Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 357/2022-34

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Pavlíčkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 13 695 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku částku 8 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 2. 9. 2022 do zaplacení.

II. Co do částky 2 795 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 395 Kč od 23. 1. 2021 do 1. 9. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 795 Kč od 2. 9. 2022 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a co do částky 2 300 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 435,20 Kč k rukám zástupce žalobkyně titul jméno příjmení, Ph.D., advokátky.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku částku 8 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 2. 9. 2022 do zaplacení.</b> <b>II. Co do částky 2 795 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 395 Kč od 23. 1. 2021 do 1. 9. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 795 Kč od 2. 9. 2022 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a co do částky 2 300 Kč se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 435,20 Kč k rukám zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], Ph.D., advokátky.</b>

1. Žalobou podanou soudu dne 2. 9. 2022 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřeli dne 23. 12. 2020 prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byly žalovanému na účet č. bankovní účet poskytnuty finanční prostředky ve výši 8 600 Kč, které se zavázal splatit do 22. 1. 2021 spolu s poplatkem ve výši 2 795 Kč. Žalobkyně poskytla zápůjčku po prověření úvěruschopnosti žalovaného na základě jeho sdělení ohledně rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných poměrech a doložených dokumentů. Žalobkyni prodlením žalovaného vznikl nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení a účelně vynaložených nákladů na upomínání ve výši 2 500 Kč (dle smlouvy o zápůjčce 500 Kč za upomínku) a smluvní pokutu ve výši 2 300 Kč (dle smlouvy o zápůjčce 0,10 % denně z dlužné částky, max. součin 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, tj. 4 300 Kč), přičemž žalobkyně požaduje smluvní pokutu za období od 23. 1. 20201 do 30. 8. 2022 a započetla na ni úhradu žalovaného ve výši 2 000 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani na základě výzev žalobkyně.

2. Žalobkyně ve svém podání ze dne 19. 12. 2022 uvedla, že nebude doplňovat žádná skutková tvrzení ohledně prověřování úvěruschopnosti žalovaného.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání dne 14. 3. 2023 se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně svou neúčast včas omluvila, soud tedy jednal dle , , v platném znění (dále jen„ ”) v jejich nepřítomnosti.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:

5. Žalobkyně a žalovaný dne 23. 12. 2020 uzavřeli za použití prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout bezhotovostní zápůjčku ve výši 8 600 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 2 795 Kč. Za písemnou (listinnou) upomínku/ výzvu k úhradě účtuje žalobkyně 500 Kč. Pro případ prodlení bylo sjednáno, že veškeré doposud vyúčtované poplatky přirůstají k jistině a stávají se součástí jistiny. V případě prodlení s plněním závazků se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši stanové (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce ze dne 23. 12. 2020, všeobecných obchodních podmínek právnická osoba, anonymizováno ze dne 23. 12. 2020).

6. Dne 23. 12. 2020 byla z účtu žalovaného zasláno na účet žalobkyně č. číslo účtu (zjištěno z potvrzení o platbě od anonymizována dvě slova z účtu celé jméno žalovaného, částka 1 Kč ze dne 23. 12. 2020).

7. Dne 23. 12. 2020 byla žalobkyní na účet č. bankovní účet, variabilní symbol zaúčtována platba ve výši 8 600 Kč (zjištěno z potvrzení o platbě od anonymizována dvě slova ze dne 23. 12. 2020).

8. Žalovaný byl žalobkyní vyzván upomínkou ze dne 29. 1. 2021 k úhradě částky 12 363 Kč (zjištěno z upomínky ze dne 29. 1. 2021). Upomínkou ze dne 5. 2. 2021 byl vyzván k úhradě částky 13 121 Kč (zjištěno z upomínky ze dne 5. 2. 2021). Opakovanou výzvou k úhradě ze dne 12. 2. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě částky 13 880 Kč, ze dne 21. 2. 2021 k úhradě částky 14 610 Kč a ze dne 8. 3. 2021 k úhradě částky 15 358 Kč (zjištěno z opakované výzvy k úhradě ze dne 12. 2. 2021, ze dne 21. 2. 2021 a ze dne 8. 3. 2021).

9. Dne 27. 7. 2022 byl žalovaný vyzván právní zástupkyní žalobkyně k úhradě částky 16 584 Kč a 800 Kč jakožto nákladů právního zastoupení do tří dnů. Současně byl upozorněn na možnost soudního řízení a následné předání soudnímu exekutorovi (zjištěno z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 27. 7. 2022 včetně podacího lístku ze dne 27. 7. 2022).

10. Soud hodnotil provedené listinné důkazy jako pravdivé, neměl důvodu tyto jakkoli zpochybňovat a účastníci vůči nim žádné námitky nevznesli.

11. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle , , v platném znění (dále jen „“) tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

12. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

13. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 23. 12. 2020 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva označená jako smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byla žalovanému dne 23. 12. 2020 poskytnuta na jeho bankovní účet částka 8 600 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit nejpozději do 22. 1. 2021 spolu s poplatkem ve výši 2 795 Kč, celkem tedy částku 11 395 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala upomínkami ze dne 29. 1. 2021, 5. 2.2021, 12. 2. 2021, 21. 2. 2021, 8. 3. 2021 a nakonec ze dne 27. 7. 2022 k úhradě dlužné částky spolu se všemi náklady a sankcemi nakonec ve výši 16 584 Kč do tří dnů spolu s náklady na právní zastoupení ve výši 800 Kč.

14. Jelikož se žalobkyně z jednání nařízeného na den 14. 3. 2023 omluvila, vzdala se tím práva na poučení dle (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, kdy„ (u) stanovení upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení , jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.“) a soud tak rozhodoval na základě důkazů předložených spolu se žalobou.

15. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:

16. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce v režimu , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen jako„ ZSÚ“).

17. Soud se předně ze své úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně řádně prověřovala před poskytnutím předmětného úvěru úvěruschopnost žalovaného.

18. Dle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Dle § 87 odst. 1 věty prvé ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

20. Soud připomíná, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky jeho platební neschopnosti, ale zprostředkovaně také společnost jako celek před negativními vlivy způsobenými exekučním a insolvenčním zatížením populace a taktéž pozici věřitelů samých, neboť snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Takové posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je přitom věřitel povinen provádět dle § 75 ZSÚ s odbornou péčí, tedy zejména řádně posuzovat osobní a majetkové poměry spotřebitele – žadatele o úvěr z hlediska jeho schopnosti úvěr splácet, zejména porovnáním jeho příjmů a výdajů a dalších okolností, které by mohly mít vliv na řádné splácení úvěru. Dostatečnými tedy nejsou informace získané pouze od spotřebitele, ale je nutné v rámci odborné péče údaje, které dlužník uvedl, ověřit, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. Věřitel je povinen využívat rovněž veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39). Takový výklad odpovídá i výkladu přijatému Soudním dvorem Evropské unie (dále jen„ Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 (CA Consumer Finance SA v . Ingrid Bakkaus a další), kde tento vyložil směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Informace o spotřebiteli by si věřitelé měli ověřovat i za trvání obchodního vztahu.

21. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobkyně svým povinnostem stanoveným v § 87 a § 84 a násl. ZSÚ nedostála. Žalobkyně sice ve svém návrhu na vydání platebního rozkazu tvrdila, že na základě vyžádaných informací a předložených dokumentů ohledně rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a dalších relevantních poměrů posoudila úvěruschopnost žalovaného, nicméně soudu žádné údaje, ze kterých by bylo možné ověřit tvrzené skutečnosti, nedoložila, a to ani na základě výzvy.

22. Ve světle rozsudku Soudního dvora EU č. C -679/18 ze dne 5. 3. 2020, tak soud z úřední povinnosti toto posoudil jako důvod způsobující absolutní neplatnost předmětné smlouvy o zápůjčce.

23. Dle a 2 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Žalovanému byla žalobkyní na základě absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne 23. 12. 2020 poskytnuta částka 8 600 Kč. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil, jedná se tak o bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 o. z., tedy plnění bez právního důvodu, a žalovanému vznikla povinnost toto obohacení žalobkyni vydat.

25. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Nárok na úrok z prodlení z částky bezdůvodného obohacení vzniká až od okamžiku, kdy je ten, kdo se na úkor druhého bezdůvodně obohatil, vyzván k plnění. V daném případě soud vycházel z podání žaloby, neboť nebylo prokázáno, kdy byla některá z výzev žalobkyně žalovanému doručena, nelze tak stanovit lhůtu k plnění, kterou žalobkyně poskytla žalovanému a od tohoto okamžiku vázat splatnost daného závazku z bezdůvodného obohacení. Soud tak rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, že žalobkyni náleží úrok z prodlení od 2. 9. 2022 v zákonné výši.

27. Soud na základě shora uvedeného z části žalobě výrokem I. vyhověl a ve zbytku (co do částky 2 795 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 395 Kč od 23. 1. 2021 do 1. 9. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 795 Kč od 2. 9. 2022 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a co do částky 2 300 Kč představující smluvní pokutu) žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

28. Lhůta k plnění byla stanovena měsíční dle , , v platném znění (dále jen ) s ohledem na údaje zjištěné o žalovaném, kdy soud dospěl k závěru, že jednorázové splacení částky 8 600 Kč s příslušenstvím a nákladů řízení není ve standardní třídenní lhůtě s ohledem na současné socioekonomické podmínky v ČR a skutečnost, že již v předchozí době měl žalovaný problémy se splacením dluhu u žalobkyně, možné.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 435,20 Kč, přičemž tato částka představuje 25,6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62,8 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 37,2 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 695 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.