Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 70/2023-38

Okresní soud v Klatovech rozhodl soudcem Janem Chudobou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka, splatných vždy 20. dne v měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po dni právní moci rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka], splatných vždy 20. dne v měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po dni právní moci rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalované zaplacení částky částka sestávající z úvěrové pohledávky ve výši částka, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka. Spolu s tím žalobkyně nárokovala příslušenství v podobě kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 39 % ročně z částky částka za období od datum do datum, smluvního úroku 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, jakož i v podobě nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka. K uplatněnému právu uvedla, že dne datum poskytla žalované na její žádost spotřebitelský úvěr ve výši částka, splatný původně ke dni datum, následně po prodloužení lhůty splatnosti dne datum, který však žalovaná ani zčásti neuhradila, přičemž se žalobkyni zavázala tento úvěr vrátit společně s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši částka. V souvislosti s prodlením žalované vznikly žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky v celkové výši částka. Rovněž tak byla žalované z důvodu nesplnění jejích smluvních povinností naúčtována smluvní pokuta v celkové výši částka.

2. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne datum, se dostavila žalovaná, která se k žalobě po věcné stránce blíže nevyjádřila, pouze uvedla, že se dostala do dluhové pasti a dala soudu ke zvážení, zda by případně rozložil plnění do splátek, pokud žalobě vyhoví. Žalobkyně se z jednání omluvila, pročež soud jednal v její nepřítomnosti.

3. Podle (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

4. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

5. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru, uzavřené dne datum mezi žalobkyní jako úvěrujícím na straně jedné a žalovanou jako úvěrovaným na straně druhé, vzal soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši částka, který se žalovaná zavázala žalobkyni vrátit a zaplatit jí úrok, jakož i ostatní finanční závazky ze smlouvy vyplývající. Úrok z úvěru byl smluvními stranami sjednán ve výši 39 % ročně. Žalovaná se dále zavázala žalobkyni uhradit jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka, splatný společně s jistinou úvěru a úrokem. Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaná smlouvou zavázala vrátit do 30 dnů. Pro případ prodlení žalované s plněním dluhu vyplývajícího z úvěrové smlouvy bylo sjednáno oprávnění žalobkyně požadovat po žalované, kromě jiného, zaplacení zákonného úroku z prodlení, zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, a uhrazení nákladů spojených s vymáháním pohledávky, a to ve výši částka za první upomínku a ve výši částka za druhou upomínku a dále ve výši částka za předání pohledávky inkasní agentuře.

6. Předloženým potvrzením o provedení tuzemské platby žalobkyně dále prokázala, že dne datum poukázala na žalovanou sdělené číslo bankovního účtu sjednanou úvěrovou částku ve výši částka. Žalovaná však žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru nezaplatila žádnou částku, když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem tvrzen a prokázán opak, a to i přesto, že byla o úhradu opakovaně žalobkyní upomínána, jak bylo v řízení rovněž prokázáno. Žalovaná má tedy žalobkyni dlužit mj. úvěrovou jistinu ve výši částka, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka, smluvní pokutu za porušení smluvních povinností v celkové výši částka a náklady spojené s uplatněním pohledávky žalobkyně v celkové výši částka, skládající se z poplatků za odeslání upomínek v listinné i elektronické podobě a upomínacího telefonátu.

7. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě především obsahem samotné smlouvy o spotřebitelském úvěru, přičemž dospěl k závěru, že tuto smlouvu je nutné shledat absolutně neplatnou, a to jako celek, pro její rozpor s dobrými mravy v souladu s ustanovením § 580 odst. 1 o. z., podle něhož je neplatným právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. V posuzované věci byla mezi účastníky smlouva o úvěru uzavřena jako smlouva spotřebitelská v souladu s § 1810 a násl. o. z., když ustanovení § 1813 o. z. výslovně zakazuje ve spotřebitelských smlouvách, tj. ve smlouvách uzavíraných mezi podnikatelem a spotřebitelem, ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem dobré víry značnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.), tj. z úřední povinnosti. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být rovněž i podle Směrnice Rady 93/13 EHS ze dne datum a podle judikatury Soudního dvora Evropské unie považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Článek 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné.

8. V nynějším případě, jak je bez dalšího patrné již z formální úpravy dokumentu, byla úvěrová smlouva předtištěna, byla napsána předem, a žalovaná tedy samotný text smlouvy v tomto směru nemohla nijak ovlivnit. Od profesionálního nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru lze přitom důvodně očekávat jeho poctivé jednání vůči druhé smluvní straně, která je slabší stranou v uzavíraném kontraktu. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto úkonu (právního jednání). Dle již ustálené judikatury jsou„ dobré mravy“ souhrnem společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Tento korektiv„ dobrých mravů“ musí být posuzován podle okolností konkrétního případu v daném čase a místě a ve vzájemné souvislosti, ve vztahu k obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich jednání je z uvedených hledisek přijatelný a jaký nikoliv. Aplikace tohoto korektivu nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují.

