Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
117 C 81/2023-24
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o: 18 395,91 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady částky ve výši 18 395,91 Kč spolu s úrokem ve výši 16,99 % ročně z částky 18 364,14 Kč za dobu od datum do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 1 165,73 Kč a dále ve výši 15 % ročně z částky 18 364,14 Kč za dobu od datum do zaplacení, se v celém rozsahu zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady částky ve výši 18 395,91 Kč spolu s úrokem ve výši 16,99 % ročně z částky 18 364,14 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 1 165,73 Kč a dále ve výši 15 % ročně z částky 18 364,14 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, se v celém rozsahu zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhala proti žalovanému zaplacení částky 18 395,91 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba s žalovaným smlouvu o příjmení půjčce číslo na jejímž základě byl žalovanému původním věřitelem poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem sjednaným ve výši 16,99 % ročně, poplatkem za pojištění B ve výši 148 Kč a spolu s dalšími poplatky dle této smlouvy a sazebníku původního věřitele formou 30 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 206 Kč splatných vždy k 20. dni v kalendářním měsíci. Před uzavřením smlouvy původní věřitel řádně zkoumal schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, apod. Po individuálním hodnocení žalovaného původní věřitel žádosti žalovaného vyhověl a úvěr schválil. Původní věřitel svůj závazek s plnil a sjednaný úvěr žalovanému poskytl. Žalovaný však svůj dluh nesplácel řádně a včas, původní věřitel tedy v souladu s produktovými podmínkami pro osobní úvěry přistoupil dne datum k zesplatnění dluhu. Následně původní věřitel smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupil pohledávku za žalovaným žalobkyni. Žalovaná částka se sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši 18 364,14 Kč, kterou tvoří rozdíl mezi čerpanou jistinou 50 000 Kč a částkami uhrazených splátek započtených na jistinu v celkové výši 31 635,86 Kč, a dlužných poplatků ve výši 31,77 Kč. Žalobkyně dále požaduje po žalovaném úhradu úroku z prodlení kapitalizovaného za dobu od datum do datum ve výši 1 165,73 Kč a dále v zákonné výši 15 % ročně z částky 18 364,14 Kč za dobu od datum do zaplacení a úroku ve výši 16,99 % ročně z částky 18 364,14 Kč za dobu od datum do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění.
2. Žalovaný k žalobě uvedl, že zápůjčku si u původního věřitele vzal, tuto splácel, ale pak přišel o práci a byl dlouhodobě na úřadu práce. Před uzavřením smlouvy žádné doklady o svých příjmech a výdajích původnímu věřiteli nepředkládal.
3. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den datum, se zástupce žalobkyně nedostavil, svou neúčast omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti omluveného zástupce žalobkyně (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: společnost právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč převodem na navě zřízený účet žalovaného, který se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem za pojištění typ B a spolu s úrokem ve výši 16,99 % ročně ve 30 anuitních měsíčních splátkách po 2 206 Kč. Celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činila 62 277 Kč. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. bankovní účet. V návrhu na uzavření smlouvy žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí v pronajatém bytě/domě, je zaměstnán jako manuální pracovník s příjmem 18 000 Kč, má nezbytné měsíční výdaje ve výši 3 000 Kč, jiné úvěry nesplácí (prokázáno žádostí o poskytnutí úvěru ze dne datum, Návrhem na uzavření smlouvy o příjmení půjčce číslo ze dne datum, Akceptací návrhu na uzavření smlouvy o příjmení půjčce číslo ze dne datum a Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Úvěr ve výši 50 000 Kč byl žalovanému původním věřitelem poskytnut dne datum (prokázáno souhrnným výpisem pohybů na úvěrovém účtu žalovaného číslo). V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného původní věřitel kontroloval veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, atd. a vycházel z průměrných příjmu žalovaného deklarovaných v žádosti ve výši 18 000 Kč. Zohledněn byl příjem žalovaného a jeho pravidelné výdaje, jako jsou splátky stávajících úvěrů, náklady na domácnost, pokrytí potřeb dětí, životní minimum, náklady na bydlení – nákladové složky se stanovují porovnáním klientem deklarované výše a aktuálních statistických dat státních úřadů (se zohledněním bydliště klienta). Do výpočtu volných zdrojů klienta se berou vždy ty vyšší. Na základě uvedených informací původní věřitel neměl pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a proto podle odpovídající úvěrové politiky banky a v souladu s ní byl dne datum úvěr schválen (prokázáno protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta a výpisem z CBL). Žalovaný uhradil původnímu věřiteli částku v celkové výši 50 126,35 Kč (prokázáno souhrnným výpisem z úvěrového účtu žalovaného číslo). Dne datum původní věřitel oznámil žalovanému, že úvěr byl prohlášen za okamžitě splatný a vyzval žalovaného k okamžité úhradě částky 21 561,64 Kč. Toto oznámení bylo žalovanému odesláno dne datum (prokázáno Prohlášením o okamžité splatnosti a výzvy k uhrazení dluhu ze dne datum a podacím archem ze dne datum). Následně byla pohledávka za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému původním věřitelem oznámeno dne datum (prokázáno Rámcovou smlouvou o postupování pohledávek č. 2018 ze dne datum, Smlouvou o postoupení pohledávek č. 2018 číslo ze dne datum, oznámeními o postoupení pohledávky ze dne datum a podacím archem ze dne datum). Dne datum vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě dlužné částky z předmětné úvěrové smlouvy v celkové výši 27 979,87 Kč, výzva byla zaslána žalovanému dne datum (prokázáno předžalobními výzvami k úhradě ze dne datum a podacím archem ze dne datum). Z dalších listinných důkazů soud nic podstatného ve věci nezjistil.
5. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník“), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč převodem na jeho běžný účet a žalovaný se poskytnutý úvěr zavázal spolu se sjednaným úrokem a poplatky splatit žalobkyni ve sjednaných 30 měsíčních anuitních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, pouze deklarovala, že původní věřitel posoudil schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet podle průměrného příjmu deklarovaného žalovaným v žádosti o poskytnutí úvěru ve výši 18 000 Kč, přičemž u výdajů žalovaného vycházel z výdajů deklarovaných žalovaným v žádosti o poskytnutí úvěru ve výši 3 000 Kč, které porovnal s aktuálními statistickými daty státních úřadů. Žalovaný rovněž uvedl, že žádné doklady osvědčující jeho příjmy a výdaje původnímu věřiteli před uzavření předmětné smlouvy nepředkládal. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného řádně a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnil-li proto právní předchůdce žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 50 000 Kč, pak je dle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaný povinen vrátit původnímu věřiteli resp. žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena dle ust. § 1879 občanského zákoníku, poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, před podáním žaloby již uhradil částku v celkové výši 50 126,35 Kč. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vrácení poskytnuté jistiny zápůjčky, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. Jelikož žalovaný již žalobkyni či jejímu právnímu předchůdci uhradil více, než činila výše poskytnutých peněžních prostředků, byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, když další část uplatněného nároku žalobkyně má původ v absolutně neplatné smlouvě.
6. O povinnosti k úhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. negativním výrokem, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.