Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 41/2023-43

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jarošovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 13 713 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 738 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 738 Kč od datum do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh na zaplacení částky 7 150 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 173,33 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 411,60 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 000 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 262 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 24,9 % ročně z částky 8 000 Kč od datum do zaplacení, a částky 2 825 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 752,66 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 081,87 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 315,89 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 27,66 % ročně z částky 2 315,89 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši 200 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 738 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 738 Kč od [datum] do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Návrh na zaplacení částky 7 150 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 173,33 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 411,60 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 262 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 24,9 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení, a částky 2 825 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 752,66 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 081,87 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 315,89 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 27,66 % ročně z částky 2 315,89 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši 200 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne datum, se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky 13 713 Kč s příslušenstvím, které v petitu návrhu specifikovala. Konstatovala, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou došlo dne datum k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit i částku ve výši 6 400 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 240 Kč do datum. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Dle sdělení žalobkyně žalovaná ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně z titulu uzavřené smlouvy uhradila 4 262 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní byla uzavřena dne datum smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž předmětné pohledávky přešly na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávek do dne sepisu žaloby nebylo žalovanou na pohledávky ničeho uhrazeno. Žalobou uplatněná částka je tvořena dlužnou jistinou ve výši 8 000 Kč, dlužným poplatkem ve výši 2 888 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 411,60 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 173,33 Kč, úrokem ve výši 24,90 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 000 Kč od datum do zaplacení a úrokem z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 000 Kč od datum do zaplacení.

2. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou došlo dne datum k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit i částku ve výši 3 325 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 185 Kč do datum. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Dle sdělení žalobkyně žalovaná ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně z titulu uzavřené smlouvy uhradila 6 250 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní byla uzavřena dne datum smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž předmětné pohledávky přešly na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávek do dne sepisu žaloby nebylo žalovanou na pohledávky ničeho uhrazeno. Žalobou uplatněná částka je tvořena dlužnou jistinou ve výši 2 315,59 Kč, dlužným poplatkem ve výši 509,11 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 081,87 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 752,66 Kč, úrokem ve výši 27,66 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2 315,89 Kč od datum do zaplacení a úrokem z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2 315,59 Kč od datum do zaplacení. Žalovaná uvedené částky ani přes písemné upomínky neuhradila.

3. Ve věci bylo nařízeno ústní jednání na den datum, žalovaná se nedostavila, neomluvila, ani nepožádala o odročení jednání, předvolání se žalobou jí bylo doručeno dne datum. Soud dle , věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalovaného. Zástupce žalobkyně setrval na podané žalobě.

4. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi žalobkyní a společností právnická osoba ze dne datum. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum. Žalobkyně soudu předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou dne datum, jejímž obsahem je poskytnutí částky 5 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit společně s navýšením 3 325 Kč, které sestává z úroku 825 Kč, administrativního poplatku v částce 1 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek v částce 1 500 Kč Celkem se tedy žalovaná zavázala splatit částku 8 325 Kč ve 45 týdenních splátkách. Žalobkyně soudu předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou dne datum, jejímž obsahem je poskytnutí částky 8 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit společně s navýšením 6 400 Kč, které sestává z úroku 1 600 Kč, administrativního poplatku v částce 1 600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek v částce 3 200 Kč Celkem se tedy žalovaná zavázala splatit částku 14 400 Kč v 60ti týdenních splátkách. Žalobkyně žalovanou upomínala o úhradu dluhu před podáním žaloby dopisem ze dne datum.

