Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 34/2023-38

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 17 324 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 400 Kč a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 400 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, se zamítá ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhá, aby žalovaný zaplatil částku 8 924 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 773,18 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 821,87 Kč, úrok ve výši 28,20 % ročně z dlužné částky 9 316,38 Kč od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 316,38 Kč od datum do datum a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné částky 916,38 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 400 Kč a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 400 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, se zamítá ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhá, aby žalovaný zaplatil částku 8 924 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 773,18 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 821,87 Kč, úrok ve výši 28,20 % ročně z dlužné částky 9 316,38 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 316,38 Kč od [datum] do [datum] a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné částky 916,38 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby jí žalovaný zaplatil výše uvedenou částku s tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o půjčce (dále jen " Smlouva), na jejím základě poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit původnímu věřiteli s částkou ve výši 9 554 Kč (3 103 Kč úrok a 4 891 Kč poplatek za zpracování zápůjčky), celkem částku 19 554 Kč formou 52 týdenních splátek po 377 Kč. Žalovaný neuhradil splátky řádně a včas, uhradil celkem 1 600 Kč. Jistina činí 9 316,38 Kč a souhrnný dlužný poplatek 8 007,62 Kč. Žalovaný se domáhá kapitalizovaných úroků ve výši 2.773,18 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.821,87 Kč, úroků ve výši 28,20 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9.316,38 Kč od datum do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 10,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9.316,38 Kč od datum do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum byla pohledávka postoupena žalobkyni s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti ( , , dále jen „ “).

3. Soud má za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a její přílohy, že žalobkyně nabyla postoupením celou pohledávku za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno společností právnická osoba, jejím přípisem ze dne datum, odeslaným poštou dne datum.

4. Z y nadepsané jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru číslo“ datované dne datum soud zjistil, že na základě písemné dohody poskytla původní věřitelka dne datum žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný společně poplatkem ve výši 7 994 Kč (součet úroku 3 103 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru 4 891 Kč) a částkou pojistného ve výši 1 560 Kč (celkem 19 554 Kč) zavázal splatit původní věřitelce v 52 týdenních splátkách po 377 Kč RPSN činila 263,12 %.

5. Ze zákaznické karty- žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne datum soud zjistil, že žalovaný uvedl, že důvodem půjčky jsou neočekávané výdaje, je svobodný, nemá vyživovací povinnosti, jako zaměstnavatel uveden právnická osoba obec, jeho příjem uveden 11 444 Kč měsíčně, jako ostatní příjem žadatele uvedeno 12 300 Kč bez další specifikace, celkem příjmy 23 744 Kč. Počet osob v domácnosti nebyl uveden. Ověřeny byly výpisy z účtu a pracovní smlouva, jiné y nebyly ověřeny. Jako druh bydlení uvedl ubytovna, výdaje nebyly uvedeny. Zápůjčka u jiné společnosti uvedeno ne. Mezi výdaji: externí splátky uvedeno 0, interní splátky nebylo uvedeno, odhadované výdaje žadatele 1 000 Kč, použitelný příjem nebyl uveden. Výdaje na bydlení (nájem/inkaso, energie) nebyly vůbec uvedeny, zohledněny a nebyly nijak ověřeny, stejně tak nebyly zohledněny ani další osobní výdaje (jídlo, telefon, léky, doprava, oblečení). Jediné dokumenty, které byly předloženy jsou dvě výplatní pásky žalovaného za měsíce číslo a číslo, z nichž bylo zjištěno, že žalovaný odpracoval 3 dny, čistý příjem činil 1 861 Kč, doplatek 12 226 Kč za číslo, další měsíc odpracoval 6 dnů, čistý příjem činil 4 125 Kč, doplatek 10 659 Kč za číslo.

6. Podle přehledu plateb- tabulky umoření má soud za prokázáno, žalovaný na pohledávku ze smlouvy zaplatil ve čtyřech splátkách celkem 1 600 Kč, poslední splátku uhradil dne datum.

7. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že její předchůdce ověřil úvěruschopnost posuzovaného, který byl dotazován na své poměry, a informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedené v části ověřené dokumenty. Dále bylo odkázáno na prohlášení žalovaného uvedené ve smlouvě, že poskytl pravdivé informace, je schopen celkovou dlužnou částku zaplatit a byly mu poskytnuty předsmluvní informace. Tuto skutečnost žalovaný potvrdil a předchůdce žalobkyně vycházel z presumpce poctivosti jednání a pravdivosti údajů uvedených v zákaznické kartě. Tímto posoudil úvěruschopnost.

