Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 53/2023-27

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Říhou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 3 850 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení.

II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 694,57 Kč s úrokem z prodlení z částky 3 850 Kč od datum do datum ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 850 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 387 Kč k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokáta sídlem adresa.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení. II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 694,57 Kč s úrokem z prodlení z částky 3 850 Kč od [datum] do [datum] ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 850 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 387 Kč k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 850 Kč spolu s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaný uzavřel dne datum smlouvu o půjčce se společnosti právnická osoba (dále též„ původní věřitel“), jejíž nedílnou součástí jsou i smluvní podmínky otištěné na druhé straně y obsahující smlouvu o půjčce. Na základě této smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč v hotovosti ke dni uzavření smlouvy. V souladu s touto smlouvu se žalovaný zavázal zaplatit původnímu věřiteli i souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 1 650 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek a půjčku v 31 týdenních splátkách po 150 Kč. Jelikož ovšem žalovaný nehradil tyto splátky řádně a včas, porušil tím smlouvu s tím, že splátky řádně nehradil. Žalovaný doposud nezaplatil ničeho. Původnímu věřiteli vznikl proto nárok na zaplacení dlužné jistiny půjčky ve výši 3 000 Kč a dlužného poplatku (úroku) ve výši 1 650 Kč. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni. Ta uvedenou skutečnost o postoupení pohledávky oznámila žalovanému a rovněž mu odeslala na poslední známou adresu i předžalobní výzvu. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení úroku z prodlení ve výši dané nařízení vlády z částky 3 850 datum do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud jednal a rozhodoval při jednání dne datum v nepřítomnosti účastnic ( ), za situace, kdy zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. Pro rozhodnutí ve věci samé byly dostačující listinné důkazy předložené žalobkyní.

3. Ze smlouvy o půjčce ze dne datum uzavřenou mezi společnosti právnická osoba (dále opět jen„ původní věřitel“), a žalovaným soud zjistil, že se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč v hotovosti ke dni uzavření smlouvy. V souladu s touto smlouvu se žalovaná zavázal zaplatit původnímu věřiteli souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 1 650 Kč. Celá půjčka včetně poplatku měla být žalovaným zaplacena v 31 týdenních splátkách po 150 Kč. Žalovaný celkem na tomto závazku nezaplatil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni.

4. Podle zákona č. 89/212 Sb., , ve znění pozdějších předpisů, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 cit. ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

5. Poněvadž smlouva uzavřená mezi žalovaným a původním věřitelem byla sjednána reálně dne datum, tedy přede dnem nabytí , , a to dne datum, řídí se právní poměry vzniklé z tohoto smluvního vztahu s přihlédnutím k ustanovení věty první o. z. dosavadní právní úpravou , , ve znění do datum (viz ustanovení níže). Žalobkyně v řízení ani netvrdila, že by si účastníci jako smluvní strany ujednali, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit , , ode dne nabytí jeho účinnosti, tj. ode dne datum.

6. Podle , , ve znění do datum (dále jen„ obč. zák.“) smlouvami o finančních službách se pro účely smluv uzavíraných na dálku upravených v tomto zákoně rozumí smlouvy týkající se bankovních, platebních, úvěrových nebo pojistných služeb, smlouvy týkající se penzijního připojištění, doplňkového penzijního spoření, smlouvy týkající se poskytování investičních služeb nebo smlouvy týkající se obchodů na trhu s investičními nástroji. V případě pochybností se má za to, že za smlouvu o finančních službách se pro účely smluv uzavíraných na dálku vždy považuje smlouva uzavíraná v rámci předmětu podnikatelské činnosti podle první věty, kde na straně dodavatele vystupuje banka, pobočka zahraniční banky, devizové místo, platební instituce, instituce elektronických peněz, stavební spořitelna, spořitelní nebo úvěrní družstvo, pojišťovna, pojišťovací zprostředkovatel, pojišťovací makléř, pojišťovací agent, obchodník s cennými papíry, penzijní fond, investiční společnost, investiční fond, penzijní společnost, organizátor regulovaného trhu nebo investiční zprostředkovatel, nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání.

