Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
4 C 228/2022-39
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 49 999,60 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 49 999,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 49 999,60 Kč od 19. 1. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 12 466,50 Kč k rukám právního zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, advokáta, ulice a číslo, obec a číslo do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 49 999,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 49 999,60 Kč od 19. 1. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 12 466,50 Kč k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, [ulice a číslo], [obec a číslo] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 49 999,60 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnil tím, že dne datum uzavřel žalovaný se společností právnická osoba, IČO, smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které postupitel poskytl žalovanému úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu 50 000 Kč, do kterého mohl úvěr opakovaně čerpat a splácet, žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit související úroky, případné další platby, přičemž žalovaný byl povinen splácet v rámci pravidelných měsíčních splátek ve výši 5,00 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 2 500 Kč, vždy v 15. den každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, ve kterém bude uzavřena smlouva. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, dostal se do prodlení s úhradou svých smluvních závazků a postupitel využil svého oprávnění a požádal o úhradu dlužné částky, když dlužná částka byla převedena ke dni 18. 01. 2020 na evidenční účet. Žalovaný dluží žalobci dlužnou jistinu ve výši 49 999,6 Kč; zákonné úroky z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 49 999,6 Kč za období od 19. 1. 2020 do zaplacení. Dne datum uzavřel postupitel s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, předmětem smlouvy bylo mimo jiné i postoupení pohledávky plynoucí ze shora uvedené smlouvy, přičemž postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému písemně dne 7. 1. 2021. Dne 31. 5. 2022 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva, žalovaný neuhradil ničeho.
2. Ve věci byl vydán dne 3. 8. 2022 elektronický platební rozkaz, který však musel být následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného.
3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, žádné z tvrzení žalobce nerozporoval, jednání bylo vedeno v nepřítomnosti účastníků řízení.
4. K výzvě soudu ze dne 5. 12. 2022 žalobce v rámci svého podání doručeného soudu dne 16. 12. 2022 doplnil, že právní předchůdce postupoval v souladu s ustanovením § 86 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru a pro podložení svých skutkových tvrzení předložil posouzení úvěruschopnosti dlužníka právním předchůdcem žalobce, dále pro tyto účely předložil výpisy z účtu dlužníka, přičemž z těchto předkládaných listin vyplývají soudem požadované skutečnosti vztahující se k předmětu posouzení úvěruschopnosti.
5. Posouzením původního věřitele, výpisy z účtu žalovaného za období od listopadu 2018 do května 2019 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce zkoumal individuálně úvěruschopnost žalovaného, klient na žádosti uvedl příjem ve výši 26 000 Kč, tato částka odpovídá průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti. Banka dále mimo jiné ověřila i následující skutečnosti: pomocí interního napojení na Insolvenční rejstřík ověřila, že klient nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení, z informací z CBCB ověřila předchozí splátkovou morálku klienta, z historie v interní evidenci klientů ověřila, že klient neměl žádné relevantní negativní informace, např. záznam o podvodném jednání či kriminálních aktivitách, záznam v souvislosti s AML pravidly, záznam o exekučním řízení, atd. Klient na žádosti uvedl výdaje ve výši 0 Kč, ovšem banka stanovila životní výdaje klienta po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu na 9 010 Kč, žalovaný měl v době úvěrové žádosti následující poskytnuté úvěry: Spotřební úvěr v anonymizováno se splátkou 8 355 Kč, kontokorentní úvěr v anonymizováno s limitem 5 000 Kč a s orientační splátkou 417 Kč, revolvingový úvěr v anonymizováno s limitem 48 000 Kč (byl v rámci dotčené úvěrové žádosti navýšen), když splátka nového úvěru činila 2 500 Kč. Nové splátkové zatížení tedy činilo 11 272 Kč. Příjem klienta byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů klientovi zbylo 14 728 Kč k pokrytí životních nákladů klienta.
6. Tvrzení žalobce, že žalovaný dosud na úvěr neuhradil jistinu ve výši 49 999,60 Kč, nebylo ze strany žalovaného nijak rozporováno.
