Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 51/2023-35

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Naděždou Vaňurovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 31 151 Kč s příslušenstvím - úvěr

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 13 151 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 624 Kč za dobu od 1. 12. 2020 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do částky 13 151 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 624 Kč za dobu od 1. 12. 2020 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 6. 10. 2022 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení celkem částky 31 151 Kč s příslušenstvím, která sestává z částky 22 624 Kč (jistina 18 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 4 320 Kč, poplatek„ klidné spaní“ 110 Kč, poplatek„ presto“ 165 Kč a poplatek„ informační SMS servis“ 29 Kč), dále z částky 6 925 Kč za náklady spojené s uplatněním pohledávky a z částky 1 602 Kč, která představuje smluvní pokutu za dobu od 1. 12. 2020 do 28. 2. 2021. K odůvodnění návrhu žalobkyně uvedla, že mezi účastníky byla dne 31. 10. 2020 uzavřena smlouva o úvěru č. 20107759. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky webová adresa, kde vyplnil žádost a poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost. Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti zjistila od žalovaného informace o celkovém počtu členů žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počtu členů domácnosti majících příjem, pravidelných měsíčních výdajích uvedených spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, o čistých měsíčních příjmech uvedených spotřebitelem, ověřených čistých měsíčních příjmech atd. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v registrech - centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů, registru PČR hledaných osob, registru politicky aktivních osob, katastrálním rejstříku a interních registrech historie klienta. Žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného podle interní metodiky schválené ČNB a v souladu s požadavky vyplývajícími ze Žalobkyně takto nahlédla do databází vedených spol. CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI

a BRKI registry), dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet. Následně žalobkyně vycházela z informací získaných náhledem na bankovní účet dlužníka a související transakce dokládající jeho příjmy a výdaje (resp. kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji umožňující řádné splácení závazků dlužníka), případně předložením výpisu z účtu a z výplatních pásek dlužníka prokazujících jeho pravidelný příjem. Smlouva se žalovaným byla uzavřena elektronicky. Na základě výše uvedeného byl žalovanému dne 31. 10. 2020 poskytnut úvěr 18 000 Kč. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil další volitelné služby, v souladu s čl. II, odst. 5 Smlouvy a čl. 2 Sazebníku a to službu„ Klidné spaní“ za poplatek 110 Kč,“ Presto” za poplatek ve výši 165 Kč a informační SMS servis za poplatek ve výši 29 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit do 30. 11. 2020. Žalovaný na dlužnou částku dosud nic neuhradil. Žalobkyně tak požaduje zaplacení výše specifikovaných částek včetně smluvní pokuty, která byla ve smlouvě sjednána ve výši 0,1 % denně z dlužné a jistiny a žalobkyně ji požaduje pouze za

90 dní celkem ve výši 1 602 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky 6 925 Kč, které představují účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalovaného a to paušálně ve výši 35 Kč denně, maximálně však ve výši 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky. Žalobkyně může posílat zpoplatněné upomínky vždy za částku 105 Kč za jednu upomínku, vše dle čl. 6 VOP a čl. 3 Sazebníku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto postupoval dle , (dále jen „“) a věc projednal v jeho nepřítomnosti.

3. Žalobkyně byla soudem vyzvána k označení a doložení důkazů k prokázání tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a byla poučena, že jinak bude soud věc posuzovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Na výzvu soudu žalobkyně nereagovala a žádné další důkazy nepředložila ani neoznačila. Z účasti na jednání se žalobkyně omluvila a z toho důvodu ji při jednání nemohlo být poskytnuto poučení dle

o tom, že soud nadále její tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalované nemá za prokázaná.

4. V průběhu řízení bylo provedeno dokazování smlouvou o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne 6. 5. 2021, údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru, všeobecnými obchodními podmínkami společnosti právnická osoba, obecnými principy posuzování a filozofie Společnost, sazebníkem, autorizací ověření totožnosti spotřebitele, záznamem o identifikovaných příjmech, přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, výpisem o posouzení úvěruschopnosti u společnosti právnická osoba a výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 25. 8. 2022

5. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 31. 10. 2020 uzavřena smlouva o úvěru. Před jejím uzavřením žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, když vycházela z informací, které jí žalovaný poskytl o počtu členů společné domácnosti, o počtu členů domácnosti s vlastním příjmem, o příjmu

a výdajích žalovaného apod. Dále žalobkyně žalovaného prověřovala v bankovních

a nebankovních registrech. Žalobkyně poté vycházela ze zjištění, že žalovaný ve společně hospodařící domácnosti žalovaného jsou dvě osoby s příjmem. Ověřený čistý měsíční příjem žalovaného činí 29 666 Kč, výše pravidelných výdajů uvedených spotřebitelem je 10 000 Kč Tyto údaje žalobkyně zaznamenala do výpisu o posouzení úvěruschopnosti, k jejich prokázání však nepředložila žádné doklady. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 18 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit včetně sjednaných poplatků do 30. 11. 2020. Dle žalobkyně nesplnil žalovaný svůj závazek řádně

a včas, když na dluh dosud nic nezaplatil. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, netvrdí ani neprokazuje, by na dluh zaplatil více, než tvrdí žalobkyně. Na dlužnou částku nic nezaplatil ani poté, kdy mu byla zaslána předžalobní výzva.

6. Dle , 2 z. č. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných

a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy

o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže

z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu

s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

Dle , 2 č. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně tvrdila, že vycházela z ověřených údajů, které získala od žalovaného a dále z dostupných veřejných registrů. Toto své tvrzení přes výzvu soudu prokazovala pouze vlastním výpisem o posouzení úvěruschopnosti a svým záznamem

o prověření příjmu žalovaného. Žádné doklady, na jejichž základě by zapsané údaje ověřila, však žalobkyně soudu nepředložila. Není přitom zřejmé, k jakému datu či období se v něm uvedené informace vztahují, nevyplývá z něho ani, zda a jakým způsobem byly zjišťovány osobní poměry žalovaného (rodinný stav, počet vyživovacích povinností), co je zahrnováno do výdajů žalovaného (tj. zda např. zahrnují výživné či jiné předchozí závazky žalovaného, jaký je charakter jeho bydlení – tj. např. vlastnictví, nájemní vztah apod.), z čeho vychází příjem žalovaného, např. zda se jedná o pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou nebo zda jde o osobu samostatně výdělečně činnou apod. Ověřovány nijak nebyly ani příjmové a výdajové poměry další osoby, když dle výpisu žalobkyně jsou ve společně hospodařící domácnosti žalovaného 2 osoby a obě osoby jsou s příjmem. Rovněž není prokázáno tvrzení žalobkyně, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nahlížela do bankovních a nebankovních registrů, když tato její tvrzení ani případná konkrétní zjištění žalobkyně nijak nedokládá. Soudu je přitom z úřední činnosti známo, že žalovaný v průběhu roku před uzavřením smlouvy čerpal další úvěry, které nebyly řádně plněny. Žalobkyně tak nepostupovala s odbornou péčí a řádně nesplnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, když neověřovala ani nezjišťovala konkrétní údaje o aktuálních příjmech

a zejména o nákladech a výdajích žalovaného a další osoby ve společně hospodařící domácnosti a spoléhala pouze jím uvedené údaje, neaktuálníy a na statistické údaje, aniž by zohlednila konkrétní poměry žalovaného (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne

9. 2. 2023 sp. zn.

8. Dle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vlivu na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Ustanovení § 87 ZSÚ, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váže jen na námitku spotřebitele, je v rozporu s právem Evropské unie a nelze jej použít (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C -679/18). Protože žalobkyně neprověřila řádně úvěruschopnost žalovaného, je smlouva ze dne 6. 5. 2021 dle § 87 ZSÚ neplatná

a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobkyně se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě. Protože žalobkyně vyplatila žalovanému částku 18 000 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat.

9. Co do výše bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že z vyplacené částky 18 000 Kč žalovaný dosud nic nezaplatil, soud proto ohledně této částky žalobě vyhověl. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. -262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že„ důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaný se doposud neocitl v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovena soudem až v tomto rozhodnutí.

10. Žalobkyně se nemůže domáhat nad nevrácenou jistinu plnění sjednaných v neplatné smlouvě, proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl co do částky 13 151 Kč (žalovaná částka 31 151 Kč – přiznaných 18 000 Kč) i co úroku z prodlení.

11. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o Žalobkyně měla ve věci úspěch co do částky 18 000 Kč a neúspěch ohledně částky 13 151 Kč a úroku z prodlení vyčísleného ke dni rozhodnutí ve výši 4 448,44 Kč. Poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků je tedy v podstatě stejný a soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

12. Lhůty k plnění byly stanoveny dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.