Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

111 C 16/2022-46

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 84 700 Kč s příslušenstvím

rozsudkem pro uznání

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 84 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 84 700 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 235 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 84 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 84 700 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 235 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení , , (dále jen „”).

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 84 700 Kč. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z dohody o přípravě podkladů k rekonstrukci spisů žalovaného ve věcech, kde žalovaného žalobce zastupoval. Žalobce zastupoval žalovaného podle smlouvy o poskytování právních služeb z datum Smlouva byla vypovězena přípisem z datum. Dne datum žalovaný prostřednictvím anonymizována dvě slova jméno příjmení objednal u žalobce přípravu podkladů k rekonstrukci zničených, ztracených či skrytých spisů žalovaného týkajících se konkrétních kauz, kde žalobce žalovaného zastupoval. Byla ústně sjednána odměna 2 000 Kč za hodinu práce. Vzhledem k vykonané práci, jejíž výsledky žalovaný přijal, fakturoval žalobce dne datum fakturou č. anonymizováno číslo částku 70 000 Kč a DPH, celkem 84 700 Kč. Faktura byla splatná datum. Žalovaný fakturu vrátil a nezaplatil ani přes další výzvu. Žalobce se proto plnění domáhal v nynějším řízení.

Platebním rozkazem ze dne 30. 9. 2022, č. j. -29, uložil žalovanému, aby vymáhanou částku zaplatil nebo podal odpor. Současně žalovaného v souladu s ustanovením vyzval, aby se pro případ, že podá odpor, ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která mu byla doručena spolu s platebním rozkazem. Zároveň soud žalovaného uvedeným platebním rozkazem poučil o následcích nesplnění této výzvy.

Dne datum žalovaný podal odpor proti platebnímu rozkazu, aniž by se k věci vyjádřil. Avizoval vyjádření do třiceti dnů, své vyjádření však podal až datum.

Vzhledem k tomu, že se žalovaný nevyjádřil ve smyslu ve stanovené 30denní lhůtě ode dne uplynutí lhůty k podání odporu, která marně proběhla dnem datum, má se ze zákona za to, že žalovaný nárok uplatněný žalobou uznává a jsou splněny podmínky ve spojení s  pro vydání rozsudku pro uznání. V případě plného uznání nároku žalovaným soud nemá jinou možnost, než na základě tohoto uznání rozhodnou rozsudkem v souladu s žalobním návrhem. Rozhodnutí rozsudkem pro uznání je přípustné, neboť se jedná o věc, ve které lze uzavřít a schválit smír dle , nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení rozsudek pro uznání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír ( a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro uznání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro uznání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro uznání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. , o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”)), b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. z. ř. s. ve spojení s §, 371 z. ř. s.); c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. příjmení, příjmení, příjmení, příjmení, , Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, C.H.Beck, str. 332, bod 5 a 6).

V posuzované věci se jedná o spor z dohody o přípravě podkladů k rekonstrukci spisů žalovaného ve věcech, kde žalovaného žalobce zastupoval. Z toho, co bylo uvedeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Ke shora uvedeným závěrům dospěl Nejvyšší soud ČR ve věci sp. zn. .

S ohledem na shora uvedené se má s odkazem na ustanovení za to, že žalovaný uznal nárok, který je žalobou uplatňován, a proto soud o věci rozhodl rozsudkem pro uznání dle ustanovení

Jen pro vydání rozsudku pro uznání soud podle nenařizoval jednání a o věci rozhodl rozsudkem pro uznání bez jednání.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle a žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 4 235 Kč odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku. Žalobci naopak nepřiznal právo na náhradu nákladů za zastoupení advokátem. Zastoupení advokátem nepokládá soud za účelný nástroj k vymáhání žalobcovy pohledávky, neboť žalobce je sám advokátem. I advokát má sice v zásadě právo na právní pomoc, nynější případ je však specifický tím, že je vymáhána odměna za právní služby (palmáre), kde žalobce osobně má k vymáhání nejlepší předpoklady, tedy znalost skutkových okolností i právních pravidel. Zastoupení dalším advokátem je pak jen účelovým počinem zvyšujícím náklady řízení. Pro zastoupení zde nejsou mimořádné podmínky, které vyslovil mj. Ústavní soud v nálezu sp. zn. , tedy situace, kdy by vztah žalobce k věci mohl negativně ovlivnit hájení jeho vlastního práva.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě. Odvolání lze podat jen z důvodu, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí vydal ve věci vyloučený soudce, soud byl nesprávně obsazen. Odvolacím důvodem jsou též skutečnosti a důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.