Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

61 C 188/2022-60

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Čermákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 70 821 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se zastavuje co do úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 19 900,25 Kč od 22.9.2022 do 1.2.2023, co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 900,25 Kč od 9.9.2022 do 1.2.2023 a co do jistiny ve výši 18 754,05 Kč, co do úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 1 146,20 Kč od 2.2.2023 do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 146,20 Kč od 2.2.2023 do zaplacení a co do jistiny ve výši 1 146,20 Kč a co do úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 50 920,75 Kč od 22.9.2022 do 1.2.2023, co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 920,75 Kč od 1.3.2022 do 1.2.2023 a co do jistiny ve výši 12 102,05 Kč, co do úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 38 818,70 Kč od 2.2.2023 do 23.3.2023, co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 38 818,70 Kč od 2.2.2023 do 23.3.2023 a co do jistiny ve výši 5 969,14 Kč.

II. Žaloba se co do částky 17 318,15 Kč spolu s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 32 849,56 Kč od 24.3.2023 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 32 849,56 Kč od 24.3.2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 531,41 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyni se vrací na zaplaceném soudním poplatku částka ve výši 520 Kč z účtu Okresního soudu v Mostě, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Řízení se zastavuje co do úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 19 900,25 Kč od 22.9.2022 do 1.2.2023, co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 900,25 Kč od 9.9.2022 do 1.2.2023 a co do jistiny ve výši 18 754,05 Kč, co do úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 1 146,20 Kč od 2.2.2023 do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 146,20 Kč od 2.2.2023 do zaplacení a co do jistiny ve výši 1 146,20 Kč a co do úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 50 920,75 Kč od 22.9.2022 do 1.2.2023, co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 920,75 Kč od 1.3.2022 do 1.2.2023 a co do jistiny ve výši 12 102,05 Kč, co do úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 38 818,70 Kč od 2.2.2023 do 23.3.2023, co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 38 818,70 Kč od 2.2.2023 do 23.3.2023 a co do jistiny ve výši 5 969,14 Kč. II. Žaloba se co do částky 17 318,15 Kč spolu s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 32 849,56 Kč od 24.3.2023 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 32 849,56 Kč od 24.3.2023 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 531,41 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V. Žalobkyni se vrací na zaplaceném soudním poplatku částka ve výši 520 Kč z účtu Okresního soudu v Mostě, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 27. 9. 2022 ve znění doplnění ze dne 23. 1. 2023 domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 70 821 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba (dále jen,,právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným dne 10. 6. 2020 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit právní předchůdkyni žalobkyně úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 19,90 % ročně prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 533 Kč, splatných vždy ke každému 20. dni daného měsíce, nejpozději do 22. 5. 2028. K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěryschopnosti žalovaného. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátek, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 6. 6. 2021 zesplatnila. Žalovaný uhradil na úvěr celkem 3 739,49 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 26. 8. 2021 na žalobkyni. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve zbývající výši 19 900,25 Kč, dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku ve výši 8,25 % ročně z jistiny 19 900,25 Kč od 22. 9. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny 19 900,25 Kč od 9. 9. 2022 do zaplacení (dále,,nárok 1“)

Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 11. 6. 2020 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit právní předchůdkyni žalobkyně úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 17,90 % ročně prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 1 002 Kč, splatných vždy ke každému 20. dni daného měsíce, nejpozději do 22. 5. 2028. K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěryschopnosti žalovaného. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátek, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 6. 6. 2021 zesplatnila. Žalovaný uhradil na úvěr celkem 10 015 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 26. 8. 2021 na žalobkyni. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve zbývající výši 50 920,75 Kč, dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku ve výši 8,25 % ročně z jistiny 50 920,75 Kč od 22. 9. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny 50 920,75 Kč od 1. 3. 2022 do zaplacení (dále,,nárok 2“).

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle v nepřítomnosti žalovaného, neboť žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Před zahájením jednání vzala žalobkyně žalobu podáním ze dne 31. 1. 2023 částečně zpět co do částky v celkové výši 37 500 Kč, kterou žalovaný uhradil po podání žaloby a kterou žalobkyně započetla částečně na jistiny, smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně požadovala na nároku č. 1 přiznat jistinu 1 146,20 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 8,25 % ročně z jistiny 1 146,20 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny 1 146,20 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení a na nároku č. 2 jistinu 38 818,70 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 8,25 % ročně z jistiny 38 818,70 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny 38 818,70 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení.

5. Podáním ze dne 28. 3. 2023 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky v celkové výši 8 000 Kč, kterou žalovaný uhradil po podání žaloby a kterou žalobkyně započetla částečně na jistiny, smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení, čímž došlo k úplnému uhrazení nároku č. 1. Na nároku č. 2 žalobkyně požadovala na jistinu 32 849,56 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 8,25 % ročně z jistiny 32 849,56 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny 32 849,56 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení.

