Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 11/2023-38
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Kopeckou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 32 700 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 30 700 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z 22 000 Kč od 25. 12. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném dalších 4 500 Kč a úroku z prodlení nad rozsah úroku z prodlení uvedeného ve výroku I., se zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náklady řízení ve výši 1 855 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 30 700 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z 22 000 Kč od 25. 12. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném dalších 4 500 Kč a úroku z prodlení nad rozsah úroku z prodlení uvedeného ve výroku I., se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náklady řízení ve výši 1 855 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 10. 11. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 32 700 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky dne 24. 11. 2021, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku 20 000 Kč bankovním převodem na účet žalovaného dne 24. 11. 2021. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit do 24. 12. 2021 a za poskytnutí zápůjčky zaplatit poplatek ve výši 6 500 Kč. Žalovaný však ničeho neuhradil. Mimo zaplacení jistiny zápůjčky a poplatku žalobkyně požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti, tj. od 25. 12. 2021, a dále úhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 2 500 za písemné výzvy odeslané dne 31. 12. 2021, 7. 1. 2022, 14. 1. 2022, 23. 1. 2022 a 7. 2. 2022. Dále požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny zápůjčky za období ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky, tj. od 25. 12. 2021, do dne 31. 10. 2022, tj. ve výši 6 200 Kč.
2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.
3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř. “).
4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:
5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 24. 11. 2021 ve znění dodatku ze dne 29. 11. 2021 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnutou zápůjčku ve výši 20 000 Kč převodem na jeho bankovní účet do dvou dnů od účinnosti smlouvy. Žalovaný se za poskytnutí zápůjčky zavázal zaplatit žalobkyni poplatek ve výši 6 500 Kč RPSN činila 5986 %. Zápůjčku spolu s poplatkem se žalovaný zavázal uhradit do 24. 12. 2021 Smluvní pokuta za prodlení žalovaného s plněním jeho závazků ze smlouvy byla sjednána ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Současně byla pro případ prodlení žalovaného sjednána povinnost nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady žalobkyně ve výši 500 Kč za každou písemnou výzvu k úhradě. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně.
6. Podle potvrzení o provedené platbě žalobkyně poskytla žalovanému na bankovní účet uvedený ve smlouvě peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč, a to dne 24. 11. 2021 a 29. 11. 2021.
7. Z výpisu k platbě vyplývá, že žalobkyně ověřila pomocí korunové bezhotovostní platby, že bankovní účet uvedený ve smlouvě k poskytnutí zápůjčky je bankovním účtem vedeným na jméno žalovaného.
8. Z upomínek ze dne 31. 12. 2021, 7. 1. 2022, 14. 1. 2022, 23. 1. 2022 a 7. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky po splatnosti zápůjčky.
9. Z výzvy ze dne 3. 10. 2022 soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení žalované částky s upozorněním, že v opačném případě bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla odeslána žalovanému dne 3. 10. 2022, jak vyplývá z podacího lístku.
10. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 24. 11. 2021 smlouva o zápůjčce ve znění dodatku ze dne 29. 11. 2021, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem za jejich poskytnutí ve výši 6 500 Kč byl žalovaný povinen vrátit do 24. 12. 2021. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu po splatnosti pěti upomínkami zpoplatněnými po 500 Kč Smluvní pokuta za prodlení s vrácením zápůjčky činila 0,1 % denně z dlužné jistiny zápůjčky ode dne následujícího po dni prodlení do zaplacení.
11. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).
12. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.
13. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.).
14. Podle § 588 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Podle § 580 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
16. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.
17. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit do 24. 12. 2021. Žalovaný se však dostal do prodlení s její úhradou. Požadavek žalobkyně na zaplacení jistiny zápůjčky proto soud považuje za důvodný.
