Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 277/2022-33

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 18.376 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7.951 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10.425 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12.925 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7.951 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10.425 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12.925 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku se žalobkyně domáhala zaplacení částky 18.376 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že

s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o zápůjčce. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku prostřednictvím internetových stránek žalobkyně webová adresa. Totožnost žalované byla ověřena prostřednictvím zaslaného ověřovacího poplatku. Na základě smlouvy o zápůjčce ze dne datum byla žalované poskytnuta částka ve výši 10.000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 2.925 Kč. Zápůjčka společně s poplatkem byla splatná dne datum. příjmení 10.000 Kč byla zaslána dne datum na číslo účtu uvedené žalovanou v smlouvě o zápůjčce. Žalovaná se následně dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, když neplatila řádně a včas a na zápůjčku uhradila pouze částku ve výši 2.049 Kč. Žalobkyně dále po žalované požaduje částku 2.500 Kč za účelně vynaložené náklady, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením žalované a to za písemné upomínky ze dne datum, datum, datum, datum a datum. Žalobkyně po žalované dále požaduje částku 2.951 Kč, jako smluvní pokutu. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce dne datum k uhrazení celé dlužné částky, žalovaná ovšem ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Ve věci bylo postupováno dle , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná podepsaly prostřednictvím elektronické komunikace na dálku dne datum smlouvu o zápůjčce, kterou se žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku 10.000 Kč, a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2.925 Kč a to nejpozději do datum. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba, s.r.o. a sazebník. V čl. 2 3. smlouvy o zápůjčce bylo sjednáno, že v případě prodlení žalované se splněním závazků dle této smlouvy se žalovaná zavazuje uhradit žalobkyni smluvní pokutu, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky a dále dle toho článku byl poplatek za písemnou upomínku k úhradě stanoven na 500 Kč.

5. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že na účet žalobkyně byla dne datum přijata platba ve výši 1 Kč z účtu č. bankovní účet, tento účet byl veden na jméno žalované. Žalobkyně následně na tento účet zaslala částku ve výši 10.000 Kč.

6. Z upomínek ze dne datum, datum, datum, datum a datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovanou opakovaně upomínala k zaplacení dlužné částky.

7. Z předžalobní výzvy a podacího archu soud zjistil, že před podáním žaloby žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k uhrazení celé dlužné částky a tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne datum.

8. Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: Dne datum žalovaná s žalobkyní podepsaly při použití elektronických prostředků smlouvu o zápůjčce, kterou se žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku 10.000 Kč. Totožnost žalované byla ověřena zasláním verifikačního poplatku. Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit úvěr nejpozději do datum, společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2.925 Kč. Žalovaná ovšem uhradila pouze částku ve výši 2.049 Kč. Strany si dále ujednaly oprávnění žalobkyně účtovat si účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním v minimální výši 500 Kč za odeslanou písemnou upomínku a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Smluvní pokuta byla žalobcem vyčíslena na částku 5.000 Kč, vzhledem k tomu, že žalovanou uhrazená částka ve výši 2.049 Kč, byla žalobkyní započtena na smluvní pokutu, požaduje žalobkyně pouze částku 2.951 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalované na nákladech spojených s upomínáním částku 2.500 Kč za 5 odeslaných upomínek. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně k úhradě žalovaného nároku, dosud však na svůj dluh ničeho neuhradila.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. mimo jiné uvedl, že„ …již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § číslo věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad) … Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad) …“

15. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Soud byl v prvé řadě povinen zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětnou zápůjčku v souladu s § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. V řízení nebylo prokázáno, zda a jakým způsobem tak učinila. Žalobkyně ani na výzvu soudu nepředložila žádné důkazy týkající se toho, že žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované, když soudu sdělila, že nebude doplňovat skutková tvrzení a tato skutečnost zřejmě povede k rozhodnutí o neplatnosti smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepředložila žádné důkazy ohledně příjmů a výdajů žalované, nemohla tak dostát své povinnosti prokázat povinnost zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětnou zápůjčku, když nesplnění této povinnosti má za následek absolutní neplatnost celé smlouvy o zápůjčce, k níž soud musí přihlédnout i bez návrhu. Vzhledem k uvedenému soud žalobou uplatněný nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z., když žalobkyně plnila žalované bez právního důvodu. Podle § 2993 o. z. má v takovém případě žalobkyně nárok na vrácení toho, co bylo plněno. Výše plnění, kterou má žalovaná v takovém případě poskytnout, a její splatnost, je speciálně upravena v § 87 odst. 1, věty třetí ZSÚ, podle kterého v případě, že není řádně posouzena úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené je podrobně rozvedeno též ve výše citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , na který soud v plném rozsahu odkazuje. Proto soud žalobkyni ve výroku I. tohoto rozhodnutí přiznal pouze nárok ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru v částce 7.951 Kč. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalované dne datum zaslala na její bankovní účet částku 10.000 Kč a žalovaná na svůj dluh uhradila částku 2.049 Kč. Žalovaná v řízení nenamítala, že by uhradila jakoukoliv další částku na svůj dluh, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky nese žalovaná. Stejně tak žalovaná neuváděla žádné skutečnosti ohledně možností uvedenou částku splatit.

16. Soud zamítl žalobu i v rozsahu zákonného úroku z prodlení z žalované jistiny, když žalovaná je povinna v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ vrátit bezdůvodné obohacení ve lhůtě přiměřené jeho možnostem. Uvedené ustanovení je speciálním ustanovením ohledně splatnosti pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru oproti obecné úpravě obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého je dlužník povinen plnit bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, pokud není doba splatnosti sjednána, jak je tomu v případě obecné pohledávky z bezdůvodného obohacení (k tomu opět viz shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). Jestliže spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, a dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná a žalované žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.