Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 63/2023-18
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 12 468,05 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 468,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 468,05 Kč od 24. 12. 2020 do zaplacení a náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 468,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 468,05 Kč od 24. 12. 2020 do zaplacení a náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 12 468,05 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazení ceny za služby poskytované třetími osobami prostřednictvím služeb elektronických komunikací poskytovaných žalobkyní, tedy služby třetích stran, služby anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova a pronájem koncového zařízení (anonymizováno). Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 26. 10. 2018 a dne 29. 10. 2018 smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací. Žalovaný neuhradil žalobkyni vyúčtování služeb za období od 1. 11. 2018 so 30. 11. 2020.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
V řízení z listinných důkazů vyplynulo, že účastníci uzavřeli dne 26. 10. 2018 a dne 29. 10. 2018 smlouvy telekomunikačních služeb anonymizováno k telefonnímu číslu číslo, číslo a číslo a dále služeb číslo (anonymizována dvě slova) a číslo (anonymizována dvě slova), kterou se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a zprostředkovat žalovanému možnost využívat služby třetích stran a pronajmout žalovanému koncové zařízení, žalovaný se zavázal za poskytnuté služby žalobkyni zaplatit jejich cenu, a to v návaznosti na vyúčtování žalobkyně (smlouvami o poskytování služeb elektronických komunikací, všeobecnými podmínkami pro poskytování veřejně dostupných služeb, ceníkem, předávacím protokolem). Žalobkyně žalovanému poskytnuté služby třetích stran a pronájem koncových zařízení za období od 1. 11. 2018 do 30. 11. 2020 vyúčtovala fakturami číslo číslo číslo číslo číslo číslo číslo číslo číslo číslo číslo číslo číslo číslo číslo číslo číslo číslo číslo číslo číslo číslo číslo číslo číslo v celkové částce 12 468,05 Kč (fakturami). Žalovaný v rozporu s účastnickou smlouvou výše uvedené žalobkyni neuhradil, a to ani na výzvu žalobkyně (upomínkami žalobkyně vč. předžalobní upomínky).
Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.
Po právní stránce soud věc posoudil podle § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích (dále jen „zákon “), ve spojení s § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací dle § 2 písm. n) ve spojení s § 63 a násl. zákona, která je typově smlouvou nepojmenovanou dle § 1746 odst. 2 o. z. Dle této smlouvy a s odkazem na všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací prostřednictvím pevných sítí žalobkyně vedle hlasových a datových služeb poskytuje také služby třetích osob, které nejsou službami elektronických komunikací. Žalovaný tyto služby čerpal, když ve výše uvedeném období prováděl platební transakce a za tyto transakce žalovaný žalobkyni neuhradil jejich cenu, která mu byla žalobkyní vyúčtována. Dále byl žalovaný povinen uhradit pronájem koncového zařízení, kdy nájemné za koncové zařízení, které se zavázal žalobkyni hradit z nájemní smlouvy uzavřené dle § 2201 a násl. o. z., též nezaplatil.
Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy žalobě vyhověl.
Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni s odkazem na § 1968 a § 1970 o. z., též nárok na zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , v platném znění (s tím, že počátek prodlení byl stanoven ode dne následujícího po splatnosti posledního dlužného vyúčtování tak, jak požadovala žalobkyně).
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 800 Kč odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku. Dále byly žalobkyni přiznány náklady ve výši 200 Kč uplatněné v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.
Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo nařízením exekuce.