Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
19 C 114/2022-38
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 6 slov adresa
o zaplacení 344 013 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byly povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 344 013 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne datum do zaplacení.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byly povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 344 013 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne [datum] do zaplacení. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 344 013 Kč s příslušenstvím jakožto přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka. Žalobkyně uvedla, že v předmětném řízení vystupovala v procesním postavení žalobce. Celková doba řízení dosáhla 8 736 dnů, což je dle tvrzení žalobkyně doba zcela nepřiměřená. Z tohoto důvodu má za to, že byl postupem soudu zasaženo do jejího práva na spravedlivý proces a má za to, že pouhé konstatování porušení práva není v tomto případě dostačující. S odkazem na sjednocujícího stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia NS ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010 žalobkyně vyčíslila výši přiměřeného zadostiučinění v penězích na částku 344 013 Kč.
2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobkyně na zaplacení částky ve výši 344 013 Kč ze dne datum, a to jako přiměřeného zadostiučinění žádaného z titulu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka. Žalovaná uvedla průběh posuzovaného řízení s tím, že má za to, že v daném řízení se žalobkyně domáhala zaplacení částky 47 407 Kč s příslušenstvím s tím, že po podání žaloby byl na majetek žalovaného prohlášen konkurs a řízení tak bylo přerušeno, a to až do datum. Dne datum pak vzala žalobkyně žalobu zpět a řízení bylo zastaveno. Žalovaná došla k závěru, že celkovou délku řízení trvající celkem 23 let a 9 měsíců je nutno hodnotit jako nepřiměřenou. Vzhledem k tomu, že žalobkyně do předmětného konkursního řízení, které bylo příčinou přerušení posuzovaného řízení, přihlásila svoji pohledávku a následně byla usnesením Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací poměrně uspokojena ve výši 1 455 Kč, nemohla být uvedena do stavu nejistoty, zda a v jaké výši bude pohledávka uspokojena. Dále uvedla, že s ohledem na kontaktní judikaturu Nejvyššího soudu je možné poskytnout finanční satisfakci pouze do částky, která byla v řízení pro žalobkyni„ ve hře“. Z těchto důvodu pak svým stanoviskem zaslaným datum konstatovala porušení práva ve smyslu § 31a zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem, a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále jen„ OdpŠk“) a žalobkyni sdělila, že kontaktování práva je v daném případě jeví jako dostačující a odmítla poskytnout přiměřené zadostiučinění v penězích.
3. K projednání věci soud nařídil ústní jednání na den datum. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně z jednání omluvila s tím, že výslovně souhlasila s tím, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti a nenavrhovala odročení jednání, soud věc na tomto ústním jednáni projednal.
4. Z dopisu zaslaného dne datum žalobkyni žalované soud má za prokázané, že nárok, který je předmětem tohoto řízení, byl předběžně uplatněn.
5. Ze stanoviska žalované ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaná žalobkyni konstatovala porušení práva § 31a OdpŠk v souvislosti s délkou řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka a odmítla poskytnout zadostiučinění v penězích s tím, že ve stanovisku uvedla žalobkyni důvody svého postoje.
6. Ze spisu u Městského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka má soud za prokázán následující průběh řízení: Žalobkyně se žalobou podanou dne datum proti anonymizována čtyři slova (od datum pak právnická osoba anonymizována tři slova) domáhala zaplacení částky 47 407 Kč včetně příslušenství. Dne datum byl vydán platební rozkaz, proti kterému byl dne datum podán odpor. Dne datum byl na žalovaného v daném řízení prohlášen konkurs a posuzované řízení bylo ze zákona přerušeno na období od datum do datum. Dne datum vzala žalobkyně svoji žalobu zpět. Řízení pak bylo v důsledku zpětvzetí žaloby žalobkyní dne datum zastaveno s právní mocí ke dne datum.
7. Ze sdělení Městského soudu v Praze ze dne datum má soud za prokázané, že žalobkyně byla v rámci konkursního řízení sp. zn. spisová značka úpadce právnická osoba anonymizována tři slova uspokojena ve výši 1 455 Kč, a to na základě rozvrhového usnesení ze dne datum.
8. Na základě provedeného dokazování soud činí tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně byla v procesním postavení žalobce účastna řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka, jehož předmětem bylo zaplacení částky 47 407 Kč včetně příslušenství. Řízení bylo zahájeno žalobou ze dne datum a v důsledku prohlášení konkursu na majetek žalované bylo ze zákona dne datum přerušeno. V rámci daného konkursního řízení žalobce přihlásila svoji pohledávku, kterou se domáhala v rámci posuzovaného řízení a byla poměrně uspokojena ve výši 1 455 Kč. Po skončení konkursního řízení odpadl dne datum zákonný důvodu přerušení posuzovaného řízení a řízení bylo v důsledku zpětvzetí žaloby žalobkyní zastaveno.
9. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
10. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit.
11. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.
12. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
13. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
14. Soud předmětnou věc posoudil po právní stránce podle § 1 odst. 1, § 5 písm. b), § 13 odst. 1 a §31a odst. 1, 2, 3 OdpŠk, kdy se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 344 013 Kč s příslušenstvím, která jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka v přiměřené lhůtě. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem.
15. Soud na základě tvrzení účastníků a provedeného dokazování dospěl k závěru, že řízení spisová značka Městského soudu v Praze trvalo v součtu 23 let a 9 měsíců a délku řízení je nutné hodnotit jako nepřiměřenou. V případech nesprávného úředního postupu spočívající v nepřiměřené délce řízení pak platí vyvratitelná právní domněnka, že v důsledku tohoto postupu vzniků účastníku řízení nemajetková újma.
16. S ohledem na judikaturu ESLP, Ústavního soudu u Nejvyššího soudu je zřejmé, že při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění soud musí přihlédnout ke konkrétním okolnostem posuzovaného případu, a to zejména významu řízení pro poškozeného.
17. Co se týče formy, resp. výše, zadostiučinění, tak v dané souvislosti soud uvádí, že zásadním kritériem je právě význam namítaného řízení pro jeho účastníka. Tomuto kritériu musí forma i výše odškodnění odpovídat - nelze ji stanovit jen mechanickým vynásobením určité částky a počtu roků, po které řízení trvalo (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí). Jak plyne z konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu (srovnej např. usnesení spisová značka a nález anonymizováno ústavní nález), pokud se spor vede o určitou peněžitou částku, bude vždy záležet na osobě účastníka řízení a na tom, nakolik je sporná částka důležitou součástí jeho života, tedy zda tato částka s ohledem na osobní a majetkové poměry účastníka pro něj představovala zcela zásadní položku či nikoliv. Obecně pak lze uvést, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu lze dle OdpŠk přiznat v penězích pouze do částky, která byla tzv.„ v sázce“ v řízení, jehož nepřiměřená délka měla nemajetkovou újmu poškozenému způsobit. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyni nelze přiznat odškodnění, které by výrazně převyšovalo to, co je pro něj„ v sázce“.
18. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v konkurzním řízení uspokojena jen do částky 1 455 Kč, což bylo prokázáno sdělením Městského soudu v Praze ze dne datum a plyne to z rozvrhového usnesení č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, bylo by v tomto případě dle soudu neadekvátní a nepřijatelné, aby se žalobkyni, s ohledem na bagatelní částku uspokojené pohledávky v rámci daného konkursního řízení, dostalo peněžité zadostiučinění.
19. S přihlédnutím ke všemu shora uvedenému tak soud dospěl k závěru, že samotné konstatování porušení práva žalobkyně je v tomto případě zcela přiměřenou a odpovídající formou zadostiučinění. Jelikož se žalobkyni uvedené zadostiučinění v podobě konstatování porušení jeho práva již dostalo, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (srov. výrok I.).
20. Pod výrokem II. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že v řízení byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, přiznal soud žalované náhradu nákladů řízení ve výši 3 režijních paušálů po 300 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. , a to za písemné vyjádření k žalobě, přípravu k jednání a jednání u soudu. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšné žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř. , když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.
Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.