Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 196/2022-41

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 217 983,35 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 169.969,63 Kč do 1 roku od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 48.013,72 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 22.120,54 Kč, co do úroku 8,69 % ročně z částky 217.359,35 Kč od 11. 11. 2021 do zaplacení, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 15.158,66 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 217.983,35 Kč od 11. 11. 2021 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 30.577,80 Kč do 3 měsíců od právní moci rozsudku k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení jméno.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 169.969,63 Kč do 1 roku od právní moci rozsudku. II. Co do částky 48.013,72 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 22.120,54 Kč, co do úroku 8,69 % ročně z částky 217.359,35 Kč od 11. 11. 2021 do zaplacení, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 15.158,66 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 217.983,35 Kč od 11. 11. 2021 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 30.577,80 Kč do 3 měsíců od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno].

1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 6. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 217.983,35 Kč s příslušenstvím, tj. s úrokem a s úrokem z prodlení shora. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že na základě žádosti ze dne 26. 11. 2018 poskytl právní předchůdce žalobce právnická osoba anonymizována dvě slova, jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba, odštěpného závodu, IČO žalovanému úvěr č. 42376407520005 ve výši 250.000 Kč. Na základě smlouvy byla částka 250.000 Kč poskytnuta žalovanému převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr a sjednané úroky ve výši 8,69 % ročně společně s případně sjednaným pojištěním formou 96 měsíčních splátek po 3.934 Kč, počínaje dnem 17. 12. 2018. Žalovaný ve smlouvě prohlásil srozumění s přehledem finančních důsledků nesplácení úvěru a s poplatky dle sazebníku, které si s bankou sjednal. V případě nesplácení úvěru se žalovaný zavázal k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % z částky splátky v prodlení, k náhradě nákladů spojených s vymáháním ve výši 600 Kč, poplatku za odeslání upomínky ve výši 100 Kč a k placení úroku z prodlení. Žalovaný porušil své závazky, dostal se do prodlení, banka proto využila svého sjednaného práva a od smlouvy odstoupila a dlužnou částku zesplatnila, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 26. 8. 2020, když odstoupení nabylo účinnosti 30. 9. 2020. Dlužnou částku ve výši 221.054,34 Kč byl žalovaný povinen uhradit ve stanovené lhůtě. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 10. 2020, což bylo žalovanému oznámeno přípisem odeslaným 23. 10. 2020. Za období od postoupení pohledávky bylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno celkem 7.375,37 Kč. Žalobce tedy požaduje po žalovaném jistinu ve výši 217.359,35 Kč, pojistné 624 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a úrok a úrok z prodlení od 11. 11. 2021 do zaplacení. Platbu těchto částek žalovaný neprovedl, ač k tomu byl vyzván předžalobní upomínkou.

2. Na výzvu soudu žalobce doplnil podáním ze dne 4. 7. 2022 tvrzení, že před uzavřením smlouvy poskytovatel úvěru splnil svou zákonnou povinnost a posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Bylo zjištěno, že žalovaný je od roku 2017 zaměstnán jako specialista ve právnická osoba a výše jeho měsíčních příjmů činí 18.000 Kč, je svobodný, nemá vyživovací povinnosti a žije u rodičů. Jeho pravidelné výdaje byly oceněny na 4.500 Kč měsíčně. Právní předchůdce žalobce dospěl k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná. Žalobce v tomto směru odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích čj. -97.

3. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Protože žalobce v žalobě uvedl, že žalovanému byl poskytnut úvěr č. 42376407520005 ve výši 250.000 Kč na základě žádosti ze dne 26. 11. 2018 s tím, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdce žalobce hodnotil informace, které získal při zpracování žádosti žalovaného o úvěr a důkazu byla připojena žádost/smlouva o revolvingovém úvěru č. 42376407521100 ze dne 26. 10. 2018 s uvedeným aktuálním úvěrovým rámcem 20.000 Kč, byl žalobce soudem vyzván, k doplnění tvrzení, zda předložená žádost o úvěr ze dne 26. 10. 2018 se týkala úvěru 250.000 Kč, který je předmětem sporu, a v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu je chyba v psaní v datu žádosti (tvrzeno 26. 11. 2018, předložena žádost ze dne 26. 10. 2018) a v tom případě ke sdělení, proč v potvrzení úvěru ze dne 29. 11. 2018 je uváděno jiné číslo smlouvy než na žádosti, a to číslo 42376407520005, které je uvedeno i jako číslo úvěrové smlouvy v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, proč se liší charakter úvěru (úvěr x revolvingový úvěr) a výše částky. Zároveň byl žalobce vyzván ke sdělení, jak byla úvěruschopnost žalovaného posuzována ve vztahu k poskytnuté částce 250.000 Kč, když v doposud předložené žádosti o úvěr není tato částka uváděna. Pokud soudu byla omylem poskytnuta jiná žádost o úvěr, byl žalobce vyzván k předložení žádosti ze dne 26. 11. 2018 vztahující se k úvěru 250.000 Kč č. 42376407520005 a k doplnění tvrzení, zda žalovanému byly poskytnuty úvěry na základě obou žádostí (ze dne 26. 10. 2018 i 26. 11. 2018) a jak se tato skutečnost promítla při posuzování úvěruschopnosti žalovaného u pozdějšího úvěru. Žalobce byl poučen, že jinak neunese důkazní břemeno k prokázání existence platné smlouvy o úvěru.