9. V souzené věci se žalovaná jako spotřebitel předmětnou smlouvou o úvěru zavázala žalobkyni zaplatit„ poplatek za poskytnutí úvěru“ v celkové výši částka. Takto sjednanou výši odměny za poskytnutí úvěru, představující bezmála 25 % jistiny, je nutné dle názoru soudu považovat za odporující dobrým mravům, uváží-li se, že tato odměna přistupuje k úroku sjednanému ve výši 39 % p. a. Jak ostatně poznamenal název soudu v řadě svých rozhodnutí týkajících se sporů stran spotřebitelských úvěrů, případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení peněžních prostředků má být úrok, s tím, že v bankovní praxi je obvyklé, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokého nepřiměřeného poplatku věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Svou činností, kdy podstatou podnikání žalobkyně je ve svém důsledku obchod s chudobou, se tak žalobkyně prakticky podílí na již tak neúměrném a společensky škodlivém navyšování počtu osob, které se dostávají do dluhových pastí (srov. např. rozsudek sp. zn. ze dne 30. 1. 2019).

10. Ve světle řečeného tudíž soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro její rozpor s dobrými mravy. Nárok žalobkyně tak bylo třeba po právní stránce posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle výše citovaného ustanovení § 2993 o. z. Žalovaná prokazatelně přijala od žalobkyně částku částka, aniž tu byl platný závazek, a proto má žalobkyně vůči žalované nárok na vrácení toho, oč se žalovaná obohatila. V řízení nebylo ze strany žalované tvrzeno, tím méně prokázáno, že by byla nějakou částku žalobkyni na základě svého domnělého úvěrového závazku zaplatila.

11. Domáhala-li se žalobkyně přiznání zákonného úroku z prodlení z částky částka za období od datum do zaplacení, lze jí přiznat tento úrok z prodlení až ode dne vzniku prodlení s úhradou bezdůvodného obohacení, nikoliv ode dne následujícího po datu splatnosti úvěru stanoveného neplatnou smlouvou. V případě bezdůvodného obohacení nastává splatnost dluhu na základě výzvy věřitele. V posuzované věci byla žalovaná prokazatelně poprvé vyzvána k úhradě dluhu až předžalobní upomínkou ze dne datum (ohledně předchozích dvou upomínek nebyly předloženy věrohodné doklady o jejich doručování), předanou k poštovní přepravě téhož dne, jak bylo v řízení prokázáno podacím lístkem k poštovní zásilce anonymizováno. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Protože žalobkyně v této upomínce žádala uhrazení částky ihned, byla žalovaná ode dne, kdy jí výzva žalobkyně došla, tj. ode dne datum, povinna bezdůvodné obohacení vrátit. Neučinila-li tak, nachází se od uvedeného dne v prodlení se splněním své povinnosti. Podané žalobě tedy soud vyhověl v rozsahu částky částka s 15% zákonným úrokem z prodlení ročně z této částky od datum do zaplacení a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl. Zákonný úrok z prodlení vychází z ustanovení a a jeho výše se podává z

12. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanoveních a , tj. na převážném procesním úspěchu žalobkyně ve sporu, která před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě žalobou uplatněné částky. Tuto skutečnost žalobkyně doložila kopií shora vzpomenuté předžalobní upomínky a průkazem jejího doručení.

13. Náklady řízení žalobkyně dle tvoří toliko zaplacený soudní poplatek ve výši částka. V té souvislosti je třeba podotknout, že soud nevydal na návrh žalobkyně elektronický platební rozkaz, ale v řízení po jeho zahájení nařídil jednání, a proto žalovanou, která byla ve sporu z větší části neúspěšnou, stíhá s ohledem na výsledek řízení povinnost zaplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku z návrhu ve výši částka podle Sazebníku poplatků tvořícího přílohu k  , o soudních poplatcích. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši částka podle položky 2 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, přičemž podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. a) tohoto sazebníku činí soudní poplatek částku částka. Žalované tedy zbývá doplatit částku ve výši částka.

14. Při úvaze o lhůtě k plnění přiznaného nároku žalobkyně vycházel soud z ustanovení , dle něhož mimo jiné platí, že soud může stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Z vlastní úřední činnosti je soudu známo, že žalovaná se v důsledku řádného nesplácení řady obdobných úvěrů, jakým je úvěr nyní posuzovaný, ocitla v jisté dluhové pasti, byť předně svojí vinou. Soud je nicméně toho názoru, že vyjádřila-li žalovaná při jednání ochotu vrátit žalobkyni bezdůvodné obohacení v měsíčních splátkách o výši částka, lze jí tento prostor výjimečně poskytnout, když výše jistiny úvěru činí částka. Pokud jde o povinnosti k náhradě nákladů řízení a úhradu doplatku soudního poplatku, určil soud k jejich splnění zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem ve stanovených lhůtách, může se oprávněná domáhat po právní moci rozsudku jeho výkonu nebo exekuce.