Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
27 C 282/2016-244
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hočkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno
sídlem adresa
o zaplacení částky 5 854 619 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 496 577 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z této částky od 14. 11. 2013 do zaplacení a částku 900 000 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z této částky od 31. 12. 2013 do zaplacení.
II. Co do požadavku na zaplacení částek 1 809 448 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z této částky od 15. 3. 2014 do zaplacení, částky 555 096 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z této částky od 29. 1. 2014 do zaplacení a částky 1 801 684 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z této částky od 24. 12. 2013 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žalobce je povinen žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 224 920,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 496 577 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z této částky od 14. 11. 2013 do zaplacení a částku 900 000 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z této částky od 31. 12. 2013 do zaplacení. II. Co do požadavku na zaplacení částek 1 809 448 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z této částky od 15. 3. 2014 do zaplacení, částky 555 096 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z této částky od 29. 1. 2014 do zaplacení a částky 1 801 684 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z této částky od 24. 12. 2013 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žalobce je povinen žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 224 920,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit mu žalovanou částku spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši a náklady řízení z důvodu nezaplacení faktur, které vystavil žalovanému v souvislosti s pro něj provedenými stavebními pracemi na stavebních zakázkách v obec a obec. Konkrétně se tak jednalo o faktury FA číslo na částka, splatnou datum; FA číslo na částka, splatnou 27. 1. 2014; FA číslo na částka, splatnou datum; FA číslo na částka, splatnou dne datum a FA číslo na 1 801 684 Kč, splatnou datum. Žalovaný plnil toliko částečně na fakturu FA číslo a to částka, ostatní faktury zůstaly neuhrazeny.
2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, když a od počátku řízení navrhoval její zamítnutí s tím, že buď nárok žalobce nevznikl vůbec, neb fakturované dílo – stavební práce – nebylo provedeno vůbec, potažmo nebylo odpovídajícím způsobem předáno. Navíc zbytek případného nároku zanikl buď dílčím plněním nebo započtením ještě předtím, než nastaly účinky úpadku u žalobce. Bez bližšího procesního uchopení pak žalovaný na počátku řízení rovněž hovořil o škodě ve výši sedm a půl milionu korun, která naopak měla jemu vzniknout v důsledku chování žalobcova.
3. V řízení bylo provedeno rozsáhlé dokazování prostřednictvím účastníky listinných důkazů, které soud, veden dikcí § 132 o.s.ř hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dále bylo vyslechnuto několik svědků k objasnění jak chodu obou stavebních zakázek, tak k dalším jednáním stran, včetně uváděných zápočtů či dílčích plnění ze strany žalovaného.
4. Samotný právní rámec závazkového vztahu mezi účastníky byl dán dvěma Smlouvami o dílo. Ty byly uzavřeny dne datum a jsou svým obsahem identické, samozřejmě vyjma konkrétního předmětu díla a jeho ceny. V jednom případě je tak předmětem„ anonymizována dvě slova obec“ (zde se týkala úprav komunikací) v ceně částka a ve druhém případě se jednalo o akci„ ulice centrum anonymizováno obec“ v ceně částka. Vždy bez DPH. Dle článku 8.1. uvedených smluv měla úhrada probíhat na základě měsíční fakturace, vystavené na základě skutečně provedených prací s tím, že podkladem pro fakturaci bude soupis provedených prací, předložený objednateli ke schválení. Článek 8.3. pak hovoří o tom, že nepředložení potvrzeného soupisu provedených prací nebo jiného chybějícího údaje je objednatel oprávněn vrátit bez zaplacení a není v takovém případě s jeho zaplacením v prodlení.
5. Krom faktur byly žalobcem předloženy části položkového rozpočtu. Nicméně, cena díle jako taková nebyla předmětem sporu a současně také obsah položkových rozpočtů nebo samotná existence takových listin neměl dle uvedené smlouvy přímou vazbu na platební povinnost objednatele. Samotná listin listina , o níž hovoří smlouvy o dílo, tedy Soupis provedených prací, nebyl rovněž v průběhu řízení předložen. Nicméně jeho absence může být nahrazena obsahem samotné faktury, k čemuž skutečně ve dvou případech, konkrétně u faktury FA číslo (č.l. 34 p.v.) a FA číslo (č.l. 37) došlo, když v zápatí obou těchto faktur je u předtištěného sousloví„ Převzal a souhlasí“ uveden podpis, který, jak v řízení nebylo činěno sporným, patřil jednateli žalovaného jméno příjmení. Samo sousloví je pak nutno vykládat tak, že nejen že vyjadřuje samotné převzetí uvedené faktury, ale že také akceptuje její obsah – tedy onen soupis provedených prací, jak o něm hovoří články 8 obou smluv o dílo. Skutečnost, že v textu faktur je na místo o Soupisu provedených prací hovořeno o Přílohách nebo Výkazu výměr, není podstatná. V případech ostatních tří faktur, tedy FA číslo, FA číslo a FA číslo ovšem jakýkoli podpis v jejich zápatí v rozporu s článkem 8.1. a 8.3. smluv o dílo chybí. Za této situace pak obtížně obstojí tvrzení žalobce v písemném podání ze dne datum o tom, že absence podpisů byla ze strany žalovaného účelová, když z pěti žalovaných faktur dvě po formální stránce obstály a tři nikoli. Měl-li by žalovaný zájem účelově jednat a ničeho nezaplatit, jistě by nepodepsal ani ty dvě další faktury. Žalovaný ale naopak v tomto směru v rámci svého podání z datum vysvětlil, že dvě faktury (FA číslo a FA číslo) jím byly podepsány právě proto, že se vztahovaly k řádně předanému dílu, potažmo jeho částem. V případě tří dalších tomu tak ale nebylo a nepodepsané faktury mu buď nebyly předány vůbec nebo je vrátil pro neprovedení díla.
6. Na č.l. 56 byl pak proveden důkaz Dohodou o vzájemném zápočtu, který se týkal faktury FA číslo na částka Dohoda byla podepsána dne datum, když podle této dohody bylo po provedeném zápočtu k zbylému plnění na fakturu FA číslo celkem částka. Skutečnost je ale přesně taková, že pokud jde o fakturu číslo, zněla na částka a na ní dle žaloby bylo uhrazeno částka. Tedy 1 148 anonymizováno – anonymizována dvě slova = anonymizována dvě slova. Tedy, tato částka, uvedená na Dohodě o vzájemném zápočtu jako„ Proplatit“ představovala zbytek neuhrazené faktury číslo. Po odečtení započítávané částky částka pak na fakturu číslo zbývalo k úhradě částka. Na tuto Dohodu navazovalo oznámení žalovaného o zápočtu, kdy opět některé svoje pohledávky započetl na části faktur FA číslo a číslo (č.l. 57).
7. Na č.l. 50 byl proveden důkaz e-mailem, který zasílal za žalobce příjmení jméno příjmení jednateli žalovaného. příjmení jiné v něm potvrzuje, že zakázka nebyla realizována v plném rozsahu a požaduje alespoň částečné plnění, pokud jde o materiál. Obsah tohoto e-mailu ze dne datum pak žalobce ve svém podání k soudu ze dne datum vysvětloval tak, že jeho odesílatel Mgr. příjmení byl k takovému e-mailu nucen okolnostmi, neboť to psal za situace, kdy byl žalobce postojem žalovaného v podstatě dotlačen k insolvenci. S tímto zpochybněním obsahu uvedeného e-mailu a především důvody se ale soud neztotožnil, když, jak uvedeno, e-mail byl poslán v březnu rok a insolvenční návrh byl podán v květnu rok, tedy po více než dvou letech.
8. Při jednání soudu dne datum pak soud provedl další dokazování výslechem několika svědků. Tak Mgr. jméno příjmení, který byl zaměstnancem žalobce od poloviny roku rok do počátku roku rok uvedl, že pan příjmení přijal dvě faktury, více ne. Na stavbě začaly mezi nimi rozpory, tak ze stavby odešli. Nic ale neudělali formálně, žádnou výpověď nebo podobné ukončení smluvního vztahu neudělali, ani do stavebního deníku nic nepsali. Pokud šlo o půjčku 100 000 Kč, podle svědka to bylo tak, že jednatel žalovaného měl zaplatit za žalobce fakturu v této výši u třetí osoby s tím, že se to pak odečte z fakturace. Svědek jméno příjmení byl zaměstnancem žalobce po celou dobu jeho fungování a připravoval soupisy provedených prací. Jednou se mu podařilo předat panu příjmení spolu s fakturou, pak se již začal různě vymlouvat. Když zjistili, že zřejmě žalovanému naletěli, skončili. Tehdy byla těžká doba na zajištění zakázek, žalovaný si toho byl zřejmě vědom, protože nechtěl slyšet ani o zkrácení splatnosti faktur, ani o placení nějakých záloh. Jako stavbyvedoucí pak jednal za žalovanou stranu s panem příjmení, to byl stavbyvedoucí žalovaného. Svědek jméno příjmení pak při jednání soudu dne datum vypověděl, že pro žalovaného pracoval na dohodu jako stavbyvedoucí asi 4 měsíce, a to na akci v obec i obec. Situaci na stavbě popsal jako chaotickou s ohledem na termín dokončení. Žalobce tam měl asi 4 lidi, kteří dojížděli z druhé akce v obec. Neměl tam techniku, ta se sehnala v půjčovně. Pracovníci žalobce pracovali v obec asi tak týden až 14 dnů. Firem tam souběžně pracovalo několik, anonymizováno odcházel, když se začaly dělat chodníky. Byl tam nějaký stavař z obec jménem příjmení a pak ještě pan příjmení z obec. Pokud jde o akci v obec, tam dělal jakéhosi koordinátora. I v obec pracovaly i jiné firmy, než anonymizováno. Jeho zaměstnanci tam zase byli bez techniky, ta se hledala po okolí. anonymizováno jistě provedl betonářské práce a částečně vyzdívky hrubé stavby. Celou stavbu ale nedokončili, neměli na to lidi, tak do toho musel vstoupit generální dodavatel. Tím také skončila jeho činnost na stavbě, protože když stavbu převzal generální dodavatel, neměl už svědek jako koordinátor koho koordinovat.
9. Ani jeden z uvedených svědků pak nedokázal blíže objasnit, proč skutečně nedošlo v případě tří z pěti vystavených faktur k předání faktur a fakturovaných částí díla ke způsobu, jaký předvídalo smluvní ujednání v článku 8.1. a 8.3. smlouvy o dílo. Svědci se ani nedokázali konkrétně vyjádřit k rozsahu díla, které mělo být na stavbách provedeno a účtováno třemi nepodepsanými fakturami. Naproti tomu při jednání soudu dne datum bylo stranami učiněno nespornými předání (jak díla, tak faktur) u FA číslo a číslo. Za situace, kdy tedy tyto dvě faktury byly řádně předány – a to včetně odpovídajících částí díla – by měl mít žalobce právo na jejich úhradu, a to vyjma již zaplacené částky 460 000 Kč, která byla žalobcem potvrzena již v samotné žalobě. Soud tedy požadoval po žalovaném vysvětlení, proč nebyl uhrazen zbytek těchto dvou faktur. Již žalovaný v předchozím průběhu řízení předkládal žalovaný listin y se zápočty (viz bod 6). Dále pak objasnil, že krom zápočtu pohledávek ve výši částka (na č.l. 57) proti uvedeným fakturám byla započtena částka částka (to je ale dle dohody o vzájemném zápočtu na č.l. 56), dále pak částky 129 662 Kč a 128 749 Kč z titulu dvou smluv o půjčce ze dne datum a dále pak že došlo k částečným úhradám těchto faktur dle výdajových dokladů ze dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, dále pak částky 100 000 Kč dokladem ze dne datum a konečně vkladem částky 50 000 Kč na účet žalobce dokladem anonymizováno. Jednotlivé doklady, prokazující plnění, žalovaný současně předložil.
