Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 7/2023-98
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částky 89 116 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 63 265 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 63 265 Kč od datum do zaplacení,
a to v pravidelných měsíčních splátkách, ve výši 2 000 Kč, splatných vždy
do 16. dne každého kalendářního měsíce, počínaje datum, a to až do úplného zaplacení dluhu. V případě prodlení žalované s úhradou i jediné splátky o délce více jak 10 dnů nastává okamžitá splatnost celé pohledávky žalované vůči žalobkyni, a to bez dalšího.
II. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrhu, tj. co do částky 11 205 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z částky 74 470 Kč ve výši 11,75 % ročně od datum do datum a zákonným úrokem z prodlení z částky 11 205 Kč
od datum do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 14 646,87 Kč, úroku ve výši
43,99 % ročně z částky 65 684,70 Kč od datum do datum ve výši 1 867,20 Kč
a úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 65 684,70 Kč od datum do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 9 495 Kč v měsíčních splátkách ve výši 200 Kč, splatných vždy do 16. dne každého kalendářního měsíce, počínaje datum, a to až do úplného zaplacení dluhu. V případě prodlení žalované s úhradou i jediné splátky o délce delší než 10 dnů, nastává okamžitá splatnost této pohledávky žalované vůči žalobkyni, a to bez dalšího. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce, který je advokátem.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 63 265 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 63 265 Kč od [datum] do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách, ve výši 2 000 Kč, splatných vždy do 16. dne každého kalendářního měsíce, počínaje [datum], a to až do úplného zaplacení dluhu. V případě prodlení žalované s úhradou i jediné splátky o délce více jak 10 dnů nastává okamžitá splatnost celé pohledávky žalované vůči žalobkyni, a to bez dalšího.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrhu, tj. co do částky 11 205 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z částky 74 470 Kč ve výši 11,75 % ročně od [datum] do [datum] a zákonným úrokem z prodlení z částky 11 205 Kč od [datum] do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 14 646,87 Kč, úroku ve výši 43,99 % ročně z částky 65 684,70 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 867,20 Kč a úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 65 684,70 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 9 495 Kč v měsíčních splátkách ve výši 200 Kč, splatných vždy do 16. dne každého kalendářního měsíce, počínaje [datum], a to až do úplného zaplacení dluhu. V případě prodlení žalované s úhradou i jediné splátky o délce delší než 10 dnů, nastává okamžitá splatnost této pohledávky žalované vůči žalobkyni, a to bez dalšího. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce, který je advokátem.</b>
1. Žalobkyně se u Okresního soudu v Mladé Boleslavi (dále jen: soud) podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 89 116 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že s žalovanou dne datum uzavřela smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 66 000 Kč, který byl použit na úhradu jiného dluhu žalované
a ve zbytku 30 792 Kč vyplacen dne datum žalované. Žalovaná se smlouvou zavázala žalobkyni úvěr vrátit společně s úrokem v nominální sazbě 43,99 % ročně v 60 měsíčních splátkách po 2 735 Kč splatných každého 17. dne v měsíci počínaje měsícem březen 2022. Žalovaná na svůj dluh ze smlouvy uhradila pouze dne datum částku 2 735 Kč. Žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou splátek číslo v délce 30 dnů, byla proto žalobkyni povinna zaplatit smluvní pokutu dle bodu číslo smlouvy ve výši 2 x 499 Kč. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek číslo o délce 15 dnů byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni dle bodu 6.2 smlouvy náhradu vzniklých nákladů ve výši 3 x 200 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení v délce 65 dnů s úhradou splátky číslo splatné dne datum, nastala dne datum dle bodu 6.3 smlouvy automaticky splatnost celého úvěru. Dle bodu 6.4 smlouvy se dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru ve výši 72 872,73 Kč. Žalovaná byla povinna tuto novou jistinu úvěru zaplatit v den zesplatnění úvěru. Žalovaná novou jistinu úvěru v den zesplatnění neuhradila, a byla proto povinna dle bodu 6.5 Smlouvy zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši
0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru. Za období od datum ke dni vyhotovení žaloby činí tato smluvní pokuta 14 646,87 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho ani přes předžalobní upomínku.
2. K prověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně doplnila, že žalovaná dosahovala čistého měsíčního příjmu 16 383 Kč, její celkové náklady činily 11 793 Kč, z toho náklady na bydlení 2 603 Kč, a volné zdroje tudíž činily 3 590 Kč. Žalobkyně prověřila úvěrovou historii žalované v databázích NRKI a příjmení a dále žalovanou lustrovala v insolvenčním rejstříku a v evidenci neplatných dokladů. Žalovaná neměla žádnou vyživovací povinnost. V době sjednání úvěrové smlouvy měla žalovaná s žalobkyní sjednánu souběžnou úvěrovou smlouvu s měsíční splátkou 5 330 Kč.
