Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
14 C 35/2023-37
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Křivským ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 69 005,35 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 67 205,35 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 725,16 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 67 205,35 Kč ve výši 11,75% ročně od datum do zaplacení, úrok ve výši 11,9% ročně z částky 63 597,82 Kč od datum do zaplacení a úrok 11,9% ročně z částky 2 615,50 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 1 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 23 089 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 67 205,35 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 725,16 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 67 205,35 Kč ve výši 11,75% ročně od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 11,9% ročně z částky 63 597,82 Kč od [datum] do zaplacení a úrok 11,9% ročně z částky 2 615,50 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 1 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 23 089 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně vůči žalovanému domáhala přiznání částky ve výši 69 005,35 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 725,16 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 69 005,35 Kč od datum do zaplacení, úrokem ve výši 11,9 % ročně z částky 63 597,82 Kč od datum do zaplacení, a úrokem ve výši 11,9 % ročně z částky 2 615,5 Kč od datum do zaplacení s odůvodněním, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně (společností právnická osoba) dne datum uzavřel smlouvu o úvěru k úvěrovému účtu č. bankovní účet, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 126 000 Kč. Žalovaný se tuto částku zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši 11,90 % a další poplatky za úkony související s poskytnutím a správou úvěru, a to celkem 96 měsíčními splátkami ve výši 2 058 Kč počínaje datum. Současně si strany dohodly oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně připisovat úroky z úvěru k jistině k poslednímu dni kalendářního měsíce, při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. Dále si strany sjednaly povinnost žalovaného hradit pojištění ve výši 144 Kč měsíčně (bod 7.1 smlouvy). V případě prodlení s úhradou splátky byl žalovaný dle smlouvy povinen uhradit úrok z prodlení a náklady spojené se správou úvěru v prodlení ve výši dle ceníku. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel (neuhradil splátku za měsíce říjen až prosinec 2021, přičemž celkem na předmětnou pohledávku uhradil částku 138 852,97 Kč), byl opakované vyzýván k nápravě, nicméně s ohledem na trvající porušování smlouvy právní předchůdkyně s účinností ke dni datum úvěr zesplatnila, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze stejného dne. S účinností ke dni datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Ke dni postoupení neuhrazená pohledávka činila částku 63 597,82 Kč neuhrazené jistiny úvěru, částku 2 615,50 Kč úroku z úvěru, částku 2 725,16 Kč úroku z prodlení a částku 2 792,03 neuhrazených poplatků. Kromě uvedených částek se žalobkyně dále domáhá uhrazení úroku ve výši 11,90 % ročně z připsaných neuhrazených úroků ve výši 2 615,50 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 11,90 % ročně z jistiny ve výši 63 597,82 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 69 005,35 Kč, kterou představuje neuhrazená jistina, připsané úroky a neuhrazené poplatky. Žalovanému byla dne datum doručena výzva k úhradě předmětné pohledávky před podáním žaloby. příjmení poplatků ve výši 2 792,03 Kč v sobě zahrnuje zejm. poplatky za pojištění a dále poplatky označené jako náklady spojené s prodlením, které jsou vyčíslené částkou ve výši 300 Kč (dne datum), 900 Kč (dne datum) a 900 Kč (dne datum). Tyto poplatky pak žalobkyně odůvodnila tak, že právní předchůdkyně žalobkyně byla nucena činit další úkony, zejm. věnovat zvýšenou pozornost platební morálce žalovaného, a proto si strany v bodu 8.3 smlouvy sjednaly povinnost žalovaného platit smluvní pokutu za prodlení, a to ve výši uvedené v ceníku banky. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně zhodnotila informace získané od žalovaného, tedy zejména s ohledem na skutečnost, že byl svobodný, bydlel ve vlastním bytě, byl zaměstnaný na dobu neurčitou s dostatečnou výší příjmu, a dospěla k závěru o dostatečné schopnost žalovaného předmětný úvěr splatit.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum je patrné, že ji uzavřel žalovaný a právnická osoba (dále jen„ banka“), která se zavázala žalovanému poskytnout částku 126 000 Kč prostřednictvím úvěrového účtu č. bankovní účet a žalovaný se tuto částku zavázal vrátit v 96 měsíčních splátkách ve výši 2 058 Kč spolu s úrokem ve výši 11,90 % ročně. Současně bylo dohodnuto, že úroky z úvěru se stanou součástí jistiny úvěru k poslednímu dni kalendářního měsíce, při doplacení úvěru a v den, ve kterém uplatní právo na okamžité splacení úvěru. Součástí jistiny úvěru se také stávají v den její splatnosti veškeré ceny vyúčtované v souvislosti s úvěrem. Ve smlouvě bylo také dohodnuto pojištění žalovaného proti neschopnosti splácet úvěr. V bodu 8. smlouvy bylo dohodnuto právo banky prohlásit celý úvěr za splatný, pokud se žalovaný dostane do prodlení se splacením více než 2 splátek, resp. jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce. Z listin y standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že banka žalovanému poskytla podstatné informace týkající se smlouvy v přehledné formě, a to zejména o výši úvěru, celkové výši částky, kterou měl žalovaný zaplatit (tedy celkem 198 791 Kč), výši měsíční splátky, výši úrokové sazby a výši roční procentní sazby nákladů. Ze Sazebníku (ceník) banky je patrný zejména způsob výpočtu výše pojištění schopnosti splácet úvěr a současně je v něm uveden poplatek označený jako náklady spojené s prodlením, který činí 300 Kč za 10 dní v prodlení, přičemž má být účtován vždy k 10., 40. a 70. dni v prodlení ve výši 300, 900 a 900 Kč. Z dokumentu podklady pre súdne konanie je patrný způsob splácení předmětné pohledávky, započítání splátek na jistinu, úroky a poplatky, a současně způsob výpočtu kapitalizovaného úroku a úroku z prodlení, které požaduje žalobkyně. Ve Všeobecných obchodních podmínkách banky jsou uvedeny zejména postupy pro uzavírání a ukončování smluv, informace o poplatcích, způsobu komunikace s bankou a další podrobnosti smluvního vztahu.
