Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 66/2023-25
Okresní soud v Klatovech rozhodl soudcem Janem Chudobou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky částka, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky [částka], se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
2. K uplatněnému nároku žalobkyně uvedla, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž podkladě poskytla žalobkyně žalované částku částka se současným závazkem žalované splatit částku částka v týdenních splátkách po částka. Žalovaná úvěr řádně nesplácela, uhradila pouze částku částka. Datum splatnosti určila žalobkyně ke dni datum (ačkoli nastalo mnohem dříve), žalovaná je tak od následujícího dne v prodlení se splněním svého dluhu.
3. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se však účastníci, byvše řádně předvoláni, nedostavili a svoji neúčast neomluvili. Soud proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastníků.
4. Soud ve věci provedl důkazy žalobkyní předloženými listinami, na jejichž základě dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
5. Mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku částka, již se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem částka, poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši částka a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, celkem tedy částku částka, a to v 60 týdenních splátkách po částka (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum). Žalovaná uhradila na pohledávku žalobkyni celkem částka (zjištěno z přehledu bilance zmíněné smlouvy na č. l. 13 až 14 soudního spisu). Žalovaná byla posléze žalobkyní upomínána stran úhrady dluhu (zjištěno z obsahu dopisu ze dne datum a připojeného podacího archu).
6. Soud zvážil argumentaci žalobkyně i provedené listinné důkazy a dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Soud se předně zabýval posouzením listin y označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že toto dvoustranné právní jednání je nutné hodnotit jako absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 občanského zákoníku . Dle této smlouvy totiž žalovaná obdržela od žalobkyně částku částka a zavázal se zaplatit úroky a další poplatky v celkové výši částka. Soud pokládá za naprosto neadekvátní, aby věřitel nad rámec přiměřené odměny za zapůjčení finančních prostředků, jíž má být adekvátní úrok, svou odměnu nadále navyšoval o další poplatky, které ve svém souhrnu spolu s úrokem tvoří 82 % z poskytnuté jistiny. Jakékoli případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytování finančních prostředků mají mít pouze vedlejší charakter a v bankovní praxi je obvyklé, že takové poplatky tvoří zcela zanedbatelný podíl z úvěrové jistiny. V projednávané věci není zřejmé, jak byly poplatky určeny (zejména tzv. poplatky za„ zpracování a doručení úvěru“ a za„ hotovostní inkaso splátek“), proč byly určeny právě v této výši, co mají pokrývat a jaký je skutečný zisk věřitele z předmětné transakce. Za této situace vztažmo k výši poplatků a jejich nejasnému vymezení a účelu soud pokládá tyto poplatky za rozporné s dobrými mravy.
7. Soud proto uzavřel, že neplatná je celá smlouva o úvěru, neboť požadované poplatky nelze posuzovat samostatně a odděleně od dalších smluvních ujednání. Žalobkyni je přitom rozhodovací praxe nejen zdejšího soudu dobře známa. Problematikou neúměrného navyšování odměn za půjčování finančních prostředků, a tím i navyšování počtu osob, které se dostávají do dluhových pastí, se zabývaly i četné další soudy (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ve věcech sp. zn. 25 Co 335/2018 či 25 Co 107/2020 , která dopadají na zcela shodnou problematiku neúměrných poplatků). Názor soudů na problematiku souhrnných poplatků byl v jejich rozhodnutích zřetelně vyjádřen, pročež soud nemá důvod se od ustálené soudní praxe odchylovat ani v nynějším případě.
8. S ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy o zápůjčce soud uzavřel, že částka poskytnutá žalobkyní žalované ve výši částka představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 a § 2993 občanského zákoníku . V daném případě žalovaná žalobkyni na pohledávku z neplatné smlouvy o úvěru uhradila částku částka, dluží tedy žalobkyni ještě částku ve výši částka. Soud tudíž v tomto rozsahu vyhověl a žalované uložil uhradit tuto zbývající částku žalobkyni spolu se zákonným úrokem z prodlení, ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl. Zákonný úrok z prodlení vychází z ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a jeho výše se podává z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , tedy na převážném procesním úspěchu žalované ve sporu, jíž však v řízení nevznikly žádné náklady, pročež soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
10. Výrokem pod bodem IV tohoto rozsudku soud uložil převážně procesně neúspěšné žalobkyni zaplatit na účet Okresního soudu v Klatovech nedoplatek soudního poplatku v částce částka. V dané věci žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši částka dle položky číslo bodu 1 písm. b) sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích. Platební rozkaz však nebyl vydán. Podle položky číslo bodu 2 téhož sazebníku platí, že nevydá-li soud platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1 téhož sazebníku, tj. do výše částka. Odtud je patrné, že rozdíl mezi zákonem požadovaným a žalobkyní uhrazeným poplatkem činí částka.
11. Při úvaze o lhůtě k plnění žalobou uplatněné částky i doplatku soudního poplatku vycházel soud z ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech.
Nesplní-li účastník řízení povinnosti uložené mu tímto rozsudkem ve stanovených lhůtách, může se oprávněný domáhat po právní moci rozsudku jeho výkonu nebo exekuce.