Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 21/2023-27

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Krkoškou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 13 300 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 300 Kč od 16. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 300 Kč od 17. 3. 2017 do 15. 3. 2023 se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 697,64 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 300 Kč od 16. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 300 Kč od 17. 3. 2017 do 15. 3. 2023 se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 697,64 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 300 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 19. 2. 2016 smlouvu o úvěru č. 11 2016 (dále jen„ Smlouva“) na částku 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni tento úvěr splatit do 13 měsíců spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 8 200 Kč, administrativním poplatkem 600 Kč a úroky ve výši 5 600 Kč. Žalobkyně předmětný úvěr poskytla žalované v hotovosti při podpisu Smlouvy. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný na své závazky ze Smlouvy uhradila celkem částku 6 700 Kč. I přes předžalobní upomínku žalobkyně žalovaná svůj dluh nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Dle ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, a proto soud dle ustanovení souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

5. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaná uzavřela se žalobkyní dne 19. 2. 2016, a to ve formě smlouvy o úvěru. V rámci Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč v hotovosti, který se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit formou 13 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 600 Kč. V rámci Smlouvy se žalovaná zavázala kromě vrácení poskytnutých prostředků s úrokem 28 % z jistiny, tj. 5 600 Kč, zaplatit i poplatek za správu úvěru ve výši 8 200 Kč a administrativní poplatek ve výši 600 Kč, celkem tedy všechny položky tvoří částku 14 400 Kč.

6. Ze zprávy klienta ke dni 23. 8. 2022 soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni dle Smlouvy celkem částku 6 700 Kč.

7. Ze anonymizováno karty k úvěru č. anonymizováno rok soud zjistil, že žalovaná neměla mít záznam v insolvenčním rejstříku, byla ve věku číslo let, bydlela v nemovitosti v osobním vlastnictví, pracovala jako zaměstnanec na dobu určitou nebo jako OSVČ.

8. Z výplatní pásky za 1/ 2016 soud zjistil, že žalovaná měla mít základní mzdu 9 900 Kč, její hotovostní dobírka činila 11 656 Kč.

9. Z poštovní poukázky soud zjistil, že uhradila společnosti právnická osoba dne 20. 10. 2014 částku 2 900 Kč.

10. Ze žádosti o poskytnutí úvěru, podklady pro posouzení bonity klienta soud zjistil, že žalovaná měla bydlet v rodinném domě v jejím vlastnictví, být zaměstnaná na dobu neurčitou jako dělnice. Její měsíční výdaje měly být 200 Kč za telekomunikační služby, blíže neurčený výměr 2 600 Kč, průměrné měsíční výdaje domácnosti žalované pak měly být 16 972 Kč. Příjmy žalované měly být 2 456 Kč + 9 200 Kč měsíčně, měla mít dvě vyživovací povinnosti, měsíční příjem domácnosti pak měl činit 39 625 Kč s poznámkou, že manžel pracuje na zóně. Při uzavírání Smlouvy mělo být předloženo SIPO za poslední tři měsíce.

11. Z předžalobní upomínky ze dne 11. 7. 2022 soud zjistil, že žalobkyně zástupce vyzvala žalovanou k úhradě částky 13 300 Kč plus úroky z prodlení představující nároky uplatněné v tomto řízení.

12. Zbylé y založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.

13. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav:

14. Dne 19. 2. 2016 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena Smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr – spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč. Daný úvěr poskytla žalobkyně žalované v hotovosti, při podpisu Smlouvy. Žalovaná se opak zavázala poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet formou 13 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 600 Kč. Žalovaná se zavázala původní věřitelce poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem za půjčené prostředky ve výši 28 %, tj. 5 600 Kč, úplatou ve výši 8 200 Kč a administrativním poplatkem 600 Kč, celkem tedy 34 400 Kč.

15. Žalobkyně sice v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 7. 3. 2023 tvrdí, že žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, a zároveň doložila, že měla k dispozici i část dokumentace nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti žalované, konkrétně jedna výplatní páska a jedna část složenky pro dodavatele elektřiny a/nebo plynu. Soud však i přes tyto skutečnosti shledal posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyní jako nedostatečné. K tomuto závěru jej vedla zejména skutečnost, že dle žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru měla mít žalovaná průměrný měsíční příjem za uplynulé tři měsíce 2 456 Kč + 9 200 Kč, což přesně odpovídá výplatní pásce za měsíc leden 2016. Není však zřejmé, proč došlo k rozdělení této jedné částky na dvě. Druhý příjem domácnosti žalované ve výši 27 969 Kč (39 625 Kč – 2 456 Kč – 9 200 Kč) pak není verifikován vůbec. Stejně tak není ověřeno, že žalovaná byla vlastníkem nemovitosti, kde bydlela (např. výpise z katastru nemovitostí). Dle žádosti o úvěr měla žalovaná předložit před uzavření Smlouvy žalobkyni výpisy SIPO za uplynulé tři měsíce, avšak dle všeho byla předložena jen jedna složenka za dodávku elektřiny a/nebo plynu. Není tak vůbec zřejmé, z čeho se má sestávat částka 16 972 Kč jako měsíční náklady domácnosti žalované. Z předložených důkazů tedy nevyplývá, že by žalobkyně vycházela ze všech nezbytných dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 11. 7. 2022 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně.

16. Dle , , účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

18. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

20. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalobkyně a žalovaná měly v úmyslu uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Žalobkyně na základě tohoto poskytla žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná úvěr nesplatila řádně a včas. Žalobkyně však při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované, čímž porušila ust. § 9 odst. 1 ZSU. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle stejného ustanovení ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.

22. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 9 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. nebo ), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. ), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. ) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24), dle níž není z pohledu § 9 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany původní věřitelky, jako poskytovatele úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. O této skutečnosti vypovídá zejména skutečnost, že žalobkyně si tvrzení žalované o jejích příjmech a výdajích de facto nijak neověřila, resp. se spokojila s jednou výplatní páskou a jedním ústřižkem za úhradu záloh na elektřinu a/nebo plyn. Žalobkyně si tak měla vyžádat další doklady, např. výpisy z bankovního účtu žalované, na jejichž základě by mohla tvrzené skutečnosti verifikovat.

23. Žalobkyní skutečně poskytnutou částku ve výši 20 000 Kč původně z důvodu poskytnutí spotřebitelského úvěru, je tak třeba považovat za bezdůvodné obohacení žalované, když bylo plněno na základě neplatného právního důvodu. V takovém případě je žalovaná povinna obdržené plnění dle § 2991 odst. 1 a odst. 2 o.z. vrátit žalobkyni, což do podání žaloby učinila dle tvrzení žalobkyně v rozsahu 6 700 Kč. Ke dni vydání tohoto rozsudku tak u žalované trvá bezdůvodné obohacení ve výši 13 300 Kč. Vzhledem k neplatnosti Smlouvy jako celku se neuplatní ani její ujednání o době, do kdy měly být poskytnuté prostředky vráceny žalovanou žalobkyni, ani ujednání o úrocích, poplatcích a dodatečných službách. Ve vztahu k dluhu z bezdůvodného obohacení se tak tento stal splatným po doručení žaloby žalované soudem dne 15. 3. 2023. Nejpozději dne 16. 3. 2023 se tak žalovaná dostala do prodlení ve smyslu o.z. V otázce sazby těchto úroků z prodlení se uplatní ust. o.z., kdy její výše je určena s přihlédnutím k výši požadované v žalobě.

24. V návaznosti na výše uvedené soud vyhověl žalobě v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I., v ostatním žalobu ve výroku II. zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 697,64 Kč, přičemž tato částka představuje 35,45 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 67,72 % a úspěchu žalované v rozsahu 32,28 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 300 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč 35,45 % z částky 1 968 Kč činí částku 697,64 Kč, kterou je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle

26. Podle stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.