Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
120 C 24/2022-121
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa žalobkyně
zn. bankovní účet
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa
nyní neznámého pobytu
zastoupení opatrovnicí příjmení jméno příjmení, advokátkou
sídlem adresa
o zaplacení částky 71 816,38 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 56 487 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 30. 3. 2022 do zaplacení, a to vše do 30 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
II. Co do částky 7 897 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 30. 3. 2022 do zaplacení, co do částky 7 432,38 Kč, co do úroku 22,02 % ročně z částky 59 716,30 Kč od 30. 3. 2022 do 22. 4. 2022 a co do úroku 11,75 % ročně z částky 59 716,30 Kč od 23. 4. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 30. 3. 2022 dosáhne částky 202 348 Kč, se návrh zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 5 778 Kč k rukám její zástupkyně anonymizováno jméno příjmení do 30 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
IV. Zástupkyni žalovaného příjmení jméno příjmení se přiznává odměna za zastupování žalovaného včetně režijních paušálů a DPH ve výši 15 536,40 Kč.
V. České republice se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech na zastupování žalovaného.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 56 487 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 30. 3. 2022 do zaplacení, a to vše do 30 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 7 897 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 30. 3. 2022 do zaplacení, co do částky 7 432,38 Kč, co do úroku 22,02 % ročně z částky 59 716,30 Kč od 30. 3. 2022 do 22. 4. 2022 a co do úroku 11,75 % ročně z částky 59 716,30 Kč od 23. 4. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 30. 3. 2022 dosáhne částky 202 348 Kč, se návrh zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 5 778 Kč k rukám její zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do 30 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>IV. Zástupkyni žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] se přiznává odměna za zastupování žalovaného včetně režijních paušálů a DPH ve výši 15 536,40 Kč.</b> <b>V. České republice se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech na zastupování žalovaného.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 27. 7. 2022 ve znění jejího doplnění ze dne 12. 9. 2022 domáhala (po částečném zpětvzetí učiněném dne 12. 9. 2022, k němuž soud usnesením č. j. 120 C 24/2022 -68 ze dne 9. 11. 2022 řízení částečně zastavil) po žalovaném zaplacení částky 64 384 Kč, zákonného úroku z prodlení z této částky za období od 30. 3. 2022 do zaplacení, částky 7 432,38 Kč (smluvní pokuta) a úroku ve výši 22,02 % p.a. z 59 716,30 Kč za období od 30. 3. 2022 do 22. 4. 2022, úrokem ve výši 11,75 % p. z. z téže částky od 23. 4. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 30. 3. 2022 dosáhne částky 202 348 Kč. Tvrdila, že dne 24. 11. 2021 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč, k jehož vyplacení došlo téhož dne. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok ve výši nominální úrokové sazby 64,59 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách po 3 513 Kč splatných vždy k 22. dni v měsíci. Žalobkyně dále tvrdila, že před poskytnutím úvěru provedla tzv. scoring klienta (interní matematický model žalobkyně založený na bodovém hodnocení dlužníka), prověřila doklady o příjmech poskytnuté žalovaným, ověřila úvěrovou historii žalovaného v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací) a až poté rozhodla o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Při ověřování úvěruschopnosti žalovaného bylo zjištěno, že měl čistý měsíční příjem 13 000 Kč, jeho náklady činily 6 463 Kč měsíčně; volné zdroje ke splácení po odečtení tisícikorunové rezervy tak činily 5 537 Kč měsíčně. Byl ověřen insolvenční rejstřík, předchozí smlouvy se žalobkyní. Výdaje vycházely z paušálního ručení ve smyslu zák. č. 110/2006 Sb. podle částky životního minima 3 860 Kč. Žalobkyně uvedla, že neměla možnost ověřit si údaje sdělené žalovaným. Žalovaný do data zesplatnění úvěru uhradil pouze dne 22. 12. 2021 částku 3 513 Kč. V důsledku prodlení žalovaného podle smlouvy o úvěru vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 998 Kč a právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v celkové výši 400 Kč V důsledku prodlení žalovaného dále došlo k zesplatnění celého úvěru k 28. 3. 2022 a celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 69 309,26 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Bylo též ujednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný se dále zavázal, že pokud po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné nové jistiny, a to v tomto případě od 30. 3. 2022 do úplného zaplacení, a že zaplatí sjednané úroky za poskytnutí úvěru od data poskytnutí úvěru až do jeho úplného uhrazení.
2. Z důvodu neznámého pobytu žalovaného byl tomuto ustanoven opatrovník z řad advokátů. K věci uvedl, že s ohledem na zdravotní obtíže žalovaného je třeba posoudit, zda byl v době uzavření úvěrové smlouvy u něho plně zachovány schopnosti posoudit situaci rozpoznat povahu vlastního jednání a jeho důsledky. Dále bylo namítáno nedostatečně provedené posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Z těchto důvodu pak bylo navrhováno vyhovět žalobě max. co do výše poskytnuté částky po odečtení toho, co žalovaný zaplatil.
