Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 26/2023-26

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 13 900 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 400 Kč s úrokem z prodlení z částky 8 400 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od 16. 2. 2021 do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 5 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku

z prodlení ve výši 17 520,49 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 13 900 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do 15. 2. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 5 500 Kč za dobu od 16. 2. 2021 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 400 Kč s úrokem z prodlení z částky 8 400 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od 16. 2. 2021 do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do částky 5 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 17 520,49 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 13 900 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do 15. 2. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 5 500 Kč za dobu od 16. 2. 2021 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby byl žalovaný zavázán zaplatit jí částku 13 900 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 17 520,49 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 13 900 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení, s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovaným byla dne 4. 1. 2005 uzavřena smlouva o půjčce číslo na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 500 Kč v pravidelných 31 týdenních splátkách po 500 Kč splatných tak, že splatnost poslední splátky byla dne 16. 8. 2005. Žalovaný v rozporu se smlouvou nehradil splátky řádně a včas, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Poslední splátka byla uhrazena dne 25. 6. 2005, žalovaný uhradil celkem 1 600 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal zcela nečinný.

3. V souladu s ustanovením , , dále jen „ “, soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném v nepřítomnosti účastníků i zástupce žalobkyně; vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalobkyně svou neúčast na jednání omluvila a souhlasila s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez její osobní účasti; žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k soudu bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nepožádal.

4. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí zjištění. Ve smlouvě o postoupení pohledávek datované dnem 18. 12. 2020 se společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec, jako postupitel a žalobkyně jako postupník dohodli, že postupitel postoupí za podmínek stanovených smlouvou nezajištěné pohledávky vzniklé ze smlouvy o půjčce anebo smluv o zápůjčce specifikované v příloze č. 1 smlouvy, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými zákazníky jako dlužníky, smlouva je podepsána za obě smluvní strany, za žalobkyni statutární ředitelkou Ing. jméno příjmení, která byla oprávněna jednat za žalobkyni, jak bylo zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 7. 6. 2018. V příloze smlouvy je specifikována pohledávka za žalovaným (označený jménem, příjmením a uvedením čísla smlouvy) pod položkou číslo. V dopise„ Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne 6. 1. 2021, který byl dle připojeného podacího lístku odeslán žalovanému dne 1. 2. 2021, oznamuje právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému postoupení pohledávek ze smlouvy o půjčce číslo na nového věřitele, žalobkyni, a současně jej vyzývá k úhradě dluhu do deseti dnů od doručení oznámení. Ze smlouvy o zápůjčce číslo soud zjistil, že smlouva byla uzavřena dne 4. 1. 2005 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, ve smlouvě si smluvní strany sjednaly, že právní předchůdkyně poskytne žalovanému částku 10 000 Kč, a žalovaný se zavazuje zaplatit za poskytnutí zápůjčky poplatek ve výši 5 500 Kč, to vše v 31 týdenních splátkách, ve výši 500 Kč, přičemž 1. splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný podpisem smlouvy potvrzuje, že přijal v hotovosti celou výše uvedenou částku půjčky. V zákaznické kartě podepsané je uvedeno, že žalovaný žádá o poskytnutí zápůjčky ve výši 10 000 Kč, je zaměstnán v horském hotelu příjmení s čistým měsíčním příjmem 8 500 Kč, má další příjmy ve výši 5 000 Kč. K jeho pravidelným měsíčním výdajům patří inkaso ve výši 2 966 Kč + 400 Kč, telefon ve výši 500 Kč, výdaje na domácnost ve výši 4 000 Kč, celkem tedy 7 866 Kč. V rubrice ověřené dokumenty jsou označena políčka občanský průkaz, pracovní smlouvy, výplatní pásky, nájemní smlouva, SIPO. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou vyhotovenou zástupcem žalobkyně ze dne 11. 11. 2021 k uhrazení pohledávek ze smlouvy, do 26. 11. 2021 s upozorněním, že nebude-li dluh uhrazen, budou pohledávky vymáhány soudní cestou, dle připojeného podacího lístku byla výzva odeslána prostřednictvím České pošty s. p. dne 12. 11. 2021. Z výpisu ze statických dat České národní banky (databáze časových řad ARAD) bylo zjištěno, že v období leden 2005 byla výše úrokové sazby úvěrů poskytnutých bankami domácnostem na spotřebu 14,70 % ročně, nejvyšší úroková sazba byla u typu úvěru kreditní karty, a to 21,18 % ročně.

5. Uvedená dílčí zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu.

6. Dle , , účinného od 1. 1. 2014, dále jen„ o. z.“, se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

7. Dle , , ve znění účinném do 7. 3. 2006, dále jen„ obč. zák.“, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Dle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

9. Dle § 39 zákona obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

10. Dle § 41 zákona obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

11. Dle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

12. Dle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

13. Skutkový stav byl právně hodnocen následujícím způsobem.

14. Aktivní legitimace žalobkyně je dána jako právní nástupkyně původního věřitele, na základě § 1879 a násl. o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 odst. 1 o. z.).

15. Právní vztah založený mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně smlouvou ze dne 4. 1. 2005 soud posoudil jako smlouvu o půjčce. Smlouva o půjčce má reálnou (nikoliv konsenzuální) povahu. Vznik půjčky předpokládá dohodu stran a odevzdání předmětu půjčky dlužníkovi. Žalobkyně prokázala, že byla mezi právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o půjčce a že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému ujednanou částku jako předmět půjčky. Ve smlouvě sjednaný poplatek ve výši 5 500 Kč pak soud posoudil jako úroky (smluvní úroky z půjčky), které představují úplatu za užívání přenechané jistiny, neboť poplatek nerozporně plní tuto funkci, a úroky lze sjednat v procentuální nebo pevné výši. Výši sjednané úplaty soud hodnotil korektivem dobrých mravů dle § 3 obč. zák., v smyslu, že výkon práv a povinností nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy chrání, resp. nemůže obstát pro zjevně nepřiměřené či nespravedlivé následky. Při přepočtu představuje poplatek ve výši 5 500 Kč za poskytnutí jistiny ve výši 10 000 Kč na dobu 31 týdnů úroky ve výši cca 89 % ročně z přenechaných peněžních prostředků. Takovouto výši úroků pak soud shledal rozpornou s dobrými mravy. Dle judikatury Nejvyššího soudu je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. , všechna rozhodnutí jsou dostupná na www.nsoud.cz). V řízení bylo prokázáno, že nejvyšší úroková sazba bank činila 21,18 % ročně, přičemž průměrná sazba činila 14,70 % ročně. Tuto sazbu se pak považovat za sazbu obvyklou. V daném případě sjednaná sazba úroků představuje více než šestinásobek zjištěné obvyklé sazby úroků u bankovních úvěrů. Takto sjednanou výši úroků je třeba považovat za rozpornou s dobrými mravy a tento rozpor je natolik zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Soud se dále musel zabývat otázkou, zda neplatnost ujednání o poplatku způsobuje neplatnost celé smlouvy, či zda lze tuto část právního úkonu oddělit od ostatního obsahu ve smyslu § 41 obč. zák. Při tom soud vyšel zejména z úvahy, že úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky (v dané věci nazvané jako poplatek) představují cenu poskytnutého kapitálu nebo též cenu za užívání půjčených peněžních prostředků, tato úplata je materiálním zdrojem generování zisku poskytovatele půjčky, právní předchůdkyně žalobkyně, a došel k závěru, že neplatnost ujednání o poplatku způsobuje neplatnost celého právního jednání, neboť je nerozporné, že právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka, by neměl zájem uzavřít s žalovanou smlouvu o bezúročné půjčce, což plyne jednak z toho, že poskytování půjček bylo předmětem podnikatelské činnosti právní předchůdkyně žalobkyně a jednak z toho, že smlouva je smlouvou adhezní a ujednání o poplatku v ní není stanoveno jako alternativní, ale jako pevně dané ujednání, které se upravuje pouze doplněním výše samotného poplatku. Právní předchůdkyně žalobkyně by tak bez sjednání poplatku předmětnou smlouva zcela jistě neuzavřela. Z takto konstatovaného úmyslu stran pak vyplývá neoddělitelnost ujednání o poplatku od zbytku smlouvy. Uvedené úvahy soudu korespondují s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, který vychází z toho, že oddělitelnost je nutno posuzovat vzhledem k povaze právního úkonu, k jeho obsahu, anebo k okolnostem, za nichž k právnímu jednání došlo, tak aby byla respektována vůle subjektů právního úkonu s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení osoba konající právní úkon sledovala (např. rozsudek ze dne 26. 9. 1997, sp. zn. ). Soud plně respektoval postoj judikatury v této otázce vycházející ze zásady autonomie vůle, že neoddělitelnost je nutno posuzovat ve smyslu obsahovém, nikoliv reálné nedělitelnosti a podle zásady favor negotii je třeba dávat přednost přístupu, který jinak zachovává ostatní části smlouvy. (rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 1997, sp. zn. , ze dne 29. 8. 2007, sp. zn. , ze dne 15. 6. 2010, sp. zn. nebo nález Ústavního soudu ze dne 10. 7. 2008, sp. zn. , dostupné na www.usoud.cz).

16. Soud nárok žalobkyně po výše uvedeném závěru, že smlouva o půjčce je neplatná, posoudil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení dle § 451 obč. zák. Žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta částka 10 000 Kč, a tímto došlo k jejímu bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně jako právní nástupkyně původního věřitele, získáním majetkového prospěchu plněním z neplatného právního úkonu (smlouvy o půjčce). Dle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. Soud proto považuje nárok žalobkyně na vrácení této částky za důvodný v části, v níž dosud nebyla povinnost vrátit poskytnuté plnění splněna. Žalobkyně v rámci žalobních tvrzení uvedla, že žalovaný na pohledávky ze smlouvy uhradil celkem 1 600 Kč, žalobkyně tak má nárok na zaplacení částky uvedené ve výroku I. rozsudku. V rozsahu požadavku na příslušenství pohledávky spočívající v zákonném úroku z prodlení soud uzavřel, že k určení splatnosti pohledávky došlo na základě výzvy věřitele k plnění, přičemž tyto právní účinky mělo až doručení výzvy k uhrazení dluhu obsažené v oznámení o postoupení pohledávky, zaslané žalovanému dne 1. 2. 2021, a to ve lhůtě 10 dnů, tj. do 15. 2. 2021 (při právní domněnce dojití dle o. z.), ode dne následujícího je pak žalovaný v prodlení. Výše úroku z prodlení je pak s ohledem na okamžik jeho vzniku v souladu s intertemporálním ustanovením o. z. dána , tedy jako normy platné a účinné v době vzniku práva na úrok z prodlení. V přesahujícím rozsahu požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení a nároků vyplývajících z neplatné smlouvy byla žaloba pro nedůvodnost zamítnuta.

17. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení v návaznosti na procesní úspěch a neúspěch účastníků ve věci, když žalobkyně byla procesně neúspěšná co do více než poloviny uplatněného nároku a žalované dle obsahu spisu v řízení žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.