Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
112 C 36/2023-50
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 38 208,81 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 439,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 24 439,01 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V rozsahu částky 3 288,72 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 27 727,73 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 288,72 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 440,8 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 27 642,57 Kč, částky 217 Kč a částky 10 481,08 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 439,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 24 439,01 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. V rozsahu částky 3 288,72 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 27 727,73 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 288,72 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 440,8 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 27 642,57 Kč, částky 217 Kč a částky 10 481,08 Kč, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 27 727,73 Kč s příslušenstvím a dále částky 10 481,08 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaný dne datum uzavřel se společností právnická osoba smlouvu o úvěru číslo dle které byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 31 000 Kč. Tuto měl žalovaný vrátit spolu s příslušenstvím úvěru ve výši 26 624 Kč přestavující smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek v pravidelných měsíčních splátkách po 4 116 Kč. Žalovaný uhradil pouze 6 560,99 Kč Smlouva byla uzavřena poté, co byla prověřena úvěruschopnost žalovaného dle údajů uváděných v žádosti o úvěr ohledně jeho finanční situace s tím, že žalovaný současně předložil doklady k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Protože úvěr nesplácel, vzniklo věřiteli i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Závazek ze smlouvy byl žalobkyni postoupen původním věřitelem dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně uplatňuje v tomto řízení úhradu nesplacené jistiny úvěru ve výši 27 727,73 Kč, úhradu smluvní pokuty ve výši 10 481,08 Kč z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 27 727,73 Kč za dobu od datum do datum, dále požaduje úhradu nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 381,42 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 13 457,90 Kč a dále úhradu nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 2 552,28 Kč a nesplaceného inkasního poplatku ve výši 4 943,72 Kč. Kromě toho se domáhá úhrady smluvního úroku za dobu od datum do datum ve výši 4 307,29 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 440,80 Kč za dobu od datum do datum, včetně nákladů mimosoudního vymáhání ve výši 217 Kč a dále úroku z prodlení z dlužné nesplacené jistiny úvěru od datum do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem bylo zjištěno, že v ní věřitel zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 31 000 Kč, které se žalovaný zavázal věřitel vrátit spolu s úrokem ve výši 2 984Kč, s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 15 190 Kč, s náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 870 Kč a s inkasním poplatkem ve výši 5 580 Kč, celkem mělo být uhrazeno 57 624 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 4 116 Kč. Současně bylo ujednáno, že pokud dlužník nezaplatí jakoukoli splátku řádně a včas, je povinen hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Žalovaný ve smlouvě prohlásil, že od věřitele převzal v místě jejího bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru, což stvrdil svým podpisem na smlouvě. Součástí smlouvy je i předpis splátek a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru obsahující základní parametry úvěru. Úvěr byl žalovanému poskytnut dle jeho žádosti o úvěr sepsané dne datum, v níž žalovaný požádal o úvěr ve výši 31 000 Kč a uvedl, že je zaměstnaný a jeho příjem činí 15 640 Kč. Výdaje žalovaného činí celkem 9 860 Kč, z toho 3 000 Kč na bydlení a energie a 6 860 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady. V žádosti je dále uvedeno, že žalovaný je svobodný, nemá žádné vyživované děti, bydlí v nájmu. Při sepisu žádosti měl žalovaný doložit pracovní smlouvu a potvrzení zaměstnavatele.
4. Pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy postoupil původní věřitel žalobkyni dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřenou na základě rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne datum a o této skutečnosti informoval původní věřitel žalovaného oznámením ze dne datum zaslaným doporučeně dne datum, v němž byl žalovaný vyzván k úhradě částky 77 914,58 Kč s příslušenstvím novému věřiteli, kterým je žalobkyně do 10 dnů po obdržení dopisu (zjištěno ze smluv o postoupení, oznámení o postoupení a poštovního podacího archu).
5. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzýván předžalobní výzvou ze dne datum, která mu byla zaslána doporučeně dne datum, s termínem splnění do datum (zjištěno z výzvy a poštovního podacího archu).
6. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Dle této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 31 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal částku 31 000 Kč vrátit spolu s úrokem a sjednanými poplatky tak, že celkem měl zaplatit částku 57 624 Kč ve 14 měsíčních splátkách, přičemž dle tvrzení žalobkyně uhradil 6 560,99 Kč a v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že zaplatil něčeho dalšího. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí byla pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy postoupena ve smyslu § 1879 o. z. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona číslo Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně v žalobě tvrdila, jakým způsobem prověřoval původní věřitel úvěruschopnost žalovaného, avšak dle názoru soudu toto učinil nedostatečně.
7. V rámci posuzování úvěruschopnosti žalovaného bylo zjištěno a do karty zákazníka zaznamenáno, že žalovaný je zaměstnán s příjmem 15 640 Kč, k tomuto zjištění však žalobkyně nepředložila žádný důkaz, byť měl žalovaný při sepisu žádosti předložit potvrzení zaměstnavatele. K výdajům uváděným v žádosti o úvěr žalovaný nepředkládal žádné doklady osvědčující výši nákladů, zejména na bydlení či jeho další životní potřeby. Tyto listin y jsou bezpochyby běžně dostupné a bylo v možnostech žalovaného je zástupci věřitele předložit. Ověření výdajů takovýmto způsobem nepřekračuje rámec běžného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.
8. K soudnímu jednání se žalobkyně nedostavila, a proto ji soud nemohl poučit ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. o nutnosti označit a předložit další důkazy o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného, neboť toto poučení soud poskytuje zásadně u jednání.
9. Soud proto učinil závěr, že původní věřitel nedostál své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného při sjednávání úvěrové smlouvy a tato je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona, přičemž k této neplatnosti soud dle § 87 odst. 1 věty druhé citovaného zákona přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 31 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny úvěru, ponížené o plnění ve výši 6 560,99 Kč, které žalovaný podle téže smlouvy ke splnění povinnosti již poskytl. Žalobě bylo proto vyhověno pouze co do částky 24 439,01 Kč. Jelikož je žalovaný se zaplacením peněžitého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z této částky, a to ode dne datum do zaplacení, neboť žalovaný byl prokazatelně k zaplacení dluhu vyzván oznámením o postoupení pohledávky s termínem splnění do 10 dnů od doručení dopisu. Oznámení bylo žalovanému zasláno s využitím provozovatele poštovních služeb, soud proto vycházel z domněnky doby dojití stanovené v § 573 o. z., tedy že zásilka žalované došla třetí pracovní den po odeslání, tj. datum a splatnost dlužné částky nastala dne datum. Úroky z prodlení byly přiznány ve výši požadované žalobkyní, byť by dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , měla nárok na úrok vyšší, avšak soud její návrh překročit nemohl. Požadavek žalobkyně na úroky z prodlení z přiznané částky za dobu předcházející datu datum soud zamítl, neboť v tomto období nebyl žalovaný s její úhradou v prodlení. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně představující úroky, poplatky za úvěr, inkasní poplatky, smluvní pokutu a náklady na uplatnění pohledávky), včetně požadovaného úroku a úroku z prodlení z těchto částek byla také zamítnuta, neboť nárok na tyto částky má původ v absolutně neplatné smlouvě.
10. Podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. bylo rozhodnuto o nákladech řízení mezi účastníky tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který měl ve věci převážný procesní úspěch, v souvislosti s tímto řízením prokazatelně žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve trojím vyhotovení.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho soudního výkonu.