Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 46/2023-77

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky částka, částka, co do úroku ve výši 88,58 % ročně z částky částka od datum do zaplacení maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka, co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka do datum do datum, co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka], úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], [částka], co do úroku ve výši 88,58 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka], co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] do [datum] do [datum], co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Klatovech dne datum se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, částky částka (smluvní pokuty), jakož i úroku ve výši 88,58 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka. Konstatovala, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru číslo dne datum, na jejímž základě žalovanému na účet uvedený v úvěrové smlouvě poskytla částku částka. K vyplacení této částky došlo datum Smluvní strany sjednaly úrokovou sazbu 89,27 % ročně. Žalovaný se zavázal uvedenou částku včetně úroků hradit v pravidelných 36 měsíčních splátkách po částka splatných vždy k 24. dni každého kalendářního měsíce počínaje listopadem rok. Žalovaný nesplnil řádně podmínky smlouvy, ocitl se v prodlení s úhradou splátky, jejíž splatnost připadla na datum, datum a datum. Žalobkyně proto využila práva obsaženého ve smlouvě a úvěr zesplatnila k datu datum. Na původní zbylé dlužné jistině zbývalo uhradit částka, na dlužném úroku za poskytnutí úvěru přirostlému ke dni zesplatnění částka Smluvní pokuta dle bodu 6.1 smlouvy činila částka, náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy částku částka, když smluvní pokuta ve výši částka byla požadována v souladu s článkem 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši částka za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, počínaje dnem datum do dne vyhotovení předmětné žaloby. Žalovaný uvedené částky neuhradil i přes písemnou upomínku právního zástupce žalobkyně.

2. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž se žalovaný nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena dne datum dle Soud za splnění podmínek , jednal v nepřítomnosti žalovaného, když u jmenovaného byla zachována deseti denní lhůta na přípravu dle Žalobkyně zastoupena právní zástupkyní, se k jednání dostavila a na žalobě setrvala.

3. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla rozporována, a byla podložena předsmluvním formulářem, návrhem na uzavření smlouvy, oznámením o schválení úvěru, jakož i splátkovým kalendářem, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně uzavřela s žalovaným jako spotřebitelem dne datum smlouvu o úvěru číslo. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka, smluvní strany sjednaly zápůjční úrokovou sazbu ve výši 89,27 % ročně jako pevnou po celou dobu splácení úvěru. Žalovaný se zavázal uhradit celkem částka v pravidelných 36 měsíčních splátkách po částka splatných vždy k 24. dni kalendářního měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Dle splátkového kalendáře splatnost první splátky připadla na datum, splátka činila částka, stejně tak jako druhá splátka v pořadí splatná datum, když žalovaný využil žalobkyní nabízené vánoční akce (viz listinný důkaz na č. l. 33 – 34 spisu). Z dokladu o vyplacení úvěru vzal soud za prokázané, že dne datum na účet uvedený žalovaným v úvěrové smlouvě odešla platba částka. Splatnost první splátky proto nastala datum (v souladu se splátkovým kalendářem). Žalovaný však sjednané splátky nehradil, ocitl se v prodlení s úhradou v pořadí čtvrté a páté splátky, jak doloženo kartou klienta, žalovaným nebylo rozporováno, a jak bylo doloženo též výzvou k zaplacení datovanou datum. V této výzvě byl žalovaný upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru, nebudou-li dlužné splátky uhrazeny. Dopisem ze dne datum žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru, výši dlužné částky vyčíslila na částka. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla rozporována, a byla podpořena kartou klienta, bylo zjištěno, že žalovaný uhradil datum částka, datum částka a datum částka, celkem tedy částka.