7. Předžalobní upomínkou a podacím lístkem bylo prokázáno, že žalobce žalovaného vyzval před podáním žaloby k zaplacení.
8. Oznámením o postoupení, potvrzením o zaplacení kupní ceny, smlouvou o postoupení, předávacím protokolem, podacím archem bylo prokázáno, že dne datum uzavřel původní věřitel se žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, jejím předmětem bylo i postoupení pohledávky plynoucí ze smlouvy shora. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno.
9. Smlouvou o revolvingovém úvěru, transakcemi úvěru, detaily operace, splatností, výpovědí smlouvy, dodatky ke smlouvě o úvěru, výzvou bylo dále prokázáno, že dne datum uzavřel žalovaný se společností právnická osoba, smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které postupitel poskytl žalovanému úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu 50 000 Kč, do kterého mohl úvěr opakovaně čerpat a splácet, žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit související úroky, případné další platby, přičemž žalovaný byl povinen splácet v rámci pravidelných měsíčních splátek ve výši 5,00 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 2 500 Kč, vždy v 15. den každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, ve kterém bude uzavřena smlouva. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, dostal se do prodlení s úhradou svých smluvních závazků, postupitel využil svého oprávnění a požádal o úhradu dlužné částky, když dlužná částka byla převedena ke dni 18. 01. 2020 na evidenční účet.
10. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobce zkoumal individuálně úvěruschopnost žalovaného, dne datum uzavřel žalovaný se společností právnická osoba, smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které postupitel poskytl žalovanému úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu 50 000 Kč, do kterého mohl úvěr opakovaně čerpat a splácet, žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit související úroky, případné další platby, přičemž žalovaný byl povinen splácet v rámci pravidelných měsíčních splátek ve výši 5,00 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 2 500 Kč, vždy v 15. den každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, ve kterém bude uzavřena smlouva. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, dostal se do prodlení s úhradou svých smluvních závazků, postupitel využil svého oprávnění a požádal o úhradu dlužné částky, když dlužná částka byla převedena ke dni 18. 01. 2020 na evidenční účet. Dne datum uzavřel původní věřitel se žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, jejím předmětem bylo i postoupení pohledávky plynoucí ze smlouvy shora. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka, žalovaný dosud na úvěr neuhradil jistinu ve výši 49 999,60 Kč.
11. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Dle ustanovení § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru dále jen z.s.ú.) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Dle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Provedeným dokazováním soud zjistil, že právní předchůdce žalobce po ověření úvěruschopnosti žalovaného uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které postupitel poskytl žalovanému úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu 50 000 Kč, do kterého mohl úvěr opakovaně čerpat a splácet, žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit související úroky, případné další platby, přičemž žalovaný byl povinen splácet v rámci pravidelných měsíčních splátek ve výši 5,00 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 2 500 Kč, vždy v 15. den každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, ve kterém bude uzavřena smlouva. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, dostal se do prodlení s úhradou svých smluvních závazků, postupitel využil svého oprávnění, požádal o úhradu dlužné částky. Původní věřitel pak uzavřel se žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, jejím předmětem bylo i postoupení pohledávky plynoucí ze smlouvy shora a toto postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to v případě dosud neuhrazené dlužné jistiny ve výši 49 999,60 Kč podle citovaného ust. § 2395 o. z., když zákonný úrok z prodlení byl žalobci přiznán podle § 2395 o. z. a §1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu plně úspěšný, má proto vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náklady řízení byly přiznány podle vyhl. č. 177/1996 Sb. - odměna advokáta dle § 11 odstavec 1 ve výši 3 100 Kč/úkon – tedy 2 x 3 100 Kč za úkony právní služby – převzetí zastoupení a podání žaloby, dále odměna advokáta za předžalobní upomínku dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 1 550 Kč, paušální náhrada hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. 3 x 300 Kč, DPH ve výši 21 %, tj. 1 816,50 Kč + zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč Tyto náklady řízení ve výši celkem 12 466,50 Kč je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce.
18. Nad rámec zde uvedeného soud doplňuje, že žalobci nebyla přiznána odměna advokáta za písemné podání ze dne 16. 12. 2022, když tímto žalobce pouze doplňoval žalobu o skutečnosti, které měl uvést již v samotné žalobě.
19. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , když pro stanovení delší lhůty splatnosti či pro povolení splátek nebyly shledány žádné důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.