3. Z fotokopie občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že žalobkyně si při jednání se žalovaným ověřila jeho totožnost a zjistila, že tento je svobodná a má trvalý pobyt v obec, ulice a číslo.
4. Z předsmluvního formuláře, návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne 24. 11. 2021, dodatku číslo ke smlouvě, informací k podpisu na dálku oznámení o schválení úvěru ze dne 25. 11. 2021 vč. splátkového kalendáře, doručenky, prohlášení klienta a výpisu z registru ČNB bylo zjištěno, že žalovaný požádal o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 60 000 Kč na dobu 48 měsíců s tím, že úvěr bude splácen po 3 513 Kč měsíčně, poslední splátka byla stanovena na 22. 11. 2025 a žalobkyni, která je oprávněna úvěry poskytovat, bude vráceno celkem 168 624 Kč, když byla sjednána úroková sazba 107,64 % p.a. (resp. za předpokládané roční procentní sazby nákladů – RPSN 87,58 %). Žalobkyně návrh smlouvy akceptovala. Peníze měly být zaslány na účet uvedený ve smlouvě – bankovní účet. Podle čl. 6. úvěrové smlouvy byla smluvena náhrada nákladů v případě opožděných plateb tak, že v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, je žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitne klient v prodlení o délce 30 dnů, maximálně 2 999 Kč za každý kalendářní rok. Podle čl. 6 smlouvy má žalobkyně právo na zaplacení náhrady účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením klienta, který se ocitne v prodlení s úhradou splátky o 15 dnů a to na částku 200 Kč u každé jednotlivé splátky. Podle čl. 6 a 6.4. smlouvy jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru. Pro tento případ se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. Jestliže pak klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Žalovaný ve smlouvě dále mj. uvedl své trvalé bydliště (obec, ulice a číslo), svou doručovací adresu adresa žalovaného, telefonický kontakt a emailovou adresu.
5. Z dokladu o vyplacení úvěru - otisku dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu bylo zjištěno, že částka 60 000 Kč byla žalovanému zaslána na číslo účtu uvedené ve smlouvě.
6. Z listin y označené jako hodnocení klienta a detaily platby (výpis z účtu) soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zjišťovala osobní, majetkové a výdělkové poměry žalovaného. Zprostředkovatel úvěru při uzavírání smlouvy dle informací žalovaného stanovil jeho měsíční příjem na 13 000 Kč a stanovil jeho měsíční výdaje na celkovou částku 6 463 Kč měsíčně, sestávající z částky vynakládané na bydlení (vlastní) ve výši 2 603 Kč a 3 860 Kč na vlastní výdaje (životní minimum). Výdaje nebyly blíže konkretizovány. Dále v „ hodnocení klienta“ mj. uvedl, že žalovaný je zaměstnán a kde, je svobodný. Žalovaný tuto listin u stvrdil svým podpisem resp. vystaveným jedinečným kódem. Průměrný měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání v srpnu, září a listopadu 2021 činil 12 760,33 Kč.
7. Z výpisu záznamů z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaný ničeho nedlužil. Ze scóre bylo zjištěno, že žalobkyně zařadila žalovaného do nejlepšího segmentu klientu, kde je nízké riziko.
8. Podle karty klienta byla na poskytnuté prostředky 60 000 Kč uhrazena pouze jedna splátka, a to 22. 12. 2021 ve výši 3 513 Kč. Po tomto datu již žalovaný ničeho nezaplatil.
9. Výzvami ze dne 22. 2. 2022, 25. 3. 2022 a dne 3. 2. 2020 žalobkyně upozornila žalovaného na prodlení s úhradou 2. a 3. splátky resp. 2. - 4. splátky, na vznik jejího nároku na úhradu vynaložených nákladů, smluvní pokuty a na možnost zesplatnění celého úvěru. Oznámením ze dne 28. 3. 2023 žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru. Listin y byly zasílány žalovanému na doručovací adresu uvedenou ve smlouvě, tj. část obce a číslo, obec.
10. Předžalobní výzvou ze dne 7. 7. 2022 žalobkyně rekapitulovala žalovanému zesplatnění všech závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy z důvodu prodlení s úhradou splátek úvěru a vyzvala ho k okamžité úhradě. Tato listin listina byla dle podacího archu žalovanému na jím uvedenou doručovací adresu odeslána dne 7. 7. 2022.
11. Ze spisu tohoto soudu spisová značka, resp. z lékařských zpráv a znaleckého posudku založených v tomto spise, soud zjistil, že žalovanému byla nařízena ambulantní ochranná léčba psychiatrická, naposledy se na kontrolu dostavil 3. 12. 2021, poté nikoli. Žalovaný trpí duševní chorobou v pravé slova smyslu, a to nediferencovanou schizofrenií.