5. Podle , (dále jen o.z.), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud se pak zabývá okolnostmi každého konkrétního případu, přičemž pouze na základě těchto může dospět k závěru, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Nejedná se tedy o právní jednání, které odporuje zákonu, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý a zjevně nepřiměřený, a nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. obec mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. příjmení způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o půjčce či nikoliv. V daném případě soud posoudil předloženou smlouvu ve smyslu o.z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. V daném případě byly smlouvy mezi účastníky uzavřeny jako spotřebitelské, ve smyslu ustanovení a násl. o.z. Podle o.z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložených smluv, tyto byly předtištěny, byly napsány předem, pouze se dopisuje půjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohla ovlivnit. O okolnostech sjednání smlouvy nemá soud žádné informace, nemohl tedy zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to žalovaná, která je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, její postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Od poskytovatele se očekává přiměřené a poctivé jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud nemohl zjistit, v jakém postavení se žalovaná nacházela s ohledem na finanční prostředky, které má k dispozici, žalobkyně si ani nezjišťovala ekonomickou schopnost žalované splácet úvěr v dohodnutých částkách a termínech, toto nebylo soudu doloženo. Soud má proto vážné pochybnosti o poctivosti jednání žalobkyně. Ze všech důvodů uvedených shora soud považuje toto právní jednání za neplatné, zejména pro rozpor s dobrými mravy. Žalobkyně požaduje po žalované„ poplatky“, aniž by bylo uvedeno, jak byly určeny a proč právě v této výši, které u půjčky/úvěru na 5 000 Kč činí celkem částku 3 325 Kč a u půjčky/úvěru na 8 000 Kč činí celkem částku 6 400 Kč. Jaký je skutečný zisk věřitele z této transakce, není patrné. Žalobkyně požaduje po žalované za zápůjčku poplatek ve výši 66,5 a 80 % z částky, která byla žalované půjčena. Výši„ Celkových nákladů spotřebitelského úvěru“ vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Jak uvedl Krajský soud v Plzni ve svém rozhodnutí č. j. –64 ze dne 26. 7. 2017 v obdobné věci, není ospravedlnitelné takto neúměrné navýšení finančních prostředků, neboť se tím věřitel podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což zatěžuje celou společnost. Takovéto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobkyně je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částkou. Sjednanou celkovou odměnu nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Smlouva je tedy dle názoru soudu, s poukazem na shora uvedené, neplatným právním jednáním. Platnost smlouvy je soud povinen posuzovat i, aniž by byla neplatnost přímo namítána žalovanou. V tomto případě je navíc zcela zjevné, že žalovaná již v době uzavírání smlouvy velmi pravděpodobně nebyla schopna vůbec posoudit následky uzavření této předložené smlouvy.

6. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o.z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o.z. je prokázání toho, že se žalovaná bezdůvodně obohatila a získala majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za ni bylo plněno, co měla po právu plnit sama. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobkyně žalované plnila poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o zápůjčce, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o.z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobkyně domáhala plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobkyně posouzen dle ustanovení § 2991 a násl. o.z. jako bezdůvodného obohacení. Žalovaná na základě smlouvy ze dne datum prokazatelně obdržela částku 8 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně jí z titulu smlouvy uhradila 4 262 Kč. Bezdůvodné obohacení tak představuje částku 3 738 Kč, a v této části bylo proto žalobě vyhověno s tím, že je žalovaná povinna uhradit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení. Žalovaná na základě smlouvy ze dne datum prokazatelně obdržela částku 5 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně jí z titulu smlouvy uhradila 6 250 Kč. Bezdůvodné obohacení tak v tomto případě vzniklo na straně žalobkyně a je pouze na žalované, zda bude toto po žalobkyni požadovat vydat. Soud uložil žalované dluh žalobkyni uhradit do 3 dnů od právní moci rozsudku dle , společně se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky, ovšem až od okamžiku, kdy žalobkyně učinila vůči žalovanému výzvu k plnění. V dané věci je nutno za výzvu k plnění považovat dopis ze dne 12. 1. číslo, kterým byla poskytnuta žalované lhůta k úhradě dluhu do datum. Žalovaná se ocitla v prodlení dnem datum, od tohoto data je proto povinna platit úrok z prodlení, a to na podkladě obč. zákoníku, jehož výše odpovídá vládního

7. Ve zbývající části, jakož i zbytku zákonného úroku z prodlení za předešlé období soud nárok žalobkyně zamítl, neboť s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy a tím i absenci ujednání o době plnění se mohla žalovaná ocitnout v prodlení až poté, co byla věřitelem o plnění požádána (§ 1958 odst. 2 o.z.) a žalobkyně nemá s ohledem na neplatnost smlouvy nárok na jiné plnění, než vrácení zbytku jistiny a zákonný úrok z prodlení.

8. Podle , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Větší úspěch ve věci měla žalovaná, která však byla v řízení zcela pasivní, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

9. Dle položky 2 odst. 2 přílohy , sazebníku poplatků, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Jelikož soud v této věci elektronický platební rozkaz k návrhu žalobkyně nevydal, doměřil soudní poplatek, který dle položky 1 sazebníku poplatků činí 1 000 Kč, z čehož bylo již 800 Kč uhrazeno, tedy žalobkyni byla uložena povinnost doplatit za návrh na zahájení řízení poplatek ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.