Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 23/2023-45
Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stratilovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 33 039 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 814 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 23 225 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 17 085,75 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 846,29 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 19 619,05 Kč od 24. 8. 2022 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 619,05 Kč od 24. 8. 2022 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek ve výši 330 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet číslo, variabilní symbol, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 814 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 23 225 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 17 085,75 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 846,29 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 19 619,05 Kč od 24. 8. 2022 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 619,05 Kč od 24. 8. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek ve výši 330 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet [číslo], [variabilní symbol], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Návrhem doručeným soudu dne 2. 2. 2023, ve znění jeho doplnění ze dne 8. 3. 2023, domáhala se žalobkyně zaplacení částky 33 039 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba uzavřela dne 4. 10. 2018 se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalované prostředky ve výši 27 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 4 829 Kč, odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 10 436 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 960 Kč v 60 týdenních splátkách po 838 Kč, poslední splátka byla splatná 28. 11. 2019. Před uzavřením smlouvy byla posouzena schopnost žalované úvěr splácet, a to prostřednictvím jí poskytnutých informací a doložených dokladů. Takto zjištěné informace byly zaznamenány v zákaznické kartě a prověřeny obchodním informačním systémem právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná uhradila 17 186 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni. Dlužná částka 33 039 Kč sestává z jistiny 19 619,05 Kč a dlužných úhrad za služby 13 419,95 Kč, dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 17 085,75 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 846,29 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 19 619,05 Kč od 24. 8. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 619,05 Kč od 24. 8. 2022 do zaplacení. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka.
2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, v řízení zůstala zcela nečinná.
3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřily, resp. žalobkyně s tímto postupem souhlasila v žalobním návrhu, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání.
4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
5. Ze zákaznické karty ze dne 4. 10. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná požádala o částku 30 000 Kč, přičemž uvedla své jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, telefonní číslo, bydliště. Dále uvedla, že je vdaná, má základní vzdělání, žije jako nájemník, má jednu vyživovanou osobu. Dále uvedla, že je nezaměstnaná a její příjem je 9 613 Kč, další příjem domácnosti byl 16 200 Kč. Měsíční výdaje jsou uvedeny 3 200 Kč jako odhadované výdaje žadatele. Uvedla, že nemá kreditní kartu ani zápůjčku u jiné společnosti. Měla doložit anonymizováno 15. 2018 a výplatní pásky za červenec a srpen 2018.
6. Ze smlouvy o zápůjčce číslo bylo zjištěno, že tato byla dne 4. 10. 2018 uzavřena mezi společností právnická osoba a žalovanou. Na základě smlouvy se věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 27 000 Kč, žalovaná se přitom zavázala tuto částku věřiteli vrátit spolu s úrokem ve výši 4 829 Kč, odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 10 436 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 960 Kč v 60 týdenních splátkách po 836 Kč. Zápůjčka byla čerpána v hotovosti při podpisu smlouvy ve výši 26 122 Kč, částka 878 Kč byla použita na refinancování zápůjčky pod číslo.
7. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaná uhradila na dlužnou částku celkem 15 686 Kč, žalovaná nehradila řádně ani včas v rámci týdenních splátek.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Pohledávka za žalovanou je uvedena v přiloženém seznamu.
9. Z oznámení ze dne 30. 1. 2022 bylo zjištěno, že tímto byla žalovaná informována o postoupení pohledávky na žalobkyni.
10. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zásilka žalobkyně pro žalovanou byla podána k poštovní přepravě dne 24. 2. 2022.
11. Z předžalobní upomínky ze dne 7. 12. 2022 bylo zjištěno, že touto byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, přičemž byla upozorněna na její možné soudní vymáhání.
12. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zásilka zástupce žalobkyně pro žalovanou byla podána k poštovní přepravě dne 7. 12. 2022.
13. Závěr o skutkovém stavu:
14. Dne 4. 10. 2018 byla mezi žalovanou a společností právnická osoba uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na základě které byla žalované vyplacena částka 26 122 Kč v hotovosti, částkou 878 Kč byl uhrazen jiný její závazek vůči věřiteli a byly sjednány podmínky splácení zápůjčky – žalovaná se zavázala poskytnutou částku věřiteli vrátit spolu s úrokem ve výši 4 829 Kč, odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 10 436 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 960 Kč v 60 týdenních splátkách po 838 Kč. Před uzavřením smlouvy posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované na základě informací a listin získaných od žalované, tj. anonymizováno 15. 2018 a dvou výplatních pásek za červenec a srpen 2018. Zjistila, že žalovaná je nezaměstnaná s uváděným příjmem 9 613 Kč a dalším příjmem domácnosti 16 200 Kč, výdaje žalované zaznamenala v odhadované výši 3 200 Kč měsíčně. Žalovaná uvedla, že je vdaná, žije v nájmu, má jednu vyživovanou osobu a má základní vzdělání. Uvedla, že nemá kreditní kartu a zápůjčku u jiné společnosti. Na dluh uhradila celkem 17 186 Kč, když doložena byla částka 15 686 Kč a žalobkyně dále tvrdila úhradu dalších 1 500 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávky na žalobkyni písemně informována dopisem ze dne 30. 1. 2022. Žalované byla dne 7. 12. 2022 zaslána předžalobní upomínka z téhož dne, byla vyzvána k úhradě dlužné částky a upozorněna na její možné soudní vymáhání.
15. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
16. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
20. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona (ve znění účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Podle § číslo, § číslo odst. 1, § číslo odst. 1, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
22. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
23. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“
24. Právní posouzení věci:
25. Jelikož smlouva uzavřená mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přistoupil soud nejdříve k posouzení toho, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila před uzavřením předmětné smlouvy povinnost uloženou § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. zda s řádnou péčí posoudila schopnost žalované splácet zápůjčku. Bylo zjištěno, že žalovaná doložila dvě výplatní pásky a anonymizováno, nicméně současně bylo zaznamenáno, že je žalovaná nezaměstnaná, její příjem činil 9 613 Kč – k čemuž žalobkyně doplnila, že se jednalo o příjem ze státní podpory. K dalšímu příjmu domácnosti 16 200 Kč žalobkyně uvedla, že byl ověřen právě doloženými výplatními páskami. Nebylo však tvrzeno, o čí příjem se jednalo – zda jiné osoby v domácnosti či např. příjem žalované v době, kdy ještě byla zaměstnána (výplatní pásky za červenec a srpen 2018, k uzavření smlouvy došlo v říjnu 2018). Pokud jde o však zejména o výdaje žalované, resp. její domácnosti, pakliže byl počítán i příjem celé domácnosti, pak žalobkyně ani k výzvě soudu nedoložila, jaké byly celkové výdaje žalované a její domácnosti, jak tyto zjišťovala a ověřovala. Pouhé zaznamenání odhadovaného měsíčního výdaje žadatele je zcela nedostačující, už jen z toho hlediska, že byly počítány příjmy domácnosti, ale výdaje jen žalované a navíc v odhadované výši. Není možno odhlédnout ani od toho, že pakliže měla žalovaná jednu vyživovanou osobu a bydlela v nájmu, že její měsíční výdaje nemohly skutečně být v tak nízké měsíční výši. Právní předchůdkyně žalobkyni si však uvedené řádně neověřila. Žalobkyně rovněž nedoložila, že by její právní předchůdkyně zjišťovala, zda žalovaná v době uzavření smlouvy měla či neměla dluhy a v jaké výši – nepředložila důkaz o tom, že by byla provedena lustrace žalované v registrech dlužníků, v insolvenčním rejstříku či v registru zahájených exekucí. O schopnosti žalované hradit splátky zápůjčky tedy zcela jistě bylo možno pochybovat.
26. Soud dospěl k závěru, že postup právní předchůdkyně žalobkyně neodpovídá požadavkům uvedeným v ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Posouzení úvěruschopnosti žalované pouze ověřením příjmu, aniž by byla komplexně posouzena rovněž výdajová stránka a skutečnost, zda žalovaná nemá dluhy, případně v jaké výši, nemůže být považováno za dostatečné.
27. Jelikož žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalované posoudila řádně, považuje soud smlouvu o zápůjčce za neplatnou podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Tento závěr odpovídá rovněž obecné úpravě obsažené v § 580 a § 588 občanského zákoníku, dle které je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu (v tomto případě § 86 zákona o spotřebitelském úvěru) a soud k takové neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Pro doplnění soud dodává, že v kontextu rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo OPR-Finance proti GK, je povinností soudu zabývat se ex offo, tedy i bez námitky dlužníka, otázkou, zda věřitel náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele a pokud této povinnosti nedostál, je povinností soudu vyvodit z tohoto porušení následek, tedy absolutní neplatnost smlouvy.
28. V souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a § 2991 občanského zákoníku tak vzniká žalované povinnost vrátit věřiteli poskytnutou jistinu. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalované částku 27 000 Kč, která jí byla vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy a částečně jí byl splacen jiný její závazek. Pohledávka byla následně v souladu s § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná uhradila celkem 17 186 Kč. Žalobkyni byl tedy přiznán rozdíl mezi částkou, která byla žalované poskytnuta a částkou, kterou žalovaná uhradila, tj. 9 814 Kč a ve zbývající části byla žaloba zamítnuta, neboť úrok i poplatky byly sjednány rovněž neplatně (smlouva je neplatná v celém rozsahu).
29. Jelikož podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru„ v době přiměřené jeho možnostem“, nelze uzavřít, že se žalovaná dostala do prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, žalobkyni nelze tedy přiznat ani zákonný úrok z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).
30. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, když žalobkyně byla úspěšná se svým návrhem pouze částečně, a to v rozsahu méně než 50 % požadovaného plnění. Z hlediska úspěšnosti ve věci by tedy měla mít právo na náhradu nákladů řízení žalovaná, této však vzhledem k její nečinnosti žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.
31. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
32. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, proto je jeho povinností doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků činí 1 652 Kč, dosud bylo na poplatku uhrazeno 1 322 Kč, zbývá tedy doplatit 330 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.