Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 83/2022-89
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Zahradníkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 69 335 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 46 779 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 46 779 Kč za dobu od datum do zaplacení, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu částky 13 257 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 60 036 Kč ve výši 11,75 % ročně od datum do datum, zákonného úroku z prodlení z částky 13 257 Kč ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení, dále v rozsahu částky 9 299,36 Kč a úroku ve výši 64,6 % ročně z částky 49 763,67 Kč od datum do datum kapitalizovaného částkou 1 888,92 Kč a v rozsahu úroku ve výši
11,75 % ročně z částky 49 763,67 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 168 652 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5 573 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 46 779 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 46 779 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v rozsahu částky 13 257 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 60 036 Kč ve výši 11,75 % ročně od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky 13 257 Kč ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení, dále v rozsahu částky 9 299,36 Kč a úroku ve výši 64,6 % ročně z částky 49 763,67 Kč od [datum] do [datum] kapitalizovaného částkou 1 888,92 Kč a v rozsahu úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 49 763,67 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 168 652 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5 573 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru číslo kterou se žalovaným uzavřela dne datum. Žalobkyně uvedla, že na základě této smlouvy poskytla žalovanému dne datum na účet uvedený ve smlouvě částku ve výši 50 000 Kč, kterou se žalovaný spolu s úrokem ve výši 64,6 % ročně zavázal splácet prostřednictvím 48 měsíčních splátek po 3 221 Kč, splatných vždy do každého 20. dne kalendářního měsíce počínaje měsícem březnem 2022. Součástí všech splátek přitom vedle jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru byla i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 293 Kč. Žalovaný však na splátkách za poskytnutý úvěr uhradil pouze částku 3 221 Kč dne datum. Důsledkem prodlení žalovaného s úhradou splátek bylo automatické zesplatnění celého úvěru ke dni datum. Žalovaný byl nadále povinen k zaplacení nové jistiny úvěru skládající se z dosavadní nezaplacené jistiny úvěru a veškerých dosud nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru ve výši 57 759,57 Kč. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek rovněž žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 998 Kč a dále na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 400 Kč. Dále se žalobkyně po žalovaném domáhala uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou počínaje dnem datum, úroku ve výši 64,60 % ročně z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 49 763,67 Kč od datum do datum kapitalizovaný částkou 1 882,92 Kč a úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 49 763,67 Kč od datum do zaplacení, dále úhrady za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr v celkové výši 879 Kč a zákonných úroků z prodlení. Žalovaný však na svůj dluh nezaplatil ničeho.
2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit, neboť tento nereagoval na písemnou výzvu soudu a k jednání před zdejším soudem se nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
3. Na základě níže uvedených listin soud učinil tato skutková zjištění.
4. Z předsmluvního formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že celková výše spotřebitelského úvěru měla činit 50 000 Kč a celková částka, kterou měl žalovaný žalobkyni uhradit, činila 140 544 Kč bez úhrady pojištění. Výpůjční úroková sazba činila 64,60 % ročně, roční procentní sazba nákladů pak 87,61 % ulice úhrada za pojištění schopnosti splácet úvěr činila částku ve výši 293 Kč.
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo včetně kopie občanského průkazu žalovaného, soud zjistil, že tato smlouva byla namísto podpisu žalovaného opatřena pouze jedinečným kódem číslo a jejími účastníky byli žalobkyně a žalovaný, celková výše úvěru měla činit 50 000 Kč, celkem měl žalovaný zaplatit částku 140 544 Kč při zápůjční úrokové sazbě 64,60 % ročně a roční procentní sazba nákladů činila 87,61 %. Dále bylo zjištěno, že žalovaný měl splácet úvěr spolu s úhradou za pojištění prostřednictvím 48 měsíčních splátek ve výši 3 221 Kč.
6. Z dodatku číslo ke smlouvě o spotřebitelském úvěru číslo který nebyl opatřen žádným podpisem žalovaného (pouze jedinečným kódem číslo), vyplynulo, že žalovaný požádal žalobkyni o uzavření smlouvy o úvěru číslo prostřednictvím prostředků komunikace na dálku.
7. Z přílohy číslo smlouvy o úvěru číslo ze dne datum a přihlášky do pojištění ze dne datum, které nebyly opatřeny žádným podpisem žalovaného (pouze jedinečným kódem číslo), vyplynulo, že žalovaný uzavřel se žalobkyní pojištění schopnosti splácet úvěr dle shora uvedené úvěrové smlouvy s měsíční úhradou ve výši 293 Kč.
8. Z listiny o podmínkách pojištění schopnosti splácet úvěry a z informací o pojištění vyplynulo, že podmínkou pro sjednání pojištění je uzavření smlouvy o úvěru s žalobkyní a že pojištění nelze sjednat samostatně.
9. Z dokladu o vyplacení úvěru vyplynulo, že žalobkyně poslala na bankovní účet č. bankovní účet dne datum částku ve výši 50 000 Kč.
10. Z oznámení o schválení úvěru ze dne datum, včetně dodejky, a souvisejícího splátkového kalendáře, nad rámec shora uvedeného vyplynulo, že žalovaný byl informován o akceptaci návrhu na uzavření smlouvy číslo ze strany žalobkyně a dále že úvěr byl sjednán jako bezúčelový a žalovaný jej měl splatit ve 48 měsíčních splátkách.
11. Z prohlášení klienta ze dne datum, které nebylo opatřeno žádným podpisem žalovaného (pouze jedinečným kódem číslo), vyplynulo, že si žalovaný byl vědom podmínek úvěrové smlouvy, neměl splatné dluhy vůči třetím osobám, nenacházel se v úpadku a byla schopen úvěr splácet.
12. Z karty hodnocení klienta, včetně skóre klienta, soud zjistil, že zde byl zaznamenán pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání ve výši 23 215 Kč a jeho celkové výdaje ve výši 6 463 Kč, tvořené životním minimem ve výši 3 860 Kč a částkou vynakládanou na bydlení ve výši 2 603 Kč. Žalovaný zde též vyplnil, že byl svobodný a měl vzdělání s maturitou.
13. Podle detailů plateb s datem zaúčtování dne datum a dne datum zaslal zaměstnavatel žalovanému na účet č. bankovní účet výplatu ve výši 22 401 Kč a 22 767Kč.
14. Z výpisu z registru příjmení bylo zjištěno, že zde ke dni datum nebyl žádný údaj o dlužných splátkách žalovaného či tzv. příznak.
15. Podle karty klienta žalovaný na svůj dluh žalobkyni uhradil toliko částku 3 221 Kč dne datum.
16. Z výzev k zaplacení ze dnů datum a datum vyplynulo, že jejich adresátem byl žalovaný a že obsahem těchto výzev bylo upozornění na neuhrazené splátky poskytnutého úvěru a na možnost zesplatnění úvěru.
17. Z oznámení ze dne datum soud zjistil, že jeho adresátem byl též žalovaný a že jeho obsahem byla výzva k úhradě dosud nesplacené jistiny a přirostlých úroků, smluvních pokut, náhrad nákladů a měsíčních úhrad za pojištění schopnosti splácet úvěr v celkové výši 60 036 Kč.
18. Z předžalobní výzvy ze dne datum, včetně podacího archu bylo zjištěno, že tato výzva byla žalovanému zaslána dne datum na adresu uvedenou ve smlouvě o úvěru jako adresa doručovací. Prostřednictvím této výzvy byl žalovaný vyzván k úhradě nové jistiny úvěru ve výši 57 759,57 Kč, smluvních pokut ve výši 998 Kč, náhrad nákladů ve výši 400 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny, úroku za poskytnutí úvěru z částky 49 763,67 Kč ve výši 64,6 % ročně od datum do zaplacení a úhrady za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 879 Kč.
19. Podle úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu je žalobkyně nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru a má povolení k poskytování spotřebitelského úvěru.
20. Na základě takto provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru a téhož dne žalobkyně zaslala žalovanému na jeho bankovní účet částku 50 000 Kč, na kterou žalovaný žalobkyni uhradil pouze splátku ve výši 3 221 Kč dne datum. Před uzavřením úvěrové smlouvy se žalobkyně dotazovala žalovaného na jeho výdaje a příjmy, přičemž výdaje ověřila na základě výpisu z účtu žalovaného dokládajícího pravidelný měsíční příjem ze zaměstnání za období od listopadu do prosince 2021 ve výši 22 401 Kč až 22 767 Kč. Předžalobní výzvou odeslanou na adresu žalovaného dne datum, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 57 759,57 Kč, smluvních pokut, úroku z úvěru, náhrady nákladů a úhrady za pojištění schopnosti splácet úvěr.
21. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků (rok 2022) posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
22. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
23. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
24. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěru bez ohledu na své příjmy.
25. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
26. Podle § 1970 o. z., může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
27. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
28. Soud na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní je pouze částečně důvodný.
29. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně přenechala žalovanému částku ve výši 50 000 Kč, kterou zaslala na jeho bankovní účet. Smlouva, na základě které tak žalobkyně učinila, byla smlouvou o spotřebitelském úvěru, což žalobkyně ostatně nikterak nezpochybňovala.
30. Podle zjištěného skutkového stavu věci však žalobkyně v rozporu s § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak bylo její povinností dle citovaného zákona. Žalobkyně se v otázce výdajů spoléhala pouze na informace sdělené žalovaným, které nikterak dále neprověřovala. Lze přitom odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 13. 4. 2021, č. j. 23 Co 64/2021-129, z něhož plyne, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr. Pouhé doplnění čísel do formuláře žádosti o úvěr nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Pokud se žalobkyně spokojila pouze s nedoloženými tvrzeními žalovaného o výdajích, pak svou zákonnou povinnost nesplnila. Obezřetnost přitom byla namístě zejména s ohledem na to, že výdaje byly tvrzeny ve výši životního minima, což vzhledem k věku žalovaného působilo značně nevěrohodně. Údaj o tom, že žalovaný nevynakládal žádné finanční prostředky na dopravu ani žádné jiné obvyklé výdaje (na volnočasové aktivity, ošacení, komunikační prostředky) stanovené alespoň racionálním odhadem, který lze v rámci odborné péče rozumně očekávat, se rovněž jevil nevěrohodným. Výpisy z účtu, z nichž by mohly být určité výdaje (včetně plnění jiných dluhů) patrné, také nebyly požadovány. Taktéž údaj o výdajích na bydlení ve výši 2 603 Kč pokládal soud za nevěrohodný, když se jedná o částku povážlivě nízkou, která ani rámcově neodpovídá obvyklým výdajům na bydlení v České republice, a přesto nebyl nijak prověřován. Přitom právě obvyklé náklady na bydlení (zahrnující náklady na elektřinu, vodu, plyn a další poplatky, hrazené zpravidla formou inkasa) lze doložit poměrně snadno. Nesplnění povinnosti posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele je pak sankcionováno absolutní neplatností úvěrové smlouvy, k níž soud musí (navzdory formulaci druhé a třetí věty ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru v rozhodném znění) přihlédnout z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek anonymizováno dvora ze dne datum ve věci C číslo, nebo také rozsudek Okresního soudu ve obec ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. 38 C 25/2020, a mnohé další). Z důvodu absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy je pak neplatné též akcesorické ujednání o pojištění odpovědnosti splácet tento úvěr.
31. S ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy zde tedy nebyl dán žádný právní důvod, pro který si žalovaný mohl poskytnutou finanční částku ponechat. Žalovaný na splátkách poskytnutého úvěru uhradil dne datum částku 3 221 Kč. S ohledem na zmíněné se tedy žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o 46 779 Kč (§ 2991 o. z.). Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 46 779 Kč, a to společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Při určení splatnosti dluhu soud vycházel z toho, že žalovaný byl prokazatelně vyzván k zaplacení dluhu (resp. částky vyšší) v rámci oznámení o zesplatnění celého úvěru ze dne datum, a to nejpozději do 10 dnů od data odeslání této výzvy, tedy do datum. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení z částky 46 779 Kč za období od datum do zaplacení, a to ve výši 15 % ročně. Patnáctidenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř. tak, aby měl žalovaný s ohledem na výši dlužné částky více času k plnění.
32. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl, čemuž odpovídá výrok II. tohoto rozsudku.
33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná v rozsahu 63 % a neúspěšná v rozsahu 37 %, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 573 Kč, přičemž tato částka představuje 26 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 63 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 37 %), když při určení úspěchu a neúspěchu je třeba zohledňovat i příslušenství pohledávky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). Po odečtení neúspěchu od úspěchu tak má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 26 %. Její náklady přitom sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 467 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 69 335 Kč sestávající z částky 3 900 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 950 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 3 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 3 900 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 850 Kč ve výši 3 118,50 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily 21 435,50 Kč; 26 % z této částky pak činí 5 573 Kč. Soud dodává, že žalobkyni nepřiznal nárok na náhradu nákladů souvisejících s doplněním důkazů prokazujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, jelikož se v tomto případě jednalo o doplnění žaloby k výzvě soudu, když žaloba nebyla úplná, tudíž náhrada nákladů za daný úkon žalobkyni nenáleží. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil žalovanému lhůtu k plnění rovněž v trvání patnácti dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.