Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 372/2022-24

Okresní soud ve obec rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Polehlou jako samosoudcem

ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem ulice a číslo, PSČ obec

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 318 572 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 318 572 Kč

se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 106 400 Kč od 29. 11. 2018 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně

z částky 212 172 Kč od 29. 1. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 318 572 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 106 400 Kč od 29. 11. 2018 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 212 172 Kč od 29. 1. 2019 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou došlou k Okresnímu soudu ve Zlíně dne 7. 12. 2022 se žalobce po žalované

domáhal zaplacení částky 318 572 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně

z částky 106 400 Kč od 29. 11. 2018 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení

ve výši 9,75 % ročně z částky 212 172 Kč od 29. 1. 2019 do zaplacení.

2. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovanou dne 23. 6. 2014 uzavřel smlouvu o dílo na dohodnuté

části stavby - Víceúčelový dům na ul. ulice v obec. Součástí díla byla mj. vnitřní kanalizace v objektu anonymizováno 5 slov a venkovní ležatá kanalizace pro stavební objekty

anonymizována dvě slova až anonymizována dvě slova podél objektu anonymizováno 5 slov anonymizováno. Poté co dílo provedl, předal je žalované, která je následně předala investorovi stavby právnická osoba anonymizováno. Investor následně u žalované jako generálního dodavatele stavby dílo reklamoval, a to reklamací z 4. 4. 2017, ve které reklamoval vadné provedení (funkční) kanalizace pro stavební objekty anonymizována dvě slova až anonymizována dvě slova a reklamací

z 24. 4. 2018, ve které reklamoval vadné provedení vnitřní splaškové a dešťové kanalizace

(po ucpání kanalizace dřevěným předmětem). Žalovaná v září 2018 uzavřela proti vůli žalobce dohodu s investorem, ve které obě reklamace uznala. Následně obě tyto reklamace přenesla

na něho. On tyto reklamace neuznal, přesto však byl povinen podle čl. XVI. bod 5 poslední věta smlouvy o dílo z reklamace řešit pod hrozbou vysokých smluvních sankcí (ty činily 1 000 Kč denně za prvních deset dní prodlení a za každý další den 5 000 Kč bez jakéhokoliv limitu).

Po řadě technických jednání s investorem i žalovanou nakonec podle požadavků investora (i když dle jeho názoru zbytečně, resp. nehospodárně a částečně mimo smlouvu o dílo dohodnutý předmět plnění) provedl: a) výměnu vnitřního kanalizačního vedení za silnostěnné; b) předložku venkovní kanalizace do vnitřních prostor podzemní garáže, přičemž tyto práce dokončil na podzim 2018. Poté tyto práce vyúčtoval žalované, a to: a) fakturou číslo ze dne 14. 11. 2018 na částku

106 400 Kč (v níž vyúčtoval pouze rozdíl ceny potrubí a cenu nové tepelné izolace na silnější průměr) a b) fakturou číslo z 14. 1. 2019 na částku 212 172 Kč, přičemž k oběma fakturám připojil podrobnou specifikaci účtovaných prací. Žalovaná mu tyto faktury ani přes upomínky neuhradila.

3. Žalovaná potvrdila, že mezi stranami byla dne 23. 6. 2014 uzavřena smlouva o dílo

č. anonymizováno číslo, ve znění jejich dodatků, na realizaci stavební akce„ Víceúčelový dům, ulice ulice, obec“ s tím, že v ustanovení čl. XVI. odst. 3 věta první této smlouvy byla poskytnuta záruka za jakost díla v délce 60 měsíců. Dále potvrdila, že součástí díla bylo mimo jiné provedení vnitřní a venkovní kanalizace, že dílo bylo ze strany žalobce předáno a že v průběhu záruky za jakost byla ze strany smluvního partnera žalované (konečného uživatele, právnická osoba s.r.o.) uplatněna reklamace vadného provedení vnitřní i venkovní kanalizace, která byla následně uplatněna u žalobce, jako zhotovitele díla. Tato reklamace ale podle jejího názoru byla oprávněná, neboť potrubí venkovní kanalizace vykazovalo zvýšenou ovalitu, průhyby, protlačení podkladu do dna potrubí (vč. zvýšení dna potrubí), což mělo za následek podstatné omezení průtočného profilu předmětného kanalizačního potrubí a jeho zanášení (vadu omezující funkčnost venkovní kanalizace). Zároveň použitý materiál vnitřní kanalizace nebyl v souladu s technickými normami, ani s technologickými postupy a návody výrobce (bylo použito potrubí určené výhradně k uložení v zemi, nikoli tedy k uložení na závěsy), které navíc nebylo tlustostěnné (resp. silnostěnné), jak vyžadovala projektová dokumentace, což vedlo k průhybům a tvorbě usazenin omezujících průchodnost potrubí této vnitřní kanalizace (vadu omezující funkčnost vnitřní kanalizace). Nárok žalobce na úhradu shora uvedených faktur tedy není dán. Současně žalovaná vznesla námitku promlčení žalobou uplatněného nároku s tím, že k provedení předmětných oprav došlo již na podzim roku 2018 s tím, že tyto práce jí byly vyúčtovány daňovými doklady se splatností 29. 11. 2018 (fa. číslo na částku 106 400 Kč) a 29. 1. 2019 (fa. číslo na částku 212 172 Kč), přičemž tato žaloba byla doručena Okresnímu soudu ve Zlíně až v prosinci roku 2022, tedy až

po uplynutí subjektivní lhůty v délce tří let, která skončila nejpozději dne 29. 1. 2022.

