Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 156/2022-58

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 31 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 31 500 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlením ode dne datum do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 31 500 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlením ode dne [datum] do zaplacení. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 31 500 Kč s příslušenstvím jakožto přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. spisová značka. Žalobkyně uvedla, že v předmětném řízení vystupovala v procesním postavení žalobce, kdy se žalobou na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu domáhala bezodkladného navrácení opožděně (po splatnosti) uhrazené částky 400 Kč, když k její úhradě byla vyzvána před zahájením příslušného přestupkového řízení. Soudní řízení trvalo 33 měsíců a v řízení 3x rozhodoval Krajský soud v Brně a 3x Nejvyšší správní soud. Tuto délku řízení žalobkyně nepovažuje za přiměřenou. V žalobě popsala, z jakých částek při stanovení základní částky finančního zadostiučinění vycházela, včetně zohlednění kritérií zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem, a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále jen„ OdpŠk“). Dále žalobkyně uvedla, že podle sjednocujícího stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NS ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. vyčíslila za použití roční základní sazby 15 000 Kč požadovanou náhradu nemajetkové újmu způsobené nepřiměřenou délkou daného soudního řízení na částku 26 250 Kč s tím, že tuto následně navýšila o 20 %, a to z důvodu žalobkyní tvrzeného závažného zájmu žalobkyně na tom, aby dané řízení bylo skončeno v co nejkratší době. Příslušenství pak požaduje ode dne následujícího poté, co žalobkyně nárok uplatnila u žalované.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobkyně na zaplacení částky ve výši 31 500 Kč ze dne datum, a to jako přiměřeného zadostiučinění žádaného z titulu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. spisová značka. Žalovaná uvedla průběh posuzovaného řízení s tím, že má za to, že v daném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení, že čehož dovozuje, že nebyly naplněny podmínky pro vznik nároku dle OdpŠk. Dále žalovaná uvedla, že vzhledem k tomu, že předmětem posuzovaného řízení bylo zaplacení částky ve výši 400 Kč, tedy částky zcela bagatelní, peněžité zadostiučinění by i v případě existence odpovědnostního titulu nebylo důvodné.

3. Soud ve věci rozhodoval ve smyslu ustanovení , (dále jen „ “), bez nařízení ústního jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili, žalobkyně konkludentně, když na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení se v uvedené lhůtě nevyjádřila, žalovaná potom výslovně ve svém vyjádření k žalobě ze dne datum. Soud proto věc projednal a rozhodl, aniž by jednání nařizoval.

4. Při posuzování nároku soud vyšel z nesporných skutečností ohledně předběžného uplatnění nároku žalobkyně u žalované ze dne datum.

5. Ze spisu u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. spisová značka má soud za prokázán následující průběh řízení: Žalobkyně se žalobou podanou proti tamní žalovaná dne datum u Krajského soudu v Brně domáhala ochrany proti nezákonnému zásahu správního orgánu, který měl spočívat v tom, že jí žalobce bezodkladně nevrátil částku 400 Kč. Usnesením ze dne datum Krajský soud v Brně žalobu odmítl, a to z důvodu absence žalobní legitimace na straně žalobkyně. Proti tomuto usnesení žalobkyně podala kasační stížnost, o které Nejvyšší správní soud rozhodl rozsudkem ze dne datum, kterým usnesení Krajského soudu v Brně zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení. Podáním ze dne datum žalobkyně změnila svůj žalobní petit, kdy se nově domáhala, aby soud žalovanému uložil povinnost vrátit žalobkyni částku 400 Kč. Z nařízeného jednání na datum se žalobkyně i její právní zástupce omluvili. Krajský soud během jednání nepřipustil změnu žalobního petitu a rozsudkem žalobu zamítl jako nedůvodnou. Tento rozsudek žalobkyně napadla kasační stížností, na jejímž základě Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne datum rozsudek Krajského soudu v Brně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud přisvědčil stěžovatelce, že správní soudnictví je ovládáno zásadou dispoziční. Jako důvodnou shledal námitku stěžovatelky, dle které odmítnutí změny žalobního návrhu krajským soudem z důvodu zjevného zneužití práva stěžovatelkou bylo nesprávné. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne datum žalobu zamítl. Proti tomuto rozsudku žalobkyně podala kasační stížnost, která byla usnesením ze dne datum Nejvyšším správním soudem odmítnuta, když žalobkyně nereagovala na výzvu soudu k odstranění vad kasační stížnosti.