18. Souhrnný poplatek je třeba považovat za obdobu smluvních úroků, neboť má představovat příjem věřitele z titulu zapůjčení peněz dlužníkovi. Dle přesvědčení soudu je tento souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k zapůjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o zápůjčce podepsal, a to dokonce i v situaci, kdy v předtištěné (formulářové) smlouvě o zápůjčce uvedl, že porozuměl všem ustanovením smlouvy a že žádné z těchto ustanovení pro něj není překvapivé.
19. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 390 % (za 1 rok) ze zapůjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako RPSN uvedené ve výši 5986 %. V době uzavření smlouvy o zápůjčce, tj. v listopadu 2021 totiž činila sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu 7,34 % ročně. Přitom podle ustálené judikatury platí, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jejich sjednání, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ). Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. 4 Tdo 416/2013 , půjčka s úrokem přesahujícím 44 % ročně je plněním, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru ve smyslu přečinu lichvy podle § 218 odst. 1 tr. zákoníku.
20. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek.
21. Podle názoru soudu by tato částka měla představovat maximálně 30 % ze zapůjčené částky za jeden rok trvání smlouvy. V daném případě soud akceptuje souhrnný poplatek ve výši 2 000 Kč pro trvání smlouvy po dobu 1 měsíce. Ujednání o souhrnném poplatku, v části, ve které převyšuje soudem akceptovatelnou výši poplatku, proto soud považuje dle § 588 o.z. za neplatné.
22. Žalobkyně požadovala zaplacení nákladů v souvislosti s upomínáním žalovaného k úhradě dlužné částky po splatnosti, a to za pět upomínek zpoplatněných částkou 500 Kč za každou upomínku. V daném případě se však soudu četnost upomínek vzhledem k délce splatnosti zápůjčky a výše účtovaných nákladů s přihlédnutím k výši dlužné částky jeví jako nepřiměřená. Za dané situace soud považuje za účelné náklady na upomínání ve výši maximálně 500 Kč ve smyslu § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb. Ve zbývající výši 2 000 Kč pak soud započítal na smluvní pokutu.
23. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny zápůjčky počítané od 25. 12. 2021 do 10. 11. 2022, tedy ve výši 6 200 Kč. Sjednaná výše smluvní pokuty není nepřiměřená, je uplatněná v souladu se zákonem (§ 122 odst. 2 a 3 ZSpU) a nárok na její zaplacení žalobkyni dle § 2048 o. z. jistě vznikl, a to ve výši 8 200 Kč.
24. S ohledem na výše uvedené tak žalovanému zbývá k úhradě částka 30 700 Kč (20 000 Kč jistina zápůjčky + 2 000 Kč soudem přiznaný souhrnný poplatek + 500 Kč náklady s prodlením žalovaného + 8 200 Kč smluvní pokuta).
25. Žalovaný existenci ani výši dlužné částky nikterak nesporoval. Bylo přitom na něm, aby prokázal, že žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu s příslušenstvím splatil, což však neudělal.
26. S ohledem na výše uvedené proto soud vyhověl podané žalobě částečně, a to výrokem I., kdy zavázal žalovaného uhradit žalobkyni 30 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o.z., jeho výše se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , v účinném znění.
27. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 4 500 Kč a úroku z prodlení nad rozsahu úroku z prodlení uvedeného ve výroku I.
28. Ve sporu byla částečně úspěšná žalobkyně a má dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. právo na poměrnou náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Žalobě bylo vyhověno co do částky 30 700 Kč (87 % žalované částky) a pro 4 500 Kč byla žaloba zamítnuta (13 % z žalované částky). Odečteme-li úspěch od neúspěchu (87 % - 13 %), má žalobkyně právo na zaplacení 74 % účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 308 Kč, odměnou ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 2 . vyhlášky č. 177/1996 Sb. ) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 300 Kč a třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně činí částku 2 508 Kč. Z takto vypočtené výše nákladů řízení žalobkyni přísluší 74 %, tj. částka 1 855 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost nahradit příslušnou část nákladů tohoto řízení žalobkyni k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
29. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se její splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuci.