Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 312/2022-55
Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
zastoupen jméno celé jméno žalovaného, datum narození, bytem adresa žalovaného,
o zaplacení 10.663,85 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10.663,85 Kč s úrokem z prodlení z částky 10.663,85 Kč ve výši 8,5 % ročně od 27. 10. 2021 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 7.866,40 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10.663,85 Kč s úrokem z prodlení z částky 10.663,85 Kč ve výši 8,5 % ročně od 27. 10. 2021 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 7.866,40 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].
1. Žalobou podanou dne 10. 6. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 9. 6. 2014 smlouvu o bankovních službách, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně jakožto banky zřídit a vést od účinnosti této smlouvy běžný účet č. bankovní účet v měně Kč. Nedílnou součást smlouvy tvořily Všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP”), příslušná Oznámení a Podmínky ke Smlouvě. Dne 28. 7. 2017 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o povoleném debetu (dále jen„ debet"), kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout možnost přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku (povolený nezajištěný debet) ve výši 10.000 Kč za podmínek uvedených ve smlouvě. Vzhledem k tomu, že žalovaný závažně porušil své smluvní povinnosti, a to tím, že přečerpal prostředky do nepovoleného debetu, rozhodla se žalobkyně odstoupit v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami od Smlouvy. Odstoupení od Smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu v právnická osoba zaslala žalobkyně žalovanému dne 11. 10. 2021. Žalobkyně byla oprávněna po dobu trvání nepovoleného debetu na účtu dlužníka zřídit zvláštní (vnitřní) účet pohledávky z nepovoleného debetu, na kterém povede pohledávku z nepovoleného debetu, včetně příslušenství. V této souvislosti bylo žalovanému dne 26. 10. 2021 zasláno Oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek, jímž byl žalovaný informován o zrušení běžného účtu ke dni 26. 10. 2021 v důsledku předchozího odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně. Konečný zůstatek na účtu - 11.163,85 Kč byl ke dni 25. 10. 2021 převeden na účet pohledávek z nepovoleného debetu číslo bankovní účet. Žalovanému byla dne 27. 5. 2022 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění ve lhůtě do 3. 6. 2022, avšak bezvýsledně.
2. K výzvě soudu pak žalobkyně doplnila skutková tvrzení k tomu, jak byla ověřena úvěruschopnost žalovaného tak, že žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a to vyhodnocením informací získaných především z bankovních a nebankovních registrů, ostatních registrů a databází, příjmů a výdajů žalovaného a výdajů žalovaného na splátky úvěrů. V bankovním registru klientských informací žalobkyně zjistila, že žalovaný nemá mimo žalobkyni žádné další dluhy. U žalovaného nebyl v registru veden žádný negativní záznam. Totéž zjištění o negativním záznamu učinila žalobkyně i z nebankovního registru klientských informací a v registru, SOLUS, interní databáze žalobkyně, insolvenčního rejstříku, databáze neplatných dokladů a evidence adres obecních úřadů. Dále schopnost žalovaného splácet úvěr byla vyhodnocena na základě čestného prohlášení o příjmu ze dne 28. 7. 2017, v němž žalovaný čestně prohlásil, že jeho příjem ze závislé činnosti činí 18.000 Kč měsíčně je po zohlednění pravidelných výdajů dostatečný pro splácení měsíční splátky úvěru ve výši 833,33 Kč. Žalobkyně dále vycházela z dostupných historických informací o žalovaném zahrnující např. reálná data o průběhu splácení předchozí angažovanosti žalovaného ve skupině anonymizováno. V žádosti o poskytnutí úvěru žalovaný uvedl výdaje na bydlení ve výši 500 Kč a ostatní výdaje ve výši 500 Kč. Žalobkyně v rámci jí provedeného posouzení výdajů žalovaného zohledňovala ostatní výdaje, výdaje na bydlení, životním minimum a výdaje na splátky jiných úvěrů a proto vycházela z výdajů žalovaného v celkové výši 7.686 Kč, která se skládá z ostatních výdajů a nákladů na pojištění 500 Kč, z výdajů na bydlení 3.776 Kč, a částky představující životní minium ve výši 3.410 Kč. Na základě všech výše uvedených údajů žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je úvěr s měsíční splátkou ve výši 833,33 Kč schopen splácet.
3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný včasný odpor. V odporu k obraně proti žalobě uvedl, že žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím nedluží. Dluh žalovaný splácel do 11. 5. 2022 po 100 Kč měsíčně. Toto splácení ukončil z důvodu odkoupení lživého dluhu právnická osoba, anonymizováno, která po něm za pomoci advokáta anonymizováno jméno příjmení požaduje částku 11.274,26 Kč a poplatky ve výši 4.452,80 Kč, smluvní úrok 319,08 Kč a úrok z prodlení ve výši 291,33 Kč. Veškeré tyto částky jsou neoprávněné. U jednání dne 21. 11. 2022 zástupce žalovaného navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu.
4. K námitkám žalovaného se žalobkyně vyjádřila tak, že předmětná pohledávka nebyla ze strany žalobkyně nikomu postoupena. Pokud žalovaný obdržel upomínku od právnická osoba, anonymizováno, takto bylo pouze z pozice subjektu, který (mimo jiné) předmětnou pohledávku pro žalobkyni spravuje a je oprávněn vyzvat dlužníka k úhradě a k inkasování plateb dlužníka na dluh, ovšem pro žalobkyni, tedy veškeré takto poskytnuté úhrady dlužníky se dostanou žalobkyni. právnická osoba se správou pohledávek zabývá v rámci své činnosti pro řadu subjektů.
5. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 9. 6. 2014 smlouvu o bankovních službách, na jejímž základě se žalobce mj. zavázal vést pro žalovaného běžný účet č. bankovní účet. Následně dne 28. 7. 2017 platně uzavřeli smlouvu o povoleném debetu. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, když kromě vyhodnocení informací získaných v bankovním registru klientských informací, v nebankovním registru klientských informací, v registru SOLUS, interní databázi žalobkyně, insolvenčním rejstříku, databázi neplatných dokladů a evidenci adres obecních úřadů, ve kterých nebyly zjištěny negativní informace ve vztahu k úvěruschopnosti žalovaného (viz. návrh na rozhodnutí o poskytnutí – povolený nezajištěný debet), posuzovala též jeho příjmy a výdaje, přičemž v tomto směru se nespolehla pouze na informace uvedené žalovaným v žádosti o poskytnutí úvěru, nýbrž učinila vlastní zjištění, a to z pohybů na běžném účtu žalovaného vedených u žalobkyně č. bankovní účet, a to minimálně za poslední půlrok před poskytnutím úvěru. Žalobkyně zde zjistila tzv. modifikovaný měsíční obrat ve výši 21.799,50 Kč (viz. tabulka k návrhu na rozhodnutí o poskytnutí – povolený nezajištěný debet). Toto zjištění odpovídá údajům obsaženým v periodickém výpisu z účtu žalovaného vedeného u žalobkyně bankovní účet za období od 18. 1. 2017 do 16. 6. 2017, ze kterého mimo jiné vyplývá pravidelný měsíční příjem žalovaného ze mzdy od společnosti právnická osoba a právnická osoba a.s., případně příjem z nemocenských dávek a z výpisu z období od 18. 5. 2017 do 16. 6. 2017 vyplývá další příjem od právnická osoba electronics právnická osoba a z údajů o pohybech na účtu vyplývajících z výpisu nevyplývají žádné informace, ze kterých by bylo možno učinit závěr, že při daných příjmech žalovaný není schopen splácet úvěr s měsíční splátkou v předpokládané výši 833,33 Kč.
6. Na základě platně uzavření smlouvy o povoleném debetu byl žalovaný oprávněn přečerpat prostředky na výše uvedeném účtu až do výše 10.000 Kč, přičemž debet v této výši byl povolen až na dobu 360 dnů. Při překročení limitu měl být celý záporný zůstatek považován za nepovolený debet, a to po dobu tohoto překročení. Pro povolený debet byla sjednána úroková sazba 12 % p. a., pro nepovolený debet byla sjednána sazba 25 % p. a. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně (viz. Smlouva o povoleném debetu ze dne 28. 7. 2017 Všeobecné obchodní podmínky anonymizována dvě slova). Dle článku smlouvy„ Ukončení smluvního vztahu ve spojení s čl. 10 VOP byla žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit v případě, kdy klient závažný způsobem poruší své smluvní povinnosti. Dopisem ze dne 11. 10. 2021 žalobkyně odstoupila od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu žalovaného č. bankovní účet u žalobkyně z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu. Dopisem ze dne 26. 10. 2021 žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo ke dni 15. 10. 2021 ke zrušení jeho účtu a k převedení pohledávky žalobkyně na zvláštní účet pohledávek č. bankovní účet z nepovoleného debetu. Výše nepovoleného debetu vyplývá z periodického výpisu z účtu č. bankovní účet ze dne 25. 10. 2021. Žalovaný byl vyzván k úhradě celkové částky 15.727,06 Kč (jistiny dluhu ve výši 10.663,85 Kč, poplatku spojeného s vymáháním pohledávky ve výši 4.452,80 Kč, smluvního úroku ve výši 319,08 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 291,33 Kč) předžalobní upomínkou žalobkyně ze dne 27. 5. 2022, avšak bezvýsledně.
7. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Soud na základě provedených důkazů dovodil, že jsou splněny podmínky pro vyhovění žalobě. Soud předně dovodil, že žalobkyně ověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně vedla pro žalovaného běžný účet od 9. 6. 2014. K poskytnutí úvěru pak došlo na základě smlouvy ze dne 28. 7. 2017. V mezidobí tedy žalobkyně získala přehled o příjmech a výdajích žalovaného a na základě toho také nabídla konkrétní výši debetu. Žalobkyně prokázala, že žalovanému poskytla na základě smlouvy o povoleném debetu úvěr do výše 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal uvedený limit nepřekročit, v případě jeho překročení byl povinen dluh na výzvu žalobkyně splatit. Žalovaný úvěrový limit překročil a nevyrovnal jej, proto žalobkyně přikročila v souladu se smluvními ujednáními k odstoupení od Smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu pro žalovaného, převedla zůstatek nepovoleného debetu na zvláštní účet pohledávek z nepovoleného debetu a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že na dlužnou částku uhradil více, než zohlednila žalobkyně již při podání žaloby. K námitkám žalovaného soud dále uvádí, že z provedeného dokazování nijak nevyplývá, že by ze strany žalobkyně došlo k postoupení předmětné pohledávky na jiný subjekt. V předžalobní upomínce ze dne 27. 5. 2022 je jako věřitel uvedena žalobkyně, přičemž je zde současně uvedeno, že se lze s dotazy obrátit na právnická osoba, anonymizováno, která byla klientem (žalobkyní) pověřena organizačně-administrativní správou předmětné pohledávky. Soud tudíž shledal žalobu oprávněnou. Žalobkyni byl přiznán rovněž úrok z prodlení z dlužné částky ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu od 27. 10. 2021 do zaplacení.
9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobkyni na nákladech řízení přiznal 800 Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále byly přiznány náklady právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhl.“), konkrétně podle ust. § 14b a § 7 bodu 4 ve spojení s § 11 vyhl. Soud vycházel z toho, že žalobkyně je subjektem poskytujícím úvěry. V případech, kdy klienti neplní své závazky, je žalobkyně nucena domáhat se svých práv soudní cestou. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně uplatňuje své nároky nikoliv ojediněle, ale pravidelně. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodným způsobem. Žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení úvěrových smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění uplatněných nároků je prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobkyně soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Ustanovení § 14b tak na posuzovanou věc výstižně dopadá. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby do doby podání návrhu na zahájení řízení 300 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby). Dále náleží žalobkyni odměna zástupce za 1 úkon služby (účast při jednání soudu) po 1.540 Kč dle § 7 bodu 1 vyhl., paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 1 , 3 vyhl. a náhrada za ztrátu času na cestě k jednání soudu v rozsahu 8 půlhodin po 100 Kč, tj. ve výši 800 Kč. V souladu s předpisy o cestovních náhradách bylo vyúčtováno cestovné zástupce žalobkyně k jednání soudu z Prahy do Trutnova a zpět částkou 2.000 Kč, ujeto 306 km s vozidlem s průměrnou spotřebou 3,9 l nafty na 100 km při ceně nafty dle vyhl. č. 511/2021 Sb. 47,10 Kč a sazbě základních náhrad 4,70 Kč/km. Zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 5.840 Kč. Daň činí 1.226,40 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 7.966,40 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).
Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.