4. Po právní stránce soud uzavřel, že smlouva mezi žalobkyní a žalovaným uzavřená je smlouvou absolutně neplatnou a to jako celek pro rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy vede k neplatnosti právního jednání v intencích § 580 o. z., a to neplatnosti absolutní dle § 588 o. z. Při respektování principu smluvní volnosti autonomie vůle účastníků smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V daném případě žalovaný byl v pozici spotřebitele, tak jak jej vymezuje ustanovení § 419 o. z. Druhou smluvní stranou byla žalobkyně a to podnikatel v intencích § 421 odst. 1 o. z., který disponuje povolením obec národní banky k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení (prokázáno úplným výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu). Tato nerovnováha je v předmětné věci natolik významná, že je nutné ujednání smlouvy hodnotit v celku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení vyjádřená v hlavě I. je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru v intencích a následující o. z., je ujednání o výši poskytnutých finančních prostředků a povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud tedy strany ve smlouvě úrok sjednají, což byl daný případ, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje úrok přiměřený. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru či půjček (v této souvislosti lze zmínit rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ). Z obsahu úvěrové smlouvy je zřejmé, že smluvní strany sjednaly úrok ve výši 89,27 % ročně, což je úrok zjevně nepřiměřený, odporující dobrým mravům. Soudem k důkazu provedená průměrná úroková sazba pro daný typ úvěru v daném období, tj. v období poskytnutí úvěru, při zadání délky splácení sjednaného úvěru, tj. 8,41 % ročně, zpracovaná anonymizováno národní bankou v rámci systému příjmení (listinný důkaz na č. l. 62 spisu), pak v sobě promítá i nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěru a soud ji proto užil jako vodítko při srovnání obvyklých úrokových sazeb se sazbou sjednanou mezi účastníky řízení ve smlouvě, a to z pohledu její přiměřenosti. Jinými slovy řečeno, jestliže věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovaných bankami při poskytování úvěru či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. V předmětné věci sjednaný úrok byl sjednán jako pevný po celou dobu splácení úvěru, tento soud hodnotil jako zcela nemravný, tedy úrok představující znaky lichvy ve smyslu o. z. Smlouva s takovýmto úrokem je smlouvou absolutně neplatnou. Soud při posuzování nemravnosti úroku vycházel z databáze obec národní banky o průměrných úrokových sazbách za daný typ spotřebitelského úvěru, neboť v ní je promítnuta jak minimální, tak maximální možná výše úrokových sazeb v bankovních sektorech. Tento listinný důkaz pak podpořil závěr soudu o nemravnosti úroku.

5. Lze shrnout, že účastníky uzavřená smlouva o úvěru je smlouvou absolutně neplatnou, protože smluvní ujednání představují značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. Soud tedy tuto nerovnováhu hodnotil jako důvod neplatnosti pro zjevný rozpor s dobrými mravy a vztah účastníků posoudil jako vztah vniklý z tzv. bezdůvodného obohacení. Nelze rovněž přehlédnou, že žalobkyně je profesionálem na trhu v poskytování úvěrů, je držitelem povolení obec národní banky k poskytování těchto úvěrů, jež bylo vydáno na základě v platném znění. Její konání, kdy požaduje úroky z půjčené částky významně vyšší než obvyklé, spoléhaje při tom na malou finanční gramotnost dlužníků či jejich nezodpovědnost, případně tíseň, je nutno posuzovat jako společensky nežádoucí až nebezpečné. Jde v podstatě o obchod s chudobou. A právě tyto okolnosti brání tomu, aby ujednání o výši úroků mohlo být v dané věci oddělené od ostatního obsahu smlouvy. Je nutné mít na zřeteli i to, že požadováním placení neúměrně vysokých částek po dlužnících se věřitel podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což obecně vzato zatěžuje celou společnost. Roste šedá ekonomická sféra, zvyšuje se počet osob padajících do insolvence a kráceni jsou další věřitelé, a to i ti, kteří úvěr poskytli za daleko přiměřenějších podmínek. Žalobkyně jako věřitel zcela cílevědomě kalkuluje s tím, že je ve společnosti nikoli nepatrná vrstva osob, jež nejsou ani přes vyhovění požadavkům zákona o spotřebitelském úvěru schopni smysl ujednání ve smlouvě pochopit a vyhodnotit. Jde o jednání věřitele, které nemůže požívat právní ochrany, a to ani s odkazem na autonomii vůle ani s odkazem na to, že žalovaný si byl vědom výše úrokové sazby, výše částky, kterou má finálně uhradit.

