Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 277/2022-33
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 18.376 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7.951 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10.425 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12.925 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7.951 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10.425 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12.925 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku se žalobkyně domáhala zaplacení částky 18.376 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že
s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o zápůjčce. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku prostřednictvím internetových stránek žalobkyně webová adresa. Totožnost žalované byla ověřena prostřednictvím zaslaného ověřovacího poplatku. Na základě smlouvy o zápůjčce ze dne datum byla žalované poskytnuta částka ve výši 10.000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 2.925 Kč. Zápůjčka společně s poplatkem byla splatná dne datum. příjmení 10.000 Kč byla zaslána dne datum na číslo účtu uvedené žalovanou v smlouvě o zápůjčce. Žalovaná se následně dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, když neplatila řádně a včas a na zápůjčku uhradila pouze částku ve výši 2.049 Kč. Žalobkyně dále po žalované požaduje částku 2.500 Kč za účelně vynaložené náklady, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením žalované a to za písemné upomínky ze dne datum, datum, datum, datum a datum. Žalobkyně po žalované dále požaduje částku 2.951 Kč, jako smluvní pokutu. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce dne datum k uhrazení celé dlužné částky, žalovaná ovšem ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná podepsaly prostřednictvím elektronické komunikace na dálku dne datum smlouvu o zápůjčce, kterou se žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku 10.000 Kč, a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2.925 Kč a to nejpozději do datum. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba, s.r.o. a sazebník. V čl. 2 3. smlouvy o zápůjčce bylo sjednáno, že v případě prodlení žalované se splněním závazků dle této smlouvy se žalovaná zavazuje uhradit žalobkyni smluvní pokutu, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky a dále dle toho článku byl poplatek za písemnou upomínku k úhradě stanoven na 500 Kč.
5. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že na účet žalobkyně byla dne datum přijata platba ve výši 1 Kč z účtu č. bankovní účet, tento účet byl veden na jméno žalované. Žalobkyně následně na tento účet zaslala částku ve výši 10.000 Kč.
6. Z upomínek ze dne datum, datum, datum, datum a datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovanou opakovaně upomínala k zaplacení dlužné částky.
7. Z předžalobní výzvy a podacího archu soud zjistil, že před podáním žaloby žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k uhrazení celé dlužné částky a tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne datum.
8. Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: Dne datum žalovaná s žalobkyní podepsaly při použití elektronických prostředků smlouvu o zápůjčce, kterou se žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku 10.000 Kč. Totožnost žalované byla ověřena zasláním verifikačního poplatku. Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit úvěr nejpozději do datum, společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2.925 Kč. Žalovaná ovšem uhradila pouze částku ve výši 2.049 Kč. Strany si dále ujednaly oprávnění žalobkyně účtovat si účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním v minimální výši 500 Kč za odeslanou písemnou upomínku a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Smluvní pokuta byla žalobcem vyčíslena na částku 5.000 Kč, vzhledem k tomu, že žalovanou uhrazená částka ve výši 2.049 Kč, byla žalobkyní započtena na smluvní pokutu, požaduje žalobkyně pouze částku 2.951 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalované na nákladech spojených s upomínáním částku 2.500 Kč za 5 odeslaných upomínek. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně k úhradě žalovaného nároku, dosud však na svůj dluh ničeho neuhradila.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 mimo jiné uvedl, že„ …již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § číslo věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad) … Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad) …“
15. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Soud byl v prvé řadě povinen zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětnou zápůjčku v souladu s § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. V řízení nebylo prokázáno, zda a jakým způsobem tak učinila. Žalobkyně ani na výzvu soudu nepředložila žádné důkazy týkající se toho, že žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované, když soudu sdělila, že nebude doplňovat skutková tvrzení a tato skutečnost zřejmě povede k rozhodnutí o neplatnosti smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepředložila žádné důkazy ohledně příjmů a výdajů žalované, nemohla tak dostát své povinnosti prokázat povinnost zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětnou zápůjčku, když nesplnění této povinnosti má za následek absolutní neplatnost celé smlouvy o zápůjčce, k níž soud musí přihlédnout i bez návrhu. Vzhledem k uvedenému soud žalobou uplatněný nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z., když žalobkyně plnila žalované bez právního důvodu. Podle § 2993 o. z. má v takovém případě žalobkyně nárok na vrácení toho, co bylo plněno. Výše plnění, kterou má žalovaná v takovém případě poskytnout, a její splatnost, je speciálně upravena v § 87 odst. 1, věty třetí ZSÚ, podle kterého v případě, že není řádně posouzena úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené je podrobně rozvedeno též ve výše citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 , na který soud v plném rozsahu odkazuje. Proto soud žalobkyni ve výroku I. tohoto rozhodnutí přiznal pouze nárok ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru v částce 7.951 Kč. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalované dne datum zaslala na její bankovní účet částku 10.000 Kč a žalovaná na svůj dluh uhradila částku 2.049 Kč. Žalovaná v řízení nenamítala, že by uhradila jakoukoliv další částku na svůj dluh, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky nese žalovaná. Stejně tak žalovaná neuváděla žádné skutečnosti ohledně možností uvedenou částku splatit.
16. Soud zamítl žalobu i v rozsahu zákonného úroku z prodlení z žalované jistiny, když žalovaná je povinna v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ vrátit bezdůvodné obohacení ve lhůtě přiměřené jeho možnostem. Uvedené ustanovení je speciálním ustanovením ohledně splatnosti pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru oproti obecné úpravě obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého je dlužník povinen plnit bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, pokud není doba splatnosti sjednána, jak je tomu v případě obecné pohledávky z bezdůvodného obohacení (k tomu opět viz shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ). Jestliže spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, a dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná a žalované žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.