4. Žalobce to replikoval tak, že v době od podání původní žaloby ve věci sp. zn. ,

do doby, než řízení v této věci bylo zastaveno, tedy v době od 25. 11. 2021 do 5. 12. 2022, došlo ve smyslu § 648 a § 652 o. z. ke stavení promlčecí lhůty, takže pokud žalobce podal žalobu v této věci dne 7. 12. 2022, učinil tak v době, kdy tento nárok ještě promlčený nebyl. Jinak nechává

na soudu, zda uplatněný nároku bude hodnotit jako nárok na náhradu škody nebo jako nárok z bezdůvodného obohacení.

5. Z provedeného dokazování zjistil soud (v závorce je vždy kurzívou uvedeno, z jakého důkazu

to soud zjistil) následující skutkový stav: mezi stranami byla dne 23. 6. 2014 uzavřena smlouva o dílo č. anonymizováno číslo, ve znění jejich dodatků, na realizaci stavební akce„ Víceúčelový dům,

ulice ulice, obec“ (dále jen„ smlouva o dílo“). Součástí díla byla mj. vnitřní kanalizace v objektu anonymizována dvě slova 125 mm anonymizováno a venkovní ležatá kanalizace pro stavební objekty

anonymizována dvě slova až anonymizována dvě slova podél objektu anonymizována dvě slova 150 mm anonymizována dvě slova. Uvedené smlouva obsahovala mj. ujednání o poskytnutí záruky za jakost díla v délce 60 měsíců v čl. XVI. odst. 3 věta první této smlouvy

a ujednání o smluvní pokutě dle čl. XVI. bod 5 poslední věta smlouvy (viz cit. smlouva o dílo).

Na základě uvedené smlouvy provedl žalobce pro žalovanou objednané dílo a předal ho investorovi právnická osoba s.r.o. Tato společnost u žalované jako generálního dodavatele stavby dílo reklamovala, a to reklamací z 4. 4. 2017, ve které reklamovala vadné provedení kanalizace

pro stavební objekty anonymizována dvě slova až anonymizována dvě slova a reklamací z 24. 4. 2018, ve které reklamovala vadné provedení vnitřní splaškové a dešťové kanalizace. Mezi žalovanou a právnická osoba s.r.o. byla následně uzavřena dohoda o odstranění reklamovaných vad díla ze dne 3. 9. 2018, ve které žalovaná reklamace uznala a zavázala se dílo opravit nejpozději do 30. 9. 2018 (viz Dohoda o odstranění reklamovaných vad díla). Žalobce s tím, že by dílo mělo vady, nesouhlasil a namítal, že dílo bylo provedeno v souladu s projektovou dokumentací i výkazem výměr (viz e-mailová komunikace mezi stranami). Nakonec ale žalobce po jednání s investorem a žalovanou provedl: a) výměnu vnitřního kanalizačního vedení za silnostěnné a b) přeložku venkovní kanalizace do vnitřních prostor podzemní garáže, přičemž tyto práce dokončil na podzim 2018. Následně tyto práce vyúčtoval žalované, a to: a) fakturou číslo ze dne 14. 11. 2018 na částku 106 400 Kč (v níž vyúčtoval náklady spojené s výměnou kanalizačního potrubí), splatnou dne 28. 11. 2018 a b) fakturou číslo ze dne 14. 1. 2019 na částku 212 172 Kč, (v níž vyúčtoval náklady spojené s přeložením venkovní kanalizační přípojky do vnitřního prostoru podzemní garáže), splatnou dne 28. 1. 2019. K oběma fakturám přitom připojil podrobnou specifikaci účtovaných prací (viz citované faktury a přílohy k nim). Žalovaná mu ani jednu z těchto faktur neuhradila, a to ani na předžalobní výzvu z 8. 9. 2021 (viz předžalobní výzva). Zcela identickou žalobu přitom podal žalobce u zdejšího soudu již

dne 25. 11. 2021, přičemž tato věc byla vedena pod sp. zn. . Podáním došlým soudu dne 17. 12. 2021 ale vzal žalobce tuto svoji první žalobu v celém rozsahu zpět. Usnesením

č. j. -58 ze dne 20. 12. 2021 pak soud řízení v této věci podle zastavil z důvodu zpětvzetí žaloby. Žalobce proti tomuto usnesení podal odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Brně usnesením č. j. -74 ze dne 21. 11. 2022 tak, že usnesení soudu I. stupně potvrdil. Toto usnesení nabylo právní moci dne 5. 12. 2022 (viz citovaná usnesení Okresního soudu ve Zlíně a Krajského soudu v Brně).

6. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

7. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

8. Podle § 611 o. z. Promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva

se promlčují, pokud to zákon stanoví.

9. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

10. Podle § 619 odst. 2 o. z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

11. Podle § 620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

12. Podle § 620 odst. 2 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody způsobené vadou výrobku podle § číslo zahrnují vědomost o škodě, vadě a totožnosti výrobce.

13. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

14. Podle § 629 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

15. Podle § 648 o. z. uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží. To platí i o právu již vykonatelném, pokud byl pro ně navržen výkon rozhodnutí nebo navrženo nařízení exekuce.

16. Podle § 652 o. z. pokračuje-li běh promlčecí lhůty po odpadnutí některé z překážek uvedených v § 646 až 651, neskončí promlčecí lhůta dříve než za šest měsíců ode dne, kdy začala znovu běžet.

17. Právní hodnocení: vzhledem k tomu, že žalovaná vznesla vůči uplatněným nárokům námitku promlčení, musel se soud zabývat nejprve tím, zda tyto námitky byly vzneseny důvodně.

Dospěl přitom k závěru, že ano, z následujících důvodů: žalobce provedl fakturované práce

na podzim 2018 a následně je žalovanému vyfakturoval fakturou číslo ze dne 14. 11. 2018 vystavenou na částku 106 400 Kč, splatnou dne 28. 11. 2018 a fakturou číslo ze dne 14. 1. 2019 vystavenou na částku 212 172 Kč a splatnou dne 28. 1. 2019.

18. Ve smyslu § 619 o. z., resp. § 620 o. z. tedy žalobce mohl uplatnit nárok z první faktury u soudu již dne 29. 11. 2018 a z druhé faktury již dne 29. 1. 2019, a to bez ohledu na to, zda by šlo o nárok

ze smlouvy o dílo (žalobce již v té době musel vědět, kdy a pro koho dílo zhotovil), nebo nárok z náhrady škody (žalobce již v té době musel vědět, jaká mu vznikla škoda a kdo za ni odpovídá) nebo nárok na vydání bezdůvodného obohacení (žalobce v té době již musel vědět, že došlo

ke vzniku bezdůvodného obohacení a kdo je povinen mu bezdůvodné obohacení vydat).

Tříletá subjektivní promlčecí lhůta dle § 629 odst. 1 o. z. tak u první faktury skončila nejpozději dne 29. 11. 2021 a u druhé faktury pak dne 29. 1. 2022. Pokud žaloba v této věci byla podána

až 7. 12. 2022, stalo se tak až po uplynutí promlčecí lhůty u obou uplatněných nároků.

19. Pokud jde o námitku žalobce, že v době od podání původní žaloby ve věci sp. zn. , do doby, než řízení v této věci bylo zastaveno, tedy v době od 25. 11. 2021 do 5. 12. 2022, došlo ve smyslu § 648 a § 652 o. z. ke stavení promlčecí lhůty, tak tato námitka důvodná není. Podmínkou pro to, aby ve smyslu 648 o. z. došlo ke stavení běhu promlčecí lhůty totiž je, že by žalobce v původním řízení řádně pokračoval. Soudní praxe i komentářová judikatura jsou přitom zajedno v tom, že ten účastník, který se souhlasem soudu vezme žalobu zpět, přičemž soud následně

za splnění podmínek řízení zastaví, v řízení řádně nepokračuje (viz Wolters Kluwer, , Komentář, Svazek I., strana 1624), resp. za řádné pokračování nelze považovat situaci, kdy účastník vezme podanou žalobu zpět, nepodá návrh na pokračování přerušeného řízení, neopraví nebo nedoplní podání apod. (viz C. H. Beck, I., strana 2268).

20. Z výše uvedeného vyplývá, že nároky žalobce jsou promlčeny a soudu tedy nezbylo, než žalobu zamítnout (výrok I. rozsudku). Jinak jelikož tím, kdo si zavinil promlčení nároku je sám žalobce, který vzal původní žalobu zpět a novou žalobu podal až pro uplynutí promlčecí doby, nelze v dané situaci uvažovat ani o tom, že by snad vznesená námitka promlčení mohla být v rozporu s dobrými mravy.

21. Nad rámec shora uvedeného soud dodává, že za situace, kdy uplatněné nároky jsou promlčeny, by bylo nadbytečné zabývat se věcně tím, zda nároky žalobce jsou po právní stránce zařaditelné jako nároky ze smlouvy o dílo, nároky z náhrady škody či nároky z bezdůvodného obohacení.

22. Náklady řízení: ve věci zcela úspěšná žalovaná by podle měla právo na náhradu nákladů řízení. Protože se ale práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdala, rozhodl o nich soud tak, že na ně nemá žádný účastníků právo.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně.

Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.