3. Žalovaná se při jednání ve věci samé vyjádřila k žalobě tak, že byla ke dni žádosti o úvěr i ke dni jeho poskytnutí ve značné finanční nouzi, i nyní má velké problémy dluh žalobkyni splácet. Žalobkyni uvedla údaje pravdivě, úvěr jí byl přesto poskytnut. Situace žalované se výrazně zhoršila poté, co byla z důvodu nadbytečnosti propuštěna ze zaměstnání. Všechny rozhodné skutečnosti žalobkyně věděla mimo jiné v souvislosti s jinou věcí účastníků – věc vedená soudem pod sp. zn. 9 C 474/2022 . Žalovaná se snaží své závazky hradit, přestože jí nezbývá ani životní minimum, ale někdy není skutečně v jejich možnostech žalobkyni splátky uhradit.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním
a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu:
5. Úplným výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru žalobkyně doložila, že od datum má povolenu činnost poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.
6. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum číslo oznámení o schválení úvěru ze dne datum včetně dodejky od žalované, splátkového kalendáře, dokumentu nazvaného jako anonymizováno na dálku – Smlouva o spotřebitelském úvěru (tzv. anonymizována dvě slova), dodatku číslo ze dne datum, dohody o konsolidaci ze dne datum a prohlášení klienta soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum za pomoci prostředků komunikaci na dálku smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 66 000 Kč, kterým měl být částkou ve výši 35 208 Kč uhrazen dluh žalované z jiné smlouvy o úvěru
číslo který měl být ve výši 30 792 Kč vyplacen na účet žalované. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky v 60 měsíčních splátkách po 2 735 Kč splatných každého 17. dne v měsíci počínaje dnem datum. Součástí každé splátky byla i úhrada sjednaného úroku 43,99 % ročně. Žalovaná ve smlouvě uvedla, že úvěr má být vyplacen na účet č. bankovní účet.
7. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaná před uzavřením Smlouvy žalobkyni sdělila výši svého čistého měsíčního příjmu ze zaměstnání 16 383 Kč. Jiné příjmy žalovaná neměla. Žalovaná žalobkyni sdělila výši svých výdajů 11 793 Kč, kterými bylo životní minimum 3 860 Kč, splátky žalobkyni ve výši 5 330 Kč a náklady na bydlení ve výši 2 603 Kč. Z takto zjištěných příjmů a výdajů zjistila žalobkyně rezervu žalované ve výši 3 590 Kč měsíčně. Žalovaná sdělila žalobkyni svého zaměstnavatele s tím, že je zaměstnána od března 2017 na dobu neurčitou a není ve výpovědní lhůtě. Žalovaná byla rozvedená a bydlela u rodičů.
8. Z potvrzení o provedení transakce a výpisy z účtu za zvolené období soud zjistil, že žalované byla jejím zaměstnavatelem vyplacena v říjnu 2021 mzda ve výši 16 829 Kč a v listopadu 2021 mzda ve výši 16 300 Kč. Po připsání výplaty na účet žalované dne datum vykazoval účet zůstatek 15 833,17 Kč (žalovaná měla k běžnému účtu sjednán kontokorent s limitem 1 000 Kč).
9. Z výpisu záznamů z registru příjmení soud zjistil, že žalobkyně žalovanou prověřila v registru příjmení se závěrem, že žalovaná neměla k datu datum žádný negativní záznam.
10. Z údajů nebankovního registru NRKI soud zjistil, že žalovaná byla hodnocena s nízkým rizikem, měla dobrou pravděpodobnost splácení.
11. Z fotografie občanského průkazu žalované soud zjistil, že žalobkyně ověřila totožnost žalované z jejího občanského průkazu.
12. Z předsmluvního formuláře soud zjistil, že žalovaná byla před uzavřením smlouvy seznámena s jejími právy a povinnostmi plynoucími jí z uzavírané smlouvy.
13. Z dokladu o vyplacení úvěru a výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně dne datum odeslala na účet žalované uvedený ve smlouvě částku 30 792 Kč a na svůj účet číslo bankovní účet částku 35 208 Kč.
14. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná na svůj dluh ze smlouvy uhradila dne datum částku 2 735 Kč a dále ničeho.
