Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 31/2022-37

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Hermanovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 48 626,98 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 26 700 Kč od 8. 2. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zaplacení částky 21 926,98 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 224,57 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 7 873,71 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 28 663,51 Kč od 19. 12. 2020 do 7. 2. 2023, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1963,51 Kč od 8. 2.2023 do zaplacení, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 28 663,51 Kč od 19.12.2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 26 700 Kč od 8. 2. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do zaplacení částky 21 926,98 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 224,57 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 7 873,71 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 28 663,51 Kč od 19. 12. 2020 do 7. 2. 2023, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1963,51 Kč od 8. 2.2023 do zaplacení, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 28 663,51 Kč od 19.12.2020 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 48 626,98 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce číslo (dále jen„ Smlouva“) uzavřené dne 12. 9. 2019 mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) Před uzavřením smlouvy o zápůjčce předchůdkyně žalobkyně zaznamenala informace od žalované, zaznamenala je na zákaznické kartě, vyhodnotila úvěruschopnost žalované kladně. Zápůjčka ve výši 30 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 24 139 Kč měla být žalovanou splácena v 18 měsíčních splátkách po 3 008 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 12.1.2020. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy Poslední splátku uhradila dne 20.9.2018, celkem žalovaný předchůdkyni žalobkyně uhradil částku 3 300 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, o čemž byla žalovaná řádně vyrozuměna. Přes upomínku žalobkyně žalovaná dluh nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Dle ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila přímo v žalobě. Žalovaná se nevyjádřila, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení předpokládal její souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

5. Ze Smlouvy uzavřené dne 12.7.2018 mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 30000 Kč v hotovosti, když žalovaná převzetí této částky potvrdila ve Smlouvě. Žalovaná se zavázala, že předchůdkyni žalobkyně tyto prostředky vrátí spolu s poplatkem v celkové výši 24 139 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 3 008 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3 003 Kč.

6. Ze zákaznické karty ze dne 12.7.2018 soud zjistil, že tato byla použita ke kalkulaci spotřebitelského úvěru ve výši 20 000 Kč, žalovaná uvedla, že je rozvedená, bydlí v nájemním bytě, má jednu vyživovací povinnost, pracuje jako uklízečka s měsíčním příjmem 10 871 Kč (ověřeno pracovní smlouvou a výplatními páskami 6, číslo), měsíční výdaje 6 000 Kč, tyto skutečnost však nebyly ověřeny žádnými dokumenty, neměla zápůjčku u jiné společnosti.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi předchůdkyní žalobkyně, jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem, ze dne 18. 12. 2020 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni.

9. Z tabulky umoření k číslu smlouvy číslo soud zjistil, že žalovaná na předmětnou zápůjčku uhradil celkem 3 300 Kč.

10. Z předžalobní výzvy ze dne 19. 10. 2021 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě jejích dlužných závazků v celkové výši 71 135,43 Kč.

11. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Dne 12. 7. číslo byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu poplatkem v celkové výši 24 139 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 3 008 Kč. Žalobkyně ve své žalobě a doplnění žaloby ze dne 28.3.2022 tvrdila, že předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím zápůjčky řádně zkoumala úvěruschopnost žalované dle záznamů v zákaznické kartě. Z předložených důkazů přitom nevyplývá, že by žalobkyně vycházela kromě výplatních pásek a pracovní smlouvy, které v kopii nedoložila, z jakýchkoliv jiných dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné, a to z měsíčních výdajů ve výši 6 000 Kč, jež jsou značně podhodnocené (zahrnující kromě nájmu bytu, také energie, jídlo, ošacení, obutí, drogerii atd.) a spokojila se tak pouze s prohlášením žalované. Žalovaná na předmětnou zápůjčku uhradila celkem 3 300 Kč. Předchůdkyně žalobkyně poté postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně.

12. Dle , , ve znění účinném do 30.6.2020, ( (dále jen„ o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23.4.2020, (dále jen„ ZSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

16. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Dle § 1958 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

19. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

20. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k žalobkyni vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nedoložila žádným relevantním důkazem, jakým způsobem předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnosti žalovaného plánovaný úvěr splatit z pohledu jeho dalších měsíčních příjmů a měsíčních výdajů, dospěl soud k závěru, že Smlouva, jež měla být smlouvou o zápůjčce dle § 2390 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle úpravy bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.

22. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C číslo, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

23. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. nebo ), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. ), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. ) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU číslo a nález FA/SR/SU číslo - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatele spotřebitelského úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 30 000 Kč. Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva byla absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalované vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které je povinna podle § 2991 odst. 1 o.z. vydat, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 26 700 Kč (30 000 Kč žalované ve výši 3 300 Kč = 26 700 Kč).

24. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 pak byla pohledávka za žalovaným postoupena dle § 1879 o.z. na žalobkyni, z čehož vyplývá aktivní legitimace žalobkyně.

25. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v  určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je ve smyslu o.z. povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván. Žalobkyně nedoložila, že by žalovanému jakoukoliv výzvu k vydání bezdůvodného obohacení doručila sama nebo předchůdkyně žalobkyně. Soud tak za okamžik, kdy se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni ve smyslu o.z. považuje den 8. 2. 2023, když žaloba byla žalované doručena do vlastních rukou dne 6. 2. 2023. Následující den tak mohla žalovaná svůj závazek splnit. Když tak neučinila, dostal se následující den, tj. 8. 2. 2023, do prodlení. Od tohoto data pak žalobkyni vzniklo ve smyslu o.z. právo požadovat po dlužníkovi úroky z prodlení, a to v zákonné výši, tedy ve výši dle

26. S odkazem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě vyhověl co do zaplacení částky 26 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, ve zbývajícím žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.

27. Přestože měla žalovaná (po kapitalizaci celého předmětu řízení včetně příslušenství ke dni rozhodnutí) převažující úspěch ve věci, nebylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno žádnému z účastníků ve smyslu , neboť žalovaná žádné náklady řízení neuplatnila a ze spisu nevyplývá, že by jí nějaké vznikly.

28. Podle stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.