Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 116/2022-88
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Brzobohatou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 19 899,76 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 581 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 581 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývajícím rozsahu, tj. v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 17 308,76 Kč s příslušenstvím, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 581 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 581 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbývajícím rozsahu, tj. v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 17 308,76 Kč s příslušenstvím, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o úvěru, kterou dne datum uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba, sídlem adresa, číslo, země, IČO číslo (dále též„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a na základě které žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 19 899,76 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne datum. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum spolu se seznamem postupovaných pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřována lustrací z veřejně dostupných databází. Právní předchůdkyně žalobkyně dále vyšla z tvrzení žalovaného, že má pravidelný měsíční příjem a že je schopen zápůjčku splatit.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti.
4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum spolu se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru a obchodními podmínkami právnická osoba příjmení soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela prostřednictvím elektronických prostředků s žalovaným smlouvu, dle které se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 80 000 Kč; žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit spolu s úroky a poplatkem za čerpání. Úvěr byl poskytnut na období 1 roku.
5. Z potvrzení o provedené platbě ze dne datum ve výši 8 000 Kč, ze dne datum ve výši 7 000 Kč a ze dne datum ve výši 600 Kč soud zjistil, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 15 600 Kč.
6. Z transakční historie soud zjistil, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 15 600 Kč a že žalovaný uhradil právní předchůdkyní žalobkyně celkově částku 13 019 Kč.
7. Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne datum včetně její přílohy (konkrétně položky označené jménem žalovaného a dále číslo rodné číslo, variabilní symbol, výše pohledávky číslo), oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, výzvy k úhradě, včetně podacího archu, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn, přičemž žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 3 dnů.
8. Z nedatované upomínky právní předchůdkyní žalobkyně soud nic pro věc podstatného nezjistil, neboť tato upomínka není datována, není k ní přiloženo ani potvrzení o odeslání.
9. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 600 Kč, přičemž ohledně schopnosti splácet úvěr vycházela pouze z veřejně dostupných databází a tvrzení žalovaného„ že má pravidelný měsíční příjem“ a že„ je schopen zápůjčku splatit“. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalobkyně žalovaného prokazatelně vyzvala ke splacení dluhu upomínkou ze dne datum.
10. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), jelikož veškeré rozhodné skutečnosti nastaly za jeho účinnosti.
11. Podle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, v účinném znění (dále jen„ směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
14. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný zamýšleli uzavřít smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupoval žalovaný jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru.
15. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít v žádném ohledu za splněnou povinnost žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně) řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, neboť poskytovatel úvěru nemůže toliko spoléhat na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené žadatelem, ale sám musí tyto údaje prověřit, případně si je nechat od žadatele doložit – a z těchto doložených listin musí vyvodit závěry (nestačí toliko formální vyžádání si listin). Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní.
16. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti (k tomu blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , rozhodnutí Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18).
17. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o. z.) pouze nesplacená jistina úvěru ve výši 2 581 Kč (bez smluvních úroků, pokut a poplatků). Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1968 a 1970 o. z. ve spojení s § 1958 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , přičemž ohledně data prodlení vycházel soud z upomínky ze dne 23. 6. 2021, přičemž žalovaný měl plnit do 3 dnů (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).
18. Ačkoli měl převážný procesní úspěch v tomto řízení žalovaný, dle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly (výrok III).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.