7. Podle § 52 odst. 1 obč. zák. spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Podle odst. 3 cit. ustanovení spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

8. Soud předně konstatuje, že vztah mezi účastníky by měl podle obsahu práv a povinností povahu smlouvy o půjčce ve smyslu 657 obč. zák., přičemž s ohledem na postavení žalovaného jako spotřebitele se v daném případě použijí ustanovení nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, směřující k ochraně spotřebitele vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle a na jejich společné závazky se použijí ustanovení .

9. V projednávané věci bylo prokázáno, že původní věřitelka poskytla ve prospěch žalovaného jako dlužníka peněžní částku 3 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet v týdenních splátkách. Žalovaný doposud ničeho nezaplatil.

10. Soud s ohledem na další právní posouzení věci se přiklání k závěrům přijatým již v rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 6. 2018, č.j.  -99, na něž níže odkazuje. V předmětné věci se totiž jedná o typově stejnou věc, kdy půjčka byla žalované poskytnuta kapitálovou obchodní společností a smyslem a účelem obchodní společnosti (jako podnikatelky) je podnikatelskou činností vytvářet zisk a není tomu jinak ani v souzené věci. Tato skutečnost v rovině právního posouzení vystupuje do popředí hned dvakrát. Nejprve ji soud zahrnul do své úvahy o (ne) platnosti poplatku ve výši 13 920 Kč pro obcházení zákona, včetně porušení poctivosti, přesněji vyjádřeno zákazu těžit z nepoctivého jednání, a následně do úvahy o (ne) oddělitelnosti poplatku od ostatního obsahu právního úkonu. Shoda soudní praxe a občanskoprávní teorie panuje v tom, že úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky (někdy také odměna) představují cenu poskytnutého kapitálu nebo též cenu za užívání půjčených peněžních prostředků (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2013, sp. zn. nebo rozsudek ze dne 27. 6. 2007 sp. zn. , případně příjmení, J., příjmení, M., et al. . Komentář. II. díl. 1. vyd. obec: právnická osoba, 2009, s. číslo).

11. Součástí předmětné adhezní (formulářové) smlouvy učinila žalobkyně ujednání o souhrnném poplatku v podobě znemožňující aplikaci zmíněného korektivu, když k účelovému rozlišení nelze přihlédnout. Na jedné straně je zřejmé, že poplatek takto sjednaný poplatek je zřejmě materiálním zdrojem zisku nahrazujícím obvykle sjednaný úrok, zároveň na straně druhé nelze pominout, v jakém skutečném rozsahu představuje i cenu dohodnuté služby. Takto sjednané ujednání brání tomu, aby bylo možno rozlišit skutečnou cenu věřitelkou poskytnuté služby a skutečnou výši úroku, který tak nelze poměřovat ani korektivem dobrých mravů vyplývajícím z § 3 odst. 1 obč. zák.

12. Právní předchůdkyně žalobkyně z pozice ekonomicky silnějšího subjektu při vědomí neaplikovatelnosti právní úpravy přijaté na ochranu spotřebitele (§ 56 odst. 1 ve spojení s § 55 odst. 2 obč. zák.) dále eliminovala i užití korektivu dobrých mravů. Smlouva ze dne datum sice není v přímém rozporu s výslovným zákonným zákazem, avšak svými účinky účel a smysl právní úpravy obchází. Věřitelka adhezní smlouvou o poskytnutí tzv. mikropůjčky záměrně cílila na výsledek, který právní úpravou není předvídán a není ani žádoucí. Tento právní úkon učiněný in fraudem legis je podle § 39 obč. zák. v této části absolutně neplatný, k čemuž je soud povinen přihlédnout ex officio.

13. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu, anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

14. Důvod neplatnosti právního úkonu se může omezit pouze na část právního úkonu, je-li tato neplatná část oddělitelná od ostatního obsahu. Oddělitelnost je nutno posuzovat vzhledem k povaze právního úkonu, k jeho obsahu, anebo k okolnostem, za nichž k právnímu jednání došlo. Již v rozsudku ze dne 26. 9. 1997, sp. zn. Nejvyšší soud uzavřel, že při posuzování otázky, zda část právního úkonu postiženou důvodem neplatnosti lze oddělit od ostatního obsahu tohoto úkonu, je třeba dbát, aby byla respektována vůle subjektů právního úkonu s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení osoba konající právní úkon sledovala. Je totiž nutno respektovat zásadu autonomie vůle. Neoddělitelnost je tak třeba posuzovat ve smyslu obsahovém, nikoliv reálné nedělitelnosti a podle zásady favor negotii je třeba dávat přednost přístupu, který jinak zachovává ostatní části smlouvy (rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 1997, sp. zn. , ze dne 29. 8. 2007, sp. zn. , ze dne 15. 6. 2010, sp. zn. nebo nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ). Nyní je nutno zdůraznit nejen smysl a účel existence původní věřitelky, nýbrž také adhezní povahu smlouvy, a sice s tím, že v souzené věci je materiálním zdrojem vytváření zisku poplatek 13 920 Kč. Tedy část právního úkonu, kterou, byla-li by shledána neplatnou, nelze od ostatního obsahu oddělit pro nezpůsobilost samostatné existence zbylé části obsahu právního úkonu. Nelze pochybovat o tom, že bez sjednání poplatku by původní věřitelka, jíž je vlastní svou činností generovat zisk, což vůbec podmiňuje její existenci, takovýto právní úkon neučinila. V tomto směru je třeba dbát, aby byla respektována autonomie vůle smluvních stran. Jednající věřitelce, která sleduje uskutečnění jednotného právního následku, navíc pro ni základní povahy (dosažení zisku), nelze proti její vůli vnutit pouze jeho částečné uskutečnění, a proto nelze poplatek oddělit od zbylé části obsahu smlouvy ze dne datum (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ).

15. Je-li neplatným ujednání o poplatku ve výši 1 650 Kč, je pro jeho neoddělitelnost neplatný celý právní úkon – smlouva o půjčce ze dne datum – a protože si smluvní strany na základě této neplatné smlouvy poskytly plnění, původní věřitelka poskytla částku 3 000 Kč a žalovaný doposud ničeho, aniž by bylo třeba tuto skutečnost dokazovat (k tomu také viz rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 1998 sp. zn. , ke kterému se přihlásil Nejvyšší soud jeho publikací ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslo ročník 2000 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2008 sp. zn. ), jsou povinni účastníci si plnění vrátit (§ 457 obč. zák.). V případě peněžitého plnění je na soudu, aby tato plnění sám, i při absenci jakéhokoliv úkonu ze strany účastníků řízení, zúčtoval. Žalobkyně tak má nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 3 000 Kč. Ve zbytku nároku (tj. co do částky 1 694,57 Kč) pak žalobu soudu zamítl.

16. Co se týče příslušenství pohledávky, soud rozhodl tak, že žalobkyni přiznal příslušenství pouze z přisouzené částky 3 000 Kč, a to ve smyslu , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) úrok z prodlení ve výši dané Ze žalobních tvrzení nevyplývá, že by si účastníci ujednali výši úroku z prodlení odlišnou od shora cit. nařízení vlády. Žalovaný se dostal do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení dne datum, tedy po uplynutí lhůty stanovení v předžalobní výzvě, přičemž z obsahu výzvy je zřejmé, jakého nároku se žalobkyně domáhá.

17. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení za situace, kdy z větší části úspěšné žalobkyni (63 %), soud přiznal přiznal účelně vynaložené náklady řízení v rozsahu 26 % Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle bodu 2 , ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši 3 850 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující částku 50 000 Kč. Sazba mimosmluvní odměny podle shora cit. ustanovení tak v daném případě činí 200 Kč. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil do podání návrhu 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby a předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x 200 Kč, t.j. náleží mu odměna celkem ve výši 600 Kč. Uvedená částka nepřesahuje ve smyslu cit. vyhlášky výši tarifní hodnoty. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle , ve znění pozdějších předpisů, po 100 Kč ke třem úkonům právní služby (viz úkony právní služby shora), tedy celkem 300 Kč. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši 189 Kč ( ) Celkem by tedy náklady řízení činí 1 489 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.