Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 35/2023-21

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Skalkou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 71 925 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení o žalobě ze dne datum se v části, v níž se žalobkyně domáhala toho, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 54 575 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 36 100 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 750 Kč od datum do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 350 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, v níž žalobkyně požadovala, aby soud uložil žalované zaplatit jí zákonný úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 350 Kč od datum do datum, zamítá.

IV. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení o žalobě ze dne [datum] se v části, v níž se žalobkyně domáhala toho, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 54 575 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 36 100 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 750 Kč od [datum] do zaplacení, zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 350 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se v části, v níž žalobkyně požadovala, aby soud uložil žalované zaplatit jí zákonný úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 350 Kč od [datum] do [datum], zamítá. IV. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 71 925 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že s žalovanou dne datum uzavřela Smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalované poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 30 000 Kč. Celkové náklady tohoto spotřebitelského úvěru byly sjednány ve výši 18.750 Kč, přičemž se skládají z úroku ve výši 20% z jistiny, tedy z úroku ve výši 6.000 Kč, úplaty ve výši 12.750 Kč a administrativního poplatku ve výši 0 Kč. Měsíční náklady tohoto spotřebitelského úvěru pro spotřebitele byly ve Smlouvě v souladu s počtem splátek sjednány ve výši 1.433 Kč Smlouvou se žalovaná zavázala uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 48.750 Kč, po odečtení administrativního poplatku ve výši 0 Kč, který byl splatný jednorázově při výplatě úvěru, ve 13 pravidelných rovnoměrných měsíčních splátkách ve výši 3.750 Kč, kdy první splátka byla splatná 10. den po uzavření smlouvy, každá další splátka až do úplného zaplacení byla splatná 30. den od splatnosti předchozí splátky s tím, že úrok a úplata byly splatné v prvních 5 měsíčních splátkách, což bylo sjednáno v čl. I., II. Smlouvy a bodu 1. Obchodních podmínek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy.

2. Žaloba byla žalované doručena dne datum, žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a v průběhu celého řízení nevznesla žádné námitky proti žalobkyní shora specifikované, uplatněné pohledávce ve výši shora specifikované, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaná neprokázala, že žalobkyni zaplatila žalovanou částku ve lhůtě její splatnosti.

3. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět. Uvedla, že smlouvou o úvěru z datum poskytla žalované peníze, avšak připustila, že nezkoumala dostatečně úvěruschopnost žalované. Proto nyní požaduje pouze částku odpovídající bezdůvodnému obohacení žalované ve výši 17 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení. Uznala totiž, že žalovaná jí v mezidobí vrátila částku 12 650 Kč.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z dokumentu s názvem Smlouva o úvěru číslo ze dne datum vyplývá, že žalobkyně poskytla žalované při podpisu této smlouvy částku 30 000 Kč. Žalovaná se na základě této smlouvy zavázala žalobkyni zaplatit vrátit částku 48 750 Kč RPSN bylo v této smlouvě uvedeno ve výši 200, 4%. Z dokumentu s názvem Zpráva klienta ke dni datum soud zjistil, že žalovaná měla uhradit celkem částku 12 650 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzývala k vrácení dlužné částky výzvou ze dne datum s tím, aby ji vrátila do 7 dnů od doručení výzvy; výzva byla podána k poštovní přepravě dne datum.

5. Podle ustanovení , platí, že„ Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.“ Podle ustanovení platí, že„ Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.“

6. S ohledem na podání žalobkyně ze dne datum soud v souladu s ustanovením rozhodl výrokem I. tak, že řízení v části, v níž se žalobkyně domáhala toho, aby soud uložil žalované zaplatit jí částku 54 575 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 36 100 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 750 Kč od datum do zaplacení, zastavil.

