Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
39 C 250/2022-44
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení částky 14 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 14 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od 30. 4. 2022 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobci kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 122,92 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 438,17 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 14 000 Kč ve výši 8,25 % ročně od 8. 1. 2022 do 29. 4. 2022 a úrok z částky 14 000 Kč ve výši 25,26 % ročně od 8. 1. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 2 252 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokáta se sídlem adresa žalobkyně, rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 14 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od 30. 4. 2022 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobci kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 122,92 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 438,17 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 14 000 Kč ve výši 8,25 % ročně od 8. 1. 2022 do 29. 4. 2022 a úrok z částky 14 000 Kč ve výši 25,26 % ročně od 8. 1. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 2 252 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 22. 8. 2022 domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 14 000 Kč s kapitalizovaným úrokem a zákonným úrokem z prodlení a dále pak zákonným úrokem z prodlení z částky 14 000 Kč od 8. 1. 2022 a s úrokem 25,26 % ročně rovněž z částky 14 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení s tím, že právní předchůdce žalobce (právnická osoba) uzavřel se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo když před uzavřením smlouvy byla ve smyslu § 84 až § 89 zákona o spotřebitelském úvěru posouzena úvěruschopnost žalované splácet úvěr. Žalovaná získala prostředky ve výši úvěru 14 000 Kč, když takto poskytnutý úvěr se zavázala splácet s úrokem 2 800 Kč, poplatkem za administrativní činnost rovněž 2 800 Kč a hotovostní inkaso splátek 5 600 Kč, přičemž žalovaná měla zaplatit 60 týdenních splátek po 420 Kč, z čehož vyplývá, že z titulu poskytnutí úvěru měla zaplatit celkem částku ve výši 25 200 Kč. Žalovaná měla splácet od 6. 12. 2019 a poslední splátka měla být uhrazena 22. 1. 2021. Žalovaná tedy měla dlužnou částku uhradit celkově dne 22. 1. 2021. Žalovaná však úvěr včetně poplatků a úroků k tomuto datu neuhradila, proto poskytovatel úvěru neuhrazenou jistinu 14 000 Kč dále úročil procentuální výměrou 25,26 % ročně. Takto vzniklá pohledávka, když žalovaná ničeho ani částečně nehradila, byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobce.
2. Pokud soud vydal v této právní věci platební rozkaz, nepodařilo se jej doručit do vlastních rukou žalované. Za tohoto stavu byl vydaný platební rozkaz dle 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen.
3. Žalobce v žalobě souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání). Pokud byla žalované doručována žaloba, výzva k vyjádření a výzva k vyjádření k rozhodnutí bez jednání dle § 115a o.s.ř., veškeré tyto písemnosti měla žalovaná řádně doručeny na soudem zjištěnou adresu (ulice a číslo, obec) dne 20. 2. 2023, když žalovaná si písemnosti převzala do vlastních rukou.
4. Žalovaná se nevyjádřila ani k žalobě ani k postupu soudu dle § 115a o.s.ř., soud měl tedy za to, že žalovaná takto dává najevo svůj souhlas s rozhodnutím bez jednání s ohledem na obsah poučení ve výzvě k vyjádření se k rozhodnutím bez jednání.
5. Soud provedl v této právní věci dokazování čtení listinných důkazů, a to zejména pak kartou zákazníka – žádostí o spotřebitelský úvěr z 29. 11. 2019, předžalobní výzvou ze 14. 4. 2022, smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo z 29. 11. 2019, oznámením o postoupení pohledávky z 3. 2. 2022, poštovními podacími lístky ze 4. 2. 2022 a 19. 4. 2022, smlouvou o postoupení pohledávek z 7. 1. 2022, seznamem postoupených pohledávek a výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobce z 7. 6. 2018.
6. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj:
7. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence právního předchůdce žalobce (právnická osoba, IČO), když se jedná o obchodní korporaci zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze s předmětem podnikání poskytování či zprostředkování nebankovních úvěrů a půjček. Žalobce je rovněž obchodní korporací zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, když žalobce podniká v oblasti výroby, obchodu a služeb a poskytování či zprostředkování spotřebitelského úvěru. Co se týče žalované, s ohledem na to, že ohledně existence právního předchůdce žalobce nebyly doloženy ani navrženy žádné důkazy, a soudu je existence právního předchůdce žalobce známa z jiné úřední a rozhodovací činnosti, lze rovněž konstatovat, že žalovaná nikterak existenci právního předchůdce a poskytovatele úvěru coby obchodní korporace nezpochybnila. Soud tedy existenci právního předchůdce žalobce bere jako prokázanou (výpis z obchodního rejstříku ohledně žalobce ze 7. 6. 2018).
8. V rámci zájmu žalované o poskytnutí nebankovního spotřebitelského úvěru žalovaná vyplnila u poskytovatele úvěru kartu zákazníka spojenou se žádostí o spotřebitelský úvěr. Z obsahu této karty – žádosti bylo zjištěno, že kromě obecných generálií žalovaná vyplňovala i údaje týkající se případného posouzení její úvěruschopnosti. Co se týče zdroje hlavních příjmů, v případě zaměstnavatele žalované je pouze uvedeno písmeno MD, kdy se zřejmě jedná o mateřskou dovolenou od srpna 2015, což mělo být ověřeno osobně, tedy tvrzením žalované. Žalovaná dále uvedla, že má půjčku u právnická osoba ve výši 12 000 Kč s měsíční splátkou 1 600 Kč, když kolonky týkající se aktuálních úvěrů a půjček byly proškrtnuty. Žalovaná doložila nájemní smlouvu, bankovní výpisy a doklad o přiznání mateřské dovolené, když však v rámci soudního řízení tyto doklady nebyly připojeny, kde mateřská dovolená, resp. příjmy byly stanoveny částkou 8 500 Kč a další příjmy výživné, alimenty atd. 7 000 Kč. Žalovaná deklarovala výdaje na bydlení částkou 2 000 Kč ve výši ½ a osobní výdaje 5 150 Kč měsíčně, přičemž deklarovala, že splácí úvěr 1 600 Kč. Její výdaje byly vypočteny částkou 8 750 Kč, když však kromě deklarování, že žalovaná doložila doklad o přiznání mateřské dovolené, bankovní výpisy a nájemní smlouvu, nebyly tyto doklady žádným způsobem přiloženy. Žalované byl na základě vyplněné žádosti poskytnut úvěr dle smlouvy datované 29. 11. 2019, když úvěr byl poskytnut v částce 14 000 Kč. Jistinu úvěru, úroky 2 800 Kč, poplatek 2 800 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 5 600 Kč, celkem tedy 25 200 Kč měla žalovaná splácet v pravidelných týdenních splátkách 420 Kč po dobu 60 týdnů. Ze skutkových tvrzení žalobce však vyplynulo, že žalovaná ničeho ani částečně nehradila (karta zákazníka, žádost o spotřebitelský úvěr z 29. 11. 2019, smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti z 29. 11. 2019).
9. Takto vzniklá pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze 7. 1. 2022 postoupena na současného žalobce, když o postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna 3. 2. 2022 (smlouva o postoupení pohledávek ze 7. 1. 2022, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupeni pohledávky z 3. 2. 2022, poštovní podací lístek ze 4. 2. 2022).
10. Žalovaná byla před podáním této žaloby písemně vyzvána k úhradě žalobcem vyčísleného dluhu z titulu nesplácení úvěru předžalobní výzvou z 14. 4. 2022, kde žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu, který byl k datu vyhotovení výzvy vyčíslen částkou 28 425,16 Kč nejpozději do 29. 4. 2022. Žalovaná však ničeho ani částečně nehradila, ostatně i v tomto řízení zůstala nečinná (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci ze 14. 4. 2022, poštovní podací lístek).
