Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 429/2022-68

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 149 212,63 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 16 736,66 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 149 212,63 Kč za dobu od 3. 10. 2021 do 2. 6. 2022 a z částky 16 736,66 Kč za dobu od 3. 6. 2022 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 132 475,97 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 132 475,97 Kč za dobu od 3. 6. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 27 370,50 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 16 736,66 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 149 212,63 Kč za dobu od 3. 10. 2021 do 2. 6. 2022 a z částky 16 736,66 Kč za dobu od 3. 6. 2022 do zaplacení, zamítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 132 475,97 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 132 475,97 Kč za dobu od 3. 6. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 27 370,50 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.</b>

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 149 212,63 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 149 212,63 Kč za dobu od 3. 10. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. právnická osoba, se sídlem adresa, IČO (dále také jako původní věřitel) jako věřitelem a úvěrujícím a žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným byla dne 3. 6. 2020 uzavřena Smlouva o úvěru (dále také jako úvěrová smlouva), na základě které původní věřitel poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 150 000 Kč, který žalovaný čerpal v plné výši. Úvěr nebyl účelově vázán. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 14,90 % ročně a poplatky v pravidelných 96 měsíčních splátkách po 2 725 Kč splatných vždy k 20. dni příslušného měsíce počínaje dnem 20. 7. 2020, přičemž poslední splátka ve výši 2 039 Kč měla být splacena dne 20. 6. 2028. Žalovaný však v rozporu s úvěrovou smlouvou a Všeobecnými obchodními podmínkami právnická osoba, jež byly nedílnou součástí úvěrové smlouvy a které se zavázal dodržovat, nehradil splátky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradami splátek úvěru. V důsledku prodlení žalovaného s úhradami splátek původní věřitel dopisem ze dne 2. 10. 2021 zesplatnil nesplacenou část jistiny úvěru ke dni 2. 10. 2021 a vyzval jej k úhradě dluhu. Po zesplatnění úvěru neuhradil žalovaný ničeho. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2022 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 17. 5. 2022. Žalobce kvalifikovaně vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na dlužné jistině úvěru částku 149 212,63 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů ( ).