6. Soud proto ve výroku I. řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil dle

7. Na základě provedeného dokazování soud zjistil ve věci následující skutkový stav:

Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne 11. 6. 2020 Smlouvu o úvěru, dle které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč vedený na úvěrovém účtu č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 17,90 % ročně v 95 měsíčních splátkách ve výši 1 002 Kč (poslední splátka ve výši 642 Kč), splatných vždy ke každému 20. dni daného měsíce, nejpozději do 22. 5. 2028. Dále bylo mezi účastníky m.j. ujednáno např. zesplatnění úvěru v důsledku prodlení žalovaného s úhradou měsíční splátky po dobu delší než 3 měsíce nebo při prodlení žalovaného s úhradou více než 2 splátek (viz smlouva o úvěru, detail zadané operace). Čerpání úvěru žalovaným, splátky úvěru a další platby s úvěrem spojené vyplývá z podkladů pro soudní jednání (viz podklady pro soudní jednání). Dne 6. 6. 2021 žalobkyně zesplatnila celý úvěr ke dni 6. 6. 2021, protože žalovaný dlužnou částku neuhradil (viz rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 6. 6. 2021). Ke dni 6.6.2021 činila dlužná částka 50 920,75 Kč (viz přehled dlužných částek). Pohledávka za žalovaným z této smlouvy byla následně postoupena dne 26. 8. 2021 smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávky, příloha číslo – potvrzení o zaplacení kupní ceny a příloha číslo seznam pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne 10. 9. 2021 (viz oznámení o postoupení pohledávky). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní výzvou (viz předžalobní výzva ze dne 19. 7. 2022, viz doklad o odeslání – výpis pošty online-sledování zásilek).

Právní předchůdkyně žalobkyně úvěryschopnost žalovaného splácet úvěr prověřila v databázi CCB (viz informace z databáze CCB), lustrací v insolvenčním rejstříku (viz výpis z insolvenčního rejstříku) a dle výpisů žalovaného z osobního účtu č. bankovní účet. Konečný zůstatek na předmětném účtu žalovaného za období od 1. 9. 2019 do 30.9.2019 činil 370,25 Kč (viz výpis z účtu za období od 1. 9. 2019 do 30. 9. 2019). Za období od 1. 10. 2019 do 31. 10. 2019 pak činil konečný zůstatek na účtu 111,55 Kč (viz výpis z účtu za období od 1. 10. 2019 do 31. 10. 2019). Za období od 1. 11. 2019 do 30. 11. 2019 pak činil konečný zůstatek na účtu mínus 39,27 Kč (viz výpis z účtu za období od 1.11.2019 do 30. 11. 2019). Za období od 1. 12. 2019 do 31. 12. 2019 pak činil konečný zůstatek na účtu mínus 36,42 Kč (viz výpis z účtu za období od 1. 12. 2019 do 31. 12. 2019). Za období od 1.1.2020 do 31.1.2020 pak činil konečný zůstatek na účtu 8,66 Kč (viz výpis z účtu za období od 1. 1. 2020 do 31. 1. 2020). Za období od 1. 2. 2020 do 29. 2. 2020 pak činil konečný zůstatek na účtu 1 310,06 Kč (viz výpis z účtu za období od 1. 2. 2020 do 29. 2. 2020). Za období od 1. 3. 2020 do 31. 3. 2020 pak činil konečný zůstatek na účtu 21,66 Kč (viz výpis z účtu za období od 1. 3. 2020 do 31. 3. 2020). Za období od 1. 4. 2020 do 30. 4. 2020 pak činil konečný zůstatek na účtu minus 31,38 Kč (viz výpis z účtu za období od 1. 4. 2020 do 30. 4. 2020). Za období od 1. 5. 2020 do 31. 5. 2020 pak činil konečný zůstatek na účtu 3,45 Kč (viz výpis z účtu za období od 1. 5. 2020 do 31. 5. 2020). V průběh této doby byla žalovanému na tento účet poukazována mzda, žalovaný v četných případech za služby a zboží platil kartou a vybíral peníze z bankomatu (viz výpisy z účtu za období od 1. 9. 2019 do 31. 5. 2020).

8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

Dle , (dále jen „ “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Dle věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

Dle postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

Dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

Dle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Dle věta první a třetí a odst. 2 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

Dle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

Dle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

Dle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Dle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným jako spotřebitelem uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit poskytnutý úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 17,90 % ročně v pravidelných 95 měsíčních splátkách po 1 002 Kč (poslední splátka ve výši 642 Kč), nejpozději do 22. 5. 2028. Žalovaný úvěr částečně hradil. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek.

10. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rámci své podnikatelské činnosti ve smyslu . Žalovaný smlouvu o úvěru uzavřel jako fyzická osoba – spotřebitel. Zároveň tento úvěr nebyl vyloučen z působnosti (viz tohoto zákona). Právní předchůdkyně žalobkyně tak byla povinna řádně posoudit úvěryschopnost žalované dle spotřebitelského zákona.