11. Co se týče právní kvalifikace této věci, s ohledem na dataci uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru soud podle § 3028 odst. 1 OZ posoudil tuto věc dle platné právní úpravy v době vzniku závazku.
12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru či změnou závazku z takové smlouvy, která spočívá ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, které získá nejen od spotřebitele, ale pokud je to nezbytné, i z databází, které umožňují posouzení úvěruschopnosti spotřebitele či z jiných zdrojů. Úvěr bude poskytnut tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, když poskytovatel úvěru posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky úvěru porovnáním příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnota majetku je zohledňována pouze tehdy, jestliže ve smlouvě o spotřebitelském úvěru je ujednáno, že spotřebitelský úvěr má být částečně či zcela hrazen výnosem z prodeje majetku spotřebitele nikoliv pravidelnými splátkami, či z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
14. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, což platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
16. Soud se v rámci aplikace právní kvalifikace této věci ke shora uvedenému a prokázanému skutkovému ději nejprve z úřední povinnosti (sdeu c679/18 opr-finance) zabýval tím, zda žalobce, resp. poskytovatel úvěru jako věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru řádně splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, neboť úvěrová smlouva měla být uzavřena se žalovanou jako spotřebitelem (§ 419 OZ). Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat nejen z informací získaných od dlužníka, ale také si tyto musí ověřit a zdokladovat, a pokud je to nezbytné, musí použít i databáze, které umožňují posouzení úvěruschopnosti spotřebitele či z jiných zdrojů (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Věřitel má s odbornou péčí posuzovat, zda dlužník tedy žalovaná v této věci nebude mít zjevný problém úvěr splácet (rozhodnutí ÚS ČR, sp. zn. III. ÚS 4129/18), když součástí odborné péče věřitele je taková míra obezřetnosti, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje dlužníka o schopnosti splácet úvěr, což je tvrzeno samotným dlužníkem, ale sám si musí tyto údaje prověřit, musí si je nechat od dlužníka doložit (rozhodnutí NSS, č. j. 1 As 30/2015-39). Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitele jsou dány současným vývojem spotřebitelských vztahů, který má negativní společenské dopady a vede či může vést ke spirále předlužování spotřebitelů v rámci poskytování nebankovních půjček, a to včetně pádu spotřebitelů a osob na spotřebiteli závislých do veřejné sociální sítě. Toto také vede či může vést k narušování rodinných a sociálních vztahů, přechodu do šedé ekonomiky apod. (rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Při výkladu a aplikaci právních předpisů, a tedy i zákona o spotřebitelském úvěru je nutno především přihlížet k jejich účelu a smyslu a je nutno vždy nalézat i zásady uznávané demokratickými státy, jak ostatně vyplývá z nálezu ÚS ČR, sp. zn. I. ÚS 523/07, kde mezi tyto zásady náleží i zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je i nutná ochrana spotřebitele projevující se ve zvláštní úpravě spotřebitelských vztahů, kterážto usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle. Nelze tedy, jak je tomu ostatně v tomto případě, vycházet pouze z toho, že žalovaná smlouvu uzavřela a sdělila poskytovateli úvěru údaje ohledně své solventnosti, kdy nelze tolerovat systematické porušování a obcházení zákona ze strany poskytovatelů nebankovních úvěrů s poukazem na zásadu pacta sunt servanda s tím, že spotřebitel přístup poskytovatele na připraveném formuláři odsouhlasil a deklaroval, že je schopen popřípadě poskytnutý úvěr splácet (rozhodnutí KS obec, sp. zn. 27 Co 221/2019). Byť žalobce jako současný vlastník pohledávky z titulu postoupení pohledávky dle § 1879 a násl. OZ deklaroval, že byla zkoumána úvěruschopnost žalované, což bylo dokládáno kartou zákazníka, je nutno konstatovat, že žalovaná v době vyplnění žádosti o úvěr