Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 114/2022-31

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 47 854 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 38 920 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 38 920 Kč od 18. 1. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zaplacení částky ve výši 8 934 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 336,05 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 47 854 Kč od 15. 6. 2021 do 17. 1. 2023, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 934 Kč od 18. 1. 2023 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 38 920 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 38 920 Kč od 18. 1. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do zaplacení částky ve výši 8 934 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 336,05 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 47 854 Kč od 15. 6. 2021 do 17. 1. 2023, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 934 Kč od 18. 1. 2023 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky ve výši 67 330,58 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 18. 6. 2019 ve znění jejího dodatku ze dne 17.12.2019, kterou žalovaná uzavřela se společností právnická osoba, IČO, (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“). Na základě této smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 47 854,84 Kč, jenž se žalovaná zavázala spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 47 655,41 Kč splatit ve 33 měsíčních splátkách ve výši 2 894,25 Kč spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 3 556 Kč Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaná svoji vůli smlouvu uzavřít projevila tzv. verifikační platbou ve výši 0,01- 1 Kč Žalovaná neplnila řádně a včas splátky, proto byl úvěr zesplatněn ke dni 19.4.2020. Žalovaná na úhradu dluhu zaplatila částku v celkové výši 11 079,72 Kč. Žalobkyně dále požadovala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 11 163 Kč a smluvní pokuty ve výši 19 476,58 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 s účinností ke dni 14.6.2021 postoupila předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 25.6.2021. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani po předžalobní upomínce ze dne 9.11.2021.

2. Podáním ze dne 21.11.2022 došlým soudu dne 21.11.2022 vzala žalobkyně žalobu zpět co do zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 11 163 Kč a smluvní pokuty ve výši 19 476,58 Kč a uvedla, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr. Soud usnesením ze dne 22.12.2022 č.j. -26, které nabylo právní moci dne 1.2.2023 řízení zastavil co do částečného zpětvzetí. Předmětem řízení tak zůstalo zaplacení částky ve výši 47 854 Kč s příslušenstvím.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Dle ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřily, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení předpokládal souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

5. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 18. 6. 2019 ve znění jejího dodatku ze dne 17.12.2019 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 47 854,84 Kč, jenž se žalovaná zavázala zaplatit spolu se smluvním úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 47 655,41 Kč.

6. Z výpisu z účtu předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že žalovaná provedla dne 20.5.2019 tzv. verifikační platbu ze svého účtu č. bankovní účet ve výši 0,01 Kč.

7. Z výpisu z účtu předchůdkyně žalobkyně číslo soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně na základě předmětné smlouvy o úvěru postupnými platbami na účet žalované převedla částku 50 000 Kč (dne 18.6.2019 částku 40 000 Kč, dne 18.7.2019 částku 10 000 Kč).

8. Z oznámení předchůdkyně žalobkyně ze dne 25.6.2021 soud zjistil, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11.6.2021.

9. Z předžalobní upomínky ze dne 9.11.2021 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu ve výši 78 699 Kč s příslušenstvím.

10. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav:

11. Dne 18. 6. 2019 ve znění jejího doplnění ze dne 17.12.2019 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru číslo v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 47 854,84 Kč. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného předchůdkyní žalobkyně před poskytnutí úvěru žalobkyně uvedla, že předchůdkyně žalobkyně v rámci schvalovacího procesu nahlížela do registrů, nepředložila však k těmto skutečnostem žádné relevantní důkazy. Na základě smlouvy o úvěru poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši 50 000 Kč, smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaná svoji vůli smlouvu uzavřít projevila tzv. verifikační platbou ze svého účtu č. č. bankovní účet ve výši 0,01 Kč, úvěr v celkové výši 50 000 Kč byl poskytnut žalované bezhotovostně na její účet tak, že dne 18.6.2019 byla převedena z účtu předchůdkyně žalobkyně částka 40 000 Kč a dne 18.7.2019 částka 10 000 Kč. Žalovaná na úhradu dluhu zaplatila částku v celkové výši 11 079,72 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 postoupila předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem předchůdkyně žalobkyně ze dne 25.6.2021. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani po předžalobní upomínce ze dne 9.11.2021.

12. Dle , , v platném znění, (dále jen „ “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

16. Dle , odst. 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Dle věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Dle , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

19. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná měly v úmyslu uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu Předchůdkyně žalobkyně na základě tohoto poskytla žalované finanční prostředky ve výši 50 000 Kč, žalovaná na úhradu dluhu zaplatila částku v celkové výši 11 079,72 Kč. Předchůdkyně žalobkyně však při uzavírání smlouvy, dle názoru soudu, nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované, čímž porušila ust. ZSU. Tato skutečnost vyplývá z toho, že k výzvě soudu, aby žalobkyně doplnila svá tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované, žalobkyně neuvedla žádné relevantní skutečnosti s tím, že nedisponuje žádnými důkazy. Následkem této skutečnosti je smlouva dle ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle odst. 2 s tím, že s ohledem na úhradu žalované činí bezdůvodné obohacení žalované 38 920 Kč (50 000 Kč 11 079,72 Kč). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 byla pohledávka za žalovanou postoupena dle na žalobkyni, z čehož vyplývá aktivní legitimace žalobkyně.

21. K tomuto svému závěru o neplatnosti smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C -679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

22. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. nebo ), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. ), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. ) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24 a nález FA/SR/SU /779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany žalobkyně totiž nebylo prokázáno, že by předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované zkoumala.

23. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v  určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je ve smyslu povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván. Žalobkyně nedoložila, že by žalované jakoukoliv výzvu k vydání bezdůvodného obohacení doručila sama nebo její předchůdkyně. Soud tak za okamžik, kdy se žalovaná dostala do prodlení s úhradou bezdůvodného obohacení ve smyslu považuje den 18. 1. 2023, když žaloba byla žalované doručena fikcí dne 16. 1. 2023. Následující den tak mohla žalovaná svůj závazek splnit. Když tak neučinila, dostala se následující den, tj. 18. 1. 2023, do prodlení. Od tohoto data pak žalobkyni vzniklo ve smyslu právo požadovat po žalované úroky z prodlení, a to v zákonné výši, tedy ve výši dle

24. V návaznosti na výše uvedené tak soud žalobě vyhověl v rozsahu výroku I. tohoto rozsudku. Ve výroku II. tohoto rozsudku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl s ohledem na právní posouzení listinami doloženého skutkového stavu.

25. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , věta první tak, že nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnější žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

26. Podle stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.