Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 32/2023-64
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kratochvílovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 52 729 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 379 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, aby byla žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 7 150 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 822,22 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 460,8 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 8 000 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 %, úrok ve výši 24,48 % ročně z částky 8 000 Kč od datum do zaplacení, částku 27 200 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 416,67 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 13 648,25 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 %, úrok ve výši 21,27 % ročně z částky 30 000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 379 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, aby byla žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 7 150 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 822,22 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 460,8 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 %, úrok ve výši 24,48 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení, částku 27 200 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 416,67 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 13 648,25 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 %, úrok ve výši 21,27 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne datum a doplněnou dne datum domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 52 729 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 1 600 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč v celkem 60 týdenních splátkách po 240 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaný na smlouvu uhradil toliko 4 190 Kč. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 8 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 2 960 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 460,80 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 822,22 Kč, úroku ve výši 24,48 % ročně z dlužné jistiny
od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od datum
do zaplacení.
2. Dále právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 5 100 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 15 600 Kč v 78 týdenních splátkách po 727 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaný na smlouvu uhradil toliko 15 431 Kč. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 11 769 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 13 648,25 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 6 416,67 Kč, úroku ve výši 21,27 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od datum do zaplacení.
3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
4. Soud učinil následující skutková zjištění:
ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právnická osoba a žalovaným, výše úvěru činila 30 000 Kč a zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 21,27 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem ve výši 5 100 Kč, administrativním poplatkem ve výši 6 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 15 600 Kč splatit v 78 týdenních splátkách po 727 Kč. V případě prodlení se splácením byla společnost právnická osoba oprávněna požadovat úhradu celé nesplacené jistiny a úhradu smluvních pokut a účelně vynaložených nákladů;
ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právnická osoba a žalovaným, že výše úvěru činila 8 000 Kč a zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 32,15 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem ve výši 1 600 Kč, administrativním poplatkem ve výši 1 600 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč splatit v 60 týdenních splátkách po 240 Kč. V případě prodlení se splácením byla společnost právnická osoba oprávněna požadovat úhradu celé nesplacené jistiny a úhradu smluvních pokut a účelně vynaložených nákladů;
z karty zákazníka ze dne datum, že žalovaný v této uvedl své osobní údaje, adresu, druh bydlení (nájem), počet nezaopatřených dětí (žádné), údaje o závazcích (žádný), údaje o příjmu a zaměstnání (OSVČ), měsíční příjmy (23 053 Kč), měsíční výdaje na bydlení, osobní, spoření, výživné, splátky úvěrů a zápůjček a další výdaje (13 810 Kč), způsob ověření (výpis z živnostenského rejstříku, příjmové doklady);
z karty zákazníka ze dne datum, že žalovaný v této uvedl své osobní údaje, adresu, druh bydlení (nájem), počet nezaopatřených dětí (jedno), údaje o závazcích (jeden), údaje o příjmu a zaměstnání (OSVČ), měsíční příjmy (20 950 Kč), měsíční výdaje na bydlení, osobní, spoření, výživné, splátky úvěrů a zápůjček a další výdaje (18 071 Kč), způsob ověření (výpis z živnostenského rejstříku, příjmové doklady za 3 měsíce);
ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně přílohy, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni;
z dopisu ze dne datum, včetně podacího lístku, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávek na žalobkyni;
z výzvy ze dne datum, včetně podacího lístku, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dluhu s tím, že v opačném případě uplatní svůj dluh u soudu;
z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádné pro rozhodnutí ve věci relevantní skutková zjištění.
5. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne datum a dne datum dvě smlouvy
o spotřebitelském úvěru, na jejichž základě žalovanému poskytl částky 8 000 Kč a 30 000 Kč v hotovosti při podpisu smluv a žalovaný se zavázal úvěry splácet v pravidelných týdenních splátkách spolu se sjednaným úrokem, administrativním poplatkem a odměnou za hotovostní inkaso splátek. Před uzavřením smluv žalovaný vyplnil tzv. kartu zákazníka, ve kterých uvedl své osobní údaje, údaje o druhu bydlení, vyživovaných osobách, příjmu a výdajích. Žalobou uplatněné pohledávky byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřené mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, což bylo žalovanému oznámeno písemně dne datum a současně byl vyzván k úhradě dluhu. Předžalobní upomínkou vyzval zástupce žalobkyně k úhradě dlužné částky s tím, že v opačném případě nárok uplatní u soudu.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
11. Podle § 1970 o.z. , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
13. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními
a dospěl k následujícímu právnímu závěru.
14. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou žalobou uplatněné pohledávky byly postoupeny na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Jelikož žalovaný při uzavírání smluv o spotřebitelském úvěru vystupoval jako spotřebitel (slabší smluvní strana), aplikují se ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. V souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. měl právní předchůdce žalobkyně povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, tj. jeho schopnost poskytnutý úvěr splácet.
15. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná, a to ve smyslu ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , absolutně, k této neplatnosti soudy přihlédnou i bez návrhu. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 9 odst. 1 stanoví povinnost, že věřitel je povinen postupovat při posouzení úvěryschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Spokojí-li se věřitel s nedoloženými prohlášeními dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sz. zn. 33 Cdo 2178/2018 ).
16. Soudní dvůr EU se k povinnosti národních soudů zkoumat podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel, ve smyslu směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru vyjádřil v rozhodnutí z 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, kde potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.
17. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (Nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ).
18. Poskytovatel úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele…. Na místě je přitom taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení. Poskytovatel musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015 -39).
19. Žalobkyně v řízení soudu neprokázala, že její právní předchůdce řádným způsobem prověřil schopnost žalovaného poskytnuté úvěry splácet, a to ani v jednom z uvedených případů uzavření smlouvy. Žalobkyně soudu předložila žalovaným vyplněné karty zákazníka, v níž byly obsaženy údaje o příjmech a výdajích žalovaného, což nelze s ohledem na shora uvedené judikatorní závěry, od nichž neshledává soud se v projednávané věci žádného důvodu se odchýlit, posoudit za dostatečné. Zejména se pak právní předchůdce žalobkyně dostatečně nezabýval výdaji žalovaného, a to za situace, kdy bylo zjištěno, že žalovaný měl v době uzavření smluv o úvěru nesplacené jiné závazky. Nutno také poznamenat, že ve druhém případě (smlouva ze dne datum, která byla uzavřena cca 2 měsíce po uzavření v pořadí prvé smlouvy), se podstatně liší žalovaným uváděné (a věřitelem neověřené) měsíční výdaje, údaje o předchozích závazcích i vyživovaných osobách. Vzhledem k tomu, že žalobkyně soudu neprokázala, že by před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru její právní předchůdce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, tj. jeho schopnost poskytnutý úvěr spolu s úrokem a poplatky žalobkyni vrátit řádně a včas, dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně zjevně porušil svou povinnost stanovenou v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, v důsledku čehož je nutné pohlížet na předmětné úvěrové smlouvy ze dne datum a datum jako na absolutně neplatné (viz výše) a nárok žalobkyně právně posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení.
20. V souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je tak žalovaný povinen vrátit poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru snížené o prokázané platby žalovaného, a to v době přiměřené jeho možnostem. Ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ).
21. V řízení bylo žalobkyní tvrzeno, že na poskytnutý úvěr 8 000 Kč žalovaný uhradil celkem
4 190 Kč a na poskytnutý úvěr 30 000 Kč žalovaný uhradil celkem 15 431 Kč. Žalovaný tak má povinnost vrátit žalobkyni doposud nevrácenou část jistiny ve výši 18 379 Kč (tj. celkem poskytnutých 38 000 Kč – uhrazených celkem 19 621 Kč). V řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době splatnosti poskytnuté jistiny ve smyslu ust. 87 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto ji určil soud. Žalovaný byl v řízení zcela pasivní, ničeho netvrdil a neoznačila žádné důkazy. Vzhledem k tomu, že žalovaný ničeho ke svým majetkovým poměrům netvrdil, neshledal soud žádného důvodu stanovit delší dobu plnění a odchýlit se od ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
22. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni nevznikl nárok na úhradu poplatků a smluvního úroku. Rovněž žalobkyni nebyl přiznán nárok na úhradu požadovaného zákonného úroku z prodlení, neboť doba splatnosti jistiny byla soudem stanovena uplynutím tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, a žalovaný proto není s úhradou jistiny úvěru t.č. v prodlení.
23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Více procesně úspěšným účastníkem byl v řízení žalovaný, kterému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.