Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

41 C 258/2022-42

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození

bytem náměstí 13. prosince 51, PSČ obec

o zaplacení 22 732,46 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 732,46 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně od 16. 11. 2021 do zaplacení a částku 163,04 Kč představovanou kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení od 20. 10. 2021 do 15. 11. 2021, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 8 696,88 Kč a smluvního úroku ve výši 21,9% ročně z částky 22 732,46 Kč od 16. 11. 2021 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 8 110 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. jméno příjmení, advokátky se sídlem v obec.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 732,46 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně od 16. 11. 2021 do zaplacení a částku 163,04 Kč představovanou kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení od 20. 10. 2021 do 15. 11. 2021, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do částky 8 696,88 Kč a smluvního úroku ve výši 21,9% ročně z částky 22 732,46 Kč od 16. 11. 2021 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 8 110 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec].</b>

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu Brno-venkov dne 13. 6. 2022, ve znění doplnění žaloby ze dne 8. 2. 2023, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 732,46 Kč

s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 1. 8. 2018 uzavřela její právní předchůdkyně (právnická osoba) s žalovaným smlouvu o povoleném debetu, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 23 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr uhradit společně se sjednaným úrokem ve výši 21,90% ročně a poplatky. Součástí smlouvy byl obchodní podmínky. Dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 19. 10. 2021 zesplatnila. Ohledně uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že k uzavření smlouvy o povoleném debetu došlo podpisem návrhu přes mobilní elektronický klíč – formou sms zprávy, kterou si žalovaný sjednal. O tuto službu žalovaný požádal a bylo mu přiděleno číslo kterým se žalovaný identifikoval. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 11. 2021 uzavřenou mezi právnická osoba

a I- právnická osoba a smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 7. 12. 2021 mezi I- právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Žalobkyně požadovala zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši 22 732,46 Kč, dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 8 696,88 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 163,04 Kč, 21,9% úroku ročně z částky 22 732,46 Kč od 16. 11. 2021 do zaplacení a 8,5% úroku z prodlení ročně z částky 22 732,46 Kč od 16. 11. 2021 do zaplacení. Závěrem uvedla, že žalovaný závazek nesplnil ani po odeslání předžalobní výzvy.

2. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalobkyně k výzvě soudu tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného posuzovala na základě informací, které mu byly žalovaným poskytnuty v návrhu smlouvy o povolení debetu na běžném účtu. Informace, poskytnuté žalovaným, byly právní předchůdkyní žalobkyně ověřovány v interních a externích databázích, zejména v registru bankovních a nebankovních informací, insolvenčním rejstříku.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 1. 2. 2018 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému bankovní služby, např. přímé bankovnictví a za tímto účelem předala žalovanému kódy pro použití mobilního elektronického klíče. Z návrhu smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky

až do částky 23 000 Kč, a to tak, že finanční prostředky bude žalovaný čerpat ze svého účtu č. bankovní účet a žalovaný se zavázal úvěr splatit do 1 roku, a to včetně sjednaného úroku ve výši 21,9 % ročně. Návrh smlouvy byl právní předchůdkyní žalobkyně akceptován dne

1. 8. 2018. Přílohou smlouvy o úvěru byly Všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a Ceník. Z mimořádného výpisu z úvěrového účtu žalovaného č. bankovní účet za období od 6. 2. 2018 do 1. 9. 2021 bylo zjištěna nesplacená výše jistiny úvěru v částce 22 732,46 Kč. Výše úroku z prodlení v částce 163,04Kč byla zjištěna z výpisu z účtu žalovaného.

5. Zesplatnění úvěru ze dne 19. 10. 2021 bylo žalovanému zasláno přípisem z téhož datu na adresu jeho trvalého bydliště. Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván dne 17. 1. 2022.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 26. 11. 2021 mezi právnická osoba jako postupitelem a I- právnická osoba jako postupníkem bylo zjištěno postoupení pohledávky z úvěru

za žalovaným. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 7. 12. 2021 mezi I- právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem bylo zjištěno postoupení pohledávky z úvěru za žalovaným. Žalobkyně oznámila žalovanému nabytí pohledávky.

7. Prověřování úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně bylo zjištěno jednak z informací poskytnutých žalovaným a tyto informace byly ověřovány nahlédnutím do databází.

8. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 1. 2. 2018 smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb a smlouvu

o povoleném debetu na běžném účtu, na základě kterých se zavázala žalovanému poskytovat bankovní služby a mimo jiné, poskytnout žalovanému finanční prostředky až do částky 23 000 Kč, a to tak, že finanční prostředky bude žalovaný čerpat ze svého účtu č. bankovní účet

a žalovaný se zavázal úvěr splatit do 1 roku, a to včetně sjednaného úroku ve výši 21,9% ročně. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a Ceník. Právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne 19. 10. 2021 úvěr zesplatnila. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného na základě údajů poskytnutých žalovaným, údajů vyplývajících z jeho bankovního účtu vedeného u právní předchůdkyně žalobkyně

a nahlédnutím do veřejných rejstříků a registrů. Pohledávka za žalovaným byla postoupena dne 26. 11. 2021 na I- právnická osoba a dne 7. 12. 2021 na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.

9. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle , (dále jen o. z.) a , zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon

o spotřebitelském úvěru“). Smlouvu o úvěru upravuje v ustanovení § číslo tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání

a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. S ohledem na § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, se soud nejprve zabýval tím, zda smlouva byla platně uzavřena, tedy, zda žalobkyně před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s tím, že tato povinnost je ukládána žalobkyni pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel úvěru neučiní.

11. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele,

a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo

i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmu a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou první, je smlouva neplatná.

13. Podle § 588 odst. 1 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

14. V posuzované věci byla smlouva o spotřebitelském úvěru mezi účastníky uzavřena za účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb., zejména znění § 87, žalobkyně k výzvě soudu tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného její právní předchůdkyně posoudila na základě informací, které jí byly žalovaným poskytnuty v žádosti o poskytnutí povoleného debetu, Informace, poskytnuté žalovaným, byly právní předchůdkyní žalobkyně ověřovány v interních a externích databázích, zejména v registru bankovních a nebankovních informací, insolvenčním rejstříku

15. Po posouzení věci soud dospěl k závěru, že tímto postupem žalobkyně nedostála své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, neboť vyšla pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jejích osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Soud je toho názoru,

že pojem "odborná péče" předpokládá údaje, které spotřebitel věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele spotřebitele, apod. Nepochybně klíčová je i povinnost poskytovatele úvěru využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva dle databáze Českého statistického úřadu a tyto porovnávat se známými nebo

od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Nadto žalobkyně sama dospěla svou úvahou ke stanovení výše výdajů žalovaného, když však nevycházela ze žádných podkladů od žalovaného, např. nájemní smlouva, podložené výdaje spojené např. s placením energií, dopravou apod.

16. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku doložení) těchto tvrzení (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. -39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod číslo). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé z čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat ta zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoliv podkladů k výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít.

17. Soud tedy shrnuje, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnost úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům, kdy rovněž chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytly úvěr či jiné služby již dříve.

18. Úvěrová smlouva (smlouva o povoleném debetu na běžném účtu) je, s ohledem na shora uvedené, ve smyslu § 588 o. z., absolutně neplatná, a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti, ani žádná práva.

19. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného bylo prokázáno, že žalovaný čerpal finanční prostředky poskytnuté právní předchůdkyní žalobkyně, a to nesplatil je ve výši 22 732,46 Kč, a proto žalobkyni náleží z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení nárok na zaplacení částky 22 732,46 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši, kdy nárok na úroky z prodlení z přisouzené částky vyplývá z o. z., přičemž jejich výše je v souladu s ve znění účinném k prvnímu dni prodlení (výrok I.), ve zbylé části nárok žalobkyně,

co požadované úhrady smluvním úroku, zamítl (výrok II.).

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , (dále jen „“) a úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení v částce 8 110 Kč. Přiznaná částka se skládá z náhrady za soudní poplatek

ve výši 910 Kč a z náhrady za právní zastoupení žalobkyně ve výši 7 199,50 Kč. Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. ve znění účinném v době zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupkyni žalobkyně byla přiznána odměna za 2,5 úkonu právní služby po 2 020 Kč, když odměna v plné výši byla přiznána za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a podání žaloby k soudu ( advokátního tarifu) a poloviční odměna byla přiznána za úkon spočívající v jednoduché předžalobní výzvě k plnění (11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu). Výše odměny je odůvodněna advokátního tarifu. Za každý úkon právní služby (3 úkony) pak byl zástupkyni žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši 300 Kč ( advokátního tarifu). Jelikož zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce 5 950 Kč navýšeny o 21 % DPH na částku 7 199,50 Kč ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

Nebude-li povinnost uložená tímto vykonatelným rozhodnutím splněna povinnou stranou dobrovolně a včas, může se jí oprávněná strana domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.