15. Z výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalovanou upomínala o zaplacení splátek číslo s jejichž úhradou byla žalovaná v prodlení
16. Z výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalovanou upomínala o zaplacení splátek číslo až 4, s jejichž úhradou byla žalovaná v prodlení.
17. Z oznámení ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně dne datum žalovanou písemně informovala o automatickém zesplatnění úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě celkové částky 74 470 Kč, která byla ve výši 65 684,70 Kč dlužnou původní jistinou, ve výši 7 188,03 Kč úrokem přirostlým ke dni zesplatnění úvěru, ve výši 998 Kč smluvní pokutou a ve výši 600 Kč náhradou nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením.
18. Ze spisu účastníků vedených soudem pod sp. zn. 9 C 474/2022 , zejména pravomocného rozsudku ze dne datum, vzal soud za prokázané, že žalobkyně se u soudu též domáhala na žalované zaplacení částky 134 398 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že s žalovanou dne datum (tj. již před uzavřením posuzované smlouvy o úvěru číslo) uzavřela smlouvu o úvěru číslo (dále jen: Smlouva o úvěru číslo), na jejímž základě téhož dne poskytla žalované na účet uvedený ve Smlouvě peněžní prostředky ve výši 103 000 Kč. Žalovaná se Smlouvou zavázala žalobkyni úvěr vrátit společně s úrokem v nominální sazbě 54,82 % ročně v 48 měsíčních splátkách po 5 330 Kč splatných každého 16. dne v měsíci počínaje měsícem listopad 2021. Žalovaná na svůj dluh ze Smlouvy uhradila pouze částku 26 650 Kč, a to těmito platbami: 5 330 Kč a též 1 Kč dne datum, ve výši 5 330 Kč dne datum, ve výši 5 329 Kč a 1 Kč dne datum, ve výši 5 329 Kč a 1 Kč dne datum, ve výši 3 001 Kč dne datum a ve výši 2 328 Kč dne datum. Žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou splátek číslo v délce 30 dnů, byla proto povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu dle bodu 6.1 Smlouvy ve výši 2 x 499 Kč. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek číslo o délce 15 dnů byla žalovaná povinna dle bodu 6.2 Smlouvy zaplatit žalobkyni náhradu vzniklých nákladů ve výši 3 x 200 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení v délce 65 dnů s úhradou splátky číslo splatné dne datum, nastala dne datum dle bodu 6.3 Smlouvy automaticky splatnost celého úvěru. Dle bodu 6.4 Smlouvy o úvěru číslo se dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru ve výši 113 118,52 Kč. Žalovaná byla povinna tuto novou jistinu úvěru zaplatit v den zesplatnění úvěru. Žalovaná novou jistinu úvěru v den zesplatnění neuhradila, a byla proto povinna dle bodu 6.5 Smlouvy zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru. Za období od datum ke dni vyhotovení žaloby činí tato smluvní pokuta 19 682,88 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho ani přes předžalobní upomínku. Před uzavřením Smlouvy o úvěru číslo žalovaná dosahovala čistého měsíčního příjmu 16 200 Kč, její celkové náklady činily 8 220 Kč, z toho náklady na bydlení 2 603 Kč, a volné zdroje tudíž činily 6 980 Kč. Žalobkyně prověřila úvěrovou historii žalované v databázích NRKI a příjmení a dále žalovanou lustrovala v insolvenčním rejstříku a v evidenci neplatných dokladů. Žalobkyně prověřila, že žalovaná neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, a že zaměstnavatel žalované nebyl v insolvenčním rejstříku. Žalovaná neměla žádnou vyživovací povinnost. V tomto řízení 9 C 474/2022 (shodně jako i nyní – v řízení 9 C 7/2023 ) žalovaná uvedla, že s žalobkyní při poskytování úvěru osobně nejednala. Vyplnila on-line formulář, kde sdělila to, na co se jí žalobkyně ptala. Její finanční situace byla již v době uzavírání Smlouvy velmi nepříznivá, výrazně se zhoršila po uzavření Smlouvy o úvěru číslo. V době uzavření Smlouvy žalovaná bydlela v nájmu, kde hradila nájemné 14 000 Kč měsíčně, přestože její příjem ze zaměstnání činil 18 000 Kč čistého. Není tedy pravdou, že by uvedla, že nehradí žádné nájemné. Do práce žalovaná chodila pěšky, takže náklady na cestu neměla. Telefon v době uzavírání Smlouvy hradila pravidelnou měsíční částkou 700 Kč. V této době byla již rozvedená, děti už byly velké, na ně nemusela nic platit. Při uzavírání Smlouvy o úvěru číslo neměla ještě jinou půjčku, ale zaměstnavatel ji strhával z platu exekuci – kterou doplatila před uzavřením Smlouvy o úvěry číslo. Žalovaná podepsala smír předložený žalobkyní, protože pro ni byla rozhodující možnost zaplatit dluh ve splátkách. Na zaplacení nemá ovšem dostatečné prostředky. V tomto řízení 9 C 474/2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně sice provedla před poskytnutím úvěru kontrolu úvěruschopnosti žalované, ale nikoli řádně, prověřila pouze příjmy žalované, nezkoumala však skutečné výdaje žalované. Z účtu žalované přitom bylo zjištěno, že žalovaná neměla žádnou finanční rezervu, a že účet před připsáním výplaty končil v povoleném debetním zůstatku. Žalovaná své náklady nijak nespecifikovala, žalobkyně vycházela z životního minima a nezjistila, jaké náklady má žalovaná například na dojíždění do práce, na jídlo, ošacení, telefon, internet apod. Oproti tvrzením žalobkyně soud například i zjistil, že žalovaná v době uzavření Smlouvy o úvěru
číslo hradila třetí osobě nájemné ve výši 14 000 Kč měsíčně. Z této věci soud dále zjistil, že soud shledal Smlouvu o úvěru číslo za absolutně neplatnou pro nenaplnění zákonných podmínek (nedostatečně zkoumána a posouzena úvěruschopnost žalované), věc byla právně hodnocena jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaná byla soudem uznána povinnou zaplatit žalobkyni částku 76 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši
11,75 % ročně z částky 76 350 Kč od datum do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách, ve výši 2 665 Kč, splatných vždy do 16. dne každého kalendářního měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to až do úplného zaplacení dluhu. V případě prodlení žalované s úhradou i jediné splátky o délce
10 dnů nastává okamžitá splatnost celé pohledávky žalované vůči žalobkyni, a to bez dalšího; žaloba byla zamítnuta co do zbývající části žalobního návrhu, tj. co do částky 38 366 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 114 716 Kč od datum do datum a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 38 366 Kč od
datum do zaplacení, smluvní pokuty 19 682,88 Kč, úroku ve výši 54,82 % ročně z částky 99 579,26 Kč od datum do datum ve výši 3 512,64 Kč a úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 99 579,26 Kč od datum do zaplacení, dále též byla uznána povinnou zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 083 Kč, a to do čtyř měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
19. Předžalobní výzvou ze dne 21. 12 2022 včetně podacího archu žalobkyně doložila, že žalovanou před podáním žaloby vyzvala k zaplacení žalované částky.
20. Provedeným dokazováním soud dospěl k závěru, že na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalované převodem na účet a započtením na její stávající dluh celkovou částku 66 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit tuto částku se sjednaným úrokem z úvěru v 60 měsíčních splátkách po 2 735 Kč. Žalovaná žalobkyni vrátila částku ve výši 2 735 Kč.
21. Právní předchůdkyně žalobkyně sice provedla před poskytnutím úvěru kontrolu úvěruschopnosti žalované, ale nikoli řádně. Z předložených listinných důkazů a též z obsahu spisu účastníků sp. zn. 9 C 474/2022 vyplynulo, že žalobkyně prověřila pouze příjmy žalované, nezkoumala však skutečné výdaje žalované. Z účtu žalované přitom bylo zjištěno, že žalovaná neměla žádnou finanční rezervu, měla další značné závazky, a že účet před připsáním výplaty končil v povoleném debetním zůstatku. K tomuto žalobkyně předložila výpisy z účtu za měsíc říjen 2021, tj. před uzavřením dřívější smlouvy o úvěru číslo. Výpisy z účtu prokazující výši příjmu a hospodaření žalované s peněžními prostředky za období těsně předcházející uzavření smlouvy o úvěru dne datum žalobkyně nepředložila. Náklady žalované žalobkyně rovněž nezkoumala, vycházela z životního minima a nezjistila, jaké náklady má žalovaná například na dojíždění do práce, na jídlo, ošacení, telefon, internet apod. K řádnému prověření měsíčních výdajů žalované bylo v daném případě na místě vyžádat si od žalované alespoň výpis z účtu za měsíc předcházející dni podpisu smlouvy o úvěru, ze kterého by bylo seznatelné hospodaření žalované s finančními prostředky. Soudu je z jiné věci účastnic, sp. zn. 9 C 474/2022 , známo, že žalovaná v době uzavření dřívější smlouvy o úvěru číslo hradila třetí osobě nájemné ve výši 14 000 Kč měsíčně. Vzhledem ke krátkému časovému úseku mezi uzavřením obou smluv soud nepřepokládá ve výši nákladů na bydlení podstatnou změnu.
22. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
23. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
24. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením Smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové Smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
25. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
26. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
27. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
28. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
29. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
30. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
31. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
32. V rozsudku č. j. 1 As 30/2015 -39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.
33. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.
34. V rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.
35. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ ve spojení se závěry učiněnými v rozsudku Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne datum ve věci C číslo: právnická osoba s.r.o. proti GK), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, vyšla-li z ověřeného příjmu žalované a nepřihlédla ke skutečným výdajům žalované, které téměř nezkoumala, resp. nezkoumala řádně.
36. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyní, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost.
37. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.).
38. Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni pouze částku odpovídající jejímu bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně (§ 2991 odst. 2 o. z.), tj. částku, která jí byla žalobkyní poskytnuta na základě neplatné Smlouvy, a kterou dosud nesplatila. Z dokazování a tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalované poskytla částku 66 000 Kč a žalovaná žalobkyni vrátil celkovou částku 2 735 Kč. Stále žalovaná žalobkyni nevrátila částku 63 265 Kč, která představuje výši bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobkyně a kterou je žalovaná povinna vrátit. Zároveň má žalobkyně vůči žalované dle § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, a to ode následujícího po dni, kdy se žaloba dostala do dispozice žalované, tj. ode dne datum, až do úplného zaplacení. Výše úroku je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a ke dni vzniku prodlení žalované činila 15 % ročně, žalobkyně však podanou žalobou požadovala zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně. Žalovaná byla proto výrokem II. rozsudku uznána povinnou zaplatit žalobkyni částku 63 265 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 63 265 Kč ode dne datum do zaplacení ve splátkách specifikovaných ve výroku I.
39. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno co do platného uzavření smlouvy o úvěru soud proto žalobu výrokem II. rozsudku co do zbylé žalované částky zamítl – tj. co do částky 11 205 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z částky 74 470 Kč ve výši 11,75 % ročně od datum do datum a zákonným úrokem z prodlení z částky
11 205 Kč od datum do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 14 646,87 Kč, úroku ve výši 43,99 % ročně z částky 65 684,70 Kč od datum do datum ve výši 1 867,20 Kč
a úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 65 684,70 Kč od datum do zaplacení.
40. Výrok III. o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně byla úspěšná co do přisouzené částky 63 265 Kč a žalovaná byla úspěšná co do částky 25 851,87 Kč. Poměr úspěchu žalobkyně a žalované ve věci činí 71 % ku 29 %, žalobkyně má tak právo na náhradu nákladů řízení ve výši 42 % z celkové výše jejích nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek 4 456 Kč, odměna právního zástupce žalobkyně ve výši 14 100 Kč za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, účast při jednání) po 4 700 Kč dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a.t. “), 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a náhrady 21 % DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. ve výši 3 150 Kč, tj. celkem 22 606 Kč 42 % z uvedeného činí po zaokrouhlení 9 495 Kč Náklady spojené s cestovným žalobkyně v řízení neuplatnila.
41. Lhůta pro splnění povinnosti uložená tímto rozsudkem byla soudem stanovena podstatně delší než zákonná (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), a to s přihlédnutím ke skutečnostem zjištěným ze spisu (například výše splátek dle smlouvy) a k další věci sp. zn. 9 C 474/2022 . Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně, která je advokátkou (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
42. Pro úplnost soud uvádí, že velmi zvažoval zamítnutí žalobního návrhu tzv.„ protentokrát“,
a to s přihlédnutím k velmi nepříznivé sociální situaci žalované. Též zvažoval zamítnutí rozhodné části žaloby co do částky 35 208 Kč, která de facto žalované nebyla žalobkyní poskytnuta, ale byl jí uhrazen dluh žalované z jiné smlouvy o úvěru číslo. Soud se však po projednání této věci přiklonil k názoru, že v možnostech žalované bude v krátkém časovém horizontu hradit přiznanou částku v určených splátkách, též, že zaplacení dluhu z jiné smlouvy bylo k prospěchu žalované, která ani netvrdila, že by smlouva o úvěru číslo byla absolutně neplatná. Absolutní neplatnost smlouvy číslo tak soud nezkoumal (odlišně od Smlouvy o úvěru
číslo posuzované v řízení vedeném soudem pod sp. zn. 9 C 474/2022 ). Soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku I., II a III tohoto rozsudku uvedeno.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.