6. S ohledem na výše prezentovaný právní názor soud uzavřel, že plnění, které bylo mezi účastníky poskytnuto, je nutné posuzovat v intencích § 2991 odst. 2 o. z., a to jako plnění bez právního důvodu. Jak bylo prokázáno, žalobkyně poskytla žalovanému částka, žalovaný vrátil toliko částka, zbývá proto, aby žalobkyni zaplatil částka. Žalovaný se totiž právě o tuto částku na úkor žalobkyně obohatil ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. S ohledem na uvedené, soud žalobě vyhověl tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno Vzhledem k tomu, že se jednalo o bezdůvodné obohacení, bylo třeba výzvy žalobkyně k úhradě peněžitého plnění dle § 1958 odst. 2 o. z., která byla učiněna v dopise ze dne datum, který byl dán k poštovní přepravě téhož dne, jak doloženo podacím archem. Soud v této souvislosti uvádí, že výzva k úhradě peněžitého plnění sice byla učiněna v oznámení datovaném datum, avšak žalobkyně nedisponovala dokladem o odeslání tohoto oznámení, aby tak bylo zřejmé, že oznámení se dostalo do dispoziční sféry adresáta, a mohlo přivodit zamýšlený právní následek, tedy zesplatnění dlužné částky potažmo výzvu k její úhradě. Dle výzvy ze dne datum měl žalovaný plnit do 15 dnů ode dne odeslání, což znamená do datum. Pokud tak neučinil, dnem následujícím, tj. dnem datum se ocitl v prodlení a stíhá jej povinnost též k úhradě úroků z prodlení za užití § 1968, § 1970 o. z. Výše úroků z prodlení k tomuto datu činila 15 % ročně, avšak žalobkyně požadovala úrok nižší 10 % ročně, soud vázán žalobním petitem ji v tomto směru vyhověl.

7. S ohledem na výše prezentovaný právní názor soud žalobu co do zbývající části předmětu sporu zamítl, jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno. V této souvislosti uvádí, že částka částka činila smluvní pokutu, náklady vymáhání částka a smluvní pokutu dle článku 6.1 úvěrové smlouvy částka. Ujednání o smluvních pokutách i nákladech jsou však existenčně závislá na existenci utvrzovaného dluhu, tj. dluhu, který je prostřednictvím smluvních pokut utvrzen, tento však byl soudem shledán absolutně neplatným. Ujednání o smluvní pokutě v úvěrové smlouvě tak nebylo soudem shledáno platné, když nebyl shledán platným ani utvrzený dluh, stejně tak i ujednání obsažené v úvěrové smlouvě o nákladech vymáhání.

8. Soud sice k důkazu provedl výpisy z registru příjmení, výpis z nebankovního registru, prohlášení klientů, doklady o příjmech, včetně vyúčtování mzdy a pracovní smlouvy, společné prohlášení, hodnocení klienta, kopii občanského průkazu žalovaného, jimiž žalobkyně prokazovala, že se dostatečně zabývala úvěruschopností klienta – žalovaného před uzavřením smlouvy, avšak s ohledem na shora prezentovaný právní závěr, z těchto listinných důkazů nedovodil pro věc žádných významných zjištění.

9. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn , kdy žalovaný měl úspěch ve věci co do 82 % předmětu sporu, neúspěch co do 18 % předmětu sporu, měl by proto právo na 64 % svých účelně vynaložených nákladů. Žalovanému však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly. V této souvislosti je nutné zmínit nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ze dne datum, kdy je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství, je nutné při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Soud proto při určení míry úspěchu účastníků řízení vycházel též z požadovaných úroků a úroků z prodlení a z jejich kapitalizací ke dni vyhlášení rozhodnutí ve věci.

10. Při určení lhůty splatnosti částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku soud vycházel z část věty před středníkem a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).