byla na mateřské dovolené, kdy výše příjmu na mateřské dovolené byla sice uvedena, ale nebyla následně doložena a přiložena ke kartě zákazníka, kdy není zřejmé, jakým způsobem stanovil poskytovatel úvěru náklady na bydlení ve výši ½ toliko částkou 2 000 Kč, z čeho vycházel při stanovení výše nákladů na živobytí a pokud žalovaná dokládala bankovní výpisy, co z těchto bankovních výpisů bylo zjištěno. Pokud tedy byla prověřována úvěruschopnost žalované výše uvedeným způsobem, soud dospěl k závěru, že takto uzavřená smlouva po předchozím posouzení úvěruschopnosti žalované, kdy poskytovatel úvěru vycházel pouze z tvrzení žalované, je nutno takto uzavřenou smlouvu označit za neplatnou pro rozpor se zákonem na ochranu spotřebitele (§ 580 odst. 1 OZ, § 86 zákona o spotřebitelském úvěru) s přihlédnutím k rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a dále pak je smlouva neplatná pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 OZ, s přihlédnutím k nálezu ÚS ČR, sp. zn. III. ÚS 4129/18. Jedná se o rozpor se zákonem a dobrými mravy, jedná se tedy v tomto případě o neplatnost absolutní, kdy ujednání o úrocích, ať již v kapitalizované či procentuální výměře bylo soudem shledáno jako neplatné bez toho, aniž by žalovaná musela být aktivní a neplatnost namítala (§ 588 OZ). Pro absolutní neplatnost celé úvěrové smlouvy taktéž hovoří i to, že je zde dán zájem na zachování veřejného pořádku ve smyslu § 588 OZ, který je v zájmu posílení principu zodpovědného úvěrování. Koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv shledal jako nedostatečnou z hlediska ochrany spotřebitelských práv i Ústavní soud rozhodnutím pléna, sp. zn. Pl. ÚS 1/10.
17. V řízení však vyšlo najevo a je prokázáno, že žalovaná převzala od právnická osoba částku 14 000 Kč, když se však v tomto případě s ohledem na výše zmiňovanou absolutní neplatnost jedná o plnění bez právního důvodu, je nutno na úhradu tzv. úvěrové jistiny hledět nikoliv jako na plnění z úvěrové smlouvy, ale pouze a toliko na bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 a násl. OZ. Soud shledává proto žalobu jako důvodnou částečně, a to v částce úhrady 14 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaná na základě absolutně neplatné úvěrové smlouvy převzala od poskytovatele úvěr 14 000 Kč a tuto částku dosud nevrátila. Z toho důvodu soud ve výroku I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 14 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. S vrácením bezdůvodného obohacení je žalovaná v prodlení od data následujícího po datu, ve kterém měla plnit dle předžalobní výzvy, tedy od 30. 4. 2022, když přiznaná výše úroků z prodlení v zákonné výši odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Co se týče další povinnosti žalované zaplatit žalobci kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, kapitalizovaný úrok a dále pak zákonný i dohodnutý úrok v procentuální výměře od 8. 1. 2022 do 29. 4. 2022, v případě zákonného úroku z prodlení a 25,26 % ročně z částky 14 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení v tomto rozsahu tak, jak je ostatně uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, soud žalobu zamítl.
18. V základu nároku z titulu bezdůvodného obohacení byl žalobce úspěšný, soud neshledal žádný důvod, proč by žalobci neměly být přiznány náklady řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy náklady řízení byly přiznány žalobci na zaplaceném soudním poplatku 800 Kč a dále pak odměně za právní zastoupení za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva žalované k plnění) při sazbě 300 Kč za úkon (§ 14b odst. 1 bod 2 vyhl. 177/1996 Sb.). Ke každému úkonu soud připočetl režijní paušál 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb.). Celkovou odměnu za právní zastoupení ve výši 1 200 Kč soud navýšil o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce doložil, že je registrován jako plátce této daně.
19. Neúspěšná žalovaná tedy musí zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku specifikovanou ve výroku III. tohoto rozsudku.
20. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím městského soudu.