Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
27 C 63/2022-50
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Šenkovou v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 5 slov
sídlem adresa
o zaplacení 50 572,60 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 50 572,60 Kč s příslušenstvím se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky 50 572,60 Kč s příslušenstvím se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá na žalované zaplacení částky 50 572,60 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy, způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka. Žalobce namítaný nesprávný úřední postup vymezil tak, že se jedná o řízení o žalobě pod sp. zn. spisová značka proti rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 27. 10. 2017, které bylo skončeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2021, doručeným žalobci dne 20. 4. 2021 a k témuž datu pravomocný. Řízení o žalobě trvalo 3 roky 4 měsíce a 28 dnů. Žalobce se správní žalobou domáhal zrušení rozhodnutí stát. instituce ze dne 21. 10. 2017, kterým bylo jako opožděné zamítnuto jeho odvolání proti společnému rozhodnutí, které vydal anonymizována tři slova obec a číslo, anonymizována tři slova anonymizována tři slova číslo jednací anonymizováno, sp. zn. spisová značka spisová značka ze dne 11. 7. 2016, jehož předmětem je změna územního rozhodnutí a povolení stavby anonymizována dvě slova ulice na pozemcích sousedících s pozemkem ve spoluvlastnictví žalobce. Se svou žalobou žalobce nebyl úspěšný. Do rozsudku Městského soudu v Praze podal žalobce kasační stížnost, o které bylo rozhodnuto Nejvyšším správním soudem dne 17. 12. 2021. Žalobce výslovně uvedl, že řízení před Nejvyšším správním soudem nečiní předmětem přezkumu nesprávného úředního postupu. Žalobce uvedl, že řízení pro něj představovalo jdiný způsob, jak moci realizovat ochranu svého vlastnického práva a šlo o řízení pro poškozeného s mimořádně vysokým významem. Žalobce tak požaduje za rok trvání řízení částku 17 500 Kč. Žalobce uvádí, že délku řízení 3 roky 4 měsíce a 28 dnů je možné považovat za zjevně excesivní ve vztahu k neutěšenému stavu správního soudnictví v obec.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne 23. 4. 2021 uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka. Žalovaná stanoviskem ze dne 27. 9. 2021 konstatovala nepřiměřenost délky řízení, peněžitá náhrada však přiznána nebyla. Žalovaná shledala předmětné řízení po skutkové i právní stránce do určité míry složité. Žalovaná poukazuje na vstup žalobce v rámci řízení, který v rámci svých tvrzení pouze se odvolává na vlastní software, jejichž prostřednictvím sleduje vybrané elektronické úřední desky, nic dalšího netvrdil a ničeho dalšího nedoložil. Toto vedlo k neúspěchu žalobce ve sporu.
3. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že žalobce uplatnil svůj nárok předběžně u žalované podáním doručeným žalované dne 23. 4. 2021. Tato skutečnost však nebyla předmětem dokazování.
4. Z e-mailu pracovnice žalované příjmení jméno příjmení ze dne 27. 9. 2021 vzal soud za prokázané, že pracovnice odboru odškodňování jméno příjmení zaslala na e-mailovou adresu email e-mail, ve kterém sděluje, že ve shora uvedené věci zasílá stanovisko, sp. zn. anonymizováno číslo z 27. 9. 2021, jako příloha je zde uveden soubor označený jako„ Závěrečné stanovisko číslo“ Ze stanoviska žalované ze dne 27. 9. 2021 vzal soud za prokázané, že v tomto stanovisku konstatovala žalovaná porušení práva žalobce na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě.
5. Ze spisu Městského soudu v Praze, sp. zn. spisová značka vzal soud za prokázané následující. Dne 24. 11. 2017 byla Městskému soudu v Praze doručena žaloba ve správním soudnictví, kterou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí stát. instituce, anonymizována tři slova ze dne 27. 10. 2017 a dále rozhodnutí anonymizována tři slova obec a číslo ze dne 11. 7. 2016. Podstatou sporu byl způsob doručení rozhodnutí správního orgánu I. stupně, tedy anonymizována tři slova obec a číslo, a to zda bylo řádně doručeno vyvěšením na úřední desce. Referátem ze dne 29. 11. 2017 bylo účastníkům zasláno příslušné poučení a zároveň byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku, soudní poplatek byl zaplacen dne 27. 12. 2017. Zároveň byla žalovaná vyzvána, aby se vyjádřila k předmětné žalobě a to poté ještě znovu opakovaně přípisem ze dne 23. 1. 2018 a dále ze dne 7. 3. 2018 stát. instituce se ve věci vyjádřil podáním ze dne 12. 3. 2018 a dne
21. 3. 2018 byl doručen příslušný správní spis, vyjádření žalovaného bylo dne 23. 3. 2018 odesláno žalobci. Dne 14. 5. 2018 se ve věci vyjádřil žalobce, tato replika žalobce byla dne 24. 5. 2018 zaslána žalovanému. Dne 10. 2. 2021 bylo ve věci vydáno usnesení, kterým soud vyzval žalovanou, aby zajistil řádné doručení napadaného rozhodnutí ze dne 27. 10. 2017 a tím odstranil vadu bránící projednání věci, neboť bylo zjištěno, že na předmětné doručence k tomuto rozhodnutí je podpis„ anonymizováno“ nikoliv podpis žalobce. Dne 23. 3. 2021 žalovaná zasílá do spisu řádnou do spisu řádnou doručenku o doručení předmětného rozhodnutí a následně dne 31. 3. 2021 je ve věci vyhlášen rozsudek, kterým je žaloba zamítnuta, přičemž Městský soud ve věci dovodil, že v daném případě bylo na místě doručovat veřejnou vyhláškou a ze správního spisu dovodil, že předmětné rozhodnutí bylo řádným způsobem vyvěšeno na úřední desce. Uvedla, že žalobce nepředložil žádné důkazy svědčící ve prospěch jeho tvrzení. Rozsudek byl účastníkům rozeslán téhož dne 31. 3. 2021. Proti tomuto rozsudku byla podána nejprve blankytní kasační stížnost a to dne 3. 5. 2021, dne 10. 5. 2021 byl spis zaslán Nejvyššímu správnímu soudu, který ve věci rozhodl dne 17. 12. 2021 tak, že kasační stížnost zamítl. V rámci svého odůvodnění uvedl, že neshledal důvod k vyslovení závěru nesprávnosti argumentace Krajského soudu, ztotožnil se s hodnocením na závěr Krajského soudu v napadeném rozsudku, které považuje za správné a náležitě vyargumentované, neshledal tak důvod ke zrušení. Spis byl vrácen zpět Městskému soudu v Praze dne 30. 12. 2021 a rozhodnutí nabylo právní moci dne 17. 12. 2021.
6. Při jednání soudu dne 20. 10. 2020 žalobce doplnil skutková tvrzení tak, že soud by měl posuzovat celkovou délku správního řízení, nejenom řízení před soudem, ale i délku předcházejícího správního řízení, přičemž uvádí, že skutková tvrzení ohledně délky tohoto správního řízení byla již součástí žaloby. Soud toto doplnění skutkových tvrzení žalobce posoudil jako návrh na změnu žaloby, když v původní žalobě žalobce jasně vymezil, že za nesprávný úřední postup považuje postup Městského soudu v Praze řízením vedeném o správní žalobě, vedeném pod sp. zn. spisová značka, které trvalo 3 roky 4 měsíce a 28 dnů. V rámci původní žaloby žalobce žádným způsobem netvrdil nepřiměřenou délku řízení před správním orgánem a neuvedl žádné skutečnosti, týkající se tohoto správního řízení, tedy na základě jakého podání žalobce bylo zahájeno, či od kdy se stal žalobce účastníkem tohoto řízení, jak dlouhou dobu trvalo, ani že v tomto řízení došlo k průtahům. Vzhledem k tomu, že dokazování nutné pro rozhodnutí soudu ve věci již bylo provedeno, soud usnesením ze dne 20. 10. 2022 návrh na připuštění změny žaloby zamítl.
7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:
8. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
9. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.
10. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a/ státní orgány, b/ právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c/ orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“).
11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
12. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.
13. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.
14. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne 9. 7. 2002). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21. 6. 2005).
15. V daném případě celková délka posuzovaného řízení tak, jak jej vymezil žalobce v rámci žaloby, činila 3 roky 4 měsíce a 28 dnů. Žaloba byla k Městskému soudu v Praze podána dne 24. 11. 2017 a řízení bylo pravomocně skončeno dne 20. 4. 2021, kdy nabyl právní moci rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2021. Předmětem řízení byl návrh na zrušení rozhodnutí stát. instituce, anonymizována tři slova ze dne 27. 10. 2017, číslo jednací a rozhodnutí anonymizována tři slova obec a číslo ze dne 11. 9. 2016, číslo jednací anonymizováno, sp. zn. spisová značka spisová značka. Žalobce jako důvod pro zrušení napadaného rozhodnutí uvedl jeho nepřezkoumatelnost. Uvedeným rozhodnutím bylo jako opožděné zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizováno anonymizováno obec a číslo ze dne 11. 7. 2016. Žalobce v žalobě uvedl, že dne 31. 8. 2017 podal odvolání opomenutého účastníka do územního rozhodnutí o stavebním povolení.
16. Řízení bylo po procesní stránce komplikováno tím, že žalovanému muselo být soudem uloženo, aby zajistil doručení napadeného usnesení, když na doručence k zásilce obsahující toto usnesení bylo v kolonce„ Prohlášení příjemce zásilky,“ uvedeno jméno„ příjmení“ a taktéž podpis odpovídající tomuto jménu s datem 12. 2. 2018. Byť se patrně jedná o osobu příbuznou s žalobcem žijící s ním na stejné adrese, nelze považovat zásilku za řádně doručenou, neboť ta byla určena výhradně do vlastních rukou adresáta. Vadné doručení napadaného rozhodnutí představuje tzv. odstranitelnou vadu řízení. V důsledku tohoto vyzval soud žalovanou k odstranění této vady řízení.
