvání daného řízení, za první dva roky v částce poloviční, a došel tedy k základní částce finančního zadostiučinění ve výši 303 750 Kč. Tato částka se jeví částkou adekvátní, částkou základní (srovnej rozsudek ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).
17. Tuto částku soud následně podrobil jednotlivým kritériím § 31a OdpŠk, když co se týče složitosti řízení, soud jí ponižoval o 45% z důvodu skutkové a procesní složitosti. V řízení byla provedena řada procesních úkonů, navíc řízení bylo opakovaně na dlouhou dobu ze zákona přerušeno v důsledku prohlášení konkursu na majetek obou účastníků řízení. Dále pak došlo k dvoustupňovému projednání návrhu na nařízení předběžného opatření. Účastníkům nemůže být kladeno k tíži využívání řádných a mimořádných opravných prostředků, musí však počítat s prodloužením řízení o dobu nezbytnou k vydání rozhodnutí o podání opravných prostředků.
18. Pokud jde o kritériu jednání poškozeného a postupu orgánu veřejné moci, soud neshledal důvod pro snížení či zvýšení základní částky odškodnění.
19. Pokud jde o kritérium významu předmětu řízení pro poškozeného, tento soud neshledal nikterak zásadním, když řízení dle judikatury vnitrostátních soudů i ESLP nepatří mezi řízení se zvýšeným významem řízení pro účastníky. Za řízení se zvýšeným významem pro účastníky jsou považována zejména řízení trestní, opatrovnická, pracovněprávní, a o osobním stavu, ve věcech sociálního zabezpečení a týkající se zdraví, nebo života. Takovým typem řízení projednávané nebylo, a žalobkyně ani zvýšený zájem netvrdila, ani neprokazovala. Z tohoto důvodu pak soud snížil základní částku o 20%.
20. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud uvádí, že dospěl k závěru o adekvátnosti částky finančního plnění ve výši 106 313 Kč s ohledem na procentuální ponížení i navýšení základní částky. S ohledem na skutečnost, že žalovaná žalobkyni přiznala a již vyplatila plnění tuto částku přesahující, a to 120 000 Kč, zamítal soud žalobu o další finanční zadostiučinění, které svou výší přesahuje nárok původně plněný.
21. Pod výrokem II. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., když rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Žalovaná měla ve věci úspěch, neboť odškodnění ve výši 120 000 Kč žalobkyni vyplatila ještě v zákonné šestiměsíční lhůtě pro předběžné projednání nároku. Úspěšné žalované proto náleží náhrada nákladů řízení spočívající v jednotlivých úkonech nezastoupeného účastníka ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř., a to za vyjádření k žalobě, ve výši 300 Kč dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb.
22. Lhůta k plnění ve výroku II. byla stanovena ve lhůtě 3 dnů dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro stanovení lhůty delší či plnění ve splátkách.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.