Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 71/2022-38

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní Mgr. Adélou Minarčíkovou Grodovou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

; zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa

proti

žalované: ; celé jméno žalované, datum narození

bytem adresa žalované

o zaplacení 26 300 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 22. 2. 2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 16 000 Kč,

-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 938,75 Kč,

-) s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 957,25 Kč,

-) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 1. 2022

do 21. 2. 2022 včetně,

-) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 700 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení,

-) s úrokem ve výši 25,35 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení,

se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 22. 2. 2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 16 000 Kč, -) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 938,75 Kč, -) s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 957,25 Kč, -) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 1. 2022 do 21. 2. 2022 včetně, -) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 700 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, -) s úrokem ve výši 25,35 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 26 300 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum (dále také jen„ smlouva o úvěru“), na základě které předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba (dále také jen„ předchůdkyně žalobkyně“) poskytla žalované v hotovosti po posouzení úvěryschopnosti žalované v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Tvrdila, že se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit jistinu úvěru spolu s úrokem za období, na které byl úvěr poskytnut ve výši 4 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 K (úhrady za služby), přičemž jistinu a uvedené úhrady za služby se žalovaná zavázala uhradit v pravidelných 60 týdenních splátkách po 600 Kč. Již ve smlouvě o úvěru bylo ujednáno, že nejpozději má žalovaná celkovou dlužnou částku uhradit dne 10. 11. 2020. Od následujícího dne byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka ze smlouvy o úvěru vůči žalované postoupena žalobkyni s účinností ke stejnému dni. Žalovaná za celou dobu uhradila pouze částku ve výši 9 700 Kč, přičemž žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny 20 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 6 300 Kč, dále žalobkyně požadovala kapitalizované úroky ve výši 5 957,25 Kč (úrok 25,35 % ročně z částky 20 000 Kč od 11. 11. 2020 do postoupení), kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 938,75 Kč (úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 11. 11. 2020 do postoupení), úroky ve výši 25,35 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, kterou však žalobkyni neuhradila.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnila, ke své procesní obraně neuvedla ničeho a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Soud tak ve věci jednal a rozhodl bez přítomnosti žalované v souladu s  , (dále jen „ “).

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum, bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela s předchůdkyní žalobkyně smlouvu, na základě které ji byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu úvěru spolu s úrokem ve výši 4 000 Kč za období, na které byl úvěr poskytnut, administrativním poplatkem ve výši 4 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Celková dlužná částka činila 36 000 Kč a žalovaná se zavázala ji uhradit v pravidelných 60 týdenních splátkách po 600 Kč.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, přílohy k této smlouvě bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni pohledávku ze smlouvy o úvěru.

5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že pohledávku z titulu smlouvy o úvěru postoupila žalobkyni, současně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužných částek do 10 dnů ode dne obdržení dopisu. Z poštovního podacího lístku má soud za prokázáno, že oznámení o postoupení bylo odesláno žalované dne 4. 2. 2022.

6. Z výzvy k plnění ze dne 14. 4. 2022 včetně podacího lístku ze dne 19. 4. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději ve lhůtě do 29. 4. 2022, s tím, že jinak bude vymáhat zaplacení pohledávky soudní cestou. Výzva byla žalované zaslána dne 19. 4. 2022.

7. K posouzení schopnosti žalované úvěr splácet navrhla žalobkyně jako důkaz žádost o spotřebitelský úvěr (karta zákazníka) ze dne datum, ze které bylo zjištěno, že žalovaná při sjednávání smlouvy uvedla, že je rozvedená, žije v nájmu s partnerem, nemá nezaopatřené děti, je zaměstnaná v anonymizována tři slova obec na pozici sanitáře. Dále uvedla, že v současnosti nemá žádný další úvěr. Její měsíční mzda činí 16 000 Kč, což je její jediný příjem. Dále uvedla, že její výdaje na bydlení činí částku ve výši 4 150 Kč + 850 Kč s poznámkou 1/2, ostatní osobní výdaje činí 3 500 Kč (bez bližší specifikace), celkové výdaje tedy činí částku ve výši 8 500 Kč, použitelný příjem je pak 7 500 Kč. Tvrzenou majetkovou situaci měla předchůdkyně žalobkyně ověřit z pracovní smlouvy, výplatních pásek, nájemní smlouvy a z potvrzení o příjmu od zaměstnavatele. Žádná z těchto listin nebyla označena k důkazům, neboť litiny byly předchůdkyni žalobkyně pouze předloženy při sjednávání smlouvy.

8. Důkaz rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. -97 soud z důvodu ekonomie řízení neprovedl, neboť se jedná o rozhodnutí v odlišné věci a soud není právním posouzením jiného obecného soudu v odlišné věci vázán.

9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky splácet ve splátkách, celkově měla splatit 36 000 Kč, avšak uhradila pouze 9 700 Kč. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla postoupena žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, přičemž v oznámení o postoupení pohledávky byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dnů od obdržení výzvy. Dne 4. 2. 2022 bylo oznámení zasláno žalované. Při uzavírání smlouvy vycházela předchůdkyně žalobkyně z informací uvedených v žádosti o spotřebitelský úvěr, přičemž předložené y k ověření tvrzených příjmů a výdajů žalobkyně neuchovala.

10. Soud věc právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná.

11. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřeli ve smyslu ustanovení a násl. , (dále jen „ “) smlouvu o úvěru, přičemž se jednalo o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), neboť žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele ve smyslu a předchůdkyně žalobkyně vůči ní vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu ve spojení s  zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě však existuje důvod vedoucí k absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru.

