Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 295/2022-68

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 53 324 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se částečně zastavuje pro kapitalizovaný úrok ve výši 9 278 Kč a pro smluvní pokutu ve výši 4 504 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 655,35 Kč do čtyř měsíců od právní moci rozsudku.

III. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 45 164,65 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 284,70 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 48 820 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Řízení se částečně zastavuje pro kapitalizovaný úrok ve výši 9 278 Kč a pro smluvní pokutu ve výši 4 504 Kč.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 655,35 Kč do čtyř měsíců od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 45 164,65 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 284,70 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 48 820 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se návrhem ze dne 24. 6. 2022 domáhá, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí celkem částku 53 324 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že dne datum uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO se žalovaným smlouvu o úvěru číslo v elektronické podobě, a to prostřednictvím žádosti online na internetových stránkách poskytovatele. Úvěr byl vyplacen na účet žalovaného, ze kterého byla předtím zaplacena verifikační platba, kterou žalovaný potvrdil svoji vůli smlouvu uzavřít. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta finanční hotovost ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 54 292,65 Kč, tj. celkem částku 104 292,65 Kč nejpozději do datum formou 35měsíčních splátek po 2 979,79 Kč. Žalovaný nehradil splátky úvěru řádně a včas, a proto původní věřitel využil svého práva a úvěr zesplatnil ke dni datum, o tom byl žalovaný informován písemně. Smlouvou ze dne datum došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku před podáním žaloby dne datum.

2. Podáním ze dne datum doplnila žalobkyně k výzvě soudu skutková tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru tak, že nedisponuje žádnými důkazy o posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet. Vzhledem k této skutečnosti žalobkyně vzala svůj návrh zpět co do příslušenství – kapitalizovaného úroku ve výši

9 278 Kč a smluvní pokuty 4 504 Kč a nadále požaduje pouze vrácení jistiny dluhu 48 820 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 284,70 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a náhradu nákladů řízení.

3. Dle žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení, je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

4. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro částečné zastavení řízení, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku I. a dále pokračoval v řízení pro zaplacení jistiny dluhu

48 820 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 48 820 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 284,70 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč.

5. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.

6. Za splnění podmínek ustanovení , (dále jen ), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

7. Soud provedl dokazování listinami: smlouvou o úvěru číslo ze dne datum, obchodními podmínkami právnická osoba, výpisem z bankovního účtu anonymizováno ze dne datum o příchozí úhradě žalovaného ve výši 0,01 Kč, výpisem z bankovního účtu anonymizováno

ze dne datum o výplatě částky 50 000 Kč, upomínkou ze dne datum, opakovanou výzvou k úhradě ze dne datum, oznámením o předání do advokátní kanceláře ze dne

datum, předžalobní výzvou ze dne datum včetně dokladu o odeslání žalovanému dne datum, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne datum, oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum včetně dokladu o odeslání žalovanému ze dne datum.

8. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění a tentýž závěr o skutkovém stavu:

9. Dne datum byla mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru číslo kterou se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč převodem na účet číslo bankovní účet. Žalovaný se smlouvou zavázal zaplatit věřiteli úrok 57,69 % Celková výše spotřebitelského úvěru činila 104 292,65 Kč. Splatnost úvěru byla sjednána 35 měsíců od poskytnutí finančních prostředků ve 35 splátkách po 2 979,9 Kč měsíčně. Dne datum byla na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě vyplacena částka 50 000 Kč. Úvěr byl zesplatněn ke dni datum pro porušení smluvních povinností žalovaného. Pohledávka ze smlouvy číslo byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovanému bylo postoupení oznámeno. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění.

10. Ze žalobních tvrzení a předložených listin nevyplývá, jak splnil právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Soud v tomto směru vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení. Žalobkyně byla zároveň poučena, že je její povinností vylíčit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti

( a že nedoplnění skutkových tvrzení může vést k zamítnutí žaloby, či její části pro neunesení břemene tvrzení, a že nedostatečná skutková tvrzení nelze nahrazovat odkazy na předložené listinné důkazy, neboť tyto slouží pouze k prokázání tvrzení již v žalobě učiněných. Žalobkyně byla dále poučena, že je dle povinna plnit důkazní povinnost ( ), tj. na podporu svých tvrzení je povinna označit a předložit důkazy, nerespektování této povinnosti může vést k zamítnutí žaloby, popř. její části pro neunesení důkazního břemene. Žalobkyně na výzvu soudu v podání ze dne datum uvedla, že důkazy k prokázání splnění uvedené povinnosti nedisponuje.

11. Smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zákonem číslo , a zákonem číslo o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů.

12. Podle ustanovení , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle ustanovení (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo

17. S ohledem na aktuální judikaturu (srovnej Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn.

, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2019, sp. zn. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2021, sen. zn. ) je soud povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost.

18. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli dne

datum smlouvu o úvěru jako spotřebitelskou smlouvu. Povinností poskytovatele úvěru bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Věřitel mohl dle platné zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Věřitel tak byl před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vyžádat si od žadatele sdělení o jeho veškerých příjmech, které měl prokázat a dále si vyžádat přehled jeho výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků apod.) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistil, zda je žalovaný fakticky schopen dlužnou částku uhradit.

19. Ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v uvedených ustanoveních zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

20. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně nedostála svým procesním povinnostem a neunesla procesní břemena (tvrzení a důkazní), když k výzvě soudu nedotvrdila a neprokázala splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr. Soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou. Nároky žalobkyně vůči žalovanému jsou tak omezeny na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru.

21. Na základě neplatné smlouvy bylo žalovanému poskytnuto plnění 50 000 Kč. Žalovaný podle žaloby zaplatil na svůj dluh 46 344,65 Kč, což vyplývá ze žaloby a žalovaný toto nezpochybnil. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni 3 655,35‬ Kč. Soud proto žalovaného k zaplacení této částky žalobkyni zavázal. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl.

22. V souladu s ustanovením a s odkazem na ustanovení věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, které stanovuje limity pro vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v případě neplatnosti smlouvy pro porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka, v době„ přiměřené možnostem“ spotřebitele, stanovil soud splatnost dlužné částky v době přiměřené možnostem žalovaného. Vzhledem k nečinnosti žalovaného a skutečnosti, že veškeré písemnosti byly žalovanému doručovány náhradním doručením na úřední adresu, soud neshledal možnost splácení dlužné částky jako účelnou a stanovil proto splatnost přiznaného dluhu včetně zákonného úroku z prodlení v přiměřené době čtyř měsíců od právní moci rozsudku, tak aby žalovanému poskytl možnost dobrovolného uhrazení a zároveň jej nepřiměřeně nezvýhodnil na úkor žalobkyně.

23. K požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky 3 655,35 Kč, soud odkazuje na Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 20. 4. 2022, který uvádí, že konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. číslo). Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

24. Soud proto zamítl i požadovaný zákonný úrok z prodlení z částky 3 655,35 Kč.

25. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. ). Žalobkyně požadovala zaplacení částky 63 886,70 Kč (jistina včetně kapitalizovaného příslušenství), přičemž úspěšná byla co do částky 3 655,35 Kč. Za neúspěch žalobkyně je třeba považovat tu část předmětu řízení, ohledně níž bylo řízení zastaveno, neboť se tak stalo z viny žalobkyně a žaloba tak v této části nebyla podána důvodně. V předmětném řízení byl tedy úspěšný žalovaný v rozsahu 88,56 % (čistý úspěch) a náhrada nákladů řízení by tedy příslušela žalovanému, kterému však v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.