10. Na č.l. 195 je pak Příjmový pokladní doklad ze dne datum, znějící na 100 000 Kč a označený jako Dílčí platba faktury číslo. Na č.l. 195 p.v. jde o doklad o dílčím plnění faktury číslo ve výši 25 000 kč ze dne datum, č.l. 199 pak obsahuje kopie dvou pokladních dokladů na tutéž fakturu (číslo) ve výši 22 000 Kč ze dne datum a 51 000 Kč ze dne datum. Dále pak je zde kopie dokladu anonymizováno, z něhož plyne hotovostní vklad částky 50 000 Kč na účet číslo s uvedením vs číslo. Na č.l. 200 je pak pokladní doklad na částečné plnění faktury číslo ve výši 25 000 Kč ze dne datum (tedy stejný jako na č.l. 195 p.v.), na č.l. 201 jsou další tři pokladní doklady na částečné plnění faktury číslo, a to ze dne datum na 6 000 Kč, datum na 2 000 Kč, dne datum na 4 000 Kč na č.l. 197 a 198 byl proveden důkaz dvěma smlouvami o půjčce. Obě datovány datum, podepsány a opatřeny razítky obou společností s tím, že bylo uvedeno, že částka, jež byla předmětem půjčky, byla dlužníku (žalobci) předána v hotovosti a vrácena bude formou zápočtu proti dlužníkem vystaveným fakturám. Půjčené částky byly 128 749 Kč a 126 662 Kč.
11. Pokud jde o doklad, prokazujíc vložení částky 50 000 Kč na účet u anonymizováno – tedy potvrzení na č.l. 199 zcela dole, soud v dalším řízení dotazem na banku zjistil, že účet, na který byla tato částka vložena, patřil společnosti právnická osoba, IČO, tedy subjektu odlišnému od upadnuvšího žalobce.
12. K obsahu svou smluv o půjčce pak byl dožádaným soudem vyslechnut opakovaně již vyslechnutý svědek příjmení, který před dožádaným soudem uznal autentičnost svých podpisů na obou listinách, nicméně uvedl, že ve skutečnosti nikdo nikdy peníze nedostal, že šlo jen o oddálení placení faktur. Potvrdil pak existenci firmy anonymizována tři slova a to, že měla účet v anonymizováno, zatímco anonymizována dvě slova stavební měl účet v anonymizováno.
13. Po zhodnocení uvedených důkazních prostředků má pak soud za to, že žalobu je nutno zamítnout ohledně nároku vztahujícího se k fakturám číslo. V průběhu celého řízení se totiž nepodařilo prokázat, že by při vystavení a uplatnění faktur bylo respektováno smluvní ujednání, uvedené v bodech 8.1. a 8.3. uzavřených smluv o dílo. Obě smlouvy byly uzavřeny v režimu tehdy platné právní úpravy, tedy § 536 a následujících obchodního zákoníku. Tento předpis pak byl charakteristický smluvní volností stran a pokud tedy v daném případě strany uzavřely obsáhlé a precizní smlouvy o dílo, bylo možné z nich dále vycházet. A protože dle smlouvy předpokladem placení nebylo samotné vystavení faktury, ale to, že bude vystavena na základě odsouhlaseného soupisu prací, což se v těchto fakturách nestalo, neporušil žalovaný své povinnosti a nelze na něj ani hledět jako na prodlévajícího dlužníka. Nebylo pak ani na místě uvažovat o nárocích daných plněním bezesmluvním, protože přesné rozsahy prací nebyly (při absenci podepsaného soupisu) z ničeho patrné natolik nesporně, aby bylo lze v rámci přiznání případného bezdůvodného obohacení se přikročit k ocenění těchto potenciálně provedených prací dle příslušných ceníků ÚRS.