11. Dle rozsudku NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. „ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. příjmení, L a příjmení, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. číslo, ISBN číslo). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení , je správný.“

12. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21.3.2019, č.j. -89„ schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto věřitel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů. Jak pokud jde o stránku příjmovou, tak i stránku výdajovou, spokojil se právní předchůdce žalobkyně s pouhým tvrzením žalovaného, aniž by jej žalovaný doložil. Skutečnost, že jeho výdělek činí 17 000 Kč měsíčně, tedy žalovaný nikterak neprokázal a pravidelné měsíční výdaje zjišťoval právní předchůdce žalobkyně pouze ve vztahu k bydlení, další výdaje (např. náklady na dopravu, domácnost, případnou vyživovací povinnost apod.) pak nezkoumal, přičemž ani údaje ohledně bydlení následně neověřil. Povinnost věřitele vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit přitom vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. již dne 27. 9. 2007. Tuto povinnost věřitele pak zdůraznil ve svém rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , v němž současně řešil, zda ke splnění povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost postačí provedení lustrace v registru SOLUS.“

13. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19.5.2020, č.j. -63„ posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“

14. Shodně k posouzení úvěryschopnosti též rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29.7.2021, sp.zn. , dle kterého při posouzení úvěryschopnosti dlužníka nelze vycházet pouze z odhadovaných výdajů uvedených dlužníkem bez prověření jejich skutečné výše.

15. Dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C číslo ze dne 5.3.2020„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

16. Žalobkyně se v žalobě při posouzení úvěryschopnosti žalovaného omezila na sdělení, že právní předchůdkyně žalobkyně provedla u žalovaného lustraci databáze dlužníků, insolvenčního rejstříku a výpisů z bankovního účtu. Žalobkyně, ačkoliv byla soudem vyzvána a poučena o důsledcích neunesení důkazního břemene, nepředložila soudu žádný důkaz o tom, že se právní předchůdkyně žalobkyně skutečně zabývala řádným zjišťováním majetkových poměrů žalovaného včetně jeho výdajů, neboť soudu nedoložila žádné další doklady o příjmech a výdajích žalovaného. Z doložených výpisů z účtu žalovaného soud nahlédl, že tento vykazoval necelý rok před uzavřením obou úvěrových smluv zanedbatelné zůstatky či dokonce debetní zůstatky. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný nebyl způsobilý měsíčně na obě úvěry splácet celkovou částku 1 535 Kč.

17. Zároveň soud ze soudní databáze zjistil, že byla proti žalovanému vedena exekuce pro dluh, který vznikl žalovanému před uzavřením úvěrových smluv ze dne 10. 6. 2020 a 11. 6. 2020 (např. exekuce sp. zn. spisová značka vedená na základě exekučního titulu: anonymizováno číslo anonymizováno – anonymizováno, za zúčtovací období od 6. 6. 2020 do 5. 9. 2020 nebo sp. zn. spisová značka na základě exekučního titulu: rozsudku č.j. číslo jednací pro dluh na pojistném za období od 1. 12. 2019 do 1. 4. 2020). Soud tak dospěl k závěru v souladu s výše uvedenou judikaturou, že úvěryschopnost žalovaného nebyla řádně posouzena.

18. Za těchto okolností soudu nezbylo než z důvodu neunesení důkazního břemene žalobkyní posoudit smlouvy o úvěru jako absolutně neplatné, tedy k neplatnosti přihlédnout i bez návrhu dle , neboť porušením svých povinností právní předchůdkyně žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, neboť ustanovení chrání také celou společnost (viz rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11.12.2018, č.j. -86, viz rozsudek NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. , viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C číslo ze dne 5.3.2020). Od 29.5.2022 je stanovena absolutní neplatnost rovněž v  .

19. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, představuje částka 50 000 Kč (částka poskytnutá žalovanému) bezdůvodné obohacení, které je žalovaný dle a povinen vrátit žalobkyni. Dle sdělení žalobkyně žalovaný na částku 50 000 Kč uhradil celkem 34 361,54 Kč, žalovaný je tak povinen žalobkyni vrátit 15 638,46 Kč.

20. Dle rozsudku NS ČR ze dne 20.4.2022, sp.zn. ustanovení lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle . Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

21. S ohledem na výše uvedené uložil soud žalované uhradit žalobkyni 15 638,46 Kč (viz výrok III).

22. Soud žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení z této částky ve smyslu , neboť v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, z nichž by byl zřejmý okamžik vzniku prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky.

23. Ve zbývající části, tedy co do jistiny 17 211,10 Kč, smluvního úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 32 849,56 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 32 849,56 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (viz výrok II).

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku IV dle , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě je zřejmé, že v převážné většině byl ve věci úspěšný žalovaný. Soud však nezjistil, že by žalovanému nějaké náklady řízení vznikly, proto soud náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.

25. Výrok V je odůvodněn ustanovením věta první a druhá , o soudních poplatcích, dle kterého soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle , bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Soudní poplatek za žalobu (ze základu poplatku 32 849,56 Kč) dle položky 2 bod 1 písm. c) Sazebníku poplatků činí 1 314 Kč. Žalobkyně zaplatila na soudním poplatku 2 834 Kč, rozdíl činí 1 520 Kč. Soud tak vrací žalobkyni částku 520 Kč Lhůta ke vrácení části poplatku činí 30 dnů od právní moci usnesení dle , o soudních poplatcích.

26. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle , jelikož v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly uložení jiné lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.