6. Na základě provedeného dokazování soud činí tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně byla v procesním postavení žalobce účastna řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. spisová značka, jehož předmětem byla žaloba na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu spočívajícím v nikoliv bezodkladném vrácení částky 400 Kč. Ve věci bylo rozhodováno ve dvou stupních soudních soustavy, a to 3x Krajským soudem v Brně a 3x Nejvyšším správním soudem. Řízení vykazovalo vyšší stupeň právní i procesní složitosti. V řízení bylo třeba učinit řadu výzev a rozhodovat procesních návrzích žalobkyně, žalobkyně v průběhu měnila žalobní petit, opakovaně bylo rozhodováno o opravných prostředcích žalobkyně. Celková délka řízení byla 33 měsíců.

7. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

8. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit.

9. Podle OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

10. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

11. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

12. Soud předmětnou věc posoudil po právní stránce podle § 1 odst. 1, § 5 písm. b), § 13 odst. 1 a §31a odst. 1, 2, 3 OdpŠk, kdy se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 31 500 Kč Kč s příslušenstvím, která jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. spisová značka v přiměřené lhůtě. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem.

13. S ohledem na skutečnost, že předmětem posuzované řízení byla včasnost vrácení bagatelní částky 400 Kč, zabýval se soud před zkoumáním skutečnosti, zda je dán odpovědnostní titulu žalované v podobě nepřiměřené délky soudního řízení, nejprve otázkou, zda by s ohledem na výši této bagatelní částky bylo možné žalobkyni přiznat zadostiučinění za nemajetkovou újmu v penězích, čehož se žalobkyně v tomto řízení domáhá. Jak plyne z konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu (srovnej např. usnesení NS  a nález ÚS ), pokud se spor vede o určitou peněžitou částku, bude vždy záležet na osobě účastníka řízení a na tom, nakolik je sporná částka důležitou součástí jeho života, tedy zda tato částka s ohledem na osobní a majetkové poměry účastníka pro něj představovala zcela zásadní položku či nikoliv. Obecně pak lze uvést, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu lze dle OdpŠk přiznat v penězích pouze do částky, která byla tzv.„ ve hře“ v řízení, jehož nepřiměřená délka měla nemajetkovou újmu poškozenému způsobit. S ohledem na skutečnost, že takovou částkou bylo v daném případě 400 Kč, dospěl soud k závěru, že s ohledem na bagatelní výši částky, o kterou se posuzované řízení vedlo, není možné náhradu nemajetkové újmy poskytnout v penězích, a to i kdyby byl dán odpovědnostní titul na straně žalované. Navíc závěr o nepatrnosti zásahu do veřejných subjektivních práv žalobkyně tím, že nemohla po dobu necelých dvou měsíců disponovat s částkou 400 Kč, byl i důvodem, pro který v napadaném řízení nebyly naplněny definiční znaky nezákonného zásahu a žaloba byla zamítnuta. Z tohoto důvodu soud žalobu bez dalšího zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

14. Nad rámec výše uvedeného pak soud uvádí, že i kdyby se zabýval otázkou, zda Krajský soudu v Brně pod sp. zn. spisová značka vydal rozhodnutí v řízení vedeném pod shora uvedenou spisovou značkou v přiměřené lhůtě podle § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, dospěl by k závěru, že délka řízení 2 let a 9 měsíců nebyla nepřiměřené, a to s ohledem na právní a procesní složitosti řízení, jednání žalobkyně (imperfektní podání, změny žalobního petitu v průběhu řízení, množství procesních návrhů a opravných prostředků, pozdní reakce na výzvy soudu atd.), postup soudů obou stupňů a významu řízení pro žalobkyni. Nebyl by tak dán odpovědnostní titul žalované dle OdpŠk a žaloba by musel být zamítnuta i z tohoto důvodu.

15. Pod výrokem II. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že v řízení byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, přiznal soud žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 režijního paušálu 300 Kč dle , a to za písemné vyjádření k žalobě. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšné žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle části věty před středníkem , když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.