17. Pokud jde o postup soudu ve věci, v řízení byl shledán průtah v období od 26. 6. 2018 do 10. 2. 2021, tedy v trvání dvou let a osmi měsíců. Poté byl ve věci v podstatě obratem vydán rozsudek, který byl ještě téhož dne rozeslán účastníkům. Soudce se v odůvodnění svého rozhodnutí neztotožnil s názorem žalobce, že rozhodnutí je ztíženo vadou nepřezkoumatelnosti, když skutečnost, že žalobci nebylo doručeno kompletní rozhodnutí, byla zhojena opětovným doručením napadeného rozhodnutí. Soud v rámci odůvodnění pod bodem 38. konstatoval pasivní přístup žalobce, který pro posouzení skutečnosti, zda bylo předmětné rozhodnutí správního úřadu řádně doručeno vyvěšením na úřední desku, nic dalšího netvrdil a ani nic nedoložil. Žalobci se tak nepodařilo hodnověrně zvrátit tvrzení a důkazy žalovaného v jím rozporovaném doručení prostř. Veřejné vyhlášky.
18. Žalobce se žádným zásadním způsobem na délce řízení nepodílel, i když soudní poplatek neuhradil spolu s podáním žaloby dne 24. 11. 2017, ale až na výzvu soudu dne 27. 12. 2017.
19. Dle ustanovené judikatury je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení, které mají pro jejich účastníky zvýšený význam; jedná se o např. trestní, věci péče o nezletilé, pracovně právní spory, věci osobního stavu a jiné. Nejde-li o vyjmenované případy domněnky vyššího významu předmětu pro poškozeného, je pro něj význam předmětu řízení standardní (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 30 Cdo 515/2014 , usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. 30 Cdo 2542/2014 ). V daném případě se nejedná o typ řízení, který je dle judikatury tuzemských soudů i Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku řízením s vyšším významem pro účastníky, když se jedná o správní řízení proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání žalobce pro opožděnost v rámci stavebního řízení. Jednalo se tak o správní žalobu proti procesnímu rozhodnutí v rámci správního soudnictví. Žalobce se podáním této žaloby pouze snažil napravit situaci, kdy odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu ve správním řízení nepodal včas. Z tohoto důvodu soud souhlasí s hodnocením žalované, že v daném případě se jednalo o řízení se sníženým významem předmětu řízení pro žalobce.
20. Po zhodnocení všech kritérií ve smyslu ust. § 31a) odst. 3 OdpŠk soud dospěl k závěru, že žalovanou poskytnuté konstatování porušení práva žalobce na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě je v daném případě zadostiučiněním dostatečným. Je třeba poukázat na to, že v řízení došlo k jedinému průtahu, ač pro celkovou délku řízení podstatnému, následně však byl rozsudek Městského soudu v Praze vydán obratem a téhož dne, kdy byl vydán, byl rovněž rozeslán účastníkům. Již z žalobních tvrzení je zřejmé, že žalobce si byl vědom situace na správním úseku Městského soudu v Praze, a prodlevy v rámci rozhodování soudu, tak pro něj nebyly překvapivé. Soud se rovněž domnívá, že žalobce nebyl vystaven nějaké zásadní nejistotě ohledně stavu výsledku řízení, když vzhledem k jeho procesní pasivitě v rámci soudního přezkumu správního rozhodnutí mu muselo být zřejmé, že bude v řízení neúspěšný. Závěrem je třeba poznamenat, že celková délka řízení 3 roky 4 měsíce a 28 dnů je sice délkou řízení nepřiměřenou okolnostem daného případu, s ohledem na to, že v řízení bylo rozhodnuto bez jednání soudem I. stupně, na druhou stranu se nejedná o délku řízení nijak zásadní. S ohledem na uvedené, tedy celkovou délku řízení, snížený význam předmětu řízení pro žalobce, soud dospěl k závěru, že konstatování porušení práva, jak jej poskytla žalovaná v rámci předběžného projednání nároku, je pro žalobce dostatečným.
21. Ve výroku o nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení co do základu úspěšný, když žalované se nepodařilo prokázat, že by žalobci doručila předběžné projednání nároku v rámci šestiměsíční lhůty od jeho uplatnění a konstatování porušení práva žalobce bylo na místě. Žalobce tak byl co do základu úspěšný, i když mu soud nepřiznal právo na peněžité zadostiučinění. Žalobci nevznikly náklady řízení v podobě nákladů právního zastoupení, soud však opomněl žalobci přiznat částku 2 000 Kč, která byla uhrazena jako zaplacený soudní poplatek.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.