14. Jiná je situace ohledně dvou zbylých faktu, tedy číslo a číslo. Jak vyplynulo z výše provedených důkazů, na fakturu číslo bylo jednak plněno 460 000 Kč (plyne již z samotné žaloby) a tedy zbývalo 688 391 Kč. Po započtení částky 81 820 Kč pak neuhrazená výše této faktury činila 606 571 Kč. Pokladními doklady uvedenými shora bylo prokázáno částečné plnění ve výši 110 000 Kč na tuto fakturu. Tedy potom 606 571 – 110 000 = 496 571 Kč. Na fakturu číslo tedy zbývá uhradit 496 571 Kč. Nebylo na ní totiž lze v rámci částečného plnění započítat částku 50 000 Kč, když tato částka sice byla vložena na účet u právnická osoba, ale na účet jiného subjektu než společnosti právnická osoba a nelze jí tak započítat na plnění faktur, vystavených touto společností. Jak potom mělo dojít k zápočtu tvrzených částek ze dvou smluv o půjčce není vůbec zřejmé, stejně jako to, na kterou z uvedených faktur by se tak mělo bývalo stát, protože tyto dvě částky nejsou předmětem ani jednoho ze dvou listin, jež se vztahovaly k zápočtům (č.l. 56). Proto ani tyto dvě částky 129 662 a 128 749 Kč a ani částka 50 000 Kč nebyly shledány jako způsobilé přivodit zánik závazku z faktury číslo jeho částečným splněním. Pokud jde o fakturu číslo, znějící původně na 1 000 000 Kč, zde byla situace jiná v tom, že tato faktura nebyla předmětem žádných zápočtů, ať jednostranných, nebo dvojstranných, ale bylo na ní částečně plněno pokladním dokladem ze dne datum ve výši 100 000 Kč, ve zbytku zůstala neuhrazena. Proto bylo rozhodnuto jednak o zamítnutí žaloby ohledně faktur číslo, číslo a číslo a naopak o povinnosti žalovaného uhradit z faktury číslo částku 496 571 Kč a z faktury číslo pak 900 000 Kč, a to vždy včetně úroků z prodlení od dat následujících po termínech splatnosti těchto faktur.
15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Konkrétně pak v dané věci bylo žalobě vyhověno ve výši 1 396 571 Kč (úspěch žalobce) a naopak ve zbytku byla žaloba zamítnuta – úspěch žalovaného. Percentuálně vyjádřeno, byl žalobce úspěšný co do 23% a žalovaný do 77%, po odečtení 77 – 23 = 54% a to je poměrná výše práva na náhradu nákladů řízení, jež přísluší žalovanému. Tyto náklady byly tvořeny právním zastoupením žalovaného advokátem, a to za celkem 13 úkonů právní pomoci po 31 740 Kč (převzetí věci, sepis odporu proti platebnímu rozkazu a jeho kvalifikovaného odůvodnění, účast pří jednáních soudu dne 6. 3. 2018, 12. 6. 2018, 25. 9. 2018, 15. 1. 2019, 4. 10. 2021, 3. 11. 2021, 6. 6. 2022, 29. 8. 2022, vyjádření žalovaného ze dne 7. 5. 2018, 15. 10. 2018 a 20. 10. 2022), dále za 13 režijních paušálů po 300 Kč Celkem tedy náklady řízení představují součin 13 x (31 740 + 300) = 416 520 Kč. Za situace, kdy bylo přiznáno 54% nákladů řízení pak tato částka konkrétně činí 224 920,80 Kč, aniž by zohledňovala DPH, jejímž plátcem právní zástupce žalovaného není. a 21% DPH, jejímž plátcem je právní zástupce žalovaného není.
Poučení:
Proti tomu tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci prostřednictvím nadepsaného soudu.
Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.