Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
59 C 15/2023-39
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem Mgr. Danielem Jedličkou ve věci
žalobkyně; právnická osoba, IČO,
sídlem adresa, obec,
zastoupena advokátem Mgr. jméno příjmení jméno.
sídlem
proti;
žalovanému; celé jméno žalovaného, datum narození,
bytem adresa, obec a číslo - část obce
o 17 992 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je žalobkyni povinen zaplatit částku ve výši 8 295 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 78,40 Kč za období od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 295 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky ve výši 9 697 Kč, kapitalizovaného úroku za období od datum do datum ve výši 91,66 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 697 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je žalobkyni povinen zaplatit částku ve výši 8 295 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 78,40 Kč za období od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 295 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky ve výši 9 697 Kč, kapitalizovaného úroku za období od [datum] do [datum] ve výši 91,66 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 697 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 17 992 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, kdy žalobkyni nezaplatil jistinu ve výši 12 500 Kč Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 17 992 Kč do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 2 940 Kč, poplatků ve výši 592 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 170,06 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 460 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalobkyně se z jednání před soudem konaného dne datum omluvila a souhlasila s jednáním soudu bez její účasti. Žalovaný ač řádně předvolán, se k jednání soudu nedostavil, ani včas nepožádal o jeho odročení, soud proto jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Na základě provedeného dokazování, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr:
5. Žalobkyně uzavřela dne datum se žalovaným smlouvu o úvěru, kterou se zavázala poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit spolu s poplatky a úrokovou sazbou 49,10 % ročně, celkem 24 391 Kč (prokázáno formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, sazebníkem platným od datum a výpisem z obchodního rejstříku). Majetkové poměry žalovaného popsala žalobkyně v úvěrové zprávě. Žalovaný žalobkyni nedoložil žádné podklady (prokázáno úvěrovou zprávou). Žalobkyně žalovaného zkontrolovala v registrech příjmení, anonymizována dvě slova a anonymizováno s negativním výsledkem (prokázáno potvrzením o provedení ověření bonity klienta). Totožnost žalovaného stran žalobkyně byla kontrolována přes předložení fotokopií občanského průkazu (prokázáno fotografiemi občanského průkazu žalovaného z obou stran). Žalobkyně žalovanému poskytla částku 15 000 Kč (prokázáno opisem z výpisu proplacení úvěru a potvrzením o provedené platbě ze dne datum). Žalovaný doposud žalobkyni neuhradil jistinu ve výši 12 500 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 17 992 Kč od datum do zaplacení, poplatky v souhrnné výši 592 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 940 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 170,06 Kč a účelně vynaložených nákladů ve výši 460 Kč (prokázáno výpisem čerpání splátek a úhrad). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky dne datum, a dále předžalobní výzvou ze dne datum, a to ve lhůtě 30 dní od sepsání výzvy ze dne datum, která byla předána k poštovní přepravě dne datum (prokázáno výzvou ze dne datum, předžalobní výzvou ze dne datum, včetně podacího archu ze dne datum). Z výzvy ze dne datum soud ničeho podstatného nezjistil.
6. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle nějž se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně vystupovala ve smyslu ustanovení § 420 o.z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu ustanovení § 419 o.z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu jeho povolání, tedy se dle ustanovení § 1810 o.z. jedná o spotřebitelskou smlouvu.
7. Soud s ohledem na výše uvedené aplikoval na uzavřenou smlouvu právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je dle ustanovení § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neplatná, neboť žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, i když v řízení nikterak nebylo prokázáno, že by žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Zkoumání úvěruschopnosti prostřednictvím výpisů z registru nemůže obstát, neboť toto považuje konstantní judikatura Nejvyšší soudu České republiky za nedostatečné viz níže. Žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného dále vycházela pouze z kusých informací poskytnutých samotným žalovaným. Tyto informace si žalobkyně nikterak neověřila, ani nejsou nikterak osvědčeny v listinné formě. O poučení při jednání se žalobkyně připravila, když se k jednání bez řádné omluvy nedostavila, o odročení jednání nepožádala.
8. Tento závěr je v souladu se závěry obsaženými v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. spisová značka ve spojení s konstantní judikaturou Soudního Dvora Evropské unie a Ústavního soudu. Jak uvedl Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci anonymizováno číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další) čl. 8 ustanovení právního předpisu EU, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice ustanovení právního předpisu EU Smlouva o EHS (dále jen„ směrnice“), a bod 26 znamená, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně. Jak přitom uvedl Ústavní soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne datum vydaném pod sp. zn. ústavní nález to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven nebo nikoli.
9. S ohledem na výše citovaný nález Ústavního soudu je tak bez ohledu na zákonné zakotvení povinností soudu zkoumat, zda věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a tedy je povinností soudu toto zkoumat i bez návrhu, jak vyplývá z ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Což ostatně též ve svém rozsudku sp.zn. anonymizováno číslo ze dne datum konstatuje i Soudní dvůr Evropské Unie.
10. Je-li neplatná smlouva, pak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením.
11. Jestliže žalobkyně přes neplatnost smlouvy o úvěru plnila žalovanému 15 000 Kč, plnila dle ustanovení § 2991 o.z. bez spravedlivého důvodu, a vzniklo jí dle ustanovení § 2991 odst. 2 o.z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného činí částku 8 295 Kč (částku 6 705 Kč žalovaný již plnil) s tím, že žalovaný se do prodlení dostal s předžalobní výzvou k peněžitému plnění, respektive uplynutí lhůty v ní stanovené, a žalobkyni tak vzniklo též právo na zákonné úroky z prodlení dle § 1968 a § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení ve výši 15 % z částky 8 295 Kč ode dne datum do zaplacení a za období od datum do datum byl zákonný úrok z prodlení kapitalizován částkou 78,40 Kč.
12. Soud s ohledem na výše uvedené žalobu, co do částky ve výši 9 697 Kč, kapitalizovaného úroku za období od datum do datum ve výši 91,66 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 697 Kč od datum do zaplacení, zamítl, když výše uvedené nároky vycházeli z neplatné smlouvy o úvěru.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla méně úspěšná než žalovaný, kterému žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí.