Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 4/2023-34

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení 34 610 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 25. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Co do částky 4 610 Kč a co do úroku 21,05 % ročně z částky 30 000 Kč od 25. 8. 2022 do zaplacení se návrh zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 575,73 Kč k rukám jejího zástupce anonymizováno jméno příjmení do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

IV. Žalobkyni se z účtu Okresního soudu v Pardubicích vrací přeplatek na soudním poplatku ve výši 62 Kč.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 25. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 4 610 Kč a co do úroku 21,05 % ročně z částky 30 000 Kč od 25. 8. 2022 do zaplacení se návrh zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 575,73 Kč k rukám jejího zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>IV. Žalobkyni se z účtu Okresního soudu v Pardubicích vrací přeplatek na soudním poplatku ve výši 62 Kč.</b>

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 34 610 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně a úrokem 21,05 % ročně z částky 30 000 Kč od 25. 8. 2022 do zaplacení. Tvrdila, že mezi účastnicemi došlo dne 28. 5. 2022 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč tak, že 27 500 Kč převedla na účet zákazníka dne 6. 6. 2022 a 2 500 Kč na účet zprostředkovatele žalované jako jeho provizi. Celkovou cenu úvěru 42 000 Kč se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti ve 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč splatných vždy do každého 20. Dne v měsíci, splatnost 1. splátky nastala 20. 6. 2022. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, proto došlo k zesplatnění úvěru. Oznámení o zesplatnění úvěru z 24. 8. 2022 bylo žalované zasláno téhož dne. Žalobkyně odeslala žalované celkem tři upomínky, z 2. 7. 2022, 24. 7. 2022 a 24. 8. 2022, za každou pak požadovala náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč, tj. celkem 300 Kč. Žalovaná je v prodlení s úhradou částky 31 551 Kč, která se skládá z neuhrazených dlužných splátek 3 150 Kč a zesplatnění jistiny 28 401 Kč. Ve smlouvě si strany sjednaly zápůjční úrokovou sazbu ve výši 21,05 % a s ohledem na zesplatnění úvěru vznikla žalované povinnost k její úhradě z neuhrazené jistiny 28 401 Kč ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, když ta prokázala, že její příjmy jsou dostačující a je tak schopna úvěr splácet. Žalobkyně tak po žalované požadovala zaplatit poskytnuté prostředky 30 000 Kč, úroky 1 551 Kč, náklady 300 Kč za zaslané upomínky, smluvní pokutu 3x 499 Kč, tj. 1 497 Kč za neuhrazené 3 splátky a 1 262 Kč na smluvní pokutě 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru ke dni zesplatnění úvěru za období 25. 8. 2022 – 3. 10. 2022.

2. Žalovaná shodně se žalobkyní souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalované byla žaloba a výzva k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena dne 13. 2. 2023 na adresu jejího trvalého bydliště postupem dle , 4 . Žalovaná se k věci ani k výzvě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřils, proto soud jednal dle a věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků. S tímto postupem vyslovila žalobkyně souhlas již v podané žalobě.

3. Smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 28. 5. 2022 vč. smluvních podmínek, rozpisem splátem, čestnými prohlášeními o závazcích spotřebitele o jeho výdajích z 28. 5. 2022, bylo prokázáno, že žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 28. 5. 2022 uvedenou smlouvu, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se je zavázala splatit vč. navýšení o 12 000 Kč ve 40 pravidelných měsíčních splátkách po 1 050 Kč splatných vždy k 20. Dno daného měsíce, přičemž první splátka byla splatná 20. 6. 2022, poslední 20. 9. 2025. Zápůjční úroková sazba byla sjednána na 21,05 % ročně. Za zprostředkování úvěru pak žalovaná uhradila 2 500 Kč. V čl. 2 smluvních podmínek se pak žalovaná zavázala k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky úvěru pro případ, že se dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté splátky a ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky. Žalovaná ve smlouvě uvedla, že je svobodná, její měsíční příjem činí 18 000 Kč čistého, má výdaje na bydlení 3 000 Kč, žije v bytě v osobním vlastnictví, vyživuje pouze 1 osobou a splácí 1 871 Kč na jiný úvěr. Uvedla také své telefonní číslo a email. adresu a své bydliště v obec, ulice a číslo. Podpis žalované na smlouvě byl úředně ověřen. Při uzavírání smlouvy pak žalovaná písemné prohlásila, že má závazek pouze u anonymizována dvě slova, kde zbývá uhradit 10 000 Kč a měsíční splátka činí 1 871 Kč. K jejím pravidelným měsíčním výdajům náleží uvedená splátka úvěru a náklady související s bydlením, její příjem činí 18 000 Kč měsíčně. Kolonka v čestném prohlášení ohledně výdajů spotřebitele týkající se stravy, oblečení, koníčku, aj. uvedena není. Čestná prohlášení jsou formuláře vytvořené žalobkyní, mají hlavičku s jejím označením vč. IČO a DIČ a kontaktními údaji.

4. Z potvrzení o provedení transakce je zřejmé, že žalobkyně zaslala na účet žalované částku 27 500 Kč dne 6. 6. 2022, a to na účet uvedený ve smlouvě č. bankovní účet pod variabilní symbol, což je číslo předmětné smlouvy, žalobkyně odeslala ve stejný den i 2 500 Kč pod stejným VS.

5. Z informací o stavbě, prohlášení rodiče, formuláře k posouzení úvěruschopnosti zákazníka a výplatních pásek soud zjistil, že žalobkyně vycházela z toho, že žalobkyně bydlí v bytě jméno celé jméno žalované, má s tím spojené výdaje 3 000 Kč, další má spojené s úvěrem 1 871 Kč, její příjem činí 19 000 Kč, přičemž z výplatních pásek za měsíce číslo vyplývá průměrná měsíční mzda žalované ve výši 16 269 Kč. Z výpisu z centrální evidence exekuci a insolvenčního rejstříku se podává, že žalovaná nebyla nikdy (ke dni 3. 6. 2022) v jejich evidenci.

6. Dopisem z 2. 7. 2022 a z 24. 7. 2022, seznamem a čestným prohlášením jméno jméno bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalované v uvedené dny upomínky ohledně dlužné splátky 1 050 Kč a upomínacích nákladů 100 Kč resp. ohledně dlužných splátek 2 100 Kč a upomínacích nákladů 200 Kč, když zároveň byla žalovaná upozorněna, že může dojít k zesplatnění úvěru, nebude-li dlužná částka uhrazena do 30 dnů.

7. Z dopisu z 24. 8. 2022 odeslaným žalované dle podacího lístku v den jeho vyhotovení, bylo prokázáno, že žalovaná neplatila svůj závazek vůči žalobkyni řádně a včas, a proto žalobkyně zesplatnila předmětný úvěr a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky vč. smluvní pokuty a nákladů na vymáhání do 10 dnů od odeslání této upomínky s upozorněním na možné soudní řízení, pokud dlužná částka 31 551 Kč, smluvní pokuta 1 497 Kč a upomínací náklady 300 Kč nebudou uhrazeny.

8. Korespondence byla žalované zasílána na adresu uvedenou ve smlouvě, tj. adresa žalované.

9. Podle , , (dále jen„ Obč.Z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 1968 Obč.Z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle § 1970 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Podle a 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Dle § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Dle § číslo odst. 1 Obč.Z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty peněžité prostředky ve výši 30 000 Kč, které se tato zavázala splácet ve čtyřiceti pravidelných měsíčních splátkách po 1 050 Kč od 20. 6. 2022 vždy k 20. dni v měsíci. Celkem tak měla uhradit 42 000 Kč. Sjednanou částku žalobkyně zaslala dle pokynů uvedených ve smlouvě. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smluv řádně ničeho neuhradila, ani přes upomínky a informaci o možném zesplatnění úvěru. Při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházela žalobkyně z příjmu žalované přesahujícího 16tis. Kč čistého, nákladů na bydlení 3 000 Kč, splátky jiného úvěru 1 871 Kč.

17. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, pouze co do částky 30 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 25. 8. 2022 do zaplacení.

18. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská, v níž žalobkyně vystupuje v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele. Soud se proto zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření předmětné smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. -39 ze dne 1. dubna 2015). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

19. Pouze jazykový výklad § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora sp. zn. C -679/18 ze dne 5. března 2020, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

20. S ohledem na citované rozhodnutí má soud za to, že neplatnost smlouvy stanovenou v  jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

21. Povinnost soudu přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti smlouvy o úvěru v daném případě plyne také z judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního soudu Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. dovodil, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Tento přesah do právního postavení širokého okruhu osob, potažmo společnosti jako celku, způsobuje, že chování věřitele, který řádně neprověří úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytne, je zjevným narušením veřejného pořádku. Tyto závěry aproboval i Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. , v němž poukázal i na další veřejnoprávní souvislosti povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele.

22. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobkyně si pro účely posouzení úvěruschopnosti neověřila dostatečně měsíční výdaje žalované. Při zjišťování jejích výdajů je nutné zjišťovat skutečné výdaje spotřebitele a zejm. ty pravidelné a všechny.

23. Soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žádné posouzení úvěruschopnosti nebylo zjištěno. Žalobkyně měla toliko zjištěné příjmy žalobkyně přesahující 16 tis. Kč a její výdaje pouze v souvislosti s bydlením. Zcela nepochybně měla žalovaná i další pravidelné výdaje spojené se svou stravou, oblečením, hygienou, provozem telefonu aj., které se celkově nepochybně pohybují v řádech tisíců Kč. Důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy v souladu s ust. , o spotřebitelském úvěru. Za této situace má žalobkyně vůči žalované toliko právo na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru.

24. Žalobkyně poskytla žalované v souzeném případě částku 30 000 Kč, na kterou nebylo žalovanou uhrazeno ničeho. K úhradě mělo dojít do 9. 9. 2020. Za této situace má žalobkyně vůči žalované toliko právo na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru, tj. na 30 000 Kč, jakožto bezdůvodného obohacení ( Obč.Z.), a na úroky z prodlení v zákonné výši z této částky ode dne požadovaného žalobkyní do zaplacení, a to ve výši vyplývající z

25. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do částky 4 610 Kč (úroky 1 551 Kč, náklady upomínání 300 Kč a smluvní pokuty 1 497 Kč a 1 262 Kč) a úroku 21,05 % ročně z částky 30 000 Kč od 25. 8. 2022 do zaplacení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

26. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení v návaznosti na procesní úspěch a neúspěch účastníků. Žalobkyně byla v řízení úspěšná z 59 % a náleží jí tak 18 % z vynaložených nákladů řízení (59-41). V plné výši se jedná o náklady řízení (3 198,50 Kč) za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 323 Kč, dále odměnu advokáta ve výši 2,5 x 500 Kč dle vyhl. č. , v platném znění za převzetí zastoupení, sepis návrhu a jednoduchou výzvu k plnění ( vyhl. č. , v platném znění), a 3 x 100 Kč paušál dle vyhl. č. , v platném znění a dále 21 % DPH (325,50 Kč) z celkové náhrady nákladů advokáta, který je plátcem této daně. Z uvedených 3 198,50 Kč pak 18 % činí právě 575,73 Kč (výrok III.). Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, zjištěny ani tvrzeny nebyly.

27. S návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně uhradila soudní poplatek ve výši 1 385 Kč Soudní poplatek však správně činí 1 323 Kč, proto byl přeplatek 62 Kč žalobkyni vrácen ve smyslu (výrok IV.).

28. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní v souladu s  , neboť soud neshledal důvody pro určení delší lhůty či pro povolení splátek.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení prostřednictvím

Okresního soudu v Pardubicích ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.