Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 148/2022-15
Okresní soud v Táboře rozhodl samosoudcem JUDr. Romanem Winklerem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 500 Kč s úrokem z prodlení z částky 13 250 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, a to tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 1 500 Kč se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 914,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 500 Kč s úrokem z prodlení z částky 13 250 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, a to tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky 1 500 Kč se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 914,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím, neboť s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 10 000 Kč. Podle této smlouvy se žalovaný zavázal vrátit částku 13 250 Kč do datum. Žalovaný však neuhradil ničeho, je v prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobkyně proto požaduje též smluvní pokutu ve výši ve výši 4 250 Kč. Zároveň uplatnila
i poplatky za vyhotovení upomínek (ze dne datum, datum, datum, datum, datum) při prodlení dlužníka v celkové výši 2 500 Kč, které dle 2.3 uzavřené smlouvy přirůstají k jistině. Dlužné částky neuhradil žalovaný ani na základě předžalobní výzvy.
V dané věci bylo možno rozhodovat na základě listinných důkazů předložených žalobkyni, a proto soud vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, a proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu.
Soud má z listinných důkazů, a to smlouvy o zápůjčce ze dne datum ve spojení s všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně, potvrzením o úhradě zápůjčky, potvrzením o zaslání 1 Kč na účet žalobkyně, upomínek ze dne datum, datum, datum, datum, datum a předžalobní výzvy ze dne datum za prokázané, že účastníci uvedeného dne uzavřeli smlouvu o zápůjčce, v níž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 250 Kč do datum. Uvedenou částku poukázala žalobkyně na účet žalovaného dne datum. Dále byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu a dále v případně prodlení dlužníka (žalovaného) i poplatky za vyhotovené upomínky ve výši 500 Kč za jednu upomínku. Celkový dluh žalovaného tak činí 10 000 Kč na jistině, 3 250 Kč na poplatku za sjednání úvěru, za poplatky na upomínání žalobkyně účtuje částku 2 500 Kč a na smluvní pokutě částku 4 250 Kč (vyčíslenou za období od datum do datum). Žalovanému byla zaslána také předžalobní upomínka ze dne datum.
Na základě provedeného dokazování soud věc právně posoudil dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená nařízením vlády.
V dané věci byla mezi žalobkyní a žalovaným platně sjednána smlouva o zápůjčce dle § 2390 o. z., na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky, které žalovaný v rozporu se smluvními ujednáními dosud v plné výši nevrátil. Svoji povinnost vrátit poskytnutý úvěr a sjednané poplatky žalovaný nesplnil ani po zaslání předžalobní upomínky, proto mu byla povinnost k úhradě těchto dlužných částek uložena rozsudkem. Současně soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni i sjednanou smluvní pokutu ve výši 4 250 Kč za období od datum do datum a úrok z prodlení, které žalobkyně požaduje v souladu s § 1970 o. z. a ve výši dle nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , neboť žalovaný je v prodlení se splacením svého peněžitého dluhu. Pokud jde o sjednané poplatky za vyhotovení upomínek, jejichž placení bylo mezi účastníky ujednáno v čl. 3 2. smlouvy a poplatky přirůstají k jistině, náhradu za jejich vyhotovení soud přiznal pouze částečně, a to ve výši, kterou lze považovat za účelnou. Žalobkyně v žalobě uvedla přehled písemných upomínek, celkem zaslala 5 upomínek za období od datum do datum. Toto množství upomínek adresovaných žalovanému je ovšem vzhledem k postoji žalovaného, který je od data splatnosti úvěru naprosto neměnný a žalovaný na svůj dluh nikdy neplnil ani částečně, zcela nepřiměřené. Postup žalobkyně, která opakovaně a bezvýsledně kontaktovala žalovaného i přesto, že neochota žalovaného svůj závazek splnit byla naprosto evidentní a následně pak po žalovaném požaduje zaplacení všech těchto výzev, hodnotí soud v uvedených souvislostech nikoliv jako snahu žalobkyně motivovat žalovaného k plnění, ale jako snahu o navýšení výše jeho dluhu. Z tohoto důvodu soud nehodnotí náklady na zaslání uvedených výzev jako náklady vynaložené v souvislosti s prodlením dlužníka účelným způsobem. Na jejich zaplacení tak žalobkyni podle smlouvy ve spojení se všeobecnými obchodními podmínkami nevznikl nárok. Za účelný postup přiměřený dané situaci považuje soud zaslání dvou upomínek a předžalobní výzvy, a proto přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky 1 000 Kč (2x 500 Kč), kterou žalobkyni výrokem I. tohoto rozsudku přiznal. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 914,20 Kč, přičemž tato částka představuje 85 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 92,5 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 7,5 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a.t. ”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích-pobočce v Táboře, prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.