4. Ze žádosti o poskytnutí úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný bance sdělil, že je svobodný, bydlí ve vlastním bytu či domě se zástavou, je zaměstnán na dobu neurčitou, jeho příjem činí 15 902 Kč, přičemž jeho měsíční splátky jiných úvěrů činí 7 270 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného za měsíce leden až srpen roku 2016 je patrné, že na počátku období žalovaný disponoval finančními prostředky přesahující částku 136 000 Kč, avšak disponibilní zůstatek na tomto účtu se postupně snižoval měsíčně o jednotky tisíc korun. V červenci 2016 činil konečný zůstatek částku 9 041,11 Kč, v průběhu srpna 2016 byla na tento účet připsána částka 126 000 Kč.
5. Z listin y posouzení úvěruschopnosti klienta od banky je patrné, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru posoudila disponibilní příjem žalovaného tak, že vzala v úvahu jeho stávající závazky (splátky úvěrů) ve výši 7 076 Kč, které zjistila dotazem do CCB a vlastních systémů, a dále z příjmu žalovaného ve výši 16 231 Kč, který zjistila nahlédnutím do příchozích transakcí na účtu žalovaného vedeného u banky. Splátka nového úvěru činila částku 2 058 Kč a celkové nové splátkové zatížení tedy činilo částku 9 134 Kč. Na základě uvedených informací a z částky životních nákladů ve výši 6 893 Kč, které určila s využitím statistického model, dospěla banka k závěru o schopnosti žalovaného splácet předmětný úvěr.
6. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne datum je patrné, že banka vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 8 703 Kč a upozornila jej, že pokud tuto dlužnou částku do datum neuhradí, bude požadovat okamžité splacení celého úvěru, který aktuálně činil částku 65 012 Kč.
7. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu (vč. podacího archu) je patrné, že banka ke dni datum rozhodla o okamžité splatnosti celého dluhu a žalovaného upozornila na skutečnost, že nadále je od datum dlužná částka úročena sazbou úroku a současně sazbou úroku z prodlení.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, její přílohy číslo – seznamu pohledávek a přílohy – potvrzení o zaplacení úplaty soud zjistil, že banka ke dni datum postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, která za postoupené pohledávky uhradila sjednanou úplatu.
9. Z oznámení o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání je patrné, že žalovaný byl bankou o postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni vyrozuměn dopisem ze dne datum, přičemž ke dni postoupení činila výše pohledávky částku 71 730,51 Kč.
10. Z výzvy k plnění ze dne datum vč. dokladu o odeslání odeslané žalobkyní žalovanému je patrné, že byl žalovaný před podáním předmětné žaloby žalobkyní vyzván k úhradě částky 75 993,85 Kč.
11. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
12. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným dne datum uzavřela dohodu, na základě které se zavázala žalovanému poskytnout částku (možnost čerpání) ve výši 126 00 Kč, přičemž tato částka byla v srpnu 2016 poukázána na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit, bance zaplatit úroky ve výši 11,90 % ročně a další platby vyplývající ze sazebníku poplatků, a to zejména poplatek za pojištění schopnosti splácet ve výši 144 Kč měsíčně. Svůj závazek měl žalovaný uhradit v celkem 96 měsíčních splátkách po 2 058 Kč, a to počínaje první splátkou splatnou do datum, přičemž takto měl bance zaplatit celkem částku 198 791 Kč. Žalovaný celkem uhradil částku 138 852,97 Kč a poté se dostal do prodlení s úhradou splátek za měsíce říjen, listopad a prosinec 2021. příjmení žalovaného bezvýsledně vyzvala k úhradě dlužných splátek dopisem ze dne datum a následně ke dni datum zbylou část neuhrazené pohledávky zesplatnila. S účinností ke dni datum postoupila banka pohledávku z předmětné smlouvy o úvěru na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem banky ze dne datum. Ke dni postoupení pohledávky představoval nárok banky částku jistiny ve výši 63 597,82 Kč, částku kapitalizovaného neuhrazeného úroku za dobu trvání smlouvy ve výši 2 615,50 Kč, částku kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 725,16 Kč, částku poplatku ve výši 2 793,03 Kč. Následně byl žalovaný také vyzván žalobkyní výzvou ze dne datum k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost podání žaloby, pokud tak neučiní, přičemž předmětnou pohledávku žalobkyně žalovaný ani následně neuhradil.
13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v platném znění, (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku
z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
16. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.
17. Podle § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 o.z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Ohledně přiměřenosti a způsobu ujednání o smluvní pokutě se vyjádřil Ústavní soud ve svém nálezu ze dne datum, sp.zn. I. ÚS 3512/11 takto:„ V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu nebo jiné obdobně znevýhodňující ustanovení zásadně nemůže být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“
18. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
19. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne datum smlouvu o úvěru uzavřenou dle § 2395 o.z., na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 126 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s dohodnutým úrokem a dalšími smluvenými poplatky, zejména poplatkem za pojištění povinnosti splácet, a to v 96 měsíčních splátkách ve výši 2 058 Kč, resp. celkem částku 198 791 Kč. Žalovaný neuhradil sjednaný závazek celý, jelikož právní předchůdkyni uhradil pouze částku 138 852,97 Kč, dostal se do prodlení se splátkami za měsíce říjen, listopad a prosinec roku 2016, přičemž byl právní předchůdkyní vyzván k úhradě dlužných splátek. příjmení následně využila svého práva sjednaného v předmětné smlouvě k prohlášení celé zbylé neuhrazené pohledávky za splatnou s ohledem na skutečnost, že žalovaný byl v prodlení s více než dvěma splátkami, resp. s jednou (za říjen 2021) po dobu delší než 3 měsíce, a to ke dni datum. Žalobkyni v důsledku toho vzniklo právo na uhrazení celé zbylé pohledávky včetně dlužných úroků z jistiny úvěru a současně na úrok z prodlení v zákonné výši 11,75 % od datum do zaplacení z celé dlužné částky (v souladu s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ). Současně je po právu také nárok žalobkyně na úhradu poplatku za pojištění a účelně vynaložených nákladů uplatnění pohledávky ve výši 992,03 Kč. Vzhledem k uvedenému soud uzavřel, že nárok žalobkyně vůči žalovanému na zaplacení jistiny dluhu spolu s příslušenstvím, které tvoří jak smluvní úrok, tak i zákonný úrok z prodlení (jak je uvedeno výše částečně kapitalizované), je po právu, a proto soud žalovanému uložil povinnost částku uvedenou ve výroku I. žalobkyni zaplatit. Posouzení úvěruschopnosti ze strany banky před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru považuje soud za dostatečné a v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
20. Pokud se ovšem týče dvou žalobkyní účtovaných poplatku v částce 900 Kč, tedy celkem v částce 1 800 Kč, označených jako náklady spojené s prodlením, pak je nutné uzavřít, že tento nárok nelze považovat za účelně vynaložené náklady na uplatnění pohledávky, jelikož nejsou nijak odůvodněny, resp. sama žalobkyně je označuje za smluvní pokutu. Vzhledem k uvedenému se soud zabýval povahou ujednání o této smluvní pokutě a dospěl k závěru, že jelikož bylo obsaženo pouze v ceníku žalobkyně, a tedy nikoli v samotném textu smlouvy o spotřebitelském úvěru, je nutné takové ujednání považovat za nepřiměřené, resp. v rozporu s požadavkem dobré víry (a to zejména v souladu se závěry vyplývající z rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3512/11 , protože se s ním spotřebitel neměl před podpisem smlouvy možnost seznámit), a k takovému ujednání se dle § 1815 o.z. nepřihlíží. Vzhledem k uvedenému je ujednání o smluvní pokutě, jíž se po žalovaném žalobkyně domáhala jen zdánlivé, předmětný nárok jí tedy nevznikl a soud v této části (pro částku 1 800 Kč) žalobu zamítl, přičemž současně žalobkyni nepřiznal ani příslušný zákonný úrok z prodlení z této částky.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 761 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 69 005,35 Kč sestávající z částky 3 900 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, účast u jednání dne datum) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 800 Kč ve výši 3 528 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.