7. Předmětem řízení tedy zůstala částka ve výši 17 350 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Ve vztahu k tomuto nároku soud dospěl k následujícímu právnímu závěru:

8. Podle , výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

9. Podle , neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

10. Podle , kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

11. Podle , bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

12. V souladu s  , na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů, se použijí ustanovení části první hlavy I.

13. Podle , výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

14. V , se uvádí, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

15. Podle , o spotřebitelském úvěru (účinného od 1.12.2016) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění do datum, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

18. Po skutkové stránce má soud s ohledem na výše uvedené prokázané pouze tolik, že žalobkyně s žalovanou dne datum uzavřela úvěrovou smlouvu, avšak nemá za to, že by tato úvěrová smlouva byla platná, jak ostatně uznává sama žalobkyně, když nyní sama uvádí, že požaduje po žalované vydání bezdůvodného obohacení.

19. Soud se z moci úřední totiž musí předloženou úvěrovou smlouvou zabývat se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo Consumer Finance proti jméno příjmení a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

20. Poskytovatel úvěru je dle shora citovaného zákonného ustanovení (ať už , nebo ) povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.

21. Žalobkyně dle soudu neprokázala, že by dostála své povinnosti s odbornou péčí posuzovat schopnost spotřebitele (žalované) splácet úvěr, který je předmětem tohoto sporu, což ona sama nyní i uznává. S ohledem na tento závěr nemohla by předmětná úvěrová smlouva obstát jako platná.

22. Svou neúčastí na jednání se žalobkyně zbavila dobrodiní poučení soudu podle a 3 , , (dále jen„ ”), a možnosti být seznámena s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování (viz např. usnesení ústavního soudu sp. zn. či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. ). Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. ), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení

23. Soud se dále zabýval tím, zda nebylo ze strany žalobkyně poskytnuto žalované plnění bez právního důvodu. S ohledem na obsah předložených dokumentů přitom má soud za to, že žalované byla žalobkyní poskytnuta dne datum částka 30 000 Kč, kterou žalovaná vrátila pouze ve výši 12 650 Kč. Soud tak má za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně dle ustanovení , 2 , bezdůvodně obohatila v rozsahu 17 350 Kč, proto uložil žalované, aby tuto částku zaplatila.

24. Podle platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobkyni tak podle náleží úrok z prodlení ve výši zákonného úroku z prodlení, tj. stanovený podle , ve znění účinném v době počátku prodlení.

25. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán ( ). Žalobkyně neprokázala, že by žalovanou ona sama vyzval k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než předžalobní výzvou ze dne datum, danou k poštovní přepravě dne datum. S ohledem na to, že předchozí úprava neobsahovala výslovně stanovení okamžiku, kdy taková výzva byla protistraně doručena, má soud za přípustné, aby s ohledem na délku doby účinnosti , bylo stran určení okamžiku doručení postupováno dle něj, a to i s ohledem na provázanost s následky spojeným s určením data tohoto doručení (viz určení výše zákonného úroku z prodlení atd). Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde ( ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. ). Podle se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle se tak má za to, že výzva byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. datum, s tím že žalovaná měla dle tohoto oznámení plnit ve lhůtě 7 dnů, tudíž od datum je žalovaná v prodlení, čemuž by odpovídal zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné částky.

26. Protože se však žalobkyně v žalobě ze dne datum ve spojení s podáním ze dne datum domáhala přiznání zákonného úroku z prodlení pouze ve výši 8,05 % ročně z dlužné částky a protože je soud tímto rozsahem vázán (viz ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů), musel žalobkyni přiznat zákonný úrok z prodlení pouze v této výši. Jelikož soud stanovil splatnost bezdůvodného obohacení až dnem datum, nemohl žalobkyni přiznat zákonný úrok z prodlení za období od datum do datum (výrok III rozsudku).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ve spojení s  věta první tak, že žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná sice byla v převážné míře v dané věci úspěšná (a to i s ohledem na to, že zastavení řízení co do částky 54 575 Kč podle soudu zavinila žalobkyně, neboť sama zjevně uznává, že tento nárok nebyl dán, když nyní požaduje pouze vydání bezdůvodného obohacení žalované ve výši 17 350 Kč), avšak dle obsahu spisu ji žádné náklady s vedením předmětného řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.