4. Na tuto výzvu soudu žalobce doplnil žalobu tak, omylem byla poskytnuta jiná žádost o úvěr a přiložil žádost vztahující se k úvěru č. 42376407520005. Žalobce zopakoval tvrzení ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaného s tím, že v tomto případě byly náklady žalovaného oceněny na částku 2.500 Kč měsíčně.

5. K jednání dne 3. 1. 2023 se žalovaný bez omluvy nedostavil, ač mu bylo předvolání se žalobou doručeno na adresu trvalého pobytu postupem dle , 4 dne 24. 11. 2022. Soud proto dle jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, který se tak k žalobě nevyjádřil.

6. Ve věci byly provedeny listinné důkazy žádostí/smlouvou o revolvingovém úvěru č. 42376407521100 ze dne 26. 10. 2018, žádostí/smlouvou o revolvingovém úvěru č. 42376407520005 ze dne 26. 11. 2018, potvrzením úvěru ze dne 29. 11. 2018, včetně údajů pro posouzení žádosti, sazebníku a produktových podmínek pro klasické úvěry, odstoupením od smlouvy ze dne 26. 8. 2020, výpisem úvěru, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 10. 2020, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 23. 10. 2020, včetně podacího lístku a předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne 8. 12. 2020, včetně podacího lístku.

7. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že na základě žádosti žalovaného ze dne 26. 11. 2018 akceptované 29. 11. 2018 byla mezi právním předchůdcem žalobce příjmení jméno příjmení jméno, jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba, odštěpného závodu, IČO jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 250.000 Kč, které mu byl dle výpisu úvěru převeden na účet. Žalovaný se zavázal úvěr se sjednaným úrokem v sazbě 8,69 % ročně splatit formou 96 měsíčních splátek po 3.934 Kč. Dle žádosti o úvěr a údajů pro posouzení žádosti měl žalovaný dosahovat čistého měsíčního příjmu 18.000 Kč a jeho celkové měsíční výdaje měly být 2.500 Kč. Soudu nebyly doloženy žádné doklady, které by měl právní předchůdce žalobce při posuzování žádosti k dispozici. Navíc žalovaný cca měsíc před touto žádostí žádal právního předchůdce žalobce o jiný úvěr, v této žádosti jsou jeho výdaje uváděny částkou 4.500 Kč. Žalobce přes výzvu soudu nedoložil, zda a jak bylo při posuzování úvěruschopnosti žalovaného k tomu úvěru přihlédnuto, naopak výdaje žalovaného u pozdější žádosti podané s odstupem cca 1 měsíce jsou uváděny v cca poloviční výši.

8. Dle výpisu úvěru žalovaný na úvěr do 17. 8. 2020 zaplatil celkem 72.655 Kč. Právní předchůdce žalobce přípisem ze dne 26. 8. 2020 od smlouvy odstoupil vzhledem k prodlení žalovaného se splácením.

9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 10. 2020 bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy byla postoupena žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 23. 10. 2020 odeslaným na adresu dle smlouvy téhož dne. Dne 9. 12. 2020 zaslal zástupce žalobce žalovanému předžalobní výzvu ze dne 8. 12. 2020. Dle žaloby žalovaný po postoupení pohledávky zaplatil celkem částku 7.375,37 Kč.

10. Žalobci bylo u jednání dne 3. 1. 2023 předestřeno, že soud má za to, že při uzavírání smlouvy mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným nebyla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalobce skutková tvrzení a důkazní návrhy v tomto směru dále nedoplnil.

11. Dle , 2 z. č. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Dle , 2 č. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě spotřebitelské smlouvy o úvěru částku 250.000 Kč, kterou mu převedl na účet. Nepochybně se jedná o spotřebitelskou smlouvu (je takto i označena), na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobce tvrdil, že před poskytnutím úvěrů jeho právní předchůdce řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. K prokázání tohoto tvrzení nepředložil jiné důkazy než žádost o úvěr a údaje pro posouzení žádosti, a to ani poté, kdy byl soudem opakovaně vyzván k prokázání prověření úvěruschopnosti žalovaného a byl poučen o následcích, pokud se tak nestane.

15. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 ve věci sp. zn. věřitel nedostojí povinnosti stanovené ZSÚ (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech. Z předložených důkazů není patrno, zda právní předchůdce žalobce měl k dispozici konkrétní y prokazující příjmy a výdaje žalovaného, rozhodně tyto y nebyly předloženy soudu. Výdaje žalovaného jsou silně podhodnoceny tak, že je jednoznačně patrné, že nemohou odpovídat realitě. Není patrno, že by ve výdajích bylo počítáno s úvěrem na základě předchozí žádosti. Nelze mít za to, že úvěr byl žalovanému poskytnut v rozsahu přiměřeném skutečným majetkovým poměrům žalovaného. Skutková situace ve věci je tak odlišná od věci, kterou posuzoval Krajský soud v Českých Budějovicích v rozsudku čj. -97, na který žalobce odkazuje.

16. Dle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vlivu na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Ustanovení § 87 ZSÚ, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váže jen na námitku spotřebitele, je v rozporu s právem Evropské unie a nelze jej použít (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C -679/18). Protože právní předchůdce žalobce neprověřil řádně úvěruschopnost žalovaného, je smlouva o úvěru č. 42376407520005 dle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobce se proto nemůže domáhat plnění sjednaných ve smlouvě.

17. Protože právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 250.000 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vydat. Žalobce se stal ve věci aktivně legitimován na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 10. 2020, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn.

18. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení je nutno všechny částky zaplacené žalovaným na úvěr považovat za platby jistiny. Dle výpisu úvěru žalovaný zaplatil do 17. 8. 2020 částku 72.655 Kč a dle žaloby po postoupení pohledávky zaplatil další částku 7.375,37 Kč. Žalovaný tak vrátil z částky 250.000 Kč částku 80.030,37 Kč a zbývá mu tak vrátit 169.969,63 Kč, když žalovaný netvrdil a neprokázal, že na smlouvu zaplatil více, než uvádí a dokládá žalobce. Ohledně částky 169.969,63 Kč je žaloba důvodná. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. -262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že„ důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaný se doposud neocitl v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Protože žalovaný je v řízení nečinný, nedoložil soudu své poměry tak, aby soud mohl posoudit, jaké jsou možnosti žalovaného, byla lhůta k plnění stanovena s ohledem na dobu, která uplynula od doby, kdy žalovaný částku převzal, s přihlédnutím k výši nesplacené částky, na 1 rok od právní moci rozsudku. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 169.969,63 Kč ve výše uvedené lhůtě.

19. Žalobce se nemůže domáhat nad nevrácenou jistinu plnění sjednaného v neplatné smlouvě. Žalobce se domáhal zaplacení částky 217.983,35 Kč, úroku a úroku z prodlení, proto co do částky 48.013,72 Kč, požadovaného úroku a úroku z prodlení byla žaloba zamítnuta.

20. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o Ze žalované jistiny bez příslušenství měl žalobce ve věci úspěch co do částky 169.969,63 Kč, tj. 78 %, co do částky 48.014,72 Kč, tj. 22 % byl neúspěšný. Tzv. čistý úspěch žalobce ve věci tak činí 56 % (78 – 22 %). Ve věci takto úspěšný žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu dle , proto v tomto rozsahu má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 8.720 Kč za zaplacený soudní poplatek a hradil náklady právního zastoupení podle (dále jen a. t.). Dle a. t. činí odměna za 1 úkon právní služby v řízení částku 9.180 Kč a paušální náhrada výdajů za každý úkon právní služby dle a. t. 300 Kč Tyto částky přísluší za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby a účast u jednání) a představují celkem 37.920 Kč. Zástupce žalobce doložil registraci plátce DPH, proto je nutno do nákladů řízení dle zahrnout také 21% DPH z částky 37.920 Kč, tj. 7.963,20 Kč. Celkově tak žalobce na nákladech právního zastoupení vynaložil 45.883,20 Kč a na nákladech řízení včetně zaplaceného soudního poplatku 54.603,20 Kč. Z takto vynaložené částky přísluší žalobci náhrada 56 %, tj. částky 30.577,80 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobci náklady řízení v této částce, která je dle splatná k rukám zástupce žalobce. Lhůta k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle s přihlédnutím k jejich výši a k tomu, že žalovaný je povinen vrátit žalobci přisouzenou částku. Delší lhůta nebyla stanovena s ohledem na nečinnost žalovaného, který tak soudu neposkytl podklady ke svým poměrům. Za účelně vynaložené náklady soud nepovažuje odměnu za 2 písemná vyjádření žalobce (doplnění žaloby ohledně prověřování úvěruschopnosti žalovaného a vyjádření k odlišné smlouvě o úvěru tvrzené v žalobě a doložené listinným důkazem), neboť tato tvrzení měla být řádně uvedena již v žalobě. Ač lze konstatovat, že jádrem podnikatelské činnosti žalobce je nákup a vymáhání pohledávek, byla žalobci přiznána náhrada poměrné části nákladů řízení i za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/96 Sb. s ohledem na právní obtížnost věci v souvislosti s prověřováním úvěruschopnosti žalovaného.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání se podává ke zdejšímu soudu a rozhoduje o něm Krajský soud v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.