8. Z ostatních provedených důkazních prostředků soud nezjistil pro rozhodnutí žádné relevantní skutečnosti.

9. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně na základě smluv o zápůjčce peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž dosud uhradil částku 1 600 Kč. Žalobkyně řádně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum. Soud naopak nemá za prokázané, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením každé smlouvy o zápůjčce řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelské úvěry splácet.

10. Žalovanému jako spotřebiteli ( , , dále jen („o.z.“) byla předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle , o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření smlouvy (také jen ZosÚ).

11. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 86 odst. 2 ZosÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle , (dále jen „ “) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § číslo odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Soud se dále zabýval tím, zda původní věřitelka neposkytla žalovanému v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v rozporu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Věřiteli stále je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

20. V předmětném sporném řízení bylo na žalobkyni, aby tvrdila, na základě jakých konkrétních skutečností dospěla k závěru, že u žalované nejsou dány důvodné pochybnosti o její schopnosti splácet poskytnutý úvěr, a především aby takto tvrzené skutečnosti prokázala. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení ve smyslu ustanovení , 3 , omluvila a požádala, aby v případě neúplnosti tvrzení či důkazů byla soudem vyzvána k jejich doplnění a aby jednání bylo za tímto účelem případně odročeno. Současně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti dle ustanovení K tomu soud sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález).

21. V daném případě žalobkyně k prokázání zkoumání úvěruschopnosti předložila zákaznickou kartu, z níž vyplývá, že žalovaný v době poskytnutí úvěru měl příjem ze zaměstnání 11 444 Kč, další příjem domácnosti 12 300 Kč měsíčně nebyl nijak specifikován a nebyl podle karty ani ničím ověřen. Odhadované měsíční výdaje žadatele 1 000 Kč měsíčně jsou zcela zjevně podhodnocené a neobjektivizované, náklady na bydlení na ubytovně nebyly v kartě zákazníka uvedeny ani zohledněny. Poskytovatel úvěru neprovedl šetření žalovaného v registru příjmení ani v nebankovním registru klientských informací (NRKI) tedy v databázi dlužníků. Uvedená tvrzení o poměrech žalovaného (s výjimkou dvou výplatních pásek) nebyla nijak doložena a navíc by sama o sobě k řádnému prověření úvěruschopnosti nepostačovala s ohledem na nízký příjem žalovaného ze zaměstnání a naprostou absenci zkoumání jeho pravidelné výdajové stránky.

22. V dané věci soud uzavřel, že předchůdce žalobkyně nesplnil svou povinnost stanovenou zákonem a posouzení úvěruschopnosti podle ZosÚ řádně neprovedl. Posouzení poskytovatelem úvěru proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem vykázat takové příjmy a výdaje, které měly nasvědčovat tomu, že žalovaný bude schopen úvěr splácet. Spotřebitelský úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde„ nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně předchůdce žalobkyně nesplnil, čemuž odpovídá i výsledek, kdy žalovaný úvěr řádně nesplácel.

23. Neposoudí-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel (žalovaný) musel dovolat. Jedná se tedy o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. V tomto směru soud rovněž odkazuje na jednoznačné závěry rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum, sp. zn. C - číslo. V tomto rozsudku Soudní dvůr jednoznačně dovodil, že články 8 a 23 směrnice č. 2008/48/ES musí být jednoznačně vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 směrnice, tj. k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil z toho příslušné důsledky (viz také rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Rovněž podle Ústavního soudu je třeba posoudit úvěrovou smlouvu uzavřenou bez řádného zkoumání úvěruschopnosti jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, dostupný na webová adresa).

24. Za tohoto stavu je žalovaný povinen dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalobkyně poskytla žalovanému jistinu ve výši 10 000 Kč a žalovaný na tuto jistinu zaplatil 1 600 Kč, soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 400 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Žalovaný neprokázal (ani netvrdil), že by lhůta pro vracení peněžních prostředků stanovená žalobkyní nebyla přiměřená jeho možnostem, vzniklo proto žalobkyni v souladu s ustanovením a o. z. ve spojení s ustanovením rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení v požadované výši 10 % ročně z částky 8 400 Kč od datum do zaplacení, neboť žalovaný měl plnit na výzvu věřitele. Žalobkyně neprokázala, že by žalovaný byl vyzván k vrácení poskytnuté jistiny dříve, nežli dopisem odeslaným dne datum. Za okamžik doručení této výzvy soud považoval třetí pracovní den po odeslání, tedy datum podle Desetidenní lhůta k úhradě dlužné částky uplynula dne datum, od následujícího dne, tj. od datum je tudíž žalovaný s vrácením poměrné části poskytnuté jistiny v prodlení. Výše úroku z prodlení 10 % je v souladu se zákonnou výší úroku z prodlení.

25. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením , protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění.

26. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu, s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy, zamítl (výrok II.).

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení , neboť převážně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.