3. Soud svá skutková zjištění opřel o následující listinné důkazy:

4. Ze Smlouvy o úvěru ze dne 3. 6. 2020 bylo zjištěno, že se původní věřitel jako úvěrující a žalovaný jako dlužník a úvěrovaný dohodli na poskytnutí úvěru ve výši 150 000 Kč. Použití úvěru nebylo účelově vázáno. Úvěr byl poskytnut jako nezajištěný. Žalovaný čerpal úvěr v plné výši bezhotovostně dne 3. 6. 2020 převodem na splátkový účet č. ú. bankovní účet vedený na žalovaného (čl. 2., 2.. a 3.. úvěrové smlouvy). Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr v 96 měsíčních splátkách ve výši 2 725Kč splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce počínaje dnem 20. 7. 2020, přičemž poslední splátka ve výši 2 039 Kč byla splatná dne 20. 6. 2028, který byl dnem konečné splatnosti úvěru (čl. 3. úvěrové smlouvy). Byla sjednána 14,90 % roční úroková sazba; při řádném splácení a odpuštění splátek zvýhodněná úroková sazba 12,95 % ročně; 16,57 % roční procentní sazba nákladů na úvěr a také poplatky za úkony související s poskytnutím a správou úvěru (čl. 1., 4.., 4.. a 4.. úvěrové smlouvy). Žalovaný souhlasil s tím, že je původní věřitel oprávněn použít jednotlivé platby k úhradě v následujícím pořadí: náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s případným vymáháním pohledávek banky, náhrada ostatních nákladů vzniklých v souvislosti s úvěrovým vztahem, ceny související s úvěrem a smluvní pokuty, úroky z úvěru, úroky z prodlení, jistina úvěru v pořadí od splátky nejdříve splatné, smluvní pokuty a ostatní pohledávky z úvěru (čl. 3. úvěrové smlouvy) s tím, že úroky z úvěru se stanou součástí jistiny úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, a dále při doplacení úvěru a také v den, kdy banka uplatní právo na okamžité splacení úvěru (čl. 3. úvěrové smlouvy) a také s tím, že je žalobce oprávněn v případě každého jednotlivého porušení smlouvy dle čl. 8. prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný a požadovat splacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, jestliže mj. je klient v prodlení se splacením jedné splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se splacením více než dvou splátek úvěru (čl. 8. písm. a) a 8.2. úvěrové smlouvy). Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba účinné od 31. 10. 2018 a Ceník pro soukromou klientelu účinný od 19. 5. 2020. Z výpisu z úvěrového účtu č. ú. bankovní účet za období od 3. 6. 2020 do 31. 12. 2020 bylo prokázáno, že původní věřitel poukázal peněžní prostředky ve výši 150 000 Kč na bankovní účet č. ú. bankovní účet a dále bylo prokázáno, že žalovaný neplatil dohodnuté měsíční splátky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou splátek úvěru za leden až září 2021. Žalovaný uhradil na dluh v měsíčních splátkách částku v celkové výši 17 524,03 Kč. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 31. 8. 2021 bylo prokázáno, že původní věřitel vyzval žalovaného k úhradě dluhu na úvěrovém účtu, poskytl mu dodatečnou lhůtu k úhradě do 2. 10. 2021 a upozornil jej, že pokud dlužnou částku neuhradí do stanoveného termínu, bude původní věřitel požadovat okamžité splacení celého úvěru. Z Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 2. 10. 2021 včetně poštovního podacího archu ze dne 6. 10. 2021 bylo prokázáno, že původní věřitel zesplatnil zůstatek úvěru i s příslušenstvím ke dni 2. 10. 2021 a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Toto rozhodnutí bylo předáno k poštovní přepravě dne 6. 10. 2021 a bylo doručováno žalovanému na adresu trvalého pobytu ul. ulice a číslo, obec. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2022 včetně přílohy číslo – seznamu pohledávek bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobce. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 5. 2022 včetně podacího lístku ze dne 17. 5. 2022 bylo prokázáno, že postoupení pohledávky bylo původním věřitelem oznámeno žalovanému. Toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 17. 5. 2022 a bylo doručováno žalovanému na adresu trvalého pobytu ul. ulice a číslo, obec. Z výzvy k uhrazení závazku – předžalobní upomínka ze dne 17. 5. 2022 včetně podacího lístku ze dne 18. 5. 2022 bylo prokázáno, že žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky úvěru spolu s příslušenstvím. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 18. 5. 2022 a byla doručována žalovanému na adresu trvalého pobytu ul. ulice a číslo, obec. Z Všeobecných obchodních podmínek právnická osoba účinných od 31. 10. 2018 (dále také jako obchodní podmínky) bylo prokázáno, že původní věřitel sjednal s žalovaným základní pravidla pro vztahy vzniklé mezi bankou a žalovaným na základě uzavřené úvěrové smlouvy, zejména pak v čl. 3 pravidla vzájemné komunikace, způsob doručování zásilek, používané adresy, povinnosti oznámení změny údajů včetně důsledků vrácení zásilky banky (čl. 3) tak, že pokud bude zmařeno doručení zásilky banky, protože si ji klient nevyzvedne nebo odmítne převzít nebo pokud neoznámí bance změnu své adresy, je za den doručení zásilky považován 3. pracovní den po jejím odeslání (při zasílání do zahraniční 15. pracovní den). Z ceníku pro soukromou klientelu účinného od 19. 5. 2020 bylo zjištěno, že se původní věřitel s žalovaným dohodli na poplatcích za správu a vedení úvěru a ostatních poplatcích.

5. Za prokázaný soud vzal tento skutkový stav:

Právní předchůdce žalobce jako věřitel a úvěrující uzavřel s žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným dne 3. 6. 2020 smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal bezhotovostně v plné výši převodem peněžních prostředků na účet žalovaného č. ú. bankovní účet (splátkový účet). Žalovaný se zavázal splatit úvěr pravidelnými splátkami po 2 725 Kč spolu se sjednaným úrokem ve výši 14,90 % a poplatky vždy k 20. dni příslušného měsíce počínaje dnem 20. 7. 2020, přičemž poslední splátka ve výši 2 039 Kč byla splatná dne 20. 6. 2028, který byl dnem konečné splatnosti úvěru; při řádném splácení a odpuštění splátek byla sjednána zvýhodněná úroková sazba 12,95 % ročně. V čl. 8 úvěrové smlouvy bylo sjednáno, že je původní věřitel oprávněn v případě porušení podmínek smlouvy jím určené lhůtě prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, jestliže mj. je klient v prodlení se splacením jedné splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se splacením více než dvou splátek úvěru. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba a právnická osoba pro soukromou klientelu. Žalovaný nehradil dohodnuté splátky úvěru řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou splátky úvěru za leden až září 2021. Původní věřitel zesplatnil zůstatek úvěru i s příslušenstvím ke dni 2. 10. 2021 a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2022 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 17. 5. 2022. Žalobce prostřednictvím právního zástupce dopisem (výzvou k uhrazení závazku – předžalobní upomínkou) ze dne 17. 5. 2022 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky úvěru spolu s příslušenstvím, výzva byla předána k poštovní přepravě dne 18. 5. 2022 a byla doručována žalovanému na adresu trvalého pobytu ul. ulice a číslo, obec. Žalovaný uhradil na dluh v měsíčních splátkách částku v celkové výši 17 524,03 Kč.

6. Podle , (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.

12. Podle ust. a 2 věty první , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

13. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

14. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalovaného, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.

15. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 19. 12. 2022 a u jednání dne 4. 1. 2023, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním registru klientských informací a v registru CBCB, centrálním registru exekucí, insolvenčním rejstříku, prověřoval pravidelné měsíční příjmy a výdaje a obrat na účtu žalovaného č. ú. bankovní účet na základě dlouhodobého časového období před uzavřením smlouvy, získal informace přímo od žalovaného, kdy žalovaný v žádosti o úvěr deklaroval průměrný čistý měsíční příjem ve výši 18 234 Kč, pracovní poměr hlavní jako operátor; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, žalobce doložil potvrzení o výši příjmu ze dne 3. 6. 2020 pro pracovní poměr na dobu neurčitou s potvrzením o průměrném čistém měsíčním příjmu za dvanáct měsíců ve výši 18 234 Kč, v pracovním poměru u zaměstnavatele obch. spol. právnická osoba, u něhož pracoval od září 2016. Žalobce vzhledem k osobním poměrům žalovaného, k jeho životní situaci, rodinnému stavu, počtu osob v domácnosti a typu bydlení stanovil výdaje žalovaného dle svého ekonomického modelu, který vychází z dat ČSÚ a jiných statistických dat (včetně aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na částku 6 094 Kč měsíčně. Původní věřitel prověřil pravidelné splátky úvěru z interních systémů a databáze dlužníků a zjistil, že žalovaný měl v době žádosti další závazky, a to kontokorentní úvěr u jiné banky se splátkou ve výši 150 Kč měsíčně, úvěr z kreditní karty u jiné banky se splátkou ve výši 300 Kč měsíčně, osobní úvěr u jiné banky se splátkou ve výši 912 Kč měsíčně a dále osobní úvěr u jiné banky se splátkou ve výši 1 169 Kč měsíčně, nové splátkové zatížení žalovaného bylo vypočteno částkou 5 256 Kč měsíčně; po odečtení shora uvedené částky od deklarovaného příjmu žalovaného měl žalovaný k dispozici částku 12 978 Kč, která dle tvrzení původního věřitele byla dostatečná pro pokrytí existenčních výdajů žalovaného. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel bankovních úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr, není možno dovodit pouze na základě zjištění o příjmech podávájících se z výpisu z účtu žalovaného a z potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu. V rámci posouzení výdajové stránky žalovaného vyšel původní věřitel pouze z prohlášení žalovaného, aniž by si tyto údaje ověřil, původní věřitel nezkoumal výdaje žalovaného (př. výživné, srážky ze mzdy, náklady na léky, nájem nebo jiné výdaje), nezkoumal náklady na bydlení ani netrval na doložení výše nákladů na bydlení. V rámci posouzení úvěryschopnosti žalovaného z hlediska dalších výdajů byly patrně zohledněny jakési statistické údaje nazývané jako "ekonomika". Je přitom nutné zdůraznit, že úvěr ve výši 150 000 Kč byl čerpán jako nový neúčelový úvěr a měl být nadále splácen splátkou ve výši 2 725 Kč měsíčně, čímž splátkové zatížení s ohledem na další splátky žalovaného z úvěrů přesáhlo částku 5 250 Kč a dosáhlo více jak 28,80 % jeho příjmu. Původní věřitel zcela nedostatečně zkoumal a prověřoval zejména otázku výdajů žalovaného, vycházel z jakýchsi matematických propočtů, čímž nesplnil povinnost s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Žalobce i přes poučení podle ust. , 3 , aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet úvěr, žádná skutková tvrzení a důkazy nedoplnil. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR- právnická osoba, ve věci C číslo).

16. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení smluvních úroků a dlužných poplatků (poplatek za vyřízení úvěru, poplatek za pojištění).

17. Plnil-li právní předchůdce žalobce žalovanému z neplatné smlouvy o úvěru částku 150 000 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 17 524,03 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci částku 132 475,97 Kč představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. o. z. ve spojení s ust. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 132 475,97 Kč za dobu od 3. 6. 2022 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 2. 6. 2022), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení. Ve zbytku nároku a nárokovaného příslušenství, tj. úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 149 212,63 Kč za dobu od 3. 10. 2021 do 2. 6. 2022 a z částky 16 736,66 Kč za dobu od 3. 6. 2022 do zaplacení, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

18. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. , když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobce 84,30 % a jeho neúspěch 15,70 %. Ve výši rozdílu (68,60 %) má žalobce právo, aby mu žalovaný nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 27 370,50 Kč Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 461 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby a účast na jednání před soudem) ve výši 21 300 Kč a za jeden úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) ve výši jedné poloviny odměny, tj. ve výši 3 550 Kč dle ust. vyhl. č. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 300 Kč ke čtyřem úkonům právní služby dle ust. vyhlášky, tj. ve výši 1 200 Kč. Dále advokát požadoval náhradu za ztrátu času spojenou s cestou ze sídla advokátní kanceláře ve obec k jednání soudu do obec a zpět, a to za 2 půlhodiny po 100 Kč, což činí částku 200 Kč a cestovní náklady za použité osobní vozidlo za 76 km cesty z obec do obec a zpět při průměrné spotřebě vozidla 5,2 litrů benzínu Natural 95 na 100 km, základní sazbě opotřebení 5,20 Kč za 1 km a ceně benzínu Natural 95 ve výši 41,20 Kč za 1 litr dle vyhl. č. , kdy tyto cestovní výlohy činí částku 558 Kč. Uplatnil-li žalobce odměnu za úkon právní služby – doplnění skutkových tvrzení ze dne 19. 12. 2022 a ze dne 1. 2. 2023, soud tuto odměnu nepřiznal, jelikož skutková tvrzení doplněná v tomto podání měla být uvedena již v žalobě. Jelikož advokát žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokáta na úhradu 21% DPH v souladu s ust. Celkové náklady řízení tak činí částku 39 898,70 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 68,60 % činí částku 27 370,50 Kč, kterou je žalovaný zavázán zaplatit právnímu zástupci žalobce.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).