Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
29 C 136/2022-55
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Romanou Sobolovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: právnická osoba, osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 17 732,84 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 2. 10. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 4 732,84 Kč s úrokem ve výši 17 455,26 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 732,84 Kč od 2. 10. 2020 do zaplacení a dále se smluvní pokutou ve výši 7 392,70 Kč zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 2. 10. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 4 732,84 Kč s úrokem ve výši 17 455,26 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 732,84 Kč od 2. 10. 2020 do zaplacení a dále se smluvní pokutou ve výši 7 392,70 Kč zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 732,84 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení specifikovanými ve výroku tohoto rozsudku a smluvní pokuty 7 392,70 Kč. Uvedla, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, když mu před uzavřením smlouvy žalovaný sdělil informace: že je svobodný, nemá vyživovací povinnost, bydlí u rodičů, je zaměstnaný, má měsíčně příjem 11 765 Kč, výdaje 4 500 Kč, na požádání žalobkyně předložil podklady: výplatní pásky, pracovní smlouvu, žalobkyně zjistila ze zdroje: z insolvenčního rejstříku, že není v insolvenci, a v databázích bankovních i nebankovních poskytovatelů úvěrů, že nemá dluh z jiné smlouvy o úvěru nebo zápůjčce. Z výsledků posouzení tak vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr ve splátkách ve výši 2 921 Kč měsíčně splácet. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoli, dne datum uzavřeli písemně smlouvu, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto vrátit a zaplatit úrok 2 118 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 10 780 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 2 036 Kč a inkasní poplatek 3 960 Kč, a to v 14 měsíčních splátkách po 2 921 Kč, přičemž první do měsíce od podpisu smlouvy. Strany si dále ve smlouvě ujednaly, že pokud žalovaný nezaplatí jakoukoli splátku dle této smlouvy řádně a včas, je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, ohledně níž je v prodlení, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná v den následující po dni prodlení. Za prodlení s každou jednotlivou splátkou lze dlužníkovi uložit smluvní pokutu v max. výši 500 Kč. Strany si dále ve smlouvě ujednaly, že plnění žalovaného bude použito (započteno) dle předpisu splátek jako přílohy smlouvy. Žalovaný nesplácel řádně a včas. Zaplatil celkem 9 000 Kč. Plnění žalovaného právní předchůdce žalobkyně započetl dle předpisu splátek. Vzhledem k právnímu posouzení soudu níže, kdy soud posoudil ujednání ve smlouvě o úroku, úhradě za poskytnutí úvěru, nákladech na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku jako neplatné, však právní předchůdce žalobkyně plnění žalovaného nepoužil (nezapočetl) řádně. Soud proto započetl toto plnění žalovaného znovu a řádně. Žalovaný pak ve skutečnosti nezaplatil (pouze) 13 000 Kč. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli písemně dne datum smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně tvrzenou výše uvedenou pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. k projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
Soud na základě účastníky předložených listinných důkazů, a to výpisu z obch. rejstříku, interní kontroly, žádosti o úvěr včetně pracovní smlouvy, potvrzení, výplatní pásky a poštovní poukázky, formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvy, výpisu úkonů, dopisů, smlouvy o postoupení pohledávky včetně přílohy,, listin y s označením„ anonymizováno“, zjistil, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, když mu před uzavřením smlouvy žalovaný sdělil informace: že je svobodný, nemá vyživovací povinnost, bydlí u rodičů, je zaměstnaný, má měsíčně příjem 11 765 Kč, výdaje 4 500 Kč, na požádání žalobkyně předložil podklady: výplatní pásky, pracovní smlouvu, žalobkyně zjistila ze zdroje: z insolvenčního rejstříku, že není v insolvenci, a v databázích bankovních i nebankovních poskytovatelů úvěrů, že nemá dluh z jiné smlouvy o úvěru nebo zápůjčce. Z výsledků posouzení tak vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr ve splátkách ve výši 2 921 Kč měsíčně splácet. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoli, dne datum uzavřeli písemně smlouvu, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto vrátit a zaplatit úrok 2 118 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 10 780 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 2 036 Kč a inkasní poplatek 3 960 Kč, a to v 14 měsíčních splátkách po 2 921 Kč, přičemž první do měsíce od podpisu smlouvy. Strany si dále ve smlouvě ujednaly, že pokud žalovaný nezaplatí jakoukoli splátku dle této smlouvy řádně a včas, je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, ohledně níž je v prodlení, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná v den následující po dni prodlení. Za prodlení s každou jednotlivou splátkou lze dlužníkovi uložit smluvní pokutu v max. výši 500 Kč. Strany si dále ve smlouvě ujednaly, že plnění žalovaného bude použito (započteno) dle předpisu splátek jako přílohy smlouvy. Žalovaný nesplácel řádně a včas. Zaplatil celkem 9 000 Kč. Plnění žalovaného právní předchůdce žalobkyně započetl dle předpisu splátek. Vzhledem k právnímu posouzení soudu níže, kdy soud posoudil ujednání ve smlouvě o úroku, úhradě za poskytnutí úvěru, nákladech na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku jako neplatné, však právní předchůdce žalobkyně plnění žalovaného nepoužil (nezapočetl) řádně. Soud proto započetl toto plnění žalovaného znovu a řádně. Žalovaný pak ve skutečnosti nezaplatil (pouze) 13 000 Kč. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli písemně dne datum smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně tvrzenou výše uvedenou pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni.
Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Soud právně posoudil, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a z výsledků posouzení vyplynulo, že nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, když úvěruschopnost posuzoval, jak je uvedeno ve zjištění výše. Právnímu předchůdci žalobkyně tak ze zákona nic nebránilo dále jednat a úvěr žalovanému poskytnout (§ 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal na požádání žalovaného a v jeho prospěch poskytnout peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto vrátit a zaplatit úrok, úhradu za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek, a to ve splátkách (§ 2395 o. z.). Strany si dále ve smlouvě ujednaly, že pokud žalovaný nezaplatí jakoukoli splátku dle této smlouvy řádně a včas, je povinen zaplatit smluvní pokutu (§ 2048 odst. 1 věta prvá o. z.). Strany si dále ve smlouvě ujednaly, že plnění žalovaného bude použito (započteno) dle předpisu splátek. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, šlo o spotřebitelský úvěr (§ 1 věta druhá zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru). Takové ujednání ve smlouvě o závazku žalovaného zaplatit úrok, úhradu za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek je však neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům a obchází zákon (§ 588 věta první o. z.). Úrok, úhrada za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek (tj. představující všechny náklady, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem) činí 18 894 Kč, úvěr (tj. představující peněžní prostředky, které byly dány žalovanému k dispozici) činí 22 000 Kč. Pak při uvážení okolností konkrétního případu, kdy při uzavření smlouvy úrok, úhradu za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek dosahoval 86 % úvěru, kdy splatnost byla ujednána něco přes 1 rok, soud má za to, že jde o ujednání nemravné a že cílem a smyslem tohoto ujednání bylo uměle navýšit zisk nabytý v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a skrýt jej v uvedeném ujednání. Právnímu předchůdci žalobkyně tak nevzniklo právo na zaplacení úroku, úhrady za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku. A dále takovéto ujednání ve smlouvě o závazku žalovaného zaplatit smluvní pokutu je však neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům (§ 588 věta prvá o. z.). Totiž, smluvní pokuta činí 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Pak při uvážení okolností konkrétního případu, kdy při uzavření smlouvy ujednání o závazku žalovaného zaplatit úrok, úhradu za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek byla zjevně nemravná a cílem a smyslem těchto ujednání bylo uměle navýšit zisk, kdy navíc prodlením s vrácením peněžních prostředků vzniká právnímu předchůdci žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky, smluvní pokuta ztrácí, respektive vůbec nemá, ve smyslu, že nikdy neměla mít, své funkce (tj. funkci preventivní, kompenzační, sankční) a tím neměla ve smlouvě své opodstatnění, jde ve skutečnosti o zneužití jejich funkcí, a soud má za to, že i v tomto případě jde o ujednání nemravné a že cílem a smyslem tohoto ujednání i v tomto případě bylo uměle navýšit zisk nabytý v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a skrýt jej v uvedeném ujednání. Právnímu předchůdci žalobkyně tak nevzniklo ani právo na zaplacení smluvní pokuty. Žalovaný nesplácel řádně a včas. Zaplatil celkem 9 000 Kč. Vzhledem k tomu, že právnímu předchůdci žalobkyně právo na zaplacení úroku, úhrady za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku nevzniklo, plnění žalovaného právní předchůdce žalobkyně nezapočetl řádně. Soud proto započetl plnění žalovaného znovu a řádně. Žalovaný pak nezaplatil (pouze) 13 000 Kč. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni (§ 1879 o. z.). Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč s úrokem z prodlení (výrok I.), a že ve zbytku, tj. co do částky 4 732,84 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení a se smluvní pokutou, se žaloba zamítá (výrok II.).
Žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, tj. v rozsahu cca 50 % nároku, žalovaný pak v rozsahu 50 % nároku (§ 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Soud tak rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.