12. Soud k důkazu nevyžadoval zprávu o zdravotním stavu žalovaného ke dni uzavření předmětné smlouvy, neboť toto považoval za nadbytečné.
13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
15. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
17. Podle § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
18. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. V souladu s rozsudkem Soudního dvora (druhého senátu) sp. zn. C -679/18 ze dne 5. března 2020 je soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru prověřit úvěruschopnost spotřebitele, a přihlédnout k neplatnosti smlouvy i v případě, že spotřebitel neplatnost sám nenamítne.
21. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je důvodný pouze co do částky 56 487 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 30. 3. 2022 do zaplacení.
22. V prvé řadě se soud zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování poskytovatel úvěru vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Nemůže se však spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1As 30/2015 -39 ze dne 1. dubna 2015). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. Tato neplatnost je podle shora citovaného rozsudku Soudního dvora sp. zn. C -679/18 absolutní, soud je k ní proto povinen přihlížet z úřední povinnosti.
23. Žalobkyně nesplnila svou povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (úvěruschopnost), když si pro účely posouzení úvěruschopnosti neověřila dostatečně měsíční výdaje žalovaného. Náklady na bydlení tvrzené v částce 2 603 Kč nebyly nijak podloženy, žalobkyně uvedla, že neměla objektivní možnost ověřit si tvrzení žalovaného. Je tak zjevné, že žalobkyně nevyhodnotila výdaje žalovaného dostatečně a spokojila se s jeho tvrzením. Bez dalšího nelze dle soudu stanovit výdaje klienta dle životního minima, když tento údaj nemusí vůbec odpovídat realitě. V souhrnu žalobkyně měla k dispozici pouze doklady o příjmu žalovaného (12 760,33 Kč měsíčně), nijak však neověřovala ani nevyžadovala doložení listin týkajících se jeho výdajů. Posouzení úvěruschopnosti proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Přestože žalobkyně zjevně nemohla ekonomickou situaci žalovaného s odbornou péčí vyhodnotit, úvěr v žádané výši poskytla.
24. Důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Za této situace má žalobkyně vůči žalovanému toliko právo na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru (bezdůvodného obohacení). Žalobkyně poskytla žalovanému částku 60 000 Kč, žalovaný jí do současné doby uhradil 3 513 Kč. Proto soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl ve výši 56 487 Kč s úroky z prodlení jdoucími ode dne žalobkyní žádaného. Výše úroku z prodlení vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl. Zabývat se zdravotním stavem žalovaného v době uzavírání předmětné smlouvy, která byla shledána absolutně neplatná, bylo proto zcela zbytečné.
25. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Předmětem řízení není pouze žalovaná částka, nýbrž taktéž požadované příslušenství, tj. úrok a úrok z prodlení. O tomto předmětu řízení musel soud rozhodnout a podle míry úspěchu obou účastníků ve vztahu k takto vymezenému předmětu řízení pak bylo rovněž nutné rozhodnout o náhradě nákladů řízení. Soud při stanovení náhrady nákladů řízení vycházel v případě úroků z prodlení a úroků z pětinásobku ročního plnění. V takovém případě byla žalobkyně úspěšná z 61,6 % a náleží jí tak náklady řízení ve výši 23,20 % (61,6 – 38,4). Náklady řízení žalobkyně představuje odměna advokátky za právní zastoupení žalobkyně 4 x 3 980 Kč dle § 7 bod 5 . Ve spojení s § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby, její částečné zpětvzetí a účast na jednání soudu, dále náhrada za ztrátu času cestou k jednání a zpět po 200 Kč (cestovné požadováno výslovně nebylo), dále za každý z uvedených úkonů vždy 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a z těchto částek pak DPH – 3 637,20 Kč. K tomuto všemu nutno přičíst soudní poplatek 3 948 Kč Náklady řízení žalobkyně v plné výši činí 24 905,20 Kč, z čehož 23,20 % činí právě přiznaných 5 778 Kč (výrok III.).
26. V souladu s § 140 odst. 2 o.s.ř. platí odměnu za zastupování ustanoveného opatrovníka a jeho hotové výdaje, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát.
27. Ustanovenému opatrovníkovi žalovaného náleží za jeho zastupování v tomto řízení částka 15 536,40 Kč skládající se z odměny za zastupování, a to za převzetí zastoupení vč. přípravy a nahlížení do spisu, vyjádření k žalobě, účasti na jednání soudu tj. 3 x 3 980 Kč dle § 7 bod 5 . ve spojení s § 11 odst. 1 , 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. , za uvedené úkony pak 4 x 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky a z uvedených částek též DPH (výrok IV.)
28. S ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci, pak bylo rozhodnuto, že Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech na zastupování žalovaného ve smyslu § 148 odst. 1 o.s.ř. (výrok V.).
29. V souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. byla žalovanému stanovena třicetidenní lhůta k plnění, a to z důvodu výše částek, které má zaplatit.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí, a to písemně ve dvojím vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.