12. Podle přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Z ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a judikatury soudů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. a Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. ) vyplývá, že poskytovatel spotřebitelských úvěrů musí při své činnosti postupovat jako profesionál v daném oboru a v souladu se zásadami poctivého obchodního styku objektivně a v zájmu spotřebitele zkoumat a ověřovat, zda je žadatel o úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinné poměry (skutečné příjmy a výdaje) schopen úvěr řádně splatit. Pokud poskytovatel výše uvedené povinnosti nesplní, smlouva je absolutně neplatná (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, C -449/13, CA Consumer Finance SA; rozsudek ze dne 13. 11 1990, C -106/89, Marleasing SA proti La Comercial Internacional de Alimentacion SA). Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy při porušení uvedené povinnosti a jejích důvodech pak vyplývá i z nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. a potvrzuje jej novela zákona o spotřebitelském úvěru, , účinný od 29. 5. 2022, která mění znění věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru tak, že soud k neplatnosti smlouvy z důvodu řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele přihlédne i bez návrhu. Soud proto při řádném nezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele přihlédne k neplatnosti vždy v jakékoliv fázi řízení.

14. Žalobkyně byla soudem nejprve vyzvána, aby doplnila veškerá rozhodující skutková tvrzení a předložila důkazní návrhy k okolnosti, jak předchůdkyně žalobkyně při sjednávání smlouvy konkrétně posuzovala schopnost žalované splácet, zároveň byla upozorněna, že odkaz na zákaznickou kartu a podobné dokumenty je pro posouzení úvěruschopnosti nedostatečný. Nato žalobkyně uvedla, že předchůdkyně vycházela z informací zaznamenaných v žádosti o spotřebitelský úvěr (karta zákazníka), které ověřovala. Konkrétně předchůdkyně žalobkyně ověřila příjmy žalované z výplatních pásek a z pracovní smlouvy. Výdaje žalované ověřila pouze z nájemní smlouvy. Uvedené y však předchůdkyně žalobkyně neuchovala. Žalobkyně tak nepředložila žádný důkaz, který prokazoval, že informace uvedené žalovanou v žádosti o spotřebitelský úvěr byly úvěrujícím ověřeny tak, jak vyžaduje zákona o spotřebitelském úvěru. Pokud údaje o majetkové situaci žalované nebyly řádně zjištěny, ani ověřeny, nemohly být právní předchůdkyní žalobkyně, event. jejím informačním systémem ani řádně vyhodnoceny. Neúplné a neověřené údaje nemohly podat pravdivý obraz o majetkové situaci žalované a o její schopnosti úvěr splácet. Navíc tvrzené výdaje žalované se soudu jeví jako velmi nízké, zejména výdaje na bydlení v celkové výši 5 000 Kč v situaci, kdy žalovaná žije v nájmu a jedná se o částku nájemného včetně služeb (dodávky energií apod.). Pokud se mělo jednat pouze o 1/2 výdajů na bydlení, jak je uvedeno v žádosti, a pokud zbylé náklady bydlení hradí partner žalované, měla se poskytovatelka úvěru zabývat i tím, jaké skutečné příjmy partner žalované má, a zda je tedy vůbec schopen se na nákladech bydlení podílet. Reálnější představu ohledně výdajů žalované a její platební morálce by žalobkyně získala zcela určitě z výpisů z účtu žalované za delší časové období, dále pak nahlédnutím do nebankovních registrů klientských informací apod.

15. Z uvedených důvodů soud takové ověření úvěruschopnosti spotřebitele nepovažuje za řádné v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru a výše citované judikatury soudů. Předchůdkyně žalobkyně nemohla objektivně posoudit úvěruschopnost žalované, jestliže neměla k dispozici ověřené údaje o výdajích a dalších závazcích žalované. Pokud byly předchůdkyni žalobkyně doloženy další y prokazující skutečné příjmy a výdaje žalované, měla kopie těchto dokumentů v čitelné podobě uchovat v souladu s  zákona o spotřebitelském úvěru. Soud žalobkyni u jednání vyzval podle , 3 k doplnění žalobních tvrzení a zejména důkazních návrhů k tomu, jak byla ověřována před uzavřením smlouvy výdajová stránka rozpočtu žalované. Žalobkyně se však ani po poučení žádné skutečnosti neuvedla.

16. Soud dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle , zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s  . Plnění poskytnutá na základě absolutně neplatné smlouvy je však třeba vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bez právního důvodu peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaná již uhradila 9 700 Kč. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu ve výši 10 300 Kč, které je povinna vrátit žalobkyni podle . Žalovaná byla v oznámení o postoupení pohledávek vyzvána k uhrazení dlužných částek do 10 dnů ode dne obdržení dopisu, oznámení o postoupení bylo odesláno žalované dne 4. 2. 2022, v souladu s pravidly uvedenými v  ( , ) tak soud považoval u za doručenou třetí pracovní den od odeslání a od tohoto dne stanovil konec desetidenní lhůty na 21. 2. 2022. Žalovaná žalobkyni peněžité plnění nevrátila, tudíž ji vznikla druhotná povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí výše uvedené lhůty podle a Protože byla žalovaná v řízení zcela pasivní a k jednání se nedostavila, nemohl soud zhodnotit, jaká doba pro vrácení části jistiny je přiměřená možnostem žalované ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, proto zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 10 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky tak jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Ohledně zbytku požadovaného plnění byla žaloba zamítnuta.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s  Žalované, která byla